Author Archive
9 září, 2013 | 
Author: V první řadě děkuji všem bikerům za účast a blahopřeji k předvedeným výkonům.
Pěkná účast: 10 Nezmarů, 2 posily z Prahy a jako překvapení 2 “junioři” – sousedi Přemka z chaty.
Nasezané dvojice byly Snoopy+Jarun z Prahy, Kruťák+Eri, junioři Mikuláš+Josef. Ostatní dvojice se losovali a náhoda nás rozdělila poměrně spravedlivě – co vím, tak se žádná z dvojic cestou nepoprala.
Moje stručné dojmy ze závodu (doufám že se v komentářích přidáte):
– Kocour s Peťou si z nás závod nejvíc užili, 8 hodin na trati, 11 vrcholů ze 13 – pěkný výkon, bohužel překročení limitu o 1,5 hodiny jim půlku bodů sežralo. Navíc nepotkali moc hospod, jen dvě – vlastně jen jednu dvakrát – což jsme jim nakonec uznali 🙂 ale i tak to je pro tentokrát šťastné 7. místo.
– juniorům (Mikuláš a Josef) patří můj obdiv, i přes nerovný boj s mapou podali super výkon – hlavně s ohledem na to, že bysme jim všichni mohli dělat tátu a někteří i dědu :). Skončili na 6. místě za 7 vrcholků a 4 hospody. V cíli byli v 17:17 a ještě se rozhodli zajet na Dobrou vodu pro 10 bodů navíc, po druhé v cíli byli v 17:40 – lepší se nakonec ukázalo na Dobrou vodu nejezdit (o celých 6 bodů), takže počítám lepší výsledek (viz tabulka v galerii). Nevím jak to měli spočítané, možná počítali s bonusem 15 minut za hospodu Poslední šance v Pohorské vsi (to by dojeli přesně na limit), bohužel bonus se uděluje pouze pokud se v hospodě něco pije, bylo ještě zavřeno, takže bez bonusu. Každopádně moc pěkný výkon, uvidíme jak s jejich motivací zamává až si v hospodě budou moct dát místo limošky pivo!
– Víčko s Cíbou – podívali se také na 11 vrcholů ze 13, navíc 4 hospody, čas využili akorát, přijeli chviličku po limitu, ale nakonec právě o 10 trestných bodů za 5 minut po limutu prohráli souboj o 4. místo a skončili pátí.
– Snoopy s Jarunem, posily z Prahy, zdolali o vrchol víc – 12 vrcholů ze 13, našli 5 hospod, dojezd přesně na čas jim určitě udělal radost – bohužel jsem jim jí musel zkazit – bonus 15 minut k limitu se připočítává pouze za hospodu ve které se konzumuje. V Pohorské vsi bylo v době jejich návštěvy ještě zavřeno, takže 10 bodů dostali, ale časový bonus ne – tím pádem byli 15 minut po limitu a odečetlo se jim 30 bodů. Hospoda Poslední šance jim šanci na umístění na stupních vítězů zmařila.
– první 3 dvojice objely všechny vrcholy
– Kruťák a Eri sice rubali neuvěřitelně, ale byli v málo hospodách (poze ve dvou!) takže nakonec “jen” 3. místo. Prohrát s někým, kdo je v cíli až hodinu a půl po tobě je trochu rozčarování, takže se nikdo nedivil, že rozebírání taktiky postupu se po závodě věnovali z nás všech nejdůkladněji 🙂 Příště víc hospod přes den, ne se jen šetřit na večer!
– Přemek a Majkl těžili z dobré znalosti oblasti a taktické přípravě před závodem. Za zmínku stojí jejich 3. hospoda Ulrichov – pan domácí je pozval na lahváče za to, že pěkně slušně pozdravili – nu což, s dobrým vychováním se neztratíš nikde ve světě! Potkali jsme se v Černém údolí, kde byli v jejich 6-té hospodě. Samozřejmě v té době nevěděli, že už je jisté, že budou nejhůře druzí, takže je naše informace, že Černé údolí je už naše osmá hospoda a laťka je tudíž trošku výš než předpokládali, asi dost překvapila :). Zachovali se jako ryzí závodníci a do cíle stihli objet ještě další 3 hospody (Rychnov, Horní Stropnice, Dobrá voda)!!! To je vrátilo do souboje o 1. místo, na které nakonec nedosáhli o neuvěřitelné 3 minuty.
– Petr Pokorný a Vítek Sirotek – vítězové závodu. Jako tvůrce závodu mám trochu výčitky, přece jen jsem měl výhodu, že jsem všechny kontroly znal a nemusel je hledat. Ale co, nakonec si to vítezství zasloužíme! Dokázali jsme objet 9 hospod, neplánovaná zajížďka do Benešova, objev hotelu v Kuří a zajížďka na Dobrou vodu nám vynesli neuvěřitelných 670 bodů – stejně jako druhé dvojici. V boji o první místo rozhodl čas na trati – byli jsme rychlejší o pouhé 3 minuty! Zvláštní poděkování patří mému parťákovi, bojoval jak lev a musím říct, že mi při jeho technických kouscích občas zatrnulo – Ondry Ludvíka “front flip no hand” upgrejdoval podle místa provedení na “JagerruckenabfahrtHandelosKopffall” 🙂 a jako suvenýr si odvezl prasklou helmu!
Připojuji pár obecných postřehů:
– zisk 670 bodů to jsem opravdu nečekal, myslel jsem že maximum bude 640 bodů (30 bodů navíc za 3 hospody v podhůří, kam jsem myslel že se vůbec nikdo nevydá). Navíc jsme měli ještě půl hodiny rezervu, takže podle nynějších zkušeností a pravidel si myslím, že by se dalo zajet i 690 bodů, možní i víc. Když o tom tak přemýšlím, pokud by to někdo napálil do rovin na Třeboň a dokázal od hospody k hospodě jet za 8 minut a za 7 minut si v hospodě něco dát tak za každou hospodu dostane 15 minut=právě tolik kolik by potřeboval na její návštěvu, takže by se dostal do časové smyčky a jeho bodový zisk by byl prakticky neomezený- kdo to příště zkusí?
– počasí snad nemohlo být lepší, jasno, sluníčko, 25°C, bezvětří – panoramata z vrcholků byly excelentní
– ubytování nádherné, všem můžeme jen doporučit
– v hospodě se o nás také postarali dokonale, nejdříve zkoušeli zavřít ve 22 hodin, nakonec se spokojili se 3 hodinami spánku mezi koncem večírku a přípravou snídaně
VÝSLEDKY – počítáno po dojezdu v hospodě, zbývá kontrola podle fotek, případné námitky prošetřím:
1. Petr Pokorný, Vítek Sirotek : 670 bodů, čas po započítání bonusů 5:27
2. Přemek, Majkl: 670 bodů, čas po započítání bonusů 5:30
3. Václav “Kruťák” Krutina, Martin “Eri”: 600 bodů, čas po započítání bonusů 5:38
4. Snoopy, Jarun: 580 bodů, čas po započítání bonusů 6:15
5. Víčko, Ondra Cibulka: 570 bodů, čas po započítání bonusů 6:05
6. Mikuláš Vinař a Josef Tuček : 408 bodů, čas po započítání bonusů 6:51
7. Kocour, Petr Šikl: 382 bodů, čas po započítání bonusů 7:29
Zdar V.
vyjížďka NR 2013-17
zobrazit tuto vyjížďku: http://bknezmar.cz/?p=1701
vyjížďka NR 2013-15
zobrazit tuto vyjížďku: http://bknezmar.cz/?p=1678
vyjížďka NR 2013-14
zobrazit tuto vyjížďku: http://bknezmar.cz/?p=1668
vyjížďka NR 2013-13
zobrazit tuto vyjížďku: http://bknezmar.cz/?p=1647
vyjížďka NR 2013-12
zobrazit tuto vyjížďku: http://bknezmar.cz/?p=1635
vyjížďka NR 2013-06
zobrazit tuto vyjížďku: http://bknezmar.cz/?p=1467
vyjížďka 2013-26
zobrazit tuto vyjížďku: http://bknezmar.cz/?p=1325
vyjížďka 2013-19
zobrazit tuto vyjížďku: http://bknezmar.cz/?p=954
vyjížďka 2013-16
zobrazit tuto vyjížďku: http://bknezmar.cz/?p=837
Trasa: 61 km (Podle GPS)
Popis: Meťák, Boršov, Kotek, Hvízdalka, k řece, Opalice, k řece, po polích, bloudění kolem nového rybníčku, lesem, bloudění kolem starého rybníčku, Štěkře, Zlatá Koruna, po červené Třísov, kolem hospod, Dívčí Kámen, U Cáby, U Rybáka nahoru k silnici, Kroclov, Vrábče, zastávka Hradce, Závraty, U Kaliště, tašky, Šindlák, Švábák, Nezmar
Účast: Vítek S., Venca, Kory, Petr Šikl, Eri, Koubič, Petr Jiřička, Honza Mareš, Větrák, Majkl, Víťa K., Petr Pokorný, Tonda – snad jsem si vzpoměl na všechny (Na začátku nás bylo 13 – opomenul jsi Tondu, který to dal s “A”)
Pád: Vítek S., Větrák – a ještě někdo? za Rožnovem v poli? Víťa Kořínek, Koubič
Defekt: nikdo
Trackmaker: Eri
GPS:
Komentář: Velké vedro a náročný terén prověřil peleton tak, že někteří poznali jen jeden břeh řeky (zato se ale občerstvili v Opalicích). Ostatním musela stačit malinovka a voda kohoutkovka u hajzlíků v kempu ve Zlatce. Trejlík na červené je prý nesjízdný kvůli popadaným stromům, takže tuto pasáž jsme bohužel vynechali.
Trasa: 62 km
Popis: zelená až pod Kluk, kolem vrcholu zleva, Bohouškovice, Křemže, Chlum, Pod růžovým vrchem, Uhlířská hájovna, po červené Červeňák, směr Chvalšiny, výjezd zpět na rozcestí Pod růžovým vrchem, Loučej, Chlum, po silnici Vrábče zasávka, zkratkou na Hradce, Lipí, Kaliště, Švábák
Účast: Přema, Vítek, Honza, Pavel Kosař, Pavel Samec, Majkl, Honza Mareš, Venca, Tonda, Vláďa, Koubič, Honza Mikolášek, Eri, Větrák, Ondra Míka, Kory
Pád: –
Defekt: Eri
Trackmaker: Pavel Kosař
GPS:
Komentář: Dlouhá trasa, plná pěkných dlohých sjezdů (i výjezdů), trasér sklidil pochvaly. Myslím že více z nás, když Pavel na Startu odpovídal na dotazy kam se jede: “Do Chvalšin”, to bralo jako vtip 🙂 Při silničním návratu byl peleton nervózní, pár strkanic tam bylo, ale naštěstí vše dopadlo dobře a žlutý drez jsme dovezli až k Nezmarovi!
Zahraniční premiéra! Koryho nápad návštěvy jeho staré milenky 😉 co má ubytko u Hallstadtského jezera se poved tak napůl. Pomineme-li jízdu po Ewigewand a pár dalších hezkých pasáží, to byla vlastně celej víkend „lesní práce“ bez výhledů, šotolina nahoru/dolů, bajkově nepříliš zajímavé. Lepší Alpy teprve měly přijít.
O.
Druhé výjezdní zasedání do zahraničí -tentokrát pod mým vedením. Pronajali jsme si moc pěkný alpský domek v Saalbachu a v pátek ráno vyjeveně koukali na přívaly sněhu, které přes noc napadly. I v teplotách kolem 10°C v údolí jsme přesto vyrazili a dost se ve vyšších polohách najezdili sněhem… Tehdy, při nefunkčnosti brzdného systému celého obaleného sněholedovkou, jsem si prvně uvědomil, že véčka mají své limity. Další dny už bylo hezky a tak jsme si spektakulární výhledy moc moc užili. Zvlášť nedělní výlet na Hundstein byl famózní.
O.
Poměrně legendární vyjížďka. První den vyšlo počasí jakž takž, takže zajímavé bylo sledovat jen to, jak se mord parta z CB pánve pere s horským terénem. Už si to nepamatuji přesně, ale za 3 hodiny jsme ujeli asi 16 km, měli 5 defektů a 4 vážné pády (mj. já i bratr) no nějak jsme to došmrdlali. V sobotu bylo hnusně, hnusně a hnusně, nicméně jsme pod mým vedením vyrazili na Javorník, který jsme i zdolali. Výlet by to byl hezký, cesta přímo po slovensko-české hranici také překrásná, jen ta zima, mlha a déšť ve spojení s velkými kopci, orientačníma problémama zapříčinila velké řídnutí skupiny. Pak se přijelo na ubytko a bylo jasné, že druhý den bude chcát. Kocourovo typ ubytka – co nejdál od lidí v standardu ubytování: „lágr“ – chlapce k posezení u Janáčka 12° nenalákal, takže se vyrazilo do města a dále už nebudu jmenovat 🙂 Nejzodpovědnější dorazili ve dvě, ti méně zodpovědní až na snídani v osm s poměrně veselou notou na rtech a bojovnou náladou: Jedem! Jedem! A někdo dorazil od slečinky (chichi) až když jsme odjížděli. Ano, ano, stav mužstva byl „total crash“ a venku provazce vody. Ti střízlivější začali balit ostatní vožraly se kterýma tvořili osádku, dobytek to ale nijak nezlehčoval, usínal na pokojích, musel být buzen atp. Když už jsme byli v autech, napadlo Honzu, že Prochy přijel sám a neměl tedy nikoho, kdo by ho sbalil a nakopal do auta. A BINGO! Prochyho jsme tam vážně zapoměli. Podařilo se mi ho vymotat spícího z ubrusu a nedbat na hlášky: „Chvilku se prospím a jedu“, sbalil jsem mu a nakopal jsem ho do auta, střízlivému Korymu nechal Peťu Šiklů a Majkla (oba ve formě!) a jal se mu dělat řidiče Prochymu. Na Větráka zbyl myslím Honza s Erim 😉 A hurá domů – řidiči si pak sdělovali, že si po cestě moc nepopovídali, dobytek spal celou cestu!
O.