Archive for the ‘Vyjížďky 2021’ Category
7 října, 2021 | 
Author: Trasa: 34 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 270 m
Účast: Ondra, Bivoj, Víťa S., Majkl, Aleš, Přemek, Míra D., Zdenál, Hony, Venóš, Kory, Stanley, Ondra M., Pavel T., Banán, J. Zibura
Pád: nikdo
Defekt: Vítek S. – zlomená patka, Banán – neměl sice defekt, ale defekaci – což je dost podobné slovo a tato kolonka je pro zachycení děje o malinko vhodnější než kolonka “pád”. I když, boh vie, esli to padalo, či teklo. Fuj.
Trackmaker: Majk
GPS: https://mapy.cz/s/gulojamogu
Komentář: Tak jsem si po 14 denní nečinnosti a lehké viróze zkusil, jaké je to být ocas 🙂 A v určitých fázích ani to ne, spíše něco jako záloha hlavního pole. Naštěstí ale Majk zvolil co nejrovnější etapu, Banán kakal a když bylo nejhůř, ztratil jsem flašku, kterou jsem prostě musel jít hledat 😉 Roviny, časté čekačky a dojezd po asfaltu z kopce na klíšťáka mě nechali dokončit. Ale never more, guys! Forma se už asi nezvedne, ale letos už nás čekají jen krátké vyjížďky s brzkou tmou, ufff.
O.
P.s. Příští start 12.10. je po široké shodě posunut na 16.30 a zakončen bude kachnou. Tak kohopak jsme letos ještě neviděli a na kachně uvidíme?
NO: A nezmarským okénkem popíši své úterní pocity o samotě za pelotónem
Ach, vidím jen pavouka
ten nám z jemných tkanin měkké lehátko usouká
Chtěl bych být hrobaříkem
chtěl bych všecky mrtvé přikrýt jedním víkem
aby jich nebylo
🙂
Trasa: 66 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 1923 m
Účast: Bivoj, Víťa S., Majkl, Aleš, Hony, Venóš, Kory, Pavel T., Eri, Petr Pok., Petr Pod., Banán, Honza L.
cestou jsme setřásli omladinu Dana D. (ve třech brodech pro hlad) a Máru L. (za hřebenem Kluka ze studijních důvodů)
Pád: asi nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Majk, Vítek S.
GPS: sports-tracker
Komentář: Státní svátek nám umožnil cestu za hranice tradičních nezmarských destinací. Majkl zorganizoval vyjížďku směr Kájov přes Boletice. Trasu svěřil mě. A tímto se hned na začátku musím pokárat a omluvit se za příliš ambiciózní plán. Naplánovaná trasa byla parádní, bajkové klenoty – červená podél Vltavy, zelená na Kluka a celá hřebenovka a na závěr Boletice. Ale začátek měl být rychlejší, abychom na konci měli více času na projetí lokality, kam se běžně nedostaneme. Start byl ve 14 hodin a tmu jsme tušili kolem 19 hodin. Že to s dojezdem za světla bude na hraně někteří odhalili už doma a přibalili si světla. Některým to došlo cestou (už před Klukem 🙂 ), a tak si z trasy vystupovali aby ušetřili síly. Sice později, než by bylo vhodné, ale celkem kompaktně jsme se dostali k Březovíku. Tam jsme najeli na zelenou TZ přes VVP Boletice. Turisti sem moc nezabloudí, tak je cestička málo prošláplá, zarostlá a bohužel i málo značená. Sjeli jsme ze značky, ale pomocí GPS jsme se z toho nějak vymotali. Na to, že už asi měsíc nepršelo, to bylo překvapivě podmáčené a řadu Nezmarů to překvapilo. Už jsme si asi odvykli 🙂 . Největší švanda byla kolem Kravského vrchu. Cesta na kopci byla široká, ale každých pár metrů jáma plná vody. Bylo znát, že tam jezdí vozidla, kterým bahno a půl metru hluboké louže nevadí. Vše navíc zarostlé trávou a křovím. Když se cesta stočila dolů, tak se nám v půlce sjezdu opět ztratila značka. Zjistili jsme, že odbočovala nahoře. Tady se naše cesty rozdělili.
Část (nazývejme ji Á, i když to nic neznamená) se odhodlala vyjet zpět do kopce na značku a dál dojet po silnici do Boletic. Tam jsme podle plánu dojeli ke kostelu Sv. Mikoláše na vrchu Olymp. Pod hradiště Raziberk jsme si dali adrenalinový trejl po pastvině. Kravičky vypadali, že cyklisty vidí poprvé, zvědavě si nás prohlíželi, z naší cesty se jim do poslední chvíle uhýbat nechtělo a až na poslední chvíli se zjančili, některé s námi dokonce běželi. Nepomohlo ani vlídné slovo, které by je prý mělo uklidnit. Už se dost stmívalo, takže přejezd Raziberku jsme vynechali. To nakonec bylo jediné, co se z plánu nepodařilo … chybělo 30 minut. Do Kájova už nám zbývalo jen přejet Přelštický les a vyšlo to úplně přesně. Na poslední 2,5 km cesty jsme si vybalili světla. V Kájově už lehce po 19. hodině padla tma.
Část (nazývejme ji Bé, i když to nic neznamená) se rozhodla na značku nevracet a naopak sjet dolu, kde byl podle mapy “buzerplac” a napojení na silnici až do Boletic. Naneštěstí narazili na ostré vojenské cvičení (vidět prý byly i Pandury), což jim sdělila strážní služba, která je vrátila odkud přijeli. Tak se nakonec také museli vydrápat zpátky na kopec na opuštěnou značku a jet stejně jako skupina A. Už pak ale nezbyl čas závěrečnou část terénem a do Kájova dojeli po silnici.
V Kájově jsme se znovu setkali a dumali co dál. Hospoda u nádraží vypadala podle fbk zavřeně, ve druhé místní nikdo z nás nebyl a tak se nabízela i možnost dojet do Krumlova (cca 7 km), kde byla hospoda u nádraží jistá. Nakonec jsme zkusili neprobádanou místní hospodu Konibar. Tam nás čekalo velké překvapení. Prostředí nevídané i na město, natož na Kájov. Nabídka stejků a stařených mas zarazila i znalce. Výčepní plný elánu akčně nařezal něco na ochutnání na prkýnka – to se bohužel myslím nepodařilo vyfotit s jakou rychlí to zmizelo. A když řezal, tak aby jsme neměli prostoje, nechal Vencu dokonce čepovat pivo. Venca ten státní svátek pojal jako svátek, koneckonců to byl jeho svátek 🙂 , Venco díky! Na cestu jsme i petky dostali. A tak se už na místě začala plánovat trasa pro příští návštěvu!
Bohužel vlak jel brzo a navíc jsme věděli, že vlastně nejede. Čekala nás náhradní doprava busem. Jeden měl jet ve 20:32, druhý ve 20:45. Takticky jsme vyrazili na ten první, kdyby byl nějaký problém, aby byl ten druhý v záloze. Dojeli jsme k nádraží, kde byla hospoda nakonec otevřená. Někteří nezaváhali a využili toho, i když do odjezdu jsme měli jen pár minut. Bus ve 20:32 nedorazil. Bohužel jsme na něj čekali dobře, ale na špatném místě. Zastávka náhradní autobusové dopravy byla na hlavní silnici a bus k nádraží nezajížděl. Naštěstí nás to napadlo a na druhý bus ve 20:45 jsme se přesunuli. Přijeli dva prázdné busy a jedna dodávka na kola. Pán od dodávky tvrdil, že rekord naložených kol je 12 a měl pravdu. Nás bylo 13. Naštěstí řidič busu byl akční a tak jsme dvě kola dali do zavazadlového prostoru pod busem. Cesta byla parádní, ale aby nás hodili rovnou k hospodě se nám je přemluvit nepodařilo. Takže do Singru jsme museli přejet na kole. Byl jsem ve skupince co utekla po prvním pivu, tak snad report někdo doplní 🙂 .
V.S.
N.O.: Wikipedie říká:
Pandur II je modulární vozidlo, tvořené svařovaným tělesem s volitelnou tloušťkou pancíře (ochrana proti protipancéřovým střelám ráže 7,62 až 14,5 mm), kolovým podvozkem a možností zbraňové věže. Ta může nést kanon ráže až 120 mm, řízené protitankové střely, kanón ráže 30 mm, případně s dálkovým ovládáním Samson 🙂 🙂 . Posádku tvoří dva muži, varianta bez věže pojme 12 vojáků, s věží pouze 7. Vozidlo lze transportovat např. letadlem Lockheed C-130 Hercules.
V březnu 2009 česká vláda Mirka Topolánka schválila nákup 107 transportérů Pandur II pro českou armádu za zhruba 14,4 miliardy korun. Armáda České republiky odebrala celkem 107 vozidel Pandur II šesti verzí, rozdělených do dvou skupin: kolová bojová vozidla a kolové obrněné transportéry. Sedmou verzi představují vozidla dodatečně upravená na standard KBVP M1 RVS. Čtyři vozidla byla v rámci českého kontingentu bojově nasazena v Afghánistánu. V roce 2017 objednala AČR dalších 20 Pandurů velitelsko-štábní a spojovací verze.
Trasa: 40 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 517 m
Účast: Ondra, Bivoj, Víťa S., Majkl, Aleš, Přemek, Míra D., Zdenál, Hony, Venca D., Venóš, Kory, Stanley, Petr Š., Duby, Tauby, Ondra M., Honza Mikolášek, Filip, Pavel T., Eri, Víťa K., Koubič, Kocour, Vláďa, Vráťa
Pád: Ondra do trní (au, au), Bivoj (smýkavý bůček v příkrém srázu), Aleš (příkrý sráz uklikoval…), Přema (jejda, skočdopole, to byl ale hlubokej rigol!)
Defekt: nikdo (Zdenál si půjčuje ode mě pumpičku každou vyjížďku a dofukuje, ale defekt to není!!! S bezdušáky nelze mít defekt…)
Trackmaker: Majk
GPS: https://mapy.cz/s/panekutake
Komentář: Více než rok trvalo, než se Pavel dal snad už definitivně zdravotně do pořádku a zas řádil jak za mlada 🙂 Super! A nutno podotknout, že se na jeho výkonnosti pauza vůbec nepodepsala – asi pilná předstartovní příprava. A právě se vzpomínkou na Pavla jsem sesedl z kola i když už ho Aleš vyndal za mnou na poskládané balíky slámy. Ano, bylo to vlastně jednoduché, bylo to široké, ale kdyby to nevyšlo… pád do dvoumetrové propasti všude kolem, Pavlovo memento a tři fakoši mě potupně vrátili dolů bez jízdy po balících 🙁 Ale že to mohly bejt krásný fotky – Danny MacAskill hadr, muhehe.
O.
P.s. Mám rád vyjížďky které bych sám nenatrasoval a některé úseky jedu prvně. Čupr Majku a sveřepost ve stylu “jak to jen udělat, abychom nedojeli za světla” chápu a sám často praktikuji!
Trasa: 43 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 621 m
Účast: Ondra, Bivoj, Víťa S., Majkl, Aleš, Přemek, Míra D., Zdenál, Hony, Venca D., Kory, Stanley, Petr Š., Duby, Tauby, Ondra M., Honza Mikolášek & Marek Mikolášek (father & son), Filip, Kocour, Vláďa, Honza M., Honza D., Honza A., Sudí, Vráťa
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Víťa S., Ondra
GPS: https://mapy.cz/s/dozedutomo
Komentář: Dny se krátí, inspirace na destinaci uvadá a přesto se to nakonec hezké, docela dlouhé a závěrem i přes tmu u řeky bezpečné dá udělat. A i přes nesoulad, zdali pít po cestě pivo či nikoli se silná sestava sešla u Nezmara. Klasse gemacht, tolle parade.
O.
NO: Tentokrát bude Nezmarské okénko po čase zase edukativní. Málo lidí ví, že legendární dětské duo Jů & Hele se kdysi jmenovali jinak. Ve čtyřicátých letech dvacátého století se však ukázal jejich původní umělecký pseudonym neudržitelným a tak byla provedena změna na dnes známou podobu.
Trasa: 36 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 461 m
Účast: Ondra, Bivoj, Víťa S., Majkl, Aleš, Přemek, Míra D., Zdenál, Hony, Kruťák, Eri, Stanley, Marek L., Petr P., Petr Š., Duby, Tauby, Víťa K., Ondra M., Víčko, Filip, Venca D.
Pád: nikdo
Defekt: Hony, Ondra M. – dva pitstopy kvůli vytažení zajíždějící sedlovky se NEDAJÍ vyložit jinak!
Trackmaker: Petr P.
GPS: https://mapy.cz/s/juzukofofa
Komentář: Stále ještě existují Nezmaři, kteří nevědí, co to je Pulmon a velice rádi si poslechnou základní údaje o tomto vysoce atraktivním mikro turistickém cíli Ledenicka 🙂 Naposledy v počtu dvou lačných posluchačů. Ale i ostatní mají právo na rozšíření již tak širokých obzorů a pro ty jsem si připravil související informaci, odkud že se to děly vojáci učili střílet – a světe div se, v mapě se ono místo stále zove U Císaře. A Pulmon onen jediný viditelný pozůstatek cvičiště rakouské císařské armády zachytával dělové koule. A světe div se – ono místo se v mapě stále zove Šance (šance: termín z vojenského stavitelství- opevnění nebo hradby – z německého der Schanze); odtud též častý název vrchů a jiných míst se zbytky prehistorických i historických opevnění). Více na: https://de.wikipedia.org/wiki/Schanze_(Festungsbau)
Na mapě si lze pohyb kulí z předmětných míst naznačit následujícím způsobem:
To je zajímavé, co? 🙂
O.
NO: Před měsícem jsem do reportu z 18. etapy dal foto legrácku z Muže z Acapulca, jednoho z mých nejoblíbenějších filmů. To jsem tedy fakt netušil, že nedlouho poté bude jméno Jeana Paula plnit novinové titulky nejen společenských rubrik 🙁 Tak vše nejlepší na cestě!
Trasa: 40 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 813 m
Účast: Ondra, Bivoj, Víťa S., Majkl, Aleš, Přemek, Míra D., Zdenál, Hony, Kuba J., Kruťák, Víťa K., Kocour, Vráťa, Honza D., Honza M. a Pavel Samec von Schüttenhofen
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Majkl
GPS: https://connect.garmin.com/modern/activity/7363967929?share_unique_id=14
Komentář: Vždy jednou za rok koncem prázdnin Majkl sáhne do Nezmarské šperkovnice a vytáhne tradiční Chrášťanský klenot, přeleští ho a vystaví na odiv ostatním. Tentokrát i jídlo objednal a tak jsme nemuseli hladovět jak minulý rok. Za sebe musím přiznat, že sychravé počasí s vodou ve vzduchu a opravdu krátkou viditelností mi k Blanskému lesu sedí nejvíc, takže jsem si lebedil nad mlhavou vyjížďkou, kterou opentlil ztracený syn, pohozenec sušický. Nevím, nevím, jestli se do mateřského lůna Nezmarského kdy vůbec vrátí, ale i jen blikavá vzpomínka byla milá (podrobnosti se přece říkat nesmí 😉 ). Nás zase může hřát, že i vysportovaný Pavlík (viditelně zhubnul!) naše tempo hůře stíhá/po půlce nestíhá, tak snad nejsme zas až takový cykloturisté. A Pavlík? Statečně se bil, jen co je pravda a do cíle se po lehkých zkracovačkách zdárně dostal. Tak to má být – nebát se a dojet!
O.
NO: Když už jsme si v kolonce účasti prozradili, jaký je německý název Sušice, přijde mi zajímavé připojit i německý název Horních Chrášťan 🙂
Ober Groschum
Trasa: 37 km, 21. století – viz GPS – i když ze záznamu je zřetelně poznat, že nakonec všichni museli ujet jaksi více km než k Bivojovi do garáže 😉 a to mi ještě záznam skončil z nevysvětlitelných důvodů výrazně dříve než v garáži 🙁
Výškové metry: 650m
Účast: Ondra, Bivoj, Víťa S., Majkl, Aleš, Přemek, Míra D., Zdenál, Dan, Eri, Stanley, Hony, Kuba J., Kruťák
Pád: Kuba J. – frontflip no hand
Defekt: nikdo (z jistých důvodů PROTENTOKRÁT pomíjím Bivojovo dofukování bezdušáků. Defekt to prý není, ale bez dofouknutí by se rozhodně jet nedalo. Nedá mi to nevzpomenout na Popelku: šaty s vlečkou, stříbrem vyšívané, ale princezna to není, jasný pane)
Trackmaker: Bivoj
GPS: https://mapy.cz/s/dazeluvuze
Komentář: I přes Bivojovo ne příliš srozumitelný zvací viber všichni na startu věděli, že budou po zbytek dnes Bivojem opečováváni a to jak na kole (to nejlepší z Kluka rozradostnilo mnohá srdce, včetně mého umrmlaného, fakt!) a pak ta navazující vinná symfonie a třebínská dohra. Myslím, že Nina bude velice zdravé děvče, zvlášť když se někteří nespokojili s Třebínskou overturou a Niny zdraví hluboko po půlnoci pojistili ještě v Singru. Takže Bivoji: Děkujeme a ať je vše v růžových šatičkách!
O.
NO: verše do okénka poslal v úterý nuceně absentující Peťa P.
Nina chová bezesporu
celou řadu živých tvorů
Čí je Holub? Ninin.
Čí je kočka? Ninina.
Čí je tele? Ninino.
Čí jsou křečci? …..
Trasa: 39 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 969 získaných metrů
Účast: Eri, Bivoj, Víťa S., Majkl, Zdeny, Kuba J., Venca K., Jiří Zibura, Koubič, Přemek, Míra D., Venca D., Kocour, Stanley
Pád: asi nikdo
Defekt: Venca D.
Trackmaker: Eri
GPS: trasa
Komentář: Klasický muka přes Křemežský luka, super sjezd po červené do Červeného dvora a romantika přes Lázy, Vyšenské kopce , krumlovská nádražka … bylo to fajn … dokonce i Víta S. prohlásil “na to, že to bylo přes Klet, to bylo i docela hezký” nebo to nebylo tak strašný nebo tak nějak to řekl …
Eri
Klasický marketing, něco zamlčet a na konci něco slíbit 🙂 🙂
V.S.