Rubriky
Listopad 2024
Po Út St Čt So Ne
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  

Archive for the ‘Vyjížďky 2020’ Category

Trasa: 34 km, pravý břeh Vltavy na Hlubokou, zátopovou loukou po Zámostím, Majklův sjezd horekopcom kolem Poněšické obory, sjezd do Dobřejic, chtě nechtě až ke kolejím na Ševětín, neúspěšný pokus o průjezd propustku pod tratí, silnice Na Hosín, modrá do Hrdějic, podél kolejí do Kněžskejch Dvorů a dom

Výškové metry: 318 m

Účast: Ondra, Aleš, Marek L., Honza L., Petr Šikl, Víťa Kořínek, Přema, Hony, Vítek S., Míra Doležel, Pavel T., Majkl, Zdenál, Bivoj, Petr Pokorný, Duby, B: Kocour, Honza D., Honza M., Vláďa, Vráťa 

Pád: Marek L. (pravidelný příspěvek k útoku na rekord v kategorii padák roku? U jakého čísla se měřidla zastaví?), Aleš – krásně do kaluže, kam se dle svých slov jen tak ladně překulil, Honza L. (kopřivy dvoudomé, hmmm), Zdenál (přes protest posouzeno a vyhodnoceno, že ruka na zemi pád je!), Pavel Tíkal, 

Defekt: Majkl přetrh řetěz a ještě ho při tom ohnul, Peťa P. – dluží duši :-), Aleš – prasklé sedlo 

Triple Gold Club (TGC): Ani ta samotka Vítku dlouho netrvala, že? 

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/dekadunanu

Komentář: Co motivuje 20 lidí k tomu, aby vzali kolo a jeli ven, když je úplně jasné, že vše je total mokré a bude jistě pršet? Proč skupina čeká na výměnu duše hned asi 300 metrů po startu, když potká jednoho z nich, který kvůli cvaknutí duše ani na start nedojel a jen schlíple otočil kolo a kráčel domů? Co zapříčiní to, že když jeden přetrhne řetěz, skupina jede ještě dalších pár kilometrů než se to zjistí a přesto je vyslána rychlá záchranná služba s nejtovačkou zpět (čekačka 20 minut)? Proč při ne zcela vhodně vybrané trase padají lidé na kluzkém povrchu do kopřiv, neprůjezdné trávy a kaluží a přesto se smějí? Proč se nekaboní i když zjistí, že se jim ostatní smějou? V úterý to bylo takové Nezmarské. Buďme pyšni.

O.

NO:

Zpívám si a piju, smrt je za horami

Stačí cítit trávu, ruce rozhodit

Umřu-li já ze dne na stébélku slávy

Pak umřu jen štěstím, že je mi přáno žít

Trasa: 52 km, Malák, Velkas, levý břeh Malše do Vidova, Vidovské prameniště, Heřmaň, rechle, Plav, statek Vurm, letiště Doudleby, k Malši, podél Stropnice do Komařic, a dál, vynechání Majklovo rochniště 🙂 , ŘOPík ve Veselce, Jedovary, pod Komařice, červená údolím Želno, Lomec, Nová Ves, Nedabyle, Vidov, pravý břeh Malše a dom

Výškové metry: 623 m

Účast: Ondra, Aleš, Marek L., Honza L., Víťa Kořínek, Přema, Hony, Vítek S., Míra Doležel, Pavel T., Majkl, Sochy, Bivoj, Petr Pokorný, Duby, Venca Drbout, Jirka Zibura, B: Kocour, Vráťa, Honza A., Honza M., Honza D., Sudí, Vláďa,  

Pád: Marek L., Aleš, Vítek S., Ondra, Kocour

Defekt: Víťa

Triple Gold Club (TGC): Víťa Sirotek

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/jehobenule

Komentář: “Dobrý den majore Gagarine, tak jsme se konečně dočkali, celý BK Nezmar Vám připil rudým vínem, při pádu do Stropnice všichni mávali!” Známý, textově poupravený, šlágr z šedesátých let letí k Vítkovi, který jako první letos otevřel mahagonové dveře se zlatou klikou do salónku TGC a úspěšně absolvoval vyjížďku, na které dokázal píchnout a i spadnout. Gratulujeme! Po pravdě také dodávám, že k pádu do řeky žel však nedošlo, i když očití svědkové vypovídali, že moc nechybělo. Vítek byl zřejmě nervózní, neboť když píchnul za prosluněné vyjížďky v nejtemnějším lese (kriticky sám uznal, že měnil o dost déle než umí Peťa), byl mnou varován, že pokud píchne ještě jednou, musí i spadnout, aby dosáhl čekání alespoň ze soucitu. Dobrák tedy spadnul i bez druhého píchnutí 🙂 Nebyl však ten den sám. Pomineme pád Marka v rigolu přes který vedla (!) lávka, způsobený horším čtením terénu se slunečními brýlemi (i zde se ponaučení dostavilo a zbytek byl absolvován bez frajerských brejlí), efektivitou bodoval hlavně Aleš, když byl v bezhlavé sjezdu překvapen obnaženým kořenovým systémem ne zcela vyvráceného stromu, což vyřešil provedením kung-fu pozice “jeřáb” co se pozice rukou týče a přeskokem kozy našíř, co se nohou týče. Lehce podvrtlý kotník byl myslím dobrým odvrácením hrozícího front flipu no hand dolů ze stráně. Well done. Aby byla vyjížďka pády opentlena rovnoměrně, otočil mě ke konci u Malše v trávě skrytý kořínek trefený dolní úvratí do kopřiv. Au au, to to bolí, to to pálí. Kdo bude pentlit příště? Zůstane Vítek na baru dlouho sám?

O.

Trasa: 44 km, Švábák, motanice po Boru, nad Dubné, Čakovec, nad Jankov, hřeben Kluka, červená na Skalku, pod Klukem znovu na hřeben, červená, dolů, nahoru, dolů, Slavče, Lipí, tašky a dom

Výškové metry: 871 m

Účast: Ondra, Aleš, Marek L., Honza L., Petr Šikl, Víťa Kořínek, Přema, Hony, Vítek S., Míra Doležel, Pavel T., Majkl, Sochy, Zdenál, Bivoj, Eri, Petr Pokorný, Duby, Martin Kubásek, 

Pád: Marek L., Aleš, Martin Kubásek

Defekt: nikdo

Trackmaker: Eri

GPS: https://mapy.cz/s/jazugovuvu

Komentář: No co říct? Máme před výjezdním zasedáním a tak je nutné zařadit aspoň jednou týdně anaerobní úseky, aby se už lidi jen nevozili a začali spíše v maximálkách ladit poslední úpravu formy. Na výjezdku to bude zřejmě závod a každý budem tečka na mapě, tak přece neuděláme v NASA ostudu! Vše tohle Eri ví a tak proto Kleť, 3x Kluk. Díky trenére, dneska jsou lidi pohodlný a ras s bičem jim jen a jen pomáhá a na stará kolena budou s láskou vzpomínat. Ještě že je obecným pravidlem, že těsně před závodem se nesmí jet žádná kláda, ale je třeba se lehounce vozit aby nohy zůstaly zatáhlý. Další úterý tedy nehrozí založení organizace KKK (Kleť, Kluk, Kleť) ať bude počasí jakékoli 🙂

O.

NO: A pro všechny traséry tu mám jedno arabské přísloví, však my všichni víme, jaké to je…

Svíce sebe stravuje, ale jiným svítí.

Trasa: 56 km, Švábák, Kaliště, Závraty, Vrábče, Tři Brody, Dívčák, Holubov, Křemže, Křemežské Louky, vrchol Kleti, červená TZ, žlutá TZ, pěšinka nad lomem Plešovice, mohyly nad Třísovem, Třísov, Dívčák, červená TZ

Výškové metry: 1.192 m

Účast: Ondra, Aleš, Marek L., Honza L.,  Víťa Kořínek, Kory, Přema, Kocour, Honza M., Vláďa, Vráťa, Hony, Vítek S., Venca Drbout, Míra Doležel, Pavel T., Majkl, Sochy, Zdenál, Bivoj, Eri, Petr Pokorný, Venóš, Jirka Zibura, Duby

Pád: někdo asi jo, ve sjezdu od železničního mostu k potoku? přiznejte se!!

Defekt: Vénoš

Trackmaker: Eri

GPS: https://connect.garmin.com/modern/activity/4958361528?share_unique_id=3

Komentář: V 8:56 poslal Eri zprávu: “Tak kdy jindy, když ne dneska, dáme Kleť. Píšu hned zrána, ať se máme na co těšit.” Asi jsem nebyl sám, komu to zkazilo celej den, na nic jsem se nemohl soustředit, jak jsem se těšil 🙂 . Na startu už s tím byli všichni smíření, ale Eri nám dal ještě šanci, nebo alespoň iluzi rozhodnutí. Pronesl “Tak jedem, jestli jsou teda všichni pro”. Měl jsem na jazyku, jestli si nezahlasujeme, ale nakonec jsem sklopil uši a pěkně se zařadil do stáda. Cesta pod Kleť byla zpestřena jedním defektem a technicky náročným sjezdem v Holubově od železničního mostu k Holubovskému potoku. Kousek, ale potěšil 🙂 . Na Kleť jsme stoupali víceméně spořádaně v očekávaných skupinkách, ale tentokrát jsme na sebe nahoře počkali a dokonce si udělali společnou fotku! Sjezd z Kleti je vždycky zážitkem, navíc jsme projížděli nad hranou lomu Plešovice, tak jsme si užili výhledy a trochu adrenalinu při selfíčkách. Naštěstí všichni jsme vyrazili do Třísova, ale to už se nám skupinka defragmentovala. Někteří si točili vodu, někdo jel po červené, někdo po silnici … a tak to bylo až do ČB. Někdo na pivu ve Šnytu, někdo u Bursonů, někdo ve Vrábči (a domů vlakem? a pak Meťák?). V naší skupince jsme byli dost vyprahlí, zastavili bychom se už v Boršově u řeky, ale bylo zavřeno, stejně jako na křižovatce. Tak jsme dojeli až k Bursonům. Když jsem dopil 2. pivo, tak koukám na hodiny, 15 minut od dojezdu do hospody. To umí jen Kleť!

Bajku zdar V.

Trasa: 47 km, Nemanice, Úsilné, Libnič, motanice, Větrník, Jelmo, Červený Újezdec, Pod Vávrou, Lišov, Locus Perenis, Jivno, Mrhal, Rudolfov, Škodovka a domů

Výškové metry: 614 m

Účast: Stanley, Ondra, Aleš, Marek L., Honza L., Petr Šikl, Koubič,  Víťa Kořínek, Kory, Přema, Kocour, Honza M., Honza D., Vláďa, Vráťa, Hony, Vítek S., Venca Drbout, Míra Doležel, Pavel T., Majkl, Sochy, Zdenál, Bivoj, Eri, Petr Pokorný, Venóš, 

Pád: Marek L., Sochy

Defekt: Ondra, Honza M., 

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/fakuvurobe

Komentář: Po výjížďce mi Honza poslal tuto fotku

 

Komentář byl následující: “Ondra káže a ostatní se zájmem poslouchají.”

Já Vám dám!

Větrník:

Výchozí nivelační bod české nivelační sítě systému Baltský po vyrovnání – má v tomto systému s nadmořskou výšku 564,760 m. Výchozím bodem (bodem s nulovou nadmořskou výškou) je nula stupnice vodočtu umístěného na břehu Baltského moře v Kronštadtu (nedaleko Petrohradu). Finální podoba systému „baltský po vyrovnání“, začala fungovat v roce 1957, před tím však bylo nutné provést složité přepočty nadmořských výšek (vyrovnání) – např. nadmořská výška bodu Lišov v systému Bpv je o 388,6 mm nižší než v systému jadranském!!!!

🙂

Locus Perenis:

“Věčné místo”  je pomník, který vznikl roku 1890 v rámci výškového měření Rakousko-Uherska prováděného v letech 1872–1896 vojenským zeměpisným ústavem ve Vídni. Skládá se ze tří granulitových bloků: spodního nízkého kvádru se čtvercovým půdorysem, středového vyššího kvádru a vrchního hranolu s jehlanovitým zakončením. Celková výška odpovídá zhruba 1,8 metru. Tehdejší nadmořská výška byla určena podle hladiny Jaderského moře v Terstu na 565,1483 m, dnes je stanovena na 564,759 m n. m. (v systému Baltský po vyrovnání). Samotný bod v podobě leštěné destičky 10 × 10 centimetrů, který byl do soustavy zapojen v letech 1878–1879, je kryt samotným pomníkem. Ten obsahuje skleněný válec zakrytý mosazným poklopem a utěsněný parafínem. 

O.

P.s. I v 10 stupních sociální hlad přitáhl na Start 27 Nezmarů, z nichž přibližně 18 propocenců se přišlo i ohřát k Nezmarovi na zahrádku – přibližně do 7 stupňů. Pravé Nezmarské.

Nebyly nalezeny žádné obrázky

Trasa: 56 km, Meťák, vodojem na Včelný, Kameňák, Plavnice, žlutá Římov, hráz, po pravém břehu na Velešínský most, levý břeh zpátky na hráz, část křížové cesty, Hamr, Doudleby, rechle, Vidov a domů

Výškové metry: 822 m

Účast: Covid-19, Stanley, Ondra, Aleš, Marek L., Honza L., Petr Šikl, Koubič, Duby, Jirka Zibura, Víťa Kořínek, Kory, Přema, Kocour, Honza M., Vláďa, Vráťa, Hony, Vítek S., Venca Drbout, Míra Doležel, Pavel T., Majkl, Petr Podhola, Martin Kubásek, Sochy, Milan Javůrek, Zdenál, Bivoj, Eri

Pád: Duby – mosteček mezi Plavnicí a Římovem ozkoušel ke skoku do potůčku 🙂 , Martin Kubásek

Defekt: Jirka Zibura, 

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/hakakopuda

Komentář: Letošní (snad!) poslední covid vyjížďku jsem naplánoval kolem Římovské přehrady a v menším počtu spolucestujících jsem mohl poslouchat, co na ní vlastně říkají. Já osobně jí mám v top výběru, protože to je prostě romantika jako ču… 😉 a navíc hezká bajkeřina Nezmarského typu. Ale vážně pro všechny? Vlaštovkou oponentury byl Peťa P., kterej účast skrečoval s tím, že má hodně práce a zveřejnění destinace bylo posledním hřebíčkem do rakve. No tedy 🙁 Po trailíku za Velešínským hradem jsem si od rodinky (Honza + Marek) vyslechl, že příště bychom si mohli na tyhle perly vzít silničky, že bajk je na nošení daleko těžší a že si myslí, že právě tímhle směrem by se traséři měli zamyslet… Po konci top trailu, ještě pln euforie, když Víťa Kořínků započal větu: “Ještě malej kousek…” já doplnil: “… a je to celý jetelný!” avšak Víťa v poklidu dokončil větu: “… a mohlo by se to zařadit do kategorie celkem hezké” 🙂  Náladu mi ale i někteří zas zvedli, např. Duby – moc to tu rád nemám (co s tím všichni mají?), ale dnes se mi to líbí, či Jirka, kterej to označil za vysloveně hezké bajkové úseky. Takže co? Začal jsem si odpovídat už po čas vyjížďky a v menší skupině zařadil i trailíky po Velešínském hradě – sice jen do půlky, neb to není úplně jetelný, ale časem to asi zkusíme dojet až na mys a ze špičky poloostrova bude vidět jen voda všude kolem a my plesající. A pak tlačící (snad pořád bajky) zpět. Už příští rok, mlask (jako pusa).

O.

NO: Příště už všichni v 17.00 na Startu. Proč tohle ale píši do Nezmarského okénka? To abychom nezapomněli na informaci, že ve 20 lidech se VÁŽNĚ NEBUDE čekat na opozdilce, vážně nejde nabírat lidi po cestě (a to ani kdyby šlo o celou skupinu čekající např. v Rožnově 🙂 ) a proto prosím nepište dotazy kudy se pojede, aby jste si naplánovali ušetření času či cesty na Start. Společným respektem zamezíme nostalgickým vzpomínkám na vyjížďky v tento divný a osamocený čas. Už se na Vás těším!

Trasa: 46 km, Švábák, tašky, Závraty, Vrábče, silničář, zelená od Mříče, sedlo Kluka, červená pod Švelhán, studánka U tří buků, studánka Svatováclavský pramen, přes hřeben, pod Švelhán, skákačka, sáňkařská, skákačka, Lipí, Kaliště Třebín a domů

Výškové metry: 871 m

Účast: Covid-19, Stanley, Kuba J., Ondra, Aleš, Marek L., Honza L., Petr Pokorný, Petr Šikl, Jana Š. (ale není to zkratka Šiklová!), Přema, Kocour, Honza D., Jirka Suda, Honza M., Vláďa, Hony, Vítek S., Venca Drbout, Míra Doležel, Pavel T., Majkl, Petr Podhola, Martin Kubásek, Jirka Z., Víťa K., Zdenál, Bivoj

Pád: Zdenál, Honza (i s krví), Venca Drbout (myslel, že nové 29″ celopéro oproti staré pevné 26″ zvládne vše no a …. nezvládne), Ondra – povídal, povídal, až byl po pás i s kolem v bazénku ve studánce u Pani – aspoň mi na zpáteční cestě v mokrých věcech nebylo horko)

Defekt: Defekt je nejčastěji píchlá duše, a Stanleyho píchla včela, takže Stanley 🙂

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/bacatehome

Komentář: To co jsem tušil, se stalo. Na Kluku jsem slabej 🙂 Už když jsem přemýšlel, co a jak pojedem, byl jsem skoro bez nápadu, připadal jsem si jak pražák prvně v Budějicích čumící tupě do mapy. A hned při úvodním pokusu trefit zelenou tak, jak jsem chtěl, jsem selhal, v dalším průběhu musel párkrát mrknout do telefonu 😉 a ve vrcholné fázi zavolal Víťovi, aby mi poradil, jak se dostat na sáňkařku odshora… Naštěstí jsem přeci jen po těch letech tisíců výjezdů na tisíc způsobů od Peti Šiklů, Eriho, Zdenála, Kosy a dalších něco pochytil, tak mi to byl schopnej Víťa aspoň vysvětlit a my trefili na první dobrou jak sáňkařku, tak obě skákačky. Lehce uspokojen jsem to však korunoval total selháním při odjezdu na Lipí, kde až téměř na návsi jsem zjistil, že takhle to být nemělo. Kluci však jen přes pár drobných poznámek byli ke mě vskutku shovívaví za což jim patří dík. Příště klucka, na Kluka fakt bude trasovat někdo jinej. Už se těším (ne na Kluka, muhehe!!!) 

O.

P.s. Letos už máme ve statistikách třetí dívku, palec nahoru za plnotučnou etapu s kopci, Janičko!

P.s. Vše nejlepší Peťovi P. k narozeninám přejí ti, kteří sosali pivo které jim připravil do studánky – kdo přesně to byl a na koho se už nedostalo, to se neví. Jó, vyjížďka s roztroušenou účastí…

Trasa: 38 km, Velkas, odkalovačka, Hodějice, Srubec, Vodlejsák, Trocnov, motanice u poustevníka, Trocnov, sochařské umění, Mysletín, Ohrazeníčko, Ohrazení, Třebotovice, skákačka, Dobrá Voda a domů

Výškové metry: 583 m

Účast: Covid-19, Ondra, Marek, Honza, Venouš, Stanley, Aleš, Aleš jr., Kuba J., Jirka Z., Přema, Honza D., Kocour, Vláďa, Vráťa, Víčko, Víčko jr., Sirotí rodinka (Vítek, Alice, Mates, Ondra), Peťa Š., Koubič, Bivoj, Peťa P., Pavel T., Míra, Majkl, Víťa K., Venca Drbout, Hony

Pád: Marek – jako strýc šel do technického stoupání srdcem a v půlce příkrého kopce příběh skončil 😉

Defekt: Víťa S

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/punaforeto

Komentář: Konečně se mi daří upoutat pozornost družstva na zajímavosti, které mívám připravené! Konečně všichni dojeli až ke kameni, kam až se hlava zakutálela, konečně i Doudlebský vodopád není (až na malé výjimky…) jen zacházkou, kam není potřeba se plahočit a konečně nám neunikají ani mikro cíle, na které v tom obvyklém shonu vyjížděk “není čas”. A za to vše může Covid -19. To jen on umí upoutat pozornost i k betonové soše medvěda, která má nejen záhadný a obtížně definovatelný zevnejšek (jsem medvěd? jsem pes? jsem prase? jsem prasopes?) ale umí i zázraky – za výsměch Nezmarů se pomstila sežráním prezenčky! Hosana, neměli bychom o tom říct faráři místní farnosti? Covid-19 má i jeden zásadní vliv na vyjížďky, neboť v časech, kdy nikdo nemá žádné kroužky, shopovat se dá jen velmi omezeně a škola je už archaickým slovem, proměňuje se i věkově-pohlavní spektrum účasti. Tu přítelkyně, tu dokonce manželka (ba co víc, s celou rodinkou), ale hlavně! Omladina. Doba dumání, zda 15 letý Marek je nejmladší Nezmar je dávno pryč a kdo by řekl že Ondra S. ve svých 12 letech nebude atakovat věkový rekord? Ano, osmiletí chlapci byli svými otci “zlákáni” k účasti. Takže vivat všem manželkám (Aličko zdravím!), Markům, Matesům, Ondrům, ale hlavně Jakubovi jr. (8 let a dva měsíce) a Alešovi jr. (8 let a pět měsíců). Jste borci. Zvláště u příběhu rodiny z Adamova (kam vlak po ten dlouhý čas stále nedorazil…) vypíchnu účast. Víčko to s juniorem udělal mazaně (ostatně i já bych asi přistoupil se svými chlapci ke stejnému modelu) a nechtěl mu jízdu na kole v raný věk znechutit a přehoupli se přes práh budějické pánve do Nové vsi autem. Ale AAA (Aleš a Aleš z Adamova)? Nejen že otec nepovolil ulehčení a jeli z domova a tudíž odjeli plnotučnou 32 k dlouhou vyjížďku, včetně závěrečného kopce do Adamova, ale pan otec nedbal Nezmarské zkušenosti z Bermudského Nezmar trojúhelníku (Zaliny, Ledenice, Ohrazení), kde kdo se jednou zamoce, už se nikdy nevymoce a naplánoval cestu přes tuto zónu. Sám se nepochlubil, ale ze záznamu GPS jsem vysledoval 😉 že v oblasti Kaliště, Zaliny pár hledacích pokusů cesty navíc proběhlo… Prý juniorovi nejvíc pomohlo, že mu senior dal tacháč a věčné sledování čísel (jak jede rychle, kolik už ujel a tak) které v dětské prostotě nebyl schopen dát do souvislostí 😉 zaměstnalo jeho hlavu natolik, že prý ani moc nemrmlal 🙂

O.

P.s. Zas mi bylo nastaveno zrcadlo – když jsme se vraceli od Dobré Vody hezký kus měsíční krajinou stavby dálnice utrousil jsem: “Kudy my budem jezdit na vyjížďky a z vyjížděk, až ta dálnice bude stát? Tolik otázek…” Příbuzenský pár senior&junior jízlivě opakujíc povzdech “tolik otáztek” nějaký čas předstíral chápavý výraz. A pak se mi smáli… Ještě nejsme na jedné lodi!

P.s. Aniž by Eri cokoli psal (i pouhá neúčast byla zprávou) sám jsem došel k závěru, že se z Nezmarských vyjížděk i po čas Covidu-19 nesmí stát “vložený rodinný závod seriálu Kolo pro život” a příště se uvidí, kdo to s kolem myslí opravdu vážně. Vyhrabejte ze skříně svá zašlá trička Iron Maiden. Run to the hills!