Author Archive
3 ledna, 2016 | 
Author: Trasa: 31 km, kolem Malše na Velkaz, ke Špačkům, na Doubravici, hranou lesa ke Starohodějovickému potoku, Hodějovice, po červené přes Hodějovický potok, k odkalovací nádrži, zpátky na Větrnou, dolů k odkalovací nádrži, nahoru na Škardu, Švajce, kolem Dobrovodské stoky na Třebotovice, zpět k Dobré Vodě, kolem rybníka pod Rejšků, lesem ke hřbitovu, dolů kolem Dobrovodské stoky na nádraží a do KMP.
Počasí: 10°C, polojasno
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Václav Krutina, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Lojza Orgoň, Jiří Tuček
Pád: 2x Pavel Kosař
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Vánoce jsou tady, ale zcela nic tomu nenapovídá, teplota 10°C, bikeři v podzimních dresech s holými lýtky a letních tretrách. Nastavení mysli bikerů však ladí s tóny vánočních koled a všichni se těší na společnou vánoční besídku Nezmarů, tentokráte v KMP. Před námi je však svižná kořenovka úbočími roklí mezi Doubravicí a Dobrou Vodou. Kořeny kloužou a vybírají si daň v podobě dvou pádů traséra. Příkré výjezdy zas testují fyzičku a především výkon po alkoholových předvánočních dýcháncích. Tyhle rokle mají opravdu něco do sebe.
V KMP nás uvítala rozjařená skupinka Nezmarů v čele se Zdenálem, který tráví většinu roku v Deutschlandu a svojí návštěvou nás pravidelně poctí právě v době vánoc. Hojně se připíjelo na počest vánočních svátků, shledání, oslav narozenin, až se mi z toho trochu rozmazalo následující ráno. Ale stálo to za to.
Co si matně pamatuji, Venouš předváděl při odjezdu sjezd schodů ze salonku, sklidil při tom obdiv hostů vedlejšího stolu. Já se snažil pařit i s mou druhou partou horských turistů, ve finále i s obsluhou restaurace. Chvílemi jsem to nestíhal a cesta domů pak byla dost divoká, naštěstí bez ztráty kytičky.
Hony
Trasa: 42 km, Švábák, Vlčí jáma, zelená na Třebín a Kaliště, Závraty, Hradce zastávka, na hlavku, lesem přes Třebiště, Kroclov, přes Hlínu k prvnímu brodu, U Cáby, přes Bory do Mříče, k Silničáři, kolem chat na Slavče, zelená na Slavče, Hradce, tašky a na plovárnu.
Počasí: 5°C, polojasno
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Václav Krutina, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Pavel Samec, Martin Ehrenberger
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Další úterý, které opravdu zimu nepřipomíná. Zatímco Eri jakožto další z řady nazul zbrusu nové zimní tretry, Kosa dorazil na start s holými lýtky a letní výbavou. Vyšší tempo vyjížďky a minimum zastávek zvedli nejenom statistický průměr kilometrů v hodině, ale především tepovou frekvenci osazenstva. Kosovo netradičním pěšinkám zpestřovalo chuť odlétávající bahno od pneumatik kol. Na pocity horka či chladu nezbýval čas, mysl i tělo byli zcela zaměstnány kontrolou vedení biku. Bujnou konverzaci, povětšinou dvojic pak umožnily šotolinové spojovací úseky trasy. V tomto duchu se odehrávala vyjížďka až k restauračnímu zařízení Na Plovárně.
Vzhledem ke skutečnosti, že Eri vstoupil do řad čtyřicátníků, doplnil standardní příjem tekutin i několikanásobný set tvrdšího alkoholu. Eri jako správný Nezmar, když už něco dělá, tak je to jedině v plném nasazení, pasoval prosinec definitivně na měsíc bujných oslav ve výčtu – narození dcery, vlastních narozeniny, v neposlední řadě klasika vánočních svátků a oslav konce roku.
Eri, veliká gratulace za všechny.
Hony
Trasa: 37 km, po stezce na Meťák, Mezi Tratě, podél kolejí na Včelnou, k vodárně, lesem na Kameňák, na Milíkovice, kolem rybníka Čekanov na Kosov, Opalice, na Maškovec, Pod Skálou do Boršova, kolem řeky do Rožnova, a po stezce na Plovárnu.
Počasí: 1°C, polojasno
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Václav Krutina, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Vladimír Řehoř, Radek Anderle alias Banán
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Pro dnešek si Vláďa přichystal další novinku v podání Canyon Spectral CF 9.0 EX. Před pár dny ho obdržel zásilkovou službou, což je Canyonův standard. Prý se jedná o definitivu a kolo si ponechá. Trochu se to odráželo na Vláďovo ochotě pouštět se do bahnitých úseků. Když už k tomu došlo, viditelně trpěl. Zcela ho chápu, já měl na nohách zbrusu nové zimní tretry a hlavou mi celou dobu jelo abych co nejméně šlapal na zem a co nejvíce do pedálů. Dobrý to motivační program. Cílem cesty se stala staronová destinace, restaurace Na Plovárně, kam dorazil Eri, Větrák, Petr Pokorný a Lojza. Protože dnešek byl ve znamení novinek, vznesl Eri přípitek k oslavě narození své dcery Elišky. Několikrát se připilo na zdraví, štěstí, krásu, a vůbec všeho nejlepšího, co jen lze přát třídenní, 3,5 kg vážící novorozené bikerce. Krásná to tečka za dnešní vyjížďkou.
Hony
Trasa: 23 km, po pravém břehu Vltavy k čističce, Hrdějovice, šotolina ke skládce, Hosín, sjezd loukou k železničnímu mostu, uličkou mezi domy k jezu a po pravém břehu Vltavy k Nezmarovi.
Počasí: 6°C, déšť
Účast: Pavel Kosař, Honza Mareš, Václav Krutina, Petr Šikl
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
Komentář: Vyjížďka hodná pravých Nezmarů. Dnešek doslova vyžadoval vydolovat veškerý dostupný morál i z těch nejzazších zákoutí bikerské duše. Dnes nešlo o pokoření nejvyšších met, ale o překonání sama sebe. Nenechat se udolat tím druhým hlasem uvnitř hlavy, jenž našeptává: ” Vykašli se na to, zalez si na gauč, dej si medovník, nebo raději pivko, do tohohle počasí by přeci psa nevyhnal.” Někdo by raději vyrazil běhat, než by se pachtil s bikem v mokrou a blátě. Postavit se v dešti na start noční vyjížďky, dát pár nekonečných kilometrů a v závěru se dobrovolně odměnit Samsonem u Zdenky, tak tohle dala jen čtveřice naprostých ultraborců.
Hony
Trasa: 36 km, přes Čínu ke slévárně, Rudolfov, výjezd lesem na Kodetku, sjezd lesem k Mrhalu, lesem na Locus Perennis, červená do Lišova, žlutá na Libnič, Hůry, dolů ke slévárně, přes Čínu a Pražské předměstí k plovárně.
Počasí: -2°C, jasno
Účast: Pavel Kosař, Lojza Orgoň, Honza Mareš, Pavel Samec, Václav Krutina, Petr Šikl, Martin Ehrenberger, Vladimír Řehoř
Pád: Lojza Orgoň, Honza Mareš
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Po dvou vyjížďkách s teplotami nad 10°C uhodila zima. Ve vyšších nadmořských výškách Lišovského prahu jsme tak mohli letos poprvé zanechat stopy pneumatik v čerstvě napadaném sněhu. Pravda, jednalo se sice jen o jemný poprašek, ale i to se počítá. Přichází na přetřes volba vhodných rukavic a zimních tretře. Team se dělí na ty co zábnou ruce, na ty co zábnou nohy a na ty co mají prekérku s obojím.
Zcela nového krasavce francouzské provenience dovezl na start Vláďa. Lapierre Zesty je dalším kouskem, který prochází přísným testováním. Celkové hodnocení: “Francouz už mi do ruky nesmí.” Pravda, i mi si všimli, že Ti tohle zelené kolo prostě nějak nejde k pleti.
Závěr vyjížďky patřil restauraci Na Plovárně. Na zdi visí plakát kterému vévodí nápis: “Nejlepší Belgičan je Bernard z Humpolce.”
Bernard Bohemian Ale získal ocenění World’s Best Belgian Style Ale. Dokázal zvítězit mezi nejlepšími pivy stylu belgický ale a získal tak skvělý úspěch v jedné z nejvýznamnějších světových degustačních soutěží World Beer Awards pořádané v Londýně.
Vrchní tvrdí, že po Bernardu nebolí druhý den hlava, testujeme desítku a dvanáctku. Kvasnicová jedenáctka bude až ve středu za krásných 15 Kč, to je dnes jediná vada na jinak bezva hospodě. Doráží Vítek a záhy potkáváme Aleše a Filipa, kteří jdou na jedno po tréninku podvodního rugby. Z hospody vedou schody a tak jsi je někteří na závěr večera dali. Skalní to členové Eskalátor gangu.
Hony
Lapierre Zesty
Trasa: 30 km, podél Malše na Malák, na Špačkárnu, na Staré Hodějovice, motačka kolem Sarohodějovického potoka, zpět do Hodějovic, sjezd k Hodějovickému potoku, nahoru na Srubec, sjezd k Dobrovodskému potoku, Švajce, lesem pod Třebotovice, asfalt do Malého Dubičného, kolem Dubičného potoka na Hlincovku, od Mrhala sjezd na Rudolfov přes potok Čertík, zadem ke slévárně a do Perly.
Počasí: 10°C, jasno
Účast: Pavel Kosař, Lojza Orgoň, Honza Mareš, Pavel Samec, Václav Krutina, Jiří Tuček
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Doslova by se dalo říci, že to byl dnes přejezd téměř všech dostupných potoků v lokalitě Dobré Vody a okolí. Stará známá klasika v podání Kosy byla zase trochu jiná a znovu parádní. Po předchozím dni na Kleti jsem tentokráte vlál skoro celou dobu na konci skupiny, ale o neuvěřitelný Samíkův příběh o triatlonu jsem nepřišel. Na závěr vyjížďky nás to nostalgicky zaválo do Perly, vyzkoušet si nový design oblíbeného baru z let minulých. Hodně se toho změnilo, je otázka zda k lepšímu. Nové pojetí je opravdu pro menší počet lidí, a takzvaně na jedno na stojáka. Dali jsem si tři, do každé nohy jedno, šumavu a doma se divili, jak to, že jsem tak brzo doma.
A tohle všechno nezažili Vítek a Peťan. Kde že jste se to flákali pacholci?
Hony
Trasa: 70 km, podél Vltavy do Vrbného, Vrbenské rybníky, k Zavadilce, U Hada, podél lesa na Mokré, trosky vojenského prostoru, Závraty, Švehlany, Vrábče, rozcestí na Slavče, sjezd přes koleje, lesem do Holubova, kolem Křemežského potoka, kolem náhonu pod Křemži, po žluté na Kleť, rádler, zpět po Babské na parkoviště, Holubov, kolem potoka na Dívčák, po červené do Boršova, kolem řeky do KMP.
Počasí: 9°C, jasno
Účast: Hoza Mareš, Martin Ehrenberger, Petr Podhola
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Honza Mareš
Komentář: Na večer před sedmnáctým listopadem a na svátek samotný jsme si naplánovali velkorysou akci. Mnělo jít o vyjížďku trvající 24 hodin, jež měla být zahájena noční jízdou do Tábora, pokračovat denním přesunem zpět do ČB a završená tradičním úterním Night ridem. Pravda, byla by to sice velkolepá, ale přeci jen velice náročná akce hraničící s latentním maresjevismem (vysvětlení výrazu, pochopíte z příběhu). Asi i proto byl plán upraven jen na noční dojezd do Tábora, pivko v nonstopáči a návrat vlakem. To bychom uměli. Leč pro nevelký zájem i tato varianta záhy skončila v propadlišti dějin. Má příprava a nastavení mysli nemohlo přeci přijít jen tak vniveč, vytvořil jsem tedy plán B a uvedl ho v život. Nabídl jsem noční vyjížďku na Kleť. Na nahozenou udičku zabral Eri avizující otevřenou hospodu na Kleti a Petr Podhola. Na startu jsem všechny seznámil s plánem červená přes Dívčák, Polešovice a žlutou kolem hvězdárny na vrchol Kletě, návrat přes Vyšenské kopce, Krumlov, po žluté na Chabičovice a Zlatou Korunu, kolem Kotka zpět. Krásných 70 km. Ale ani to nemělo vyjít, Eri ve spěchu oblékl čapáky bez vložky a onen omyl odhalila až realita v sedle. Naše trasa tak vedla zkratkou kolem Vrbenských rybníků aby Eri doplnil nezbytnou část své výbavy. Znovu jsem přehodnotil trasu a zařadil nelehký výjezd Křemežskými loukami, po nichž měla následovat Babská k vrcholu. Žlutou jsem si dal celou, jejíž nejobtížnější část mne připravila o tachometr. Byl to asi trest za potláčání, ale nespravedlivý, byl to můj dosavadní nejlepší výkon. Hledat tachometr ve spadaném listí jsem vzdal, bylo by to doslova hledání jehly v kupce sena. Hospoda na Kleti otevírala ve 22:00 hodin, my tam dorazily v devět. Za okny se svítilo, poprosili jsme o rádlera, kterého jsme po spoustě slov z úst číšníka dostali, pít jsme museli venku. Dorazily první účastníci dvoj výstupů na vrchol v rámci svátku, počítá se totiž jeden výstup před půlnocí a druhý ve svátek. Vůle mých spolubikerů nebyla z nejsilnějších, odečetl jsem to z jejich výrazů ve tvářích, tlačit na pilu v podobě Vídeňských kopců nemělo význam. Navrhl jen proto návrat po červené kolem řeky. Péťa to vzdal a jel nejkratší cestou zpět, já s Erim jsme do toho šli, sraz byl domluven v Boršově. Červená neměla chybu až na dvojici psů, dogy a retrívra. Naštěstí se ukázalo, že ti dva se bojí víc než mi, a tak jsme nebyli sežráni za živa. V Boršově Péťa nebyl, jel lehce prošit rovnou domů, přeci jenom je několika týdenní výpadek v ježdění znát a tempo s minimem zastávek tomu nikterak nepomohli. Trasu jsme dokončili pěšinou kolem řeky a po stezce s příjezdem do KMP kolem jedenácté hodiny, která měla být hodinou zavírací. Hospoda však žila a protože zde na rozdíl od jiných restaurací lidi mají rádi, postarali se o nás přímo královsky. Tak trochu již patříme mezi štamgasty a je to v přístupu znát. Nakonec jsme tedy těch 70 km přeci jen nakroutily za krásných pět hodin.
Vydařená vyjížďka jako málo kdy. Prověřila zdatnost a vytrvalost nejen nás, ale i techniky.
Hony
Trasa: 50 km, stezka podél Vltavy k Maťáku, točna Rožnov, koleje, lesem na Včelnou, přes hlavku na Boršov, sjezd ke kolejím, podél kolejí do Kameňáku, kolem rybníka Beranovec, nahoru k Bukovci, po žluté na Otmanku a dál do Římova, hráz přehrady, červená na Lahuť, Mokrý Lom, kolem Pašinovického potoka, Dolní stropnice, lávka přes Stropnici – Noskův Mlýn, betonová lávka přes Malši do Doudleb, lávka Maxe Biaggiho, zelená na Plav, kolem úpravny vody do Vidova, po modré do KMP a k Nezmarovi.
Počasí: 14°C, polojasno
Účast: Pavel Kosař, Lojza Orgoň, Honza Mareš, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Pavel Samec, Václav Krutina, Vladimír Řehoř, Banán
Pád: Vláďa Řehoř
Defekt: Jan Mareš
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Start dnešní vyjížďky připomínal trhy které jsem vyděl v Kišiněvě, vyznačující se rozložením nabízené veteše přímo na zem. Venca přesně po vzoru Kišiněvských trhovců rozložil na chodníku svítilnu zakoupenou v Čínském internetovém obchodě a jal se ji připravit pro přijíždějícího Banána aby si ji mohl upevnit na svůj bike. Po krátkém technickém okénku a dokončení obchodních transakcí Kosa zavelel směr Římov a vyrazili jsme. V Římově u hřbitova nás měl dohnat Samouš, který nestíhal strat díky probíhajícímu řeznickému auditu. Nedávali jsme mu velké šance, že ke smluvenému místu setkání najde správnou cestu, ale maturitu z orientace zvládl a na minutu přesně jsme se v Římově shledali. Časovému sladění napomohl i defekt mého zadního kola, který nás díky pomoci ostatních zdržel tak akorát. Vzhledem k tomu, že trasa vyjížďky byla na noční zvyklosti naplánovaná velkoryse, míněna vyšší kylometráž, došlo i na občerstvení v podobě přezrálých žlutých jablek. Lesní cesta kolem Pašinovického potoka byla pro většinu z nás novinkou, skýtala spoustu bahnitých úseků ve kterých jsme předváděli driftování a jiné téměř eskamotérské kousky. Na zpáteční cestě po asfaltu kolem Doudleb předvedla část osazenstva své silniční ambice díky čemuž jsme navýšili i celkovou průměrnou rychlost vyjížďky. Závěrečné posezení u piva jsme nasměrovali do KMP. Jakýsi večírek nám však překazil plány a došlo tak na ochutnávku Samsona u Zdendy, který nás uvítal s otevřenou náručí. Znovu byly otevřeny debaty o kvalitách nejrůznějších druhů piv. Rozverná debata se Zdendou vtáhla do děje i vedlejší stůl studentů. Nejvíce pivního znalce z Domažlicka preferujícího pivovar Kouty na Šumavě, dále pak mladíka z vysočiny odkojeného Ježkem, včele s vnadnou studentkou Líbalovou.
Hony
