Author Archive
7 listopadu, 2018 | 
Author: Trasa: 34 km, prostě na Kluka – Mokré, tašky, mezi Hradce a Lipí, Kozí kámen, Haberák, nad Habří a téměř stejnou cestou domů
Výškové metry: 618
Účast: Honza Mareš, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Petr Pokorný, Lojza, Venca, Petr Šikl, Vítek, Míra Doležel, Banán, Petr Podhola
Vyjížďku nedokončil: Koubič, Přema, Stanley
Pád: Nikdo
Defekt: Petr P. (protože neservisuje brzdové destičky a musí pak jezdit cinky linky po lese)
Trackmaker: Pavel Kosař
GPS : mapy.cz
Komentář: Úspěch minulé vyjížďky (a patrně i pěkný report 😉 ) přilákal nové kusy. A samozřejmě i ty kusy, o jejichž zápise v účasti minule ještě možná bude diskuze 😉 Cíl je notoricky znám, zbytečné cokoliv dodávat. Cesta k němu, to je druhá věc. Nebo-li, cesta je cíl. Ještěže můj garmin ukazuje i orientaci pohybu ke světovým stranám, jinak bych byl místy docela vedle. Banán, jako vždy, neustále něco glosoval-např. když mi to ukazovalo NE (north-east), tak prej jako že domu ještě NEmám jezdit…apod. Ještě, že mu na konci docházel dech a byl na chvíli v lese klid. Ne však dostatečný, protože Přemek zvednul z podrostu divočáka, který ho pěkně vylekal! (kdo koho? 🙂 ) I pár srnek bylo, což nás strašilo ještě více-protože se ty mrchy letos nebojí ničeho, že kamarádi Ondro (Míko) a Vláďo (Holoubku)? Jak to bylo minule šustivé, tak nyní to bylo spíše kluzké. Drsné pasáže některých Pavlem volených trailů velká část z nás sjela jen proto, že noc rozmazala kontury těch triků-vidět to ve dne, slezu dávno.. 🙂 Noční klid pak ještě narušil pátrací vrtulník, jehož kužel světla doplnil oblohu plnou hvězd. Nevím jestli z toho vrtulníku nebo z té romantiky, ale nejmenovaný účastník se cestou ..posral. Vidíte, jaké citlivé duše s námi jezdí!
Petr P.
P.S. Z dalších podstatných faktů vyjížďky dodám, že jsem si napsal defekt, protože jsem ostatní zdržel, ale i Přéma jel dost dlouho jen s přední brzdou, jiní upouštěli tlak nebo naopak hustili, další vzájemně kontrolovali s obavou ve tváři vidlice..no prostě démoni zasahovali na všech frontách – a to je ta správná pozvánka na další RIDE!
Trasa: 24 km, kolem Malše do Roudného, Hodějčák, Hodějce, Doubravice, Hodějce, odkalovačka, Pohůrka, zanádražka!, Dobrovodský potok do Čéčovky
Výškové metry: ???
Účast: Honza Mareš, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Petr Pokorný, Lojza, Bivoj, Venca
Vyjížďku nedokončil: Petr Šikl, Vítek Sirotek, Stanley
Pád: Honza Mareš (kotrmelec z rozjezdu-krásná práce)
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Tak nám zase začala další sezona! Čas se změnil na zimní, světlo se obrátilo v tmu, ale tu my už dnes umíme rozčísnout výkonnými reflektory. Jediné, co nám tedy může bránit v ježdění celý rok, jsou okolnosti. Proto také v účasti chybí Petr Šikl a Vítek Sirotek, byť na startu byli. Je trochu divné, že jakoby nebyli, ale jsou hlavními hrdiny příběhu. Zatímco Vítek si z vyjíždky! odskočil domů “cosi” vyřídit a my čekali, Petr někam urychleně telefonoval.. aby pak oznámil, že si taky musí něco vyřídit. V okamžiku, kdy se Vítek vrátil, se Petr vypařil. Poté s námi Vítek chvíli mlčky pokračoval, ale asi se mu to rozleželo v hlavě, říznul zřejmě nějak tajně vzteky do svého stroje, způsobil si zlomeninu náboje zadního kola, aby nemohl pokračovat a vyjížďku taky ukončil. Jeho hysterie dostoupila vrcholu a opět volal ženu, aby pro něj přijela-zkoušel zda je (sama) doma. Hoši, hoši, máte sice oba doma stále atraktivní ženy, ale takhle paranoidní ve svém věku snad už být nemusíte! Ledaže to tedy bylo všechno jinak… 😉 My normální jsme si pak užili poježdění v krásném teplém počasí podzimními probarvenými smíšenými polesími okolím kouzelné vesničky Doubravice 😉 Díky listí, suchu, prachu cest, větviček a klestění se mlázím bych to nazval “šust trail” 🙂 Ztichlý, podzimně lehce ponurý les rozesmál Hony pádíčkem ze stoje v rámci rozjezdu, kdy moc nechybělo a to salto by dotočil. Bebínko ale žádné, jen mocná síla jeho svalů trhla vlevo návlek, vpravo dresík. No co, sranda musí byť. A hlavně, jestli ten nezmar-provokatér Bivoj hodlá usilovat o další cenu, je třeba mu vyfouknout aspoň ty ceny vedlejší 😉 Čéčovka nás přijala otevřenou (i bujnou) náručí, mnoho témat nestačilo do zavíračky, tak se výbor a jeho suita poté přesunuli na šnyta – čili, kdyby někdo na Dokolné pochyboval o činnosti výboru spolku, tak my včera do pozdních nočních hodin tvrdě makali!
Pěkné to bylo a bude zas 😉 Přijměte tedy pozvánku i vy, co stále váháte.
Petr P.
P.S. Kdybyste někdo doma cítil plyn nebo se dozvěděl o tom, že plyn asi uniká, tak kromě situací způsobených trávicím traktem, se může jednat o velmi vážné riziko a je třeba i vyjížďku klidně obětovat! viz policejní zpravodajství
P.S.2 Váhám, zda vám, chlapci, tu vyjíždku možná ještě neuznáme. Pravda je, že půlku nemáte. Pravda ale je, že oba jste svým způsobem měli vůli vyjížďku dokončit a okolnosti vám zabránily. Petr navíc dal solo vyjížďku kolem Ort a přijel do Čéčovky. A i to se cení. Téma na diskuzi?
Trasa: 37 km, Zavadilka, tankáč, Černíš, Dasný, Bezdrev, žlutá pod Picinu, Žabovřesky, žlutá přes Vráže, poblouděníčko v Dubenském lese, Třebín, Švábák
Výškové metry: 360 m
Účast: Ondra, Bivoj, Majkl, Venca, Míra Doležel, Kory, Petr Pokorný, Aleš, Ondra Míka, Zdenál, Vítek, Hony, Eri, Koubič, Kocour, Tonda, Pavel Tíkal
Pád: Nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra a od poslední třetiny Vítek, Bivoj, Vencovo GPS, Zdenál…
Komentář: Hony cestou mrmlal. Rozuměl jsem jen slovo “Dubičák”, které procedil mezi zuby. Toho se chytnul zubař Eri. Se společnou diagnozou se z mužstva snažili odloučit. Chvilku marně, ale nakonec se povedlo. Vyjížďka nezajímavou krajinou (protože pestrost především) byla vyvážena mnoha zajímavostmi v hospodě. Namátkou uvádím pár vyřešených témat : Separace Katalánska a Baskicka. Kriminalita v Barceloně. Odštěpení Skotska a Severního Irska. Konjunktura stavebnictví a analýza výhledu. Aplikace záchytných sítí do konstrukce balkonu za účelem ochrany doma chovaných koček (později vysvětleno, že hlavně těch čtyřnohých). Proběhly čaje s rumem, ovocňáky, tláči a šmitce, proběhla i Mirka Nezvalová s květinou, kterou nám zanechala. Protože Nezmara ani květinou, bylo třeba rozhodnout u jaké ženy skončí. A tak zatímco naši dva borci se asi někde s lampami stále doráželi v terénu, proběhlo v hospodě pro pobavení všeho lidu hlasování, kdo jako na tom doma jak je, aby se vědělo, komu by ta kytka nejvíc bodla. Na první otázku, kdo měl intimnost doma minulý týden (nikoho ani nenapadlo se ptát na tento týden) se zvedlo kupodivu dost rukou. Na otázku, kdo alespoň tento rok jednou, byl les rukou o dost hustší, jakmile se ale otázka modifikovala: kdo letos ani jednou, byl to smutnější pohled. Dlužno říci, že hlasovali vesměs ženatí muži kolem 40tky, nikoliv chlapci ve věku 14-18 let. Jo, a nehlasoval Eri a Hony… No nic 😉 Koho zajímá rozuzlení, květina skončila u Zdendy, resp. jeho paní. Bez dalšího komentáře.
P.
P.s. Jedna zajímavost při vyjížďce přeci jen byla-exkurze na podomácku vyrobenou trať se skoky – už zase – u Žabovřesk. I ve vzduchu bylo cítit, že projektant a zhotovitel (možná i v jedné osobě) pracovali ve stylu – zahulíme, uvidíme. Jeden přítomen byl a tak se zvídavý a po detailech lačný Vítek ujal komunikace : Otázka:”To je moc pěkný, to jste stavěli vy?” Odpověď:”jo”. Otázka: “Vy tady na tom jezdíte, jooo?Paráda, a kdy?” Odpověď:” jak se nám chce”. Konec rozhovoru.
NO: V rámci vzdělávacího okénka si vysvětlíme, že španělština, kterou mluví kopice lidí na světě je původní kastilština a tak nějak se nám to prosadilo v rámci souvislostí svatby Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského. Cherchez la femme! No a tak si myslím, že asi i proto jsou Katalánci drobátko naprdnutí, jakože ta jejich mluva se neprosadila víc. Asi jako bys pražákovi nutil hantec 🙂
https://www.jazyky.com/jazyky-spanelska-katalanstina/
Trasa: 35 km, zelená Třebín, pod Kluka od Lipí, k vysílači, Haberák, dolu, nahoru, dolu, nahoru, dolu, dotek sáňkařský, zpět nad Lipí a dom (někdo přes Kaliště, jiní panelkou)
Výškové metry: 768m
Účast: Ondra, Bivoj, Petr Šikl, Jirka Z., Majkl, Přema, Venca, Míra Doležel, Kory, Petr Pokorný, Aleš, Ondra Míka, Zdenál, Vítek, Hony, Eri, Koubič, Venca Drbout
Pád: Vítek
Defekt: nikdo
Trackmaker: Bivoj
Komentář: Tuto vyjížďku Bivoj naplánoval tvrdou prověrku mužstva na trailech Kluka. Traily jsou to těžké, samý “jump”. Taky spousta lidí po ufuněném výjezdu hekticky upouštěla ventílky a snižovala sedlo. Překvapivě ale nenastal ani jeden defekt či pád. No, nebylo tím, že se ty skoky naštěstí daly většinou objet? 😉 Nakonec jediný pád předvedl nečekaně mistr sjezdů Vítek, avšak při jízdě do kopce:-).
Bivojovo vidění vyjížďky :
Počasí přestalo být tropické, cena Pilníka se vrátila na jí vyhrazené místo u Zdendy a hospoda byla zamluvena. Místo dojezdu tak bylo dané a tradiční. Zřejmě aby těch jistot nebylo tolik, tak rebelové bez příčiny (ano, i tací mezi námi jsou a do mnohých by to člověk neřekl) zvolili jako traséry nováčky, a to po trase (části) ještě mužstvem nejeté. Zdeny s Bivojem měli z loňska připravenou trasu, kterou už pro krátký podzimní den v minulé sezóně vynechali. Se znalostí věci lze zpětně uvést, že poslední výjižďka v původním čase (od příště se vyjíždí v 16.30) byla zase tradičně méně poklidná… 🙂
Družstvo vyrazilo na Vlčí jámu, po zelené do Třebína, Kaliště, Hradce, přes chatařskou kolonii k potůčku, přes něj směr modrá, rozcestník se žlutou a poté po Cihlářské stoupání na hřeben Kluka u Kozího kamene. Traséři zvolili po zkušenostech zejména v loňském roce variantu jeden trasér vepředu udává směr, druhý vzadu směřuje ostatní, kdyby jim vznikla na oči díra. Takto si traséři dovedli své ovečky až do půlky stoupání na Kluka, kde horečnatá lesní činnost harvestorů jim dala připomenout starou pravdu, že trasér míní, příroda (lesní dělník, farmář, cestář a podobní kazišuci) mění.
Po rychlé domluvě, kterou se následně nepodařilo ostatním již rozmluvit, se domluvili na rychlém operativním přetrasovování. Dojezd na Haberský vrch v háku za harvestorem a odtamtud po novém trailu na začátek příčné cesty jen kousek od dojezdu tradičního trailu z Haberáku. Zpět nahoru na Haberák, odkud jsme sjeli vrchní část trailu na cestu, kterou jsme prvně stoupali na Kozí kámen (trail pokračuje normálně až dolů, přes (kolem) velkých umělých překážek, ale jeho prostřední část je od letoška a nyní zvláště celá zničená těžbou). Odtud opět zpět na Haberský vrch – to již někteří brblali, že bez světel se domů nedostaneme – a tentokráte tradičním trailem dolů na příčnou cestu, po které jsme nejeli na sáňkařskou, ale zařadili další novinku, a to pokračování trailu pod cestou stále dolů až na louky pod Klukem (nutno říci, že trail je to krásný a těžký a vyloženě vybízí ke skokanským výkonům). Mnozí nezmaři se na překážkách překonávali a mnohé z nich i k vlastnímu překvapení přejeli (když nepřeskočili). Odtud po hraně lesa zpět na Cihlářskou cestu a ještě lesem k pokračování trailu (z Haberáku na modrou) pod místo zničené těžbou a po něm dolů. Cestou jsme potkali na bajkách borce, co s náma občas kamarádí (Petr Podholu, Vláďu Řehoře a spol.). Odtud modrá, potůček, vlevo, hřbitov Lipí, trailík zelenámodrá na Kaliště. Pravdou je, že se již pěkně stmívalo, což některé začalo víc a víc demoralizovat, Bivojovi vypověděla službu přehazka a jel mu jen jeden průměrnej převod, a tak mu Peťa Šikl naházel nejtvrdší se slovy : teď po asfaltu (což bylo odmítnuto a po způsobu cyklokrosařů-každý kopeček poklusem vedle kola-dojel se skupinou bez asfaltu).
Nicméně na křižovatce na Kaliště či po panelce bylo mužstvo za úplné tmy ve stavu SOS – zachraň se kdo můžeš, jak můžeš a neohlížej se na nikoho – tedy polovina mužstva volila své varianty přesunu k Nezmarovi, kde se všichni ve zdraví sešli.
Zajímavým údajem je rozdíl teplot mezi začátkem a koncem výjižďky (12 – 3 stupňů).
P.s. Zde nejde nezmínit až znovu nepřipomenout, že : PŘÍŠTĚ START v 16:30 !!!
NO: Vzhledem k tomu, co je dneska za den (28.9.), tak se nabízí pěkný veršíček o jednom pánovi, co neměl úplně fér bráchu :
Svatý Václave, vévodo české země,
kníže náš, pros za nás Boha, svatého Ducha!
Ty jsi dědic české země, rozpomeň se na své plémě,
nedej zahynouti nám ni budoucím, svatý Václave!
Svatý Václave, oroduj za nás
Trasa: 40 km, Boršov, po červené Dívčák, Třísov, mohyly, na žlutou, vrchol Kleti, Babskou dolů na Křemežské louky, Holubov, Vrábče zast., vlakem dom
Výškové metry: 1069 m
Účast: Ondra, Aleš, Vítek, Bivoj, Víťa Kořínek, Petr Šikl, Eri, Jirka Z., Majkl, Kocour, Přema, Tomáš Pour, Venca, Míra Doležel, Petr Pokorný, Pavel Tíkal, Tonda, Koubič, Kory, Honza D., Honza A.
Pád: Aleš (na červené kolem řeky na ostrohu to měl prý jakž takž, aby nespadl do řeky ze srázu), Míra
Defekt: Venca přetrhl řetěz, Pavel Tíkal (ramínko přehazky), Kocour, Jirka Zibura, Eri (oba při sjezdu z Kleti, byť každý úplně na jiné trase)
Trackmaker: Eri
GPS: https://mapy.cz/s/30jyC + https://mapy.cz/s/30l0f
Komentář : Na startu proběhla ukázka demokracie, kdy 7 z 21 lidí hlasovalo pro Kleť a tak se na Kleť jelo 🙂 Je pravda, že to bylo na Viberu předjednáno a bylo i naznačeno, že by se mohlo hodit světlo. Asi ani sám trasér nečekal, jak se nemýlí. Můj vrozený respekt k červené kolem vody neumožnil jí dát bez šlápnutí, ale jiným osud nadělil defekt nebo i pád, takže vlastně dobrý, pochvalu zaslouží za mě jen Ondra, který s BMC už pěkně srostl. Pod Dívčákem zněla ozvěna mrmlajících hlasů, které zesilovaly se stoupající nadmořskou výškou. To způsobilo rozpad skupiny, takže ti spěchající (tady už bych pochvalou šetřil) stihli do ČB dojet na kole, ti kochající se přijeli bůhvíodkud do Vrábče-zastávky ve 20:10 (avizovaná uzávěrka kuchyně 19:30 byla posunuta do 20.00, takže to bylo prašť jak uhoď), skupina marně stíhající traséra byla nikoliv vedena, ale podvedena Vítkem, který v půlce kopce řekl, že už nemůže a jel by dolu také, nicméně, že se chce hecnout a jet dokud si nešlápne, což bude brzo. Kompromisní nabídka zněla lákavě, na špek skočili právě přisupivší Míra a Bivoj, ale nejméně mě bylo jasné, že je zaděláno na kotu 1084. A taky že jo. Jen Eri to dotáhl ještě vejš – zdravil z rozhledny. Skupinku mírně zdržel Mírovo eskamotérský kousek-vzepjal se mu stroj a on společně s ním ulehl mezi pařezy tak, že z nich nešel vyháknout 🙂 a cestou dolu pak Eriho defektík (k ráfku přilepený plášť odtrhl Vít Frištenský Sirotek). Tím se ale definitivně smráklo a právě ti 2 borci, kteří naskočili dole na lep to odskákali (téměř doslova) podruhé. Oba totiž nosí dioptrické brýle..S nightriderovským světýlkem jsem jak bludička dovedl ovečky do hospůdky, kde jsme se potkali s kochající partičkou. Dlužno podotknout, že hospoda Holubov byla náš původní cíl, ale měla zavřeno. Vrábečská jídlo žádné neposkytovala, nejsou-li jídlo arašídy a tyčinky(hostinský:”kolik těch tyček?”, my:”troje”, hostinský: “mám jen jedny”). Že je zavřeno nahoře na Kleti ani zmiňovat nemusím. Mají se české hospody ještě hooodně co učit…přesto někteří nezmaři dali ještě ten večer šanci Koháči 🙂
NO: V souvislosti s nepohostinnými pohostinskými zařízeními mě napadl termín pocestný (..řečnická otázka-jak se má pocestný v našich zemích? Možná jen nejsou pocestní a tak nejsou hospody, otázka nabídky a poptávky…) Ale pointa NO je jiná-jak se nazývá pocestný, který jede na kole? Pokolný? 🙂
Trasa: 55 km, pravý břeh na Hlubokou, Hosín, Chotýčany, lesem na Dvořiště, zpět po zelené, Velechvín, Jelmo, Libnič, Hůry, škodovka, přes město na Střelecký ostrov
Výškové metry: 590 m
Účast: Ondra, Aleš, Vítek, Bivoj, Hony, Víťa Kořínek, Zdenál, Tonda, Eri, Jirka Z., Pavel Tíkal, Petr Pokorný, Majkl (?), Venca, Míra Doležel, Kocour, Vláďa, Banán, Petr Podhola, Přema, Honza Ludvík
Pád: Míra Doležel, Honza Ludvík
Defekt: Míra Doležel
TGC: Míra Doležel
Trackmaker: Banán
Komentář: Vlna veder pokračuje a úvahy o destinaci tak znovu směřovaly k vodě. Do diskuze byly nadhozeny Římovská přehrada a rybník Dvořiště. And the winner is…před otevřením obálky je třeba říci, že koupání na přehradě je zakázané a na Dvořišti nás čekalo pivo, klobásky, salátky, pitná voda, sprcha, případně i surf, plachetnice a celé pokolení pohostinných Banánovců. Takže kontumačně vítězí Dvořiště 🙂
Rehabilitující Banán se dokonce dostavil na start, aby jako trasér vybrousil tento diamant k dokonalosti. Jasně, trasa nebyla bajkersky kdovíco, ale nohama jsme votočili a to, co nás čekalo bohatě vynahradilo případné drobné mušky. Pravda, někdo čekal vodu ještě trochu skvělejší, alpské jezero to vskutku není, ale ani Ganga, a i v té se koupou lidi. K chovaným kaprům lyscům tak přibylo ještě pár nezmarských holých zadků, jejichž majitelé klečíc nebo sedíc na dně rybníka se studeným lahváčem v ruce štěstím vykvetli jak ten rybník. 20:05 byl zavelen odjezd z ráje, kde kam oko dohlédne vše patří Banánovic rodince (ještě jednou dík za vše), rychlá zastávka u Žižkova dubu, kde na cedulce panstvo pomlouvá hrdinu našich dějin (kdyby Žižka žil v dnešní době, asi by pravil cosi o mediálních m…kách 🙂 ) a za soumraku návrat do rozpálené metropole. Regenerační doplnění tekutin pak proběhlo v dobrém rozmaru na Střeleckém ostrově. Víc snad není třeba psát, pohoda z fotek jen čiší a ty tak mluví samy za sebe.
NO: už v bibli se praví : “Nezapomínejte na pohostinnost – vždyť díky ní někteří nevědomky hostili anděly!”
Takže při troše štěstí se Banánovi dostalo vlastně velké pocty 😉 Asi to není úplně každý Nezmar, ale o pár kandidátech bych věděl. Hlavně když se něco organizuje 🙂
Což je také vlastně výzva všem, páč je daný termín VZ MTB podzim (14.-16.9.2018), ale neví se kam. Každý, kdo je ochotný si připraví svoji nabídku jako balíček, se kterou půjde před komisi!
Trasa: 47 km, nuda pláž, Vidov, Heřmaň, Borovnice, Lomec, Pašínovice, Sedlo, Todeňská hora, Mokrý Lom, přehrada, Římov, Doudleby, Plav a domů, resp. na Koháč.
Výškové metry: 780m
Účast: Přema, Pavel T., Aleš, Víťa K., Vitek S., Petr Šikl, Koubič, Stanley, Venouš, Vláďa, Kocour, Tonda, Bivoj, Majkl, Petr Pokorný, Míra Doležel
Pád: nikdo
Defekt: Aleš
Trackmaker: Vítek S.
Komentář: Původní název reportu měl být něco ve smyslu zase dole bez a nebo už zas párek, tím spíš, že párek většině ukojil gastronomické! chutě na Koháči-nic moc jiného tam totiž nemají…Odpovědný vedoucí je zřejmě zarputilý zastydlý disident, kterému se Poučení z krizového vývoje natolik příčí, že radši každý den jezdí do Makra nakoupit tak málo věcí, aby mu to v průběhu dne vše k nelibosti hostů postupně došlo, ale on ne, nepoučí se :-). Tak jsme po párkách a utopencích párkrát otočili brambůrky a tyče-než došly..
K trase samotné-Vítek byl poněkud nevyskákaný (babička, chovatelka králíků by řekla neodramlovaný) a začal strašit s Todeňskou horou. Směr všichni v tom hicu brali – kolem řeky a lesem, ale cíl ne-mrmlalo se dost, nicméně nakonec to Vítek ustál a byla to volba dobrá. Dokonce ti, co nejvíc špačkovali vyjeli až na samý vrchol – na rozdíl od většiny. Po tradičním kochání se z Fenclovy vyhlídky jsme sjeli pod římovskou přehradu, kde bylo to shora avizované koupání (možná časem i Majkl foto dodá-už dodal, provedl jsem jen digitální zmenšení některých partií), opodstatněné mj. i Alešákovým defektem. Bylo opět (cože?) pivko na cestě v kiosku (potkali jsme Víčkovic rodinku) a tam někde se rozhodlo o destinaci Koháč. No, musím dát nejmenovanému členovi za pravdu, že počasí přeje valením bulev na polonahé koce, což se dá podstatně lépe dělat v úplně jiných podnicích. Tak třeba příště. Ale je fakt, že jsme zase očíhli právě vznikající velmi netradiční stavbu-sochu, na které se náš Alešák významně podílí-a to speciálním strojem! 😉
P.
NO: Nezmarské okénko tentokrát patří kolegovi od vedle 😉 .. jestli ty horka a koupací tradice budou pokračovat, tak nás možná čeká podobná popularita taky? 🙂
Trasa: 56 km, škodovka, Mrhal, Koníř, Štěpánovice, Dunajovická hora-lom, Slověnický mlýn, Hůrky, Lišov, Jivno, Dubičák, Pohůrka, Vatík.
Výškové metry: 663m
Účast: Ondra, Přema, Pavel T., Hony, Aleš, Víťa K., Koubič, Stanley, Venouš, Ondra M., Vláďa, Tonda, Kocour, Bivoj, Majkl, Petr Pokorný
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra
Komentář: Letní teploty a únava ze silničního zasedání přály rovinaté etapě za koupáním. Zatopený lom na Dunajovické hoře (což je i poutní místo) se Ondra zřejmě rozhodl znectít založením tradice koupání s párkem venku. Následovala prověrka účelného používání dotačních prostředků v lokalitě Slověnický mlýn (pracovně také kauza koi hnízdo) a v rámci ní se stal zázrak – Ondra nejenže nebránil, ale i schválil zastávku na pivo..a sám si jedno dal!Cestou dom se mužstvo porozpadalo a když zmizel i trasér, ujal se toho Hony a chvíli jsem si myslel, že snad začala další etapa (a nebo že vyjížďku budou mít je 4 lidi, kteří s ním absolvují více než 50% trasy). S úplným západem slunce jsme mu už ale odepřeli celý výjezd Dubičáku, tak jsme jen v půlce udělali romatické fotografie a kolem dobrovodského hřbitova lesíkem šupkyhupky do centra, kde to vyhrál Vatík.
P.
NO: Veršovánka ohledně highlightu na lomu mě napadla jen tato:
Vše proběhlo bez úhony, dole bez nebyl jen Hony 🙂
