Author Archive

Pod organizací Eriho jsme se vypravili do Sušice. Jednou už jsme tam na VZ byli, ale lokalita je to dobrá, skoro domovská, bajku přívětivá, a i když byla vybrána trochu z nouze na poslední chvíli tak byly na programu výrazné bajkové zážitky. 

Já byl jen v pátek přes den, ale i tak jsem byl nadšen. Nakombinovali jsme Javornické okruhy a Sušické traily.

Páteční trasa

V paměti mě zůstalo:

• výjezd ze Sušice ke Kalichu a dál na Sedlo, na Sedle blbnutí přes skalky a nádherný enduro sjezd směrem na Kašperk
• Borový sjezd k Anínu
• mnou ojebané stoupání do Kašperských hor, následné čekání na silnější bajkery v cukrárně (a venku hrozná zima)
• hlasování pod Královským kamenem. Nakonec všichni pochopili, že na pozdní oběd v Jarovníku už není čas a jelo se bez oběda náročnou trasou Javornického Pazdřivce zpátky na Sedlo.
• Pavla Tíkala prasklý rám – dostal se do Kašperských hor, kde čekal na záchranu autem
• ze Sedla do Sušice jsme jeli traily EPONA, ROCKY a MORRIGAN a i přes únavu to bylo parádní.

O sobotě vím jen z vyprávění, doplní někdo?

zdar V.

Lokalitu a organizaci zajišťoval Majkl.

Ve čtvrtek po příjezdu jsme stihli ještě pár drinků.

Páteční etapa byla deštivá, ale podařená, s obědem v Černošíně, zakončená posezením v pivovaru Chodová Planá. Do Mariánských Lázní jsme se potom svezli vlakem.

páteční etapa

V sobotu myslím pršelo míň, oběd jsme si dali v Krásně, i na rozhledně jsme byli.

sobotní etapa

Večírek byl intenzivní, tak ani moc nevadilo, že v neděli pršelo a na kolo jsme se nedostali. Pobyt jsme zakončili kávičkou, zákuskem a procházkou po okolí.

Jestli máte někdo fotky, nebo dokonce vzpomínky (například na výměnu drezů s VK Senohraby 🙂 ) , tak pošlete, zveřejním

zdar V.

Výjezdního zasedání jsem se tentokrát ujal já. Kdysi jsem byl v Lužických horách na bajkovém desorientýrinkovém závodě Lužické sedmistovky. To se mi dost líbilo, tak jsem se snažil to vymyslet podobně a něco k tomu.

Ve čtvrtek bylo krásně, sluníčko, ale jak už to tak bývá, na výjezdní zasedání slibovala předpověď zimu a déšť. Šťastně jsme se sešli v Krásné lípě v místním pivovaru Falkenštejn. Začalo pršet, tak jsme se snažili zapít žal, že zas bude hnusně. Večer ještě došlo na dietní chybu s petkami, uzeným a klobásami na chodbě na ubytku. Ráno byla zrovna  v dešti přestávka, tak jsme vyrazili. Na rozehřátí jsme jeli přes místní brdek náročný sjezd po kluzných kamenech a dál nakoukli do NP Česko-Saské Švýcarsko. Bylo to tam moc pěkný, bohužel pěšinka byla zakončena pětisty metry pěšího výletu po schodech a úzkými průchody. Tam měl problém s technikou každý, zejména ti vytáhlejší z nás J Dokonce došlo na demontáž předního kola, aby se Větrákův stroj protáhnul skalní průrvou. Šel poslední a tak jsme napjatě čekali, jak to zhodnotí. Přeci jen byl s námi na bajku po dlouhé době, ale byl celkem vyrovnaný, poznamenal něco v tom smyslu, že nic jinýho ani nečekal J. Pak jsme se rozjeli … a po opravě defektu zdolali vrch s rozhlednou Tanečnice, bahnitá  kdysi šotolina nebyla nic moc. Na vrcholu jsme se alespoň občerstvili, podle výčepáka jsme vytvořili první frontu od 13.3., a užili si krásný sjezd. Následoval přejezd ke hranicím, kde jsme se napojili na trasu 1000 mil a jeli zhruba 15 km  přes nejsevernější bod republiky. Byla to velkolepá kořenovka, jako stvořená na hardtail, jak jsem zaslechl J. I na celopéru to byla řádná vytřásačka. Jet to na těžko po 1300 km, to musí být zážitek! Družstvu vyhládlo a začalo se dožadovat oběda. Ten jsme si odbyli před večerkou ve Velkém Šenově kolem třetí odpoledne. Od této chvíle se pod tlakem nedostatečné vůle, výkonosti a obav z deště začalo družstvo dělit. Nejodhodlanější drželi trasu přes Vlčí horu a dál směr Krásná lípa, ale na naplánovaný pytel k Dymníku už nedošlo. Večer jsme poseděli v hospodě v resortu, ve Falkenštejnu a místní Dřevěnce, která prý byla naprosto boží. Závěrem došlo opět na posezení před pokojem.

Večer to vypadalo, že i další den bude hnusně, ale ráno to znovu překvapivě docela šlo – pršet přestalo během snídaně, tak jsme vyjeli jen do mrholení. Začali jsme hned zostra, cesta z Chřibské na Studenec je nádherná, celá terénem, technicky náročné, hravé, …. samozřejmě cestou dolů. My jeli nahoru. Navíc závěrečný kamenný chodníček, to už byla až na čestné výjimky chodecká záležitost, pro některé na kluzkých mokrých kamenech i dolů. Jezdivější částí jsme se dostali nad bajk park Polevsko. Někteří byli překvapení a sváděli to na šťastnou náhodu, ale bylo to plánované, chtěl jsem vám chlapci udělat radost! Sjeli jsme si ale jen jednu lajnu. Na zakoupení permice k vleku a větší dovádění nebyl čas. Jeli jsme dál směr Klíč. Cestě dali zabrat lesáci, což ale nahrálo technickým kouskům. Jetelný trejlík vedl uprostřed, po stranách hluboké vyjeté koleje plné bahna. Kdo zaváhal, měl problém. Hegy předvedl artistický výkon, kdy se při výpadu do boku opřel o pevný okraj až za vyjetou kolejí. Přes bahnitou propast ladně držel boční plank. Chválili jsme ho, ještě že má dlouhé tělo a paže. Později jsem se dozvěděl, že Míra se to zkusil napodobit, ale je menšího vzrůstu, takže nedohmátnul a dopadlo to hůře J. Výjezd na Klíč, Malý a Velký Buk a Bouřný jsme oželeli. Pod Bouřným se začal peleton drolit. Skupina A neomylně poznala nejlepší místo k ojebávce a jelo přímo na chatu Luž, kde poobědvala, samotnou Luž vynechala a od rohu hranic sjela přímo do Varnsdorfu do Pivovaru Kocour. Skupina B poobědvala v přístřešku (zrovna pršelo) u nádherné roubenky a dál jela do Mařenic za skupinou C, která dojela až do hospody U tří lip. Tento úsek podél potoka byl nádherný, takové bajkování na které jsme zvyklí – pěšinka, bahno, kořeny, nošení … Skupina B i C vynechali Hvozd. Skupina B Luž objela Německem a od rohu hranic jela směr Krásná lípa. Skupina C vystoupala na Luž z Německa a dál jela podél hranic, kde sice vynechala Weberberk, ale hrdinně pokračovala přes Pěnkavčí vrch. Pěkná pěšinka zakončená bahnitým sjezdem. V jednom úseku bylo světlejší bahno, snad něco jako kaolín, kde to klouzalo jak na ledu. Měl jsem co dělat, abych sebe i kolo udržel na cestě a pohromadě. Před Luží se oddělila skupina C1, která si vyhodnotila, že v hospodě na Tolštejně jim bude líp, než při výjezdu na Jedlovou. Na Jedlovou jsme tedy dojeli jen čtyři! Při sjezdu se oddělila skupina C2, která jela na ubytko do Krásné Lípy. Dále pokračovala jen vrcholová dvoučlenná skupina C3, která to dotáhla až do Varnsdorfu do Pivovaru Kocour. Z 10 Lužických sedmistovek jsme byli na 3 (Studenec, Luž, Jedlová), jednu jsme přejeli pod vrcholem (Pěnkavčí vrch), na jednu jsme se vykašlali (Hvozd) a ostatní ani nebyly v plánu (Malý a Velký Buk, Klíč, Bouřný, Weberberk).

V neděli valnou část mužstva sesadilo ze sedla počasí a taky sobotní večírek, který se krapet protáhnul. Někdo se tedy vydal na pěší výlet, než mohl usednout do auta. Zázrakem však znovu přestalo pršet, tak se někdo projel na kole v místě a pár z nás (já, Míra a Pavel jako jediné auto) vyšel původní plán – přejeli jsme autem na Singltrek pod Smrkem . Tam jsme za 3 hodiny najeli 39 km nádherných trejlů a pak razili domů.

Na úterní vyjížďce jsem vyslechnul názor, že Lužické hory nebyly nic moc, samá šotolina furt nahoru nebo dolu, málo jezdivých pěšinek. No a pěknej sjezd se jezdí shora, kam se taky musíme dostat. Kvůli tomu jezdíme do hor, jsem si říkal. Šotoliny sice byly, taky výjezdy na krev, ale pěšinek jsme myslím jeli taky dost. Každopádně mě to překvapilo, jako bych byl 3 dny jezdit někde jinde. A opravdu. Kolik si myslíte, že jsme vlastně jeli spolu? Z celkových 216 km (já měl v pátek 90 km, v sobotu 87 km, v neděli 39 km) došlo k vynechání větší skupinou 86 km, což je 40% a to, to byly převážně bajkově nádherné úseky, samá pěšinka J. Samozřejmě nic není zadarmo, uznávám, že výjezd na Luž a Jedlovou se líbí málokomu. Co bylo moc pěkné bajkové a nejeli jsme to všichni – v pátek sjezd do Brtníků, červená z obce Vlčí hora, žlutá k potoku a pak trejlík v traverzu, v sobotu serpentýny z Luže, sjezd z Pěnkavčího vrchu, sjezd z Jedlové, posezení v Kocourovi!!! …. a nejvíc top celého víkendu trejlová neděle! Takže opravdu jsme nakonec měli každý trochu jiné výjezdní zasedání, jen doufám, že jsme si to všichni užili, podle vkusu každého soudruha!

Bajku zdar V.

[Show slideshow]

Na výjezdní zasedání je nás přihlášeno 27. Z toho jsou 3 silničáři, ale 24 bajkerů je stále pěkné stádo. Uhlídat kompaktnost v neznámém terénu bude náročné. Abychom se vyhnuli čekání, telefonování, nahánění, čekání, telefonování, …. tak navrhuji použít aplikaci MapCatch. Je to aplikace vyvinutá účastníkem Loudání pro trasování účastníků Loudání. Data tedy někde jsou, ale ne v NASA nebo v Číně. Aplikace toho umí dost a stále se vylepšuje. Navíc pokud by vás napadlo nějaké vylepšení, tak stačí napsat autorovi a ten každý podnět vítá a případně zapracuje nebo odstraní problémy. Pro naše účely je to naprostá bomba. Každý si ji může stáhnout a nahrát si tam trasu v gpx. Po nastartování a zapnutí sledování aplikace zobrazuje polohu na mapě (podklad mapy.cz!). Takže kdo má zapnutou aplikaci, tak vidí svojí polohu a naplánovanou trasu – vidí tedy jestli je na ní, nebo kudy se k ní vydat. Ale hlavně vidí i ostatní, co mají zapnutou aplikaci, takže pokud se ztratí, tak ví, kde má hledat hlavní skupinu. Takže trasér bude mít zapnutou aplikaci. Pokud se někdo ztratí tak nevolá, nezjišťuje kde je, kde je trasér a kde se potkají. Stačí když si zapne MapCatch, tam vše zjistí a sám si zvolí cestu, jak traséra odlovit. Myslím, že je to bomba paráda a pokud já budu trasér, tak telefon moc brát nebudu a pokud ano, tak jen abych odpadlíkovi poradil zapnout si MapCatch. Ve 24 lidech to myslím vyjížďku dost zrychlí. Čas neustále zastavovat a telefonovat a nahánět se nebude.

Kdo se bojí, že se ztratí a po Lužických horách bude bloudit sám stahujte zde

Bajku zdar V.

Trasa: 56 km, Švábák, Kaliště, Závraty, Vrábče, Tři Brody, Dívčák, Holubov, Křemže, Křemežské Louky, vrchol Kleti, červená TZ, žlutá TZ, pěšinka nad lomem Plešovice, mohyly nad Třísovem, Třísov, Dívčák, červená TZ

Výškové metry: 1.192 m

Účast: Ondra, Aleš, Marek L., Honza L.,  Víťa Kořínek, Kory, Přema, Kocour, Honza M., Vláďa, Vráťa, Hony, Vítek S., Venca Drbout, Míra Doležel, Pavel T., Majkl, Sochy, Zdenál, Bivoj, Eri, Petr Pokorný, Venóš, Jirka Zibura, Duby

Pád: někdo asi jo, ve sjezdu od železničního mostu k potoku? přiznejte se!!

Defekt: Vénoš

Trackmaker: Eri

GPS: https://connect.garmin.com/modern/activity/4958361528?share_unique_id=3

Komentář: V 8:56 poslal Eri zprávu: “Tak kdy jindy, když ne dneska, dáme Kleť. Píšu hned zrána, ať se máme na co těšit.” Asi jsem nebyl sám, komu to zkazilo celej den, na nic jsem se nemohl soustředit, jak jsem se těšil 🙂 . Na startu už s tím byli všichni smíření, ale Eri nám dal ještě šanci, nebo alespoň iluzi rozhodnutí. Pronesl “Tak jedem, jestli jsou teda všichni pro”. Měl jsem na jazyku, jestli si nezahlasujeme, ale nakonec jsem sklopil uši a pěkně se zařadil do stáda. Cesta pod Kleť byla zpestřena jedním defektem a technicky náročným sjezdem v Holubově od železničního mostu k Holubovskému potoku. Kousek, ale potěšil 🙂 . Na Kleť jsme stoupali víceméně spořádaně v očekávaných skupinkách, ale tentokrát jsme na sebe nahoře počkali a dokonce si udělali společnou fotku! Sjezd z Kleti je vždycky zážitkem, navíc jsme projížděli nad hranou lomu Plešovice, tak jsme si užili výhledy a trochu adrenalinu při selfíčkách. Naštěstí všichni jsme vyrazili do Třísova, ale to už se nám skupinka defragmentovala. Někteří si točili vodu, někdo jel po červené, někdo po silnici … a tak to bylo až do ČB. Někdo na pivu ve Šnytu, někdo u Bursonů, někdo ve Vrábči (a domů vlakem? a pak Meťák?). V naší skupince jsme byli dost vyprahlí, zastavili bychom se už v Boršově u řeky, ale bylo zavřeno, stejně jako na křižovatce. Tak jsme dojeli až k Bursonům. Když jsem dopil 2. pivo, tak koukám na hodiny, 15 minut od dojezdu do hospody. To umí jen Kleť!

Bajku zdar V.

[Show slideshow]

Lokalita Lužické hory, termín 5.-7.6.2020.

páteční výlet: https://mapy.cz/s/jakusapama

sobotní výlet: https://mapy.cz/s/hezazetama

nedělní výlet: mě by se nejvíc líbilo přejet do Nového města pod Smrkem a jezdit trejly: https://podsmrkem.singltrek.cz/

pokud má někdo místní znalosti kam jet/nejet tak dejte vědět, můžeme ladit

21.5.2020 jsem upravil počet a seznam přihlášených

celková cena je 48.815,- CZK za 27 lidí  – tedy průměrně 1.808 Kč na jednoho (průměrně 603 Kč/noc se snídaní, každý pokoj jinak)

Zálohu zaplatili (do 21.5.2020):

1. Vítek Sirotek .
2. Přemek .
3. Milan Javůrek .
4. Eri .
5. Majkl .
6. Petr Podhola .
7. Víčko .
8. Bivoj .
9. Aleš .
10. Venca Drbout .
11. Petr Pokorný .
12. Jirka Zibura .
13. Hony .
14. Míra Doležel .
15. Pavel Tíkal .
16. Ondra Ludvík .
17. Zdeny .
18. Větrák .
19. Větrákův kámoš 1 .
20. Vláďa Řehoř .
21. Dan Motz .

Zálohu nezaplatili, věřím že jedou, takže s nimi počítám

1. Petr Šikl .
2. Větrákův kámoš 2 .
3. Hegi .
4. Džony .

Odhlásili se:

1. Kocour – zálohu neplatil
2. Víťa Kořínek – záloha 1.000,-
3. Kory – záloha 1.000,-
4. Venca – záloha 1.000,-

ubytování zarezervováno pro 27 osob v Krásné Lípě, Lípa resort, kategorie hostel: http://www.lipa-resort.cz/

2x dvoulůžkový pokoj se sdílenou koupelnou = 2×3.975,- = 663 Kč za osobu a noc (Sirotek, Doležel, Tíkal, Šikl)

1x čtyřlůžkový pokoj se sdílenou koupelnou (1x palanda) = 6.505,- = 543 Kč za osobu a noc (Franta, Peterka, Zibura, Ludvík)

1x pětilůžkový pokoj se sdílenou koupelnou (1x palanda)  = 7.880,- = 523 Kč za osobu a noc (Ehrenberger, Větrovec + 2, volná palanda)

1x dvoulůžkový pokoj s vlastní koupelnou = 4.230,- = 705 Kč za osobu a noc (Mareš, Bednařík)

1x dvoulůžkový pokoj s vlastní koupelnou = 4.230,- = 705 Kč za osobu a noc (Pásek, Drbout)

1x pětilůžkový pokoj s vlastní koupelnou (čtyřlůžkový pokoj s přistýlkou) = 9.010,- = 601 Kč za osobu a noc (Podhola, Javůrek, Řehoř, Vaňura, volná přistýlka)

1x pětilůžkový pokoj s vlastní koupelnou (čtyřlůžkový pokoj s přistýlkou) = 9.010,- = 601 Kč za osobu a noc (Kubánek, Motz, Pokorný, Hegner, Džony)

Cena zahrnuje ubytování, místní poplatek, snídaně a DPH.

bajku zdar V.

Trasa:  žádná

Výškové metry: nenastoupány

Účast: nikdo

Vyjížďku nedokončil: všichni v karanténě

Pád:  nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: v karanténě

GPS: žádná

Komentář: Boj s koronavirem pokračuje, nouzové opatření je prodlouženo do 1.4.2020. Dnešní vyjížďka tedy mohla být poslední, ale nakonec není, protože poslední, jak se dnes ukázalo, byla už předminule. Taky mohla být dnešní vyjížďka nejvíce zimní letošní noční sezóny. Od října čekáme na to, až louže a bahno zamrznou. Teď jsou největší mrazy této zimy, sníh leží dokonce už na úbočí kluka! Ale ze společné vyjížďky nebude nic. Taky jsme mohli posedět a oslavit nového zimního pilníka. I na to si musíme počkat. Pánové, bylo mi ctí s vámi jezdit po tmě divočinou.

Bajku zdar V.

Trasa:  žádná

Výškové metry: nenastoupány

Účast: nikdo

Vyjížďku nedokončil: všichni v karanténě

Pád:  nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: v karanténě

GPS: korona kolem Budějc?

Komentář: Minulý týden to vypadalo, že dnešní vyjížďka bude smutná bez piva – ve čtvrtek byla omezena otvírací doba restaurací do 20 hodin. Vývoj opatření proti koronaviru byl ale překotný. V sobotu byly restaurace uzavřeny úplně. Od pondělního rána se nesmí z domu kromě cest do práce a na nákup! Takže dnešní vyjížďka byla zrušena v rámci boje s koronavirem. Okýnko pro sport v přírodě by bylo – nařízené omezení volného pobytu je “s výjimkou pobytu v přírodě nebo parcích”, ale to je spíš pro jednotlivce, v rámci bydliště. Shlukovat se rozhodně nebudeme!

Jako protestní akci, jak ukázat koronaviru, že se s ním popereme, bysme mohli vyjet jednotlivě. Každý ze svého bydliště ven z města, na nějaké nejbližší vyvýšené místo.  Ve 20:00 hodin vyšleme světelný signál, který obkrouží Budějovickou pánev z Dubičáku na Hůry, Hosín, Hlubokou, Švábák, Včelnou, Hůrecký kopec, Srubec, Dubičák:

-|.-|….|-.|..|| .- -.|.-.|-.- -|-.-.|| -.-|- – -|.-.|- – -|-.|.-|.- -.|.-.|-..|.||- -…-

Vytvoříme tak kolem Budějc krásnou antivirovou koronu!

Abychom se fakt nepotkali, zde si rezervujte svůj kopec:

Tabulka

Bajku zdar snad příště. Nouzový stav končí příští úterý v 6:00, tak uvidíme, jestli vyrazíme na poslední night ride, nebo ta už byla 🙂

V.

Mise se povedla.

Nejprve bylo v 19:30 navázáno spojení mezi Hosínem a Dubičákem – vzdušnou čarou 8,8 km

Později bylo ve 20:00 vysílání z Kletě zachyceno na Pekárenské (19,4 km) a dokonce v Adamově (24,9 km)!