Author Archive
15 února, 2016 | 
Author: Trasa: 37 km, podél Malše modrá do Roudného, na Vidov a Heřmaň, sjezd na Plav, zelená na Doudleby, zpátky na modrou v Dolní Stropnici, Hamr, nahoru křížovou cestou, Římov, po žluté na Otmanku s odbočkou podél Bartochovského potoka, podél obory Bukovec na Kameňák, podél kolejí, k vodárně, sjezd na Včelnou, asfalt do Rožnova a po stezce kolem Meťáku na plovárnu.
Počasí: 12°C, zataženo
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Martin Ehrenberger, Petr Šikl, Jirka Tuček, Pavel Samec
Pád: Jirka Tuček
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Během posledních pár týdnů směřovala většina, nejen úterních vyjížděk k jihozápadu. Ježdění přes Šindlák na tašky, nebo po zelené na Třebín, se mi po pravdě začalo zajídat, a tak změna směru trasy k jihu podél Malše přišla vhod. Nevím jak to vnímají ostatní, ale já to tak prostě mám, není nad různorodost. Byť bylo po raním deštíku, pěšiny byly suché, jen s občasnou kaluží na polní cestě. Po krátké odmlce se opětovně zapojil Samouš, což byla předzvěst toho, že se nebudeme během vyjížďky nudit. A bylo tomu opravdu tak, kilometry ubíhaly a motem noční vyjížďky se stalo heslo: “Samíku, tys chtěl ženu přihlásit do soutěže Výměna manželek, ale ona si přála hru Chcete být milionářem.” Nebudu už Samouše více trápit, jsem rád, že s námi jezdí. Při návratu Kosa zapojil jednu z novot, kudy jsem ještě nejel. Byla to část kolem Bartochovského potoka, kam jsme sjeli ze žluté turistické stezky před Otmankou. Závěr patřil rychlému návratu po asfaltu na plovárnu.
Hony
Trasa: 34 km, Švábák, hranou lesa na Mokré, přes vojenský prostor na tašky, Závraty, Vrábče zastávka, Vrábče, na Kroclov, lesem na Hlínu, sjezd ke třem brodům, nahoru na Třebiště, Vrábče zastávka, Hradce, na Kaliště, Třebín, po zelené na Švábák a na plovárnu.
Počasí: 8°C, polojasno
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Václav Krutina, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Lojza Orgoň, Jirka Tuček
Pád: Vítek Sirotek, Václav Krutina
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Počasí už nemá smysl dlouze komentovat, je to jak na houpačce, tentokráte krásných jarních 8°C. Dnešní klasika v podobě cesty přes Švábák do Vrábče, zdolání třech brodů a zpět byla okořeněna několika zásadními momenty. Jedním z nich byla nesmírná touha všech účastníků pondělních SBS zúročit veškeré nové dovednosti. Zasvěcenému pozorovateli by jistě neunikly neustálé pokusy jednotlivých bikerů o nadhození předního kola přes terénní nerovnosti, ladnější přenášení váhy, pokusy o stání na místě. Na lámání chleba došlo u nájezdu na panely u bývalého vojenského prostoru letiště. Přeskočit betonové sloupy na místo dřevěných kmenů není jen tak. Zde se chyba trestá cennou nejvyšší, a to zuby na převodníku. Naštěstí betonové sloupy mají tvar komolého kužele, a tak lze zvolit jednodušší a bezpečnější část kde převodník nezadrhne. Všichni překážku zdolávají a jede se dál, když nás zastavuje rachot k zemi kácejícího se kola. Ohlížíme se a na zemi s kopýtky nahoře leží Vítek. V první chvíli jsme mysleli, že šlo o Vítkův nevydařený přeskok pneumatiky s vyčuhujícími dráty, které jej v letu strhli k zemi, ale jednalo se o čistý čelní náraz způsobený nepozorností když kontroloval pohledem přehazovačku. Zřejmě díky judistické průpravě z mládí nedošlo k žádnému zranění a mohli jsme s úsměvem na rtech pokračovat dále, odnášejíc si zábavnou historku. Za Vrábčí před kopcem Hlína nás dotahuje opozdilec Tuča, při krátkém čekání u hranice klád nám Vítek vybírá jednu s větším průměrem do naší Snake arény. Přichází prověrka psychiky při sjezdu ke třem brodům a následuje jejich výjezd poznamenaný těžební činností snad s tunou bahna. Návrat patří už jen klasice v podobě zelené a Švábáku. V zázemí restaurace Na Plovárně byly tentokráte podávány vídeňské párky s hořčicí a rozpečenou houskou.
Hony
PS: V pátek 5.2.2016 je v plánu vyjížďka se startem u Hocha v 17:00 hod. Po vyjížďce návštěva Výstaviště – Pavilonu T, kde se koná pivní festival. Více na: Zlatá pivní pečeť 2016
Trasa: 29 km, po stezce kolem Vltavy, Husova Kolonie, kolem Škodovky, Rudolfov, žlutá kolem Děkanského dvora na Hlincovku, hráz Mrhalu, zadem na Jivno, okolo Baby, zpět na Rudolfov, kolem Dubičného potoka, Dubičné, přes sjezdovku, pod hřbitovem na Dobrou Vodu, kolem Dobrovodské stoky, na nádraží a na plovárnu.
Počasí: 4°C, tající sníh
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Václav Krutina, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Martin Ehrenberger, Jirka Tuček
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Letošní zima je opravdu zajímavá, obzvláště pak leden s jeho výkyvy teplot. Pro zajímavost jsem připravil přehled teplot na startu úterních nočních vyjížděk, měřených vždy těsně před půl šestou. Po rekordních teplotách pod nulou a víkendové sněhové nadílce přišlo tání. Rozbředlého sněhu a bahenních koupelí jsme se opravdu už nemohli dočkat. Osobně bahno nemám rád a břečku, která klouže stejně jako bahno taky ne. Co se dá dělat, přírodě neporučíš, alespoň to byla dobrá technická průprava. Myslím, že nás to ale nakonec i docela bavilo, držet kolo stále ve smyku i když nechceš se nepovede každý den. V hospodě jsme to spláchli pivkem a bylo hned líp, hlavně když nás druhou rundou po okraj načepovaných piv vrchní pokropil. Někdy je dobré sedět v hospodě v nepromokavých čapácích, pivo po nich dobře stéká a z funkčního prádla rychle vyschne. Mé pouzdro na telefon má ještě dnes krásný pivní odér.
Hony
Trasa: 25 km, Švábák, zelená na Mokré, hranou lesa, přes vojenský prostor na tašky, na modrou na Nové Homole, Koroseky, přes Dubský potok ke kolejím, Černý Dub, lesem na Bábu, dolů k Pilotovi, po červené k řece, do Boršova, kolem bezdomáčů, podél Vltavy, stezka kolem Meťáku, plovárna.
Počasí: -10°C, sníh (místy – 14°C)
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Václav Krutina, Petr Šikl, Vítek Sirotek
Pád: nikdo
Defekt: Venca – 2x
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Padá sníh, padá sníh, pojedeme na saních. My raději saháme po kolech a vyrážíme do mrazivého večera vstříc sněhovým dobrodružstvím. Peťan na startu poznamenává, že jakékoliv opravy defektů budou v tomto mrazu doslova trestem a vyrývá tak nevědomky přídomek dnešní vyjížďce – pícháš, píchám, pícháme, ale nepředbíhejme událostem. V této zimní sezóně máme podruhé možnost okusit radosti a nástrahy terénu zahaleného sněhovým příkrovem. V hlubokém prašanu drží kolo bez větších problémů, o poznání hůře tomu je na uježděných polních cestách. Někteří se baví řízeným smykem, jiní se sevřenými půlkami vyrovnávají ty nechtěné. Alespoň není čas vnímat teplotu padající pod mínus deset stupňů Celsia. Ta se ale místy rázně připomíná štípáním do holých tváří bikerů. Vzduch se třpytí, mráz tak máme možnost i vidět. A je to tady, Venca hlásí defekt zadního kola, míříme k nedaleké železniční zastávce, jež nese hrdě název Černý Dub. V dřevěné boudě sedí osamocená slečna, která zprvu tiše přihlíží výměně trnem propíchnuté duše. Nejspíše pod tíhou komentářů padajících na Vencovu osobu opouští slečna veškeré věci v čekárně a jde kouřit kamsi do tmy. Loučíme se a míříme přes kopec Bába k Pilotovi. Venca hlásí druhý defekt a míří rychlím sjezdem k Arše do Boršova. Doufáme, že stihne na poloprázdném zadním kole dojet, nechceme se totiž ochudit o sjezd od Pilota k řece. Sjezd je úžasně jetelný, dá se přitlačit na hranu jezdeckých možností. Před Archou se již Venca snaží o opravu druhého defektu, necítí prsty a i podruhé zasahuje vrchní mechanik Pěťan. Vychutnáváme si poslední zasněžený úsek kolem Vltavy a míříme do útulně vyhřáté restaurace Na Plovárně. Sundaváme jinovatkou pokryté helmy, namrzlé oblečení a těšíme se na horký čaj s rumem.
Hony
Trasa: 36 km, stezka po pravém břehu Vlatavy, kolem Trégráku do Hrdějovic, modrá lesem na Hosín, sjezd po zelené do Zámostí, kolem nádraží, částečně po stopách hlubockého maratonu na Chotýčany, podél kolejí k Poněšické oboře, cestou necestou k asfaltce na Poněšice, Zámostí a po pravém břehu Vltavy na plovárnu.
Počasí: 4°C, zataženo, déšť
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Václav Krutina, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Pavel Samec, Lojza Orgoň
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Po krátkém zmatku na startu a čekání na Peťana, jsme se přesunuli k lávce přes Vltavu u ÖMV, abychom zde počkali na Samouše. Při čekání jsme z nenadání potkali paní Šiklovou na bicyklu neznámé značky. Upřesňuji maminku Peťana, jistě ji poznáte na jedné z fotgrafií. Naší nabídku společné vyjížďky zdvořile odmítla. Již se Samoušem jsme vyrazili vstříc bahennímu dobrodružství, které v Zámostí posílil krátký deštík, aby vyvrcholilo na šotolinách v okolí Dobřejovic. Úlevou byly snad jen kluzké kořeny ukryté pod tlejícím listím. Ondrovy obavy z nadměrného potláčání při nedělní expediční akci hledání cesty kolem Vltavy, kterou bychom snad někdy využili při úterní vyjížďce, jsou zdá se býti zcela liché. Kosa nekompromisně zařadil několik úseků badatelského charakteru. Dostal nás na místa, kde jsme všichni byli zjevně poprvé a nejspíše se na ně už nikdy nevrátíme. Prodírání lesem, cestou necestou, kolem rozbořené vodárny, z kopce do kopce. Pokud byl kdy Samouš na pochybách kde to vlastně je, tak dnes byl ztracen nadobro. Závěr vyjížďky patřil asfaltu v oddychovém temtu, v podstatě až na plovárnu, kde jsme se setkali s Banánem a Vláďou, s naším společným kamarádem Bicim a možná dorazil i Eri, který zbaběle podlehl nevlídnému počasí.
Ondro a kdys byl ty? Tohle byl přesně tvůj snový bike! Světlo leží ladem a baterie stárnou! Dělej s tím něco!
Hony
Trasa: 42 km, k JČU, kolem golfového hřiště k Hadovi, Hakláče, mezi rybníky na Křenovice, Pod Vráží, Kvítkovice, louky k Jankovu, Bohušovická myslivna, pod Haberským vrchem do Sedla Kluku, sjezd pod Kašparku, Slavče, Hradce, tašky do Šindláku, Eriho zkratka přes Švábák k Bagru a do Perly.
Počasí: -1°C, sníh, inverze
Účast: Honza Mareš, Václav Krutina, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Pavel Samec, Martin Ehrenberger, Radek Anderle alias Banán
Pád: Pavel Samec – 2x, Banán
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl, Martin Ehrenberger
Komentář: Těsně před vyjížďkou se ozve známé pípnutí mobilu. Bleskne mi hlavou, že jistě dorazila nejdůležitější zpráva světa týkající se noční vyjížďky, proto rychle vytahuji mobil a ověřuji, zda se nemýlím. Ano, dorazila zpráva od Venci, nabízí k prodeji dvě LED blikačky za výhodnou cenu? Po chvíli další pípnutí, znovu tedy rychle sahám po mobilu, abych nepromeškal další, tentokráte již bezpochyby nejdůležitější zprávu světa. Píše Lojza: “Kluvi dnes za A. Nekem způsobily. Pavel také nejede.” Z vlastních zkušeností vím, jak snadno se lze při psaní zprávy překliknout na miniaturní dotykové klávesnici. Dedukuji z marťanštiny, že kluci na dnešní strat nedorazí. Zprávu posouvám v svém žebříčku důležitosti na přední místa. Takhle se mnou necvičí ani pracovní zprávy o zastavení montážní linky aut v BMW! (kecám) Venco, Venco, co jsi nám to dal za mocnou zbraň k užívání. My co odmítáme Facebook, Twitter, Instagram, preferujeme pro komunikaci starý dobrý mail teď máme Viber. Manželka nemůže pochopit, co si to soustavně píšeme! Přiznám se, že pokud jí to začnu vysvětlovat, tak mám trochu obavu, aby správně pochopila tu nevýslovnou naléhavost a důležitost naší společné korespondence, sahající přes několik tématických skupin kterých jsem členem. Uf…
Pro dnešek je tedy více než jasné, že bez hlavního trasera musíme dnešní trasu vymyslet sami a na startu tak řešíme vhodnou lokalitu skýtající co nejvíce zimních radovánek. Souboj vyhrává Kluk nad Jivenskou Babou. Trasování se ujímá Peťan a volí netradiční variantu přiblížení k hřebenu Kluka. Po hodině a půl v sedle dorážíme do Kvítkovic abychom mohli pozvolna stoupat k Bohušovické myslivně a dál až do Sedla Kluku, pro které přebírá trasování Eri. Během cesty děláme více zastávek než je obvyklé, Banán neustále vyrušuje s heslem: “Mám nohy jako konve!”, je po pondělním florbálku znaven a chce stále popíjet čaj s rumem z termosky. Při závěrečném stoupání do sedla se plně projevuje efekt inverze, z větví stromů padají kapky vody a sníh na zemi je rozbředlý. Se sjezdem se znovu mění teplota vzduchu lehce pod bod mrazu a Samouš si může na plno užívat zledovatělé cesty do Slavče. Rychlost krotí hrubším sáhnutím na brzdy a už mu letí kopýtka vzhůru k nebesům, odnáší to naštěstí jen jeho oblíbená oranžová zimní bunda. Závěrem nás Eri protáhne polní spojovačkou mezi Šindlákem a Bagrem, abychom vše spláchli kroužkem v Perle.
Při dnešní vyjížďce jsme doslova proflákali celkem 47 minut, což je rozdíl mezi celkovou dobou vyjížďky a dobou jízdy v sedle. Podotýkám, že nedošlo k žádným defektům a Samík se ze svých dvou pádů zvedal velice rychle. Banáne, ten horký čaj s rumem, co se musí srkat, aby si člověk nespálil jazyk, není opravdu ideální volbou. Ale chutnal mi. Dosavadní průměr v tomto rozdílu jsme drželi na 20-ti minutách.
Hony
V Sedle Kluku
Trasa: cca 40 km, zelená na Třebín, Kaliště, Závraty, Vrábče zastávky, tři brody, Dívčák, Staré časy, Třísov, kamenné mohyly, masivem Kletě, běžkařskou tratí z leva pod hvězdárnu a na vrchol, po Babské do Holubova.
Počasí: -3°C, inverze
Účast: Honza Mareš, Petr Šikl, Michal Korec
Komentář: Je tu první lednový den a s ním přichází výzva zdolat Kleť s nadmořskou výškou 1083 m n. m. nejvyšší horu Blanského lesa.
Vyrážíme ve 13:00 hodin ze Zavadilky, promotáváme se lesem na zelenou a míříme nejkratší cestou do Vrábče. Sjíždíme přes tři brody na červenou k Dívčáku, podklad je výrazně tvrdší než tomu bylo před pár dny na úterní noční vyjížďce. Drápeme se nahoru k Třísovu okolo Starých časů a dál okolo kamenných mohyl. Na přání Koryho zdoláváme pozvolna zbytek masivu Kletě po běžkařské trati. Závěr patří kamenitému výjezdu okolo hvězdárny. Celou cestu potkáváme spousty lidí, známé či neznámé, přejeme si vše nejlepší do nového roku. Těsně pod vrcholem prosvítají skrze koruny stromů první sluneční paprsky, dostáváme se nad inverzi a odměnou za naše úsilí je vrchol zalitý sluncem.
Otázka, zda si dáme pivo je téměř zbytečná, jen řešíme rychlou variantu v podobě plechovkového Budvaru. Je krásně chlazený, protože je ze sortimentu venkovního stánku na terase. Kory straší, že dá jen půlku, ale nakonec jsem poslední v dopíjení já. Pravda ocenil bych variantu černého čaje s velkým rumem, ale to je za cenu nekonečné fronty. Oblékání do mokrého není nic moc, zvolený sjezd po Babské bude ve znamení chladu a mrznoucích prstů. Už v polovině sjezdu necítíme prsty a v Trio baru dokonce pomáháme Peťanovi s rozepínáním dresu, jinak by se asi neodsvlékl. Při čekání na vlak rozmrzáme u šálku horkého čaje. Chlazený Samson si kupujeme na cestu do vlaku.
Po dlouhé době se naskytla opět příležitost zakončit vyjížďku po vzoru Eskalátor gangu vlakem a sjezdem schodů do nádražní haly.
Pěkná akce kluci.
Hony
Kleť 01.01.2016
Trasa: 34 km, Švábák, Šindlák, tašky, Závraty, Vrábče zastávka, tři brody, U Cábů, červená do Bršova, kolem bezdomáčů do Rožnova, stezka kolem Meťáku a na plovárnu.
Počasí: 3°C, jasno
Účast: Honza Mareš, Václav Krutina, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Pavel Samec, Martin Ehrenberger, Jiří Tuček, Ondřej Ludvík
Pád: Pavel Samec, Petr Šikl
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
Komentář: Poslední noční úterní vyjížďka v roce 2015.
Lišácky si na ni počíhal nestor letních sezon poslední doby Ondra a rozšířil tak pole nočních jezdců. Zdá se, že změny v jeho dramatické životní etapě středního věku zasáhly i do náhledu na odpočinek od bikování během zimní sezóny. Vzhledem k tomu, že si světlo nutné pro noční vyjížďky nezapůjčil, ale zakoupil u soudruhů v Číně, předpokládám, že to byla poslední vyjížďka pouze pro rok 2015 a v roce 2016 nás bude obšťastňovat svými neuvěřitelnými příběhy a především přítomností častěji. V případě, že by soudruzi v Číně udělali při výrobě světla nějakou chybu, nebo snad nedodrželi pracovní postup, ošidili suroviny, či snad kvalitu zpracování, jejichž následky by došlo k nefunkčnosti světla, není to důvod k vynechání účasti na vyjížďce. Světla k zapůjčení jsou k dispozici a to platí i pro všechny zájemce o otestování nočního dobrodružství. Stačí se předem ozvat a dorazit na start u Dlouhého mostu strana u Hocha v 17:30 hod.
Tohle je zároveň i pozvánka pro všechny do roku 2016.
Díky za hezké zážitky v roce 2015 a těším se na ty nové v roce 2016.
Hony
