Author Archive
16 ledna, 2018 | 
Author: Trasa: 26 km, pravý břeh Malše, kolem Špačků přes Novohradskou, lesem kolem Starohodějovického potoka, Hůrka, Nová Ves, přes Štětky na Srubec, lesem na Švajce, sjezdařskou dráhou na Dobrou Vodu, kolem hřbitova, Suchým Vrbným na Vrbenskou, Pražským sídlištěm, Klavíkovkou, k Nezmarovi.
Výškové metry: ??? m
Účast: Vítek Sirotek, Honza Mareš, Pavle Kosař, Petr Šikl, Pavel Tíkal, Stanley, Franta Kubík, Venca Krutina, Jakub Folber
Pád: Stanley
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Nastala doba velkých návratů. Poprvé v noční sezóně zavítal na start Pilník Venda a s ním i Jakub Folber. Zatímco Jakub se téměř nezměnil, tedy nešlo si nepovšimnout jeho zlepšení v technice jízdy, Venda zapustil nepřehlédnutelný plnovous a jak jinak než tradičně tahal na špici. Je dobré mít gang znovu pohromadě. Obzvláště když jim to takhle dobře jezdí, skupinu dokáže jen podpořit.
Hodějovická rokle má své kouzlo, nikdy se neomrzí, stejně tak geniální kličkovaná v lese mezi stromy u Švajců, v neposlední řadě potěší i zahřeje sjezdařská dráha nad Dobrou Vodou. Vše peprně okořeněno kluzkými kořeny a kamením, aby nechyběl pocit dramatičnosti.
Klíčové rozhodnutí padá v závěru švihu, Samson, šmitec, míříme ke Zdendovi. Řada oslav snad nikdy neskončí, leden opravdu nebude suchý. Znovu stojíme kolem hranatého stolu, bok po boku s pozvednutou číší. Pijeme na zdraví Kocoura a Tikiho.
Hony
PS: Vyjížďka 16.01.2018 bude směřovaná do Borovan. Posezení v Sýmalce, máme zajištěnou i teplou kuchyni, návrat ve 21:30 hod vlakem.
Trasa: 37 km, kolem Vltavy k elektrárně, skrz Včelnou do Boršova, po červené až před Rybáků, na divočáka do Kroclova, Vrábče, úbočím Kluka do Slavče, Hradce, Kaliště, Mokré, Šindlák, Litvínovice a k Nezmarovi.
Výškové metry: ??? m
Účast: Vítek Sirotek, Honza Mareš, Pavle Kosař, Petr Šikl, Pavel Tíkal, Banán, Petr Pokorný, Zub
Pád: nikdo
Defekt: Vítek Sirotek, Banán, Pavel Tíkal
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář:
Nový rok nás přivítal ne zcela vlídným počasím, připravenost některých strojů nebyla nikterak valná, a ne všichni si stihly vylízat rány z Bivojova divokého večírku v závěrečném týdnu roku minulého. Tyto skutečnosti postupně poznamenali první vyjížďku v roce 2018.
Usedáme do sedel, první šlápnutí do pedálů a je odstartováno. Hltáme znovu první noční kilometry, avšak nedaleko šnekové vodní elektrárny vypovídá Vítkův šaltr definitivně službu. Pouští se tedy svépomocí do oprav, načež zbytek skupiny nedbá a hbitými kličkami nechtěně mizí Vítkovi nadobro v uličkách Včelné. Na Boršovském mostě odhalujeme ztrátu kamaráda, vytrvale prozváníme jeho mobilní telefon, marně. Po dlouhém čekání padá bolestné rozhodnutí, jedeme dále bez Vítka.
Červená kolem Vltavy skýtá mnoho nástrah, stačí do ní vložit příliš velkou část svého srdce a ona tuhle troufalost krutě ztrestá. Dá okusit Zubovi, posléze i mne svou příchuť bahna a listí. Po stopách divočáků postupujeme od Rybáků ke Kroclovu. Potláčání v prudkém svahu si rozhodně nezadá s Loudáním, nás však nezastaví.
Náš pan doktor umí zázraky s našimi koly, leč na svá naražená žebra a loket je krátký. Ve Vrábči se s námi loučí a jede nejkratší cestou domů. Je to škoda, protože v úbočí Kluka okoušíme pár, ne běžně ježděných pěšin v podání pana Kosy.
Při návratu domů probíhá prověrka Banánových dovedností při výměně proražené zadní duše. Pan doktor nám chybí, nebudeme si nic nalhávat, přeci jen mu to jde rychleji od ruky. Před Kalištěm začíná pršet, ztrácíme Zuba a do toho všeho Tiki hlásí pomalý defekt. To nám to tedy končí.
Oslava první vyjížďky v roce 2018 probíhá u Zdendy. Není to zrovna mega párty, ale i Samson ve dvou se počítá. Banáne, Peťo, nic vás nezastaví.
Tak jako se nový život rodí v bolestech a nářku, byla zrozena i tato naše první vyjížďka. Ale i přesto věřím, že to letos bude dobrý rok.
Hony
Trasa: 28 km, kolem Terna do Kněžských Dvorů, koleje, Jihotvar, Boreckou roklí na Orty, krajem letištní plochy, část Hlubockého maratonu, k viaduktu nad Barborkou, Eriho rokle, nyní již i trochu Banánova rokle, Zámostí, po červené nad řekou, zámecká zahrada, maturita dolů, po pravém břehu Vltavy do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Vítek Sirotek, Honza Mareš, Petr Šikl, Pavel Tíkal, Banán, Petr Pokorný, Aleš Peterka
Pád: Petr Pokorný, Banán
Defekt: Banán
TGC: Banán
Trackmaker: Petr Šikl
Komentář: Rok se s rokem sešel, ti co chtěli být na startu poslední vyjížďky tohoto roku tu jsou, zbývá tedy jen šlápnout do pedálů a vyrazit. Posun pravidelného úterního termínu na jiný den v týdnu se stává maximálně dva krát za deset let a tato v pořadí druhá změna připadla na Boží hod vánoční, den oslavy narození Ježíše Krista. Jak oduševnělé rozhodnutí to minulý týden bylo, vzhledem k událostem, které následovaly. Trnitá cesta plná nástrah a nebezpečenství vedoucí temnou Boreckou roklí, kolem Ort až k místům, kde za své chyby při sjezdu platil Eri a dnes i Banán, neomylně směřovala do Čéčovky, našeho Betlémského chrámu.
Bivoj se letos ukázal být tím opravdu největším Pilníkem. Tu nejcennější odměnu ze všech mu ale přichystal sám život, v podobě syna Jeníka, přímo na Štědrý večer. Dnes nám tedy bylo ctí usednout u společného stolu a nesčetněkráte pozvednout číši na oslavu narození Bivoje Jena, zapět staročeskou píseň, hbitě přizpůsobenou k poctě tohoto okamžiku.
Všichni při oslavě: “Na-ro-dil se Je-ní-ček, ve-sel-me se, z rů-že kví-tek, vy-kvet nám, ra-duj-me se. Z ži-vo-ta čis-té-ho, z ro-du Ne-zmar-ské-ho nám, nám, na-ro-dil se.”
Radostné oslavy probíhali ještě dlouho do noci, kterou včetně našich kol zalil ledový příkrov z padající mlhy.
Bivoj druhého dne: “Milí a nejmilejší kamarádi, děkuji za všechna přání, byla úžasná! Děkuji, že jste přišli a nádherně jste se mnou slavili a Jena zapil, ten se o zdraví bát nemusí! A já vím, že mám přátele, děkuji!”
Mezi fotodokumentaci jsem zařadil i některé z dalších fotek nepatřící k vyjížďce.
Bivoje, coby novopečeného otce, Tuču s dcerou z vánoční jízdy, Peťovo srdce a PF ka od ostatních.
Hony
Přátelé, přeji úspěšnou jízdu rokem 2018.
Trasa: 25 km, na nádražní lávku, zadem kolem Zvonárny, ke hřbitovu, Obecním lesem, červenou přes sjezdovku na Dubičáku, Dubičné, kolem Dubičného potoka, Hlincovka, hráz Mrhalu, kolem chatek, zadem na Jivno, hranou lesa Na Babě do Adamova, zadem ke slévárně, Husovka a do Juvelu.
Výškové metry: ??? m
Účast: Vítek Sirotek, Honza Mareš, Petr Šikl, Pavel Kosař, Pavel Tíkal, Banán, Petr Pokorný, Ondra Ludvík
Pád: Ondra
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Blíží se vánoce, čas splněných přání a všudypřítomné pohody. Snad právě proto byla i naše přání vyslyšena, krajinu konečně zahalil bílý příkrov a mi s napětím mohli vyrazit vstříc sněhovému dobrodružství. Dlouhodobá bikerská abstinence, či hlad po sněhovém zážitku tomu byli příčinou, že na startu stanuli Ondra s Petrem. Taktéž Banán nepodlehl před vyjížďkou těžkostem technického rázu a celek obohatil svojí přítomností poblíž nádražní lávky. Bylo tak nanejvýš jasné, že nekončící barvité příběhy budou doprovázet celou noční vyjížďku. Žádné bahno, jen čistá bílá krajina ve které zanecháváme alespoň na krátkou chvíli naše stopy. Sníh, jako hračka v rukou dítěte, probouzí všeobecnou chuť k dovádění. Jak málo někdy ke štěstí stačí. Teplota pod bodem mrazu však spolehlivě krotí situaci a směřuje nás do útulného zázemí Juvelu. Více než příjemná obsluha, řezané pivo a setkání s dalšími přáteli jen podporují již tak vynikající náladu, oslavy jsou v plném proudu.
Hony
PS: Již podruhé porušíme pravidlo úterku. Příští vyjížďka bude v pondělí 25.12.2017 od 17:30 hod. Uvidíme, zda si na Štěpána něco vykoledujeme? Přidávám tradiční kolednickou říkačku:
Koleda, koleda Štěpáne!
Co to neseš ve džbáně?
Nesu, nesu koledu,
upad’ jsem s ní na ledu,
psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.
Co mám smutný dělati?
Musím jinou žebrati.
Koledu mi dejte,
jen se mi nesmějte!
Koledu mi dali,
přece se mi smáli.
Ale ještě předtím popřeji všem krásné svátky, Ježíšek ať Vám naježí vše co jste si přáli, hlavně pohodu, zdraví a štěstí.
Trasa: 32 km, kolem Vltavy k Voříškárně, zadem okolo Kaktusu, Kněžské Dvory, kolem kolejí, Nemaničák, Čertík, Úsilné, pod dálnicí, hranou Mojského lesa, lesním asfaltem na Červený Újezdec, křížem krážem lesem na Jelmo, Libníč, Hůry, zadem kolem slévárny přes Husovku a podél garáží do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Vítek Sirotek, Honza Mareš, Petr Šikl, Stanley, Pavel Kosař, Eri, Franta Kubík, Přemek Pásek, Aleš Peterka
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Asfalt a bahno. Takto krátce, stručně a výstižně by se dala popsat tahle úterní vyjížďka. Byla by to ale nuda, a proto si komentář trochu rozvineme. Vyjížďka se vlastně sestávala z přesunu do lesa, ze zdolání krátkého lesního trailu a z cesty zpět do hospody. Vzhledem k nezadržitelnému podmaňování si přírody člověkem, doznala trasa zásadních změn. Tam kde jsme donedávna brázdili rozbité polní cesty, je dnes hlaďounký asfalt, brody přes potůčky nahradily vydlážděné stoky a nejkrásnější lesní traily kolem Libniče vzala nenávratně těžba. Trochu podezřívám Vítka, že ve skrytu tváře zaníceného bikera buduje spletitou síť lesních asfaltů, aby mohl jednoho dne vystoupit na světlo s myšlenkou, že se již na biku pro nedostatek terénu nevyplatí jezdit a konvertuje nenávratně k silničkám. Lesní silnice “Made in Swietelsky” směrem na Červený Újezdec je jasnou indícií. Rozervaný les těžbou nabízí jen nevlídnou tvář. Čerstvé rány v podobě obnažené hlíny, ostrého kamení a všudypřítomných větví o sobě dávají vědět na každém metru trasy. Příroda vrací tvrdě zpět veškerá příkoří na ní spáchané. Střípky netknuté přírody naštěstí zůstávají, užíváme si je plnými doušky. Nic však netrvá věčně, znovu je tu ten černý, hladký bikerův nepřítel, který nás vytrvale vede až do Čéčovky.
Hony
Trasa: 23 km, kolem Malše, nádražní lávka, zanádražkou, kolem baseballového hřiště k odkalovací nádrži, kolem Hodějovického potoka, lesem na Srubec, sjezd na Švajce, sjezdařskou dráhou na Třebotovice, hráz Lusného rybníka, Dubičák, sjezd lesíkem, kolem hřbitova, zadem kolem Zvonárny, Vrbenská, Vodní a kolem garáží do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Vítek Sirotek, Honza Mareš, Petr Šikl, Stanley
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
Komentář: Vše je tak trochu jinak, není úterý, vůbec se mi nechce na kolo už od oběda. Díky Mikuláši jsme snad poprvé v dějinách Nezamarských a Night Riderských s jistotou, přesunuly termín vyjížďky na jiný den než úterý. Tak trochu mi to po čtyřech letech pravidelných úterků, kdy usedám týden co týden, ve dne či v noci po boku svých druhů do sedla, vykolejilo biorytmus. Stálo mne to opravdu hodně přemlouvání, abych na sebe natáhl zimní dres a vyrazil z tepla svého bytu do nevlídné noci.
Jen ve čtyřech pátráme po sněhových závějí v nejbližším okolí. Úkol je to nelehký, poslední sněhové zbytky vzal předešlý den déšť. Sázíme na Dubičák, i když víme, že tímhle směrem rozhodně dnes bílo nebylo. Nejvíce sněhu za celou trasu uchovalo stinné údolí Švajců, do kterého jsme sjížďeli po červené prudkým ledovým korytem. Adrenalinu bylo v tu chvíli na rozdávání. Na Dubičáku není po sněhu skutečně ani památky, zato výhled na Budějovice je výjimečně nádherný a notnou chvíli se jím kocháme.
Nelze než znovu použít Samíkovo, již legendární hlášku: „Kurz aber intensiv.“, pro zhodnocení dnešního biku. Sněhové závěje sice nalezeny nebyly, ale s tím jsme také tak nějak počítali. Bikeřina to však byla pod vedením pana doktora Šikla vynikající.
Hony
Trasa: 41 km, po modré, kolem Malše na Roudné, Vidov, Heřmaň, Doudleby, Dolní Stropnici, kolem chatovky, přes most na Římov, Křížovou cestou po zelené, lesem kolem Římovského potoka, po žluté na Plavnici, Kameňák, kolem kolejí, přes vrch Hranice na Včelnou, kolem vodárny, motačka po Včelné, Rožnov a kolem Vltavy do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Vítek Sirotek, Honza Mareš, Petr Šikl, Pavel Tíkal, Stanley, Pavel Kosař, Eri, Zub, Franta Kubík
Pád: nikdo
Defekt: Pavel Tíkal
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Neprší! To je ta lepší varianta pro noční vyjížďku. Dnes nám tedy nebude skřípat bahno mezi zuby jako posledně. Navíc nás čeká modrá do Římova, záruka kvalitního biku. A je tomu skutečně tak, jen polom trochu kazí dojem jinak parádní stezky. Promotávání se padlými stromy a průjezd zdevastovaným porostem po nucené těžbě, měl za následek ztrátu kamaráda Stanleyho a způsobil psychickou újmu Franty Kubíka. Nic závažnějšího se již neodehrálo.
Po průjezdu části Křížové cesty u Římova Kosa nasadil novinku rokli kolem Římovského potoka, která zároveň slouží jako sportovní střelnice na umělý terč. Terče jsou v podobě maket zvířat, nejčastěji medvědů nejrůznější velikosti. Celou dobu jsem se utěšoval myšlenkou, že zvířata nemají čelovky a nimrod tudíž nebude na mihotající se světla v lese střílet. Nestřílel, ale číhal na louce nad lesem. Nimrodi byli dva, každý ve svém terénním voze s Brněnskou poznávací značkou, číhajíc na divočáky, za jejichž ulovení náleží v současnosti tučná obměna. Místo slušného pozdravení jsme sklidili výtku, zda jsme normální. Já osobně myslím, že celkem normální jsem, jistě o nic méně než ti dva. Ano, chápu po našem průjezdu lesem na divočáka nenarazíš, ale i náš je les. Dojet autem k lesu a z tepla nastartovaného vozu si picnout divočáka je zase na pováženou pro mne. Bivoji, Peťo ještě že jste tam nebyli. Nový trail byl ale jinak velice vydařený.
Pěšina kolem kolejí za Kameňákem je klasikou, nicméně jsme se shodli, že v obráceném gardu má větší kouzlo. Padlé stromy skupinu částečně rozdělili, ale na téhle stezce se prý nečeká, protože ji všichni dobře znají, tedy až na Zuba. Následuje motanice Včelnou, stezka na Rožnov, kde Tiki cvaklá zadní kolo. Výměna se prý tak blízko domovu nevyplatí a zbytek cesty vede. Vítek podléhá blízkosti nového domova a značně prořídlá skupina míří do Čéčovky.
Hony
POZOR!!!
Další noční vyjížďka bude ve středu 06.12.2017 od 17:30 hod u Hocha, dnes si užijte Mikuláše.
Mikuláš v ENGELu
Trasa: 41 km, přes Švábák na Šindlák, panelka na Závraty, Vrábče zastávka, dolů na tři brody, k vyhlídce na Dívčák, Starý časy, Třísov, hranou lesa, přes pastvinu do Holubova, Vrábče zastávka, Závraty, panelka, Šindlák, Švábák až ke Zdendovi.
Výškové metry: ??? m
Účast: Vítek Sirotek, Petr Šikl, Pavel Tíkal, Honza Mareš
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
Komentář: Včera jsem rozbalil nejnovější vydání Vela, jehož titulní straně vévodí slovo TMA. Většina příspěvků tohoto čísla se týká dilematu, zda během zimní sezóny jezdit se světlem v noci, nebo trénovat na trenažerech doma. To, co redaktoři Vela objevují dnes, zatáhl mezi Nezmary Kosa již před čtyřmi lety a patří mu za to velký dík. Minimálně pro čtyři z nás je noc jasná volba i tohle úterý, a to bez ohledu na nevlídné počasí. Co ve Velu neznají určitě, minimálně o tom nepíší, jsou noční návraty vlakem, sjíždění nádražních schodů a výjezd eskalátorem. Pravda, to poslední je nekalá činnost, ale… . Běžně v dešti jezdíme jen okolo komína, aby byl možný rychlý návrat v případě jakýchkoliv obtíží. Dnes ale Peťovi jiskřily oči při popisu cesty na vyhlídku na Dívčák tak, že nešlo nic namítat a pokusit se zrušit rezervaci stolu v Čéčovce, abychom mohli skončit v Holubově. Čekal nás tedy sjezd z vyhlídky dolů pod Dívčák a výjezd Starých časů, vše v dešti a za všudypřítomného bahna. Na této trase mnozí svá kola svádějí a vytlačují i za sucha a navíc ve dne. Vítek vše zvládl bravurně se svým RB z AL 7020 T6 bez šlápnutí, Peťan s RB z AL 7020 T6, Pavel s Rock Maschine z Custom Alu 6061.T6 a já s TREKem z Alpha Platinum Aluminium, s malým přišlápnutím. I mi nemáme to srdce brát do nočního marastu naše voňavky, a tak nás nocí doprovází poctivá HT hlína, v případě že by dnes jel i kuchyň montující Kosa, byli by tu i oceláři. Světla s výkonem 900 – 1600 lm Made in China svítí dokonale, ale to není vše. Několik let zkušeností napovídá, že zásadní není jen intenzita světla, ale především doba svícení, na které se významnou měrou podílí kvalita baterie. To co ovlivnit nemůžeme je zavírací doba hospody v Holubově. Nejen že došlo k úpravě úterní zavírací doby na 18:00 hod, ale i ty ostatní v okolí zejí prázdnotou. Záchranou se má stát hospoda ve Vrábči, která dle plánu zavírá až o desáté, ale dnes je tma i zde. Míříme tedy zpět do Budějovic a naše reflexní prvky na teamových Nezmarských dresech, ale i těch komerčních, mizí nezadržitelně pod nánosem bahna. Takhle špinavé by nás jistě jinde než u Zdendy nechtěli, tak jedu s ostatními dobrovolně na Samson, který vykoupí Globus párky, opečená sekaná, nakládaný hermelín a legendární šmitec ze třené Nivy. Dnes nám vlak ani schody nevyšli, nevadí, příště už to jistě vyjde. Ale ještě předtím uloží někteří z nás svá zablácená kola přímo do ložnic, aby mohli dlouho vychutnávat vůni zasychajícího bahna.
Hony
