Author Archive
23 května, 2017 | 
Author: O víkendu 13.-14.5.2017 se konalo interregionální soustředění za účasti pražských es.
Trasa, sobota : 150 km, Roudné, Římov, Ločenice, Trhové Sviny, Čížkrajice, Žumberk, Žár, Svébohy, Horní Stropnice, Šejby, Harbach, Lauterbach, Nebelstein, Rossbruck, Harbach, Mandelstein, Heinrichs bei Weitra, Pyhrabruck, Nové Hrady, Byňov, Šalmanovice, Jílovice, Hluboká u Borovan, Vrcov, Ledenice, Zaliny, Kaliště a domů
Trasa, neděle: 135 km, Štěkře, Černice, Mojné, Zubčická Lhotka, Kozí Pláň, Poluška, Rožmitál, Zátoň, Branná, Suš, Větřní, Kájov, Červeňák, do Kleti, Křemže, Bohouškovická myslivna, Jankov, Čakov, Dubné a domů
Účast, sobota : Ondra, Aleš, Petr Pokorný, Zdenál, Džony, Jenda
Účast, neděle: Ondra, Hegy, Džony, Jenda
Trackmaker: Ondra
GPS: sobota, neděle (soubory gpx ke stažení)
Komentář: Sobotní rozumný srázek 9:30 byl víceméně dodržen a v sedmi jsme vyrazili vstříc asfaltovému dobrodružství. Předpověď počasí si každý vyložil po svém, někdo jel krátká/krátká, ti informovaní s návleky, ti přeinformovaní dlouhá/dlouhá+větrovka. Tempo pohoda, žádná časovka, spíš ale stíhačka-honili jsme stále jeden mrak. U Římova jsme do něj dokonce na minutku vjeli a v tom okamžiku vylezla jakási přerostlá zmoklá slepice ze křoví (výškou spíš tedy pštros), a on to Větrák se svými kámoši 🙂 Naštěstí přesně v tom okamžiku zase přestalo, takže dlouhodobý problém nebyla voda shora, ale zespoda. Na lepší časy se blýskat nemělo, naopak hrozilo, že se začně blýskat. Opustil nás v ten moment sice nejlépe oblečený, přesto promočený Vlasta-Alešovo kámík. V Žumberku si Džony odfajfkoval “visited” a tešil se na slíbený další pivovar Jílovice, neb se trasa kvůli počasí měla měnit. To by ale nebyl Nezmar team, toho bohdá nebude, aby se trasa měnila jen kvůli počasí. Tak jsme objeli mrak přes Žár a sprintem šup do hospody ve Stropnici. Pobyt zpříjemnila pečená kachnička s drbáky a zelím, za kterou nám Ondra vyčinil (že nás to prej skolí a budeme na cestě pykat) a objednal si vepřoknedlozelo (prý podstatně dietnější 🙂 ), došlo i na palačinku. Mrak poodešel a tak jsme vyrazili, pár kapek ještě spadlo, ale Rakousko už nás vítalo zalité sluncem. Výživný výjezd na Nebelstein a pro cvik pak ještě Mandelstein, škoda jen, že ty sjezdy se nedaly pustit. Další přeháňku jsme přečkali na celnici Pyhrabruck, kam jsme opět (už deštěm) dospurtovali. Cesta krásným českým krajem domů pak už byla spíš za odměnu, bonusem pak Jílovická jedenáctka. Pražáci byli vzati ještě na vyhlídku nad město (Dubičák), Petr P. se Zdenálem se málem dostali do konfliktu s mladým (kdoví zda ne mladistvým) řidičem plně obsazeného po domácku nastříkaného vytuněného pekáče VW polo, který si potřeboval namastit ego a na mokré silnici nás málem (a hlavně schválně) za vydatného troubení poslal při sjezdu k Emauzím do škarpy. Jak propastný rozdíl v chování účastníků silničního provozu u nás a za hranicemi… 🙁
Nedělní etapa vedla výhradně českou krajinou, byla deštivější, kratší, ale kopcovitější. Těžký výjezd na Polušku, horem dolem kopci pravého břehu vltavského kaňonu kolem Rožmitálu, padák k řece, obídek v Branné (3 x dražší a 2 x horší než v sobotu), horem dolem kopci levého břehu, přetnutí státovky v Kájově, výjezd do masivu Kleti (ale ne na vrchol), spadnutí do Křemže. Náročnost trasy co do fyziky umocnily horší kvalita povrchu, hlavně pak mokro zespoda i shora. Mentálně unaveným domestikům pana Ondry, který trasoval z háku, držíc do té doby wattovou kázeň, bouchly za Klukem saze a po více než kilíčku v nohou proletěli jeden z měřených úseků (aplikace strava) u Dubnýho jen o 3 vteřiny pomaleji, než je rekord trati. No, pěkné rozloučeníčko s jihočeskou krajinou, nad kterou se celý víkend přespolní kamarádi alias Pepici rozněžňovali…tak zas někdy, kluci 😉
Rok se s rokem sešel a díky Přémovi jsme opět dostali šanci strávit víkend na faře na Kvildě. Tradiční složení ze zasloužilých Nezmarů a jejich přátel bylo doplněno námi mladšími (jak se později ukázalo rozhodně ne vytrvalejšími) Nezmary, Nez marnými ženami a kopicí Nezmarčat. Ač jsme loni nevěřili, že by mohly kdy být ideálnější podmínky, i letošní leden ohrnul nos nad globálním oteplením. Zima jak v Rusku, sněhu spousta a ideální předpověď sluníčka přes den.
Sjeli jsme se v pátek po práci a hned vyrazili unavit chamraď na večerní lyžování. Zahřívali jsme se jako loni, především pocitem ze šikovných dětí a okrajově i Stroh grogem. Pestrosti přidali Banáni na sněhu, vč. Tuto di tutti Banani na snowboardu. Jedna lampa nočního osvětlení sjezdovky se začala povážlivě hýbat a k nám přibližovat, nebyla to závada, nebyl to rum ani Johnnie Walker, byl to Johnnie Runner (Honza Běžec). Krásná noc, hvězdy, třpitící se mrznoucí (asi) vlhkost ve vzduchu. Paráda. Ze zajímavostí večera ještě zmíním láskyplnost žen (k nám či dětem, těžko říct), které nás vyslaly na průzkum do kvildských hospod. Tam nás nekompromisně v deset začal pán vyhánět s tím, že od půl nenalévá a nejpozději v 11 končí. Pivo a kořalka pro něj na účet náš znamenala, že jsme ho o hodinku či dvě později přemlouvali my, aby už konečně zavřel a přestal nás nalévat, protože musíme jít a on JET domu 🙂
Velkorysé byly i sobotní plány Majkla, které by zaskočily i lecjakého dospělého znalého mapy. Děti naštěstí nic netušily, večer i ráno je totiž zajímalo jen heslo na wifi a kde mají nabíječku. Skupina A vyrazila čile směr Prameny, Černá hora, Filipova Huť (oběd) s tím, že když nezvládnou dojet na Kvildu po svých, stahne je skupina C autem. To by ale nebyly děti Nezmarů, aby si to neprotáhly ještě přes Horskou Kvildu! 26 km, parádní výkon! Kde se to v nich bere,když jenom paří?! Skupina B vyrazila na Bučinu, kde byla také velmi rychle. Počasí přálo, Alpská vyhlídka dostála svému jménu. A ten žahour co tam měli, mňam! Skupina C pro některé prvními krůčky na běžkách vyrazila směr Březník a pak odvážně zahnula do kopce vstříc skupině A. Došlo vše, co mohlo a mě došlo, že lepší bude se vrátit…Ostatně, o této trase jsem se svého času dost rozepsal 😉 Skupinky i osamělí jezdci se sešli porůznu (Eri podle všeho tak 70 km s návratem do půl třetí) zpět na Kvildě. Povedený den zakončil každý podle chuti, vesměs v pekárně či pivovaře, případně u stánků na levnou krásu. Na ubikaci se totiž chystal (opět) kytarový večírek a zde se také ukázalo, jak každá další generace vydrží méně než ta předchozí. Za omladinu se tak účastnil mj.hvězdář, čtenář, hodinář a DarthVader, postupně (a potupně) jsme mizeli do pelíšků, zatímco druhý stůl pěl jak na Portě, chrlil vtipy a vůbec. Pěkná byla i historka jak se Subaru trefilo mezi stromy a až velkojeřáb si za bratru 7,5 litru dovedl poradit. Ale i my jsme si zablbli a zabékali, moc pěkný to bylo. A Přémo, ještě jednou všechno nejlepší k narozeninám! Radost být členem takových partiček.
Nedělní den byl určen pro kratší výlet, abychom stihli předat objekt a vyrazit k domovům. Skupina A na Bučinu, skupina B na Horskou Kvildu. Někdo se vydal i na sjezdovky, Kory sám nevěděl kudykam (víme jen, že neodolal hřbitovu na Knížecích Pláních), starší jezdili, jako v sobotu, po různých trasách v okolí, ale všichni se nakonec shledali, poklidili a rozloučili.
Díky všem za účast a příspěvek ke sportovním výkonům i dobré zábavě. Snad tedy zas příště.
P.S. a pokud vše klapne, tak by mohl krásně vyjít i Přechod Šumavy..
Trasa: 18 km, Husova kolonie, kolem E49 – Generála Píky, přes kruháč do Úsilného, přes Kyselou vodu, podél rozestavěné dálnice, po modré přes Borek, pod fotbalovým hřištěm, okolo Ort, odvodňovací strouhou Na Výsluní, nahoru dolů lesem, k Jihotvaru, podél kolejí k Budvaru, Suchomelskou k Ternu a pak do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Vítek, Banán, Tiki, Stanly, Venca, Samouš, Šiklín, Lojza, Kosa, Jakub, Peťa P.
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Kosa
Komentář:
Jako nightrideová prvnička jsem byl vyzván, abych své zážitky převtělil v text. Máte tak (slabou) naději, že by to mohl být i první nightride report bez pravopisných chyb 😉 A taky bude asi delší, jak je zas mým zvykem 😉
Na startu se objevilo rekordních 12 jezdců – patrně čím větší klendra, tím větší zájem. Holt, pravá nezmaří povaha. Byla kosa a vedl to Kosa. Já se účastnil hlavně kvůli Samíkovi, jehož to byla rozlučková vyjížďka, neb se nám stěhuje bajkovat pod Svatobor. Dodatečně děkuji Honymu za půjčení světla a Peťovi za baterku a také za rukavice, které mě fakt zachránily. První rada dalším novicům : speciální nejzimnější cyklistické rukavice s technologíí Windproof, které v ČB seženete, jsou do minus deseti na dvě věci. Ujel jsem v nich asi 2km a pak už nemohl ani řadit. Zlatý obyčejný lyžařský. Druhá rada : vyplatí se mít jak v rukavicích, tak v botech trochu prostor. Vzduch je dobrá izolace a hejbání prsty prochladnutí oddálí;v Čéčovce jsem čekal, že k tataráku přidám i nějaký kus syrového masa své nohy, v němž už krevní oběh nerozběhnu. Jinak ale velmi překvapivě velmi krásná vyjížďka – křupající sníh ve ztichlém lese, kde se poblázněně mihotají světélka strojů mých kamarádů, tak nějak se i víc kamarádsky čeká, ztracení se je totiž stálá hrozba. Zimomriavky jsem tedy měl asi hlavně z toho přirozeného strachu z tmy i ze semknutějších vazeb mezi námi…rozhodně méně než z mrazu (nepočítám ty nohy), protože jsem obléknul celou sadu nezmařích krásných oblečků-na spodní termotriko šel podzimní dres, na něj vestička a na ní zimní bunda. Zahřálo i neustálé vyvažování, byť jsem chytře podhustil. Třetí rada : breakdance před plesovou sezonou netrénuj, vyjeď si ve sněhu na kole. Zažil jsem pár horkých chvilek, a ne sám, ale pád jsem neviděl. Nepočítám pády při tlačení kola, paradoxně se ukázalo, že něco je lepší radši sjet nebo (se pokusit) vyjet v sedle, než tlačit. Pěkné to bylo poježdění, uvažuji, že si to ještě někdy zopáknu. Vše dopadlo na jedničku, ostatně – každého z nás provázelo 11 spolujezdců, byla to 11.vyjíďka, bylo 10. 1. a já byl prvně..a myslím, že chvílemi bylo i minus 11, takže to ani jinak být nemohlo 🙂 V Čéčovce se pak sjela ještě větší horda a byl to vpravdě dekadentní večírek. Ukázala se opět naše mladost, až skoro jinošství, vše zakončené bodyshotem-ano, Samík nám ležel na baru. Ale to jsem trochu předběhl. Samíka máme totiž moc rádi, tak jsme mu chtěli připít na štěstí v nové životní etapě. Že je venku zima a je třeba se oteplit a že má i on rád nás a některé možná trochu víc a někteří zase trochu víc jeho, se ze začátku prokazovalo smrštěmi panáků a později i více názorně/hmatatelně. Já si zažil svůj “coming in” mezi Nightridery, s pokročilou hodinou to ale v hospodě (a dokonce v případech více osob!!!) vypadalo na slušnej “coming out”. Naštěstí vše dobře dopadlo a Samík ten spermicidní gel nakonec snad užije 🙂 Dalším dárkem bylo opravdu krásné výtvarné dílo umělce Petra Š., viz fotogalerie. Ti, kdo si myslí, že je to (dokonce něčí) klobása a z toho odvozená jakási hyperbola, se pletou, je to prostě upomínka našemu Špejlíkovi. A samozřejmě musím zmínit i všemi podepsaný dres. Ať Tě tam v těch divočejších končinách chrání, snadno všem ukážeš, že máš spoustu kamarádů, kteří se Tě zastanou. Tak, Samouši, ať Ti to jezdí, ať se Ti daří a brzy na viděnou. A nezapomeň se přihlásit na ten půlmaraton s výzvou do 1:35, jak jsi se kasal… 😉
Aktuální zprávy, 28.1.2017: předpokládám, že všichni jsou přihlášeni, viz formulář zde :
http://doodle.com/poll/88u6k595inzbf5zg
Počítáme s účastí cca 20 běžkařů.
Sněhové podmínky jsou zatím příznivé, takže to vypadá na poměrně tradiční Přechod, ve směru od severu.
Aktuální scénář výletu je následující :
V pátek ráno se dopravíme kamsi do severního okolí Železné Rudy (busem, odjezd z ČB v 7 ráno), odtud poběžkujeme a napojíme se na klasickou cestu s cílem v Prášilech. Ubytko v Prášilech máme na Kovárně, to bude nářez. Cena je cca 450 Kč/osoba se snídaní. Kdo se nenahlásil včas, viz formulář výše nebo mailem, tak riskuje, že si nocleh hledá sám.
Možnosti cesty do Prášil jsou různé, pokud bychom vyrazili z Onoho Světa (pro autobus lepší), pak nejkratší a nejrychlejší trasa má 21 km, 600 m k nastoupání, pohoda. Jedna z nejdelších tras má 42 km, 1100 výškových. Lze ty trasy různě kombinovat, zkratky (i prodlužovačky) tam jsou, lze i vycházet z jiného bodu.
V sobotu bychom vyrazili směr Polka, a to poměrně klasicky, přes Poledník, Modravu (pivko, oběd?), Bučinu (pivko, oběd?) a Knížecí Pláně (44 km, 1000 vm), s přespáním v Penzionu Polka . Cena bude 650-690Kč/osobu včetně večeře a vydatnější snídaně. Budete vyzváni k úhradě zálohy. V neděli pak přes Strážný a dále podle sil a chuti na vlak (Nové Údolí, Stožec, Nová Pec, Horní Planá, Černá v Pošumaví). Poslední vlak vyjíždí z Nového Údolí 17:19, z Nové Pece 17:52 a z Černé v 18:09.
Celkově by to mohlo hodit i něco přes 130 km, což je slušná porcička v rámci zimní přípravy
stopy jsou zatím luxusní, modlete se, ať to vydrží. SKOL!
Jenda nám napsal hezký mail a tak se s vámi o něj podělíme :
Ahoj,
jeste jednou diky za super akci u vas v Budejkach. Obcas ty diashow jsou ryzi prace, u vas to ale byla i super zabava spojena s prijemnou navstevou vas, jiznich kamaradu. A dekujeme za zazemi a pohostinost. Pokud byste potrebovali jeste knihu jako darek pro nekoho, dejte vedet.
Jeste jsem po diashow zapomnel nabidnout pripadnym zajemcum nadhernou 2-tydenni arctickou cestu za polarnim kruhem v Laponsku nebo jen tak zablbnuti na snehu na tlustych kolech tady v Jizerkach na prodlouzeny vikend nebo zazavodeni si na sneznych kolech proti psim sprezenim.
SNOW-BIKING PROGRAM 2017
Presentace Laponsko – http://www.jankopka.cz/wp-content/uploads/2013/11/PrezentaceLAPONSKO.pdf
Kratký film z laponského putování – http://www.vimeo.com/25396162
Informace k expedicim – http://www.jankopka.cz/category/akce-pro-zajemnce/expedice-laponsko
Závody proti psím spřežením Orlické hory – http://www.jankopka.cz/category/akce-pro-zajemnce/zavody-proti-psum
Snow-bikové campy Jizerské hory – http://www.jankopka.cz/category/akce-pro-zajemnce/snow-bike-campy
Zapůjčení fatbiků je v ceně
Akce otevřeny i pro vlastní kola
Mejte se tam dole krasne a tesim se zas na nekdy.
Jena aliaz aljassky vlk.
PS: Jo a 11.11.2016 v 21:30 budu u Karla Sipa ve Vsechnoparty, tak jestli me nemate po nasi navsteve dost, tak koukejte.
Vážené Nezmarky, Nezmaři, Nezmarčata, přátelé a sympatizanti,
Tradiční DOKOLNÁ se bude konat v pátek 4.11.2016, všichni jsou srdečně zváni, tak se dostavte v hojném počtu!
Start bude na Startu, a jako skoro celou sezonu v 17h.
O dalších podrobnostech, tj. co se bude pít a jíst se dozvíte (možná) později, statistiky jsou přísně střeženy až do vyhlášení 😉
Organizačně zásobovací výbor vás vyzývá k nahlášení účasti – zde : http://doodle.com/poll/7a5b67guhhvzc9dd
Díky vám předem za spolupráci a těm, co pro Dokolnou a vůbec pro BK Nezmar něco dělají celý rok, patří díky speciální 😉
Akce je spojena s výroční členskou schůzí spolku BK Nezmar z.s., na kterou jsou tímto všichni členové zváni. Začátek schůze je od 18 hod. Program schůze na vyžádání u předsedy spolku.
Vybíraná částka na místě obsahující příspěvek na chod spolku, jídlo a pití na dokolné je 400 Kč/osoba
použity materiály z webu http://www.jankopka.cz/
přihlašovat se podle Majkla není třeba, kapacita je dostatečná (cca 60 míst), kdo přijde, přijde. Jídlo+pití také bude.
V tradičním termínu se konala tradiční akce za již tradiční účasti Nezmarů a hlavně Nezmarčat. Výcvikový kemp našich mladých nadějí začal především skvělou předpovědí počasí a tak se páteční nájezd nijak neodkládal. Seznámení se a připomenutí si zapomenutých jmen z loňska proběhlo zcela hladce díky hladké lihovině podávané (jen dospělým) “vítačem” Danem a také ochutnávkami mnoha výtvorů “drobného pečiva” našich drobnějších a šikovnějších poloviček. Minuta ticha za padlého čuníka vznikla tak, že se tou dobrotou zacpala všechna ústa..skvělá šunka – díky, Samíku 😉 Došlo i na ohýnek, došlo i na koupačku v rybníku, došlo i pivo. Naštěstí jen první sud 😉 Dětičky byly vzorné, družily se přiměřeně věku a zájmům a spát šly víceméně spořádaně. Však je také čekal pěkně náročný výlet.
Sobotní ráno bylo zasvěceno posledním technickým okénkům, ladění trasy, ale i koupání a tak. Hlavní skupina si dala za cíl Vlkovskou písečnou dunu (asi když už bylo to vedro), čehož úspěšně (tuším, že přes Jemčinu) dosáhli, poobědvali jako loni ve vlkovské hospodě a zpět to brali přes Metel a kolem Holné, kde se obě skupiny zase sjely. Ta druhá (naše) si dala motanici v Jemčinských lesech, viděli jsme pomník Lannův kříž, pomník socialismu v podobě ROH rekreačky a zažili skvělý (a za proklestění se zelenou turistickou i zasloužený) oběd v Evženově údolí. Výborná koupačka na 16,9 řkm Nežárky. Společné zhodnocení dne na zmrzlině v Roseči u Jitky a hurá do cíle. Večer na srubu byl báječný, v tričku u ohně se dalo být až do půlnoci. Grilovací linka (díky, Vítku) dodávala na krájecí linku a ta posouvala na expediční plošinu, z níž se logisticky (a logicky) přesouvalo do bříšek. Ideální model pro vícečetné stravování!
Nedělní plán byl pohodový (zajet si nedaleko na společný oběd) a umožnil spojit všechny v jeden peloton. No, ve skutečnosti ti malí najeli ještě víc, protože si mazáci cestu zkrátili přes louku..Zamluvený byl pěkný penzionek U Černého čápa, kam jsme dojeli na objednanou hodinu na minutu přesně. Posilnění svíčkovou a nebo řízkem zavdalo plánu na delší návrat (zjistilo se, že není až tak důvod spěchat) a tak ti co chtěli a mohli, jeli na koupačku do pískárny mezi Stráží a Mlákou. My, co zvolili kratší cestu na srub, jsme se na pískárnu přesunuli autem. Šťastný návrat všech druhů dopravních prostředků, pozdně odpolední balení a odjezd.
Všem patří velký dík za účast, organizaci, vzájemnou pomoc a parádní sportovní výkony. Nemohlo to být o moc lepší 😉
Trasy : sobota – skupina A 48 km, skupina B 29 km; neděle – skupina A 31 km, skupina B 19 km
Nezmarská účast : Honza Mareš, Vítek S., Venca, Majkl, Kory, Pavel Tíkal, Petr Pokorný a na neděli i Ondra
