Archive for the ‘Vyjížďky 2021’ Category
Trasa: 40 km, 21. století – viz GPS (no dobře, i v 21. století můžu zapomenout a zapnout GPS až po 18 km cesty…)
Výškové metry: 574m
Účast: Ondra, Bivoj, Víťa S., Majkl, Aleš, Koubič, Marek L, Tauby, Přemek, Sláva, Petr P., Ondra M., Míra D., Venca D., Kocour, Vláďa, Vráťa
Pád: Ondra – no kam asi, do kopřiv a malin, Přemek
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra
GPS: https://mapy.cz/s/bobopunoko
Komentář: Už je zřejmé, co se stane, když bude pár měsíců po polomu… Ne, ne, nezbyde tam holina, příroda si “volné” místečko hezky najde a nechá ho zarůst tím nejplevelnějším. Takže kde všude byly v lese traily a byl polom, už tam není klackovaná a diorama “Po bitvě u Kursku”, je tam pichlavá džungle. Ach jo.
O.
NO: “Stromy co tvoří les brání v růstu ostružinám, jak prosté milý Wattsone.” Sherlock Holmes
Trasa: 55 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 890 m
Účast: Ondra, Bivoj, Víťa S., Hony, Majkl, Aleš, Koubič, Kuba J., Tauby, Sochy, Jirka Vávrů
Pád: Kuba, Majkl a je otázka jestli Aleš
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra, Vítek S.
GPS: https://mapy.cz/s/macoconene
Komentář: Výlet na Todeňskou horu tou nejzajímavější z nejzajímavějších cest (jak opakovaně prohlašoval Majkl…) se opravdu vydařil a nejvíce ho ošperkovali pády, co se nevidí každý den a nebo mají dokonce Nezmarskou premiéru. Začal to Kuba frontflipem no hand – viděl jsem, bál jsem se, ale šťastná hvězda tentokrát šajnila co mohla. Následoval Aleš u Římovského JZD, kde v kolmém hupíku dolů zapíchl přední kolo, avšak následující frontflip ho vymrštil na drátěný plot, kde se býčí ruce zachytily ok v poloze hlavou dolů a po dopadu kola se tělo odrazem od plotu vrátilo do počáteční pozice kopyty k zemi a Aleš eskamotérské číslo uběhl. Podle nezmarských pravidel pádu (země se dotkla jiná část těla než noha) pád neměl. Tak počkám co na to vrchní statistik. A třešničku nakonec si ponechal Majkl a tu jsem bohužel neviděl… Přepisuji tak jen popis přímých účastníků. Ve vzrostlém ječném poli (rozuměj slovy Vítka: krásná pěšina podél lesa…) se Majk propracoval na čelo zřejmě tušíc že je třeba nastavit i svou šťastnou hvězdy, když dvě už nastaveny toho dne byly… Srnečka mnohokrát vystrašila pár z nás, ale až Majka nevybíravě sejmula. Zákeřně se přikrčila, aby nabrala sílu do skoku a HUP! Do předního kola! Já už jen slyšel: srážka se srnkou, srážka se srnkou!!! Tělo však nevidět, tak jsem nevěděl kdo, je ten nezmarský premiant. Důvod byla ta Vítkovo vymazlená pěšina – ze vzrostlého ječmene se kulí Majk a odráží výtky “jak to, že jsi srnce nedal při pádu mocné dělo, mohla bejt zvěřina”, nasedá, opětovně chválí trasu a jede se dál! Tři krát Glücksstern 🙂
O.
NO:
Trasa: 39 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 491 m
Účast: Ondra, Bivoj, Přema, Víťa S., Zdenál, Hony, Majkl, Míra D., Dan, Marek L., Koubič, Kocour, Honza D., Vráťa, Vláďa
Pád: Vítek S. i s krví na kolínku
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra, Vítek S.
GPS: https://mapy.cz/s/pubuhojade
Komentář: Po výjezdním zasedání se ale vůbec nikomu (až na Vítka, kterej z přesvědčení o víkendu odpočíval, muhehe) nechtělo jet jakoukoli kládu a tak se celkem ujal nápad Majkla toulat se kolem Křivonosky, kde nakonec týmová práce vytvořila až podivuhodně hezkou sbírku zapadlých a nikdy nejetých (Vítkovo příspěvek, dále rozvinutý statečným srdcem) trailíků. Bylo tedy až s podivem, že návrh jet maturitu na Hluboké se spíše neujal a až na 4 členy všichni jeli raději do hlubockýho pivovaru. Asi se zřejmě začíná rozlézat mor povolených mravů 🙂 To jsou ty párkrát za sebou dopřáté koupálka a hospody před dojezdem. Jak a kdy dýchánek skončil už jsem nevydržel sledovat, ale asi dobře!
O.
P.s. Kdo to ještě neví, tak to teď píšu. Můžem zatlouct další hřebík do kdysi daných bajkerských jistot. Jakoby nestačili všechny ty stavby dálnic, asfaltových peněz z evropské unie a polomových kalamit. Maturitu nám “upravili” 🙁 Ne že by strhli sklon kopce, to ne, ten zůstává pořád férovej, ale závěrečný kořen v zatáčce je pryč… Takže to zůstává “těžkým výjezdem v lese”, punc extra výjimečnosti je v nenávratnu.
Trasa: 42 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 681 m
Účast: Ondra, Bivoj, Přema, Víťa S., Jirka Z., Zdenál, Eri, Aleš, Hony, Majkl, Míra D. , Vláďa
Pád: Přema
Defekt: Aleš, Přema ohnutá přehazka a ještě nějaké věci (paměť chabá), Zdenál
TGC: Přema 🙂
Trackmaker: Ondra, Majkl
GPS: https://mapy.cz/s/jutufolehe
Komentář: Levý břeh Vltavy tam, ale kvůli (nakonec neúspěšnému) hledání Vítkovo brýlí a Alešovo boa kolečka, zpátky, “jen jedno rychlé” v Boršově Březí, než Zdenál dofoukne bezdušáky, na nichž se prostě nikdy nedefektí (tolik “reklamy” už bezdušoví boys letos tomuhle systému udělali…), které se zvrhlo v celý večer s korunovací Zdenálovo prázdným kolem i po několikátém pivu – taková Nezmarská klasika.
O.
Trasa: 56 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 463 m
Účast: Ondra, Venca D., Bivoj, Marek L., Přema, Víťa S., Jirka Z., Koubič, Sochy, Kocour, Honza D., Honza M.,
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra
GPS: https://mapy.cz/s/jorolozape
Komentář: Koupání, pivo a krátký report – D.O.V.O.L.E.N.Á.
O.
NO:
Summer loving happened so fast
I met a girl crazy for me
Met a boy cute as can be
To, oh, oh, the summer nights
Tell me more, tell me more
Did you get very far?
Tell me more, tell me more
Like does he have a car?
Trasa: 47 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 421 m
Účast: Ondra, Majkl, Míra D., Venca D., Aleš, Zdenál, Bivoj, Petr P., Marek L., Sláva, Honza Langmann, Stanley
Pád: Marek L. 2x – ještě boj o padáka roku nevzdává 🙂
Defekt: Samozřejmě že zas budou kecy, ale zase se muselo čekat kvůli mechanickému okénku, byť myslím stejně nevyřešenému, takže Bivoj – něco se řazením, či kýho čerta.
Trackmaker: Ondra
GPS: https://mapy.cz/s/jekomokeva
Komentář: Když jsem oznámil, že mám v plánu koupání a pivo, zachytil jsem mnoho podezíravých pohledů, zda si s chlapci ošklivou a lživou hyperbolou jen nepohrávám, ale já jsem seriózní chlapík! V průběhu vyjížďky mi bylo i uvěřeno a Bivoj plán glosoval: “Ty si nás chceš zdá se koupit….” …… “A to se ti zcela jistě podaří!” Jezdivou záležitost jsem tedy nasměroval přímo pod dolní výpusť Římovské přehrady do “vejvaru” kde se voda točí v betonovém bazénku a tvoří zpětný vracák, do kterého když člověk naskočí, vpluje do milého caruselu, ve kterém se bez práce točí a točí a jen to pak chce v příhodném místě párkrát ostře kraulově zabrat a je po kolotoči. K mému překvapení vejvar neznal nikdo a jen asi pět lidí odhadlo akci jako bezpečnou a tak spíše více párků venku bázlivě koukalo na jízdu, než by se koupalo (větší účast zřejmě nepodpořila ani má historka o tom, jak se to jednomu kamarádovi kdysi líbilo až tak, že jezdil kolečko o dost déle, než chtěl 🙂 ). Aleš, nevšimnuv si, že je v koupací menšině při výlezu prohlásil, že sem musí vzít děti, že by se jim to určitě líbilo… Sic! Po vejvaru se jelo na slíbené pivo, které kazilo jen a jen moje 😉 škarohlídství, které se odvíjelo od toho, že jsem jako jediný měl tu odvahu kouknout na meteoradar. Hoši v reakci na celou červenou obrazovku, kterou jsem jim před obličeje nastavoval, dospělácky zareagovali objednávkou další rundy, kterou uspíšilo jen mé pruďácké a všemi vysmívané zvednutí se od stolu při nedopitém neobjednaném pivu. No tak my teda jedeme, štrašpytle… No a stejně to bylo pozdě 🙂 Těsně předtím, než jsme začali valit na rovině z Roudného po Plavské 57 km/hod hnáni do zad uragánem a šleháni bičem, ke mě přijel Aleš a upozornil mě, že on OPRAVDU NESNÁŠÍ lidi, co používaj větu: Já to říkal… Takže jsem mu řek, že jsem to samozřejmě říkal, ale že já jedu už jen kousek, ale on do Adamova a že mu přeju klidnou cestu. Později na viberu přiznal, že byl rád, že ve zdraví dojel, neb mu prý chybělo uzemnění. Co jen to mohlo být tak nebezpečné??? Ale když se nic nestane (Stanley nás samozřejmě zásoboval historkama, kde všude spadly stromy, hned po tom, co jsme projeli…) tak to byla bžunda. Ještě nikdy jsem nejel v bouři kdy zároveň hlásí extrémní nebezpečí městský rozhlas 🙂 “Haló, haló, hlášení městského rozhlasu. Upozorňujeme všechny občany na extrémní bouřkové nebezpečí….” A do toho mi Markovo otecko a má nejsladší opakovaně celkem asi osmkrát volali a chtěli si zahnat strach. Ne telefon ve Vietnam bouři neberu!
O.
NO: „Základní lidskou slabostí je, že člověk nepředvídá bouři, když je pěkné počasí.“ Niccolo Machiavelli
Trasa: 40 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 613 m
Účast: Ondra, Honza L., Marek L., Hony, Přema, Majkl, Míra D., Venca D., Kruťák, Kory, Aleš, Víťa K., Víťa S., Sláva, Honza Langmann, Sochy, Kocour, Tauby, Jirka Z.,
Pád: Ondra – 2x, Honza – že by se 2+1 u dua Ludwigs ustálilo jako norma? Aleš – myslím (?) a asi ještě někdo – přiznejte se!
Defekt: Nikdo. Murphyho Nezmarský zákon je, že se defektí zásadně tehdy, když se jede někam, kam se to těžko stíhá, event. při dojezdu vyjížďky, na které se nastavuje kaše – to se píchá asi zřejmě proto, aby se i tma na vyjížďce stihla… Takže je jasné, že kolem CB se nedefektí 🙂
Trackmaker: Hony
GPS: https://mapy.cz/s/bozuvemuko
Komentář: Na startu jsme se my zvířátka dohodla, že budem v osm v hospodě, což se sice asi o 20 minut nestihlo, ale chvilku už to vypadalo, že se to nestihne o víc 🙂 A že to nebylo špatný, přijet do hospy v 20.20?
O.
NO: Vítek zamluvil Bujanovský saloon, tak pokud nejste trénující Eri, pojedete domů zřejmě vlakem, takže si vezměte náhubek, ať jsme vpuštěni do přepravy… Jak pak tahle výzva asi zafunguje??? 😉
Trasa: 54 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 1.172 m
Účast: Ondra, Zdenál, Honza L., Hony, Bivoj, Přema, Majkl, Míra D., Venca D., Kory, Víťa K., Kuba J., Sláva, Honza Langmann, Víčko, Sochy, Kocour, Honza M., Honza D., Vráťa, Vláďa
Pád: Ondra – 2x korbičku už jsem dlouho nedal, ale aspoň to bylo pestré (jedna do kamení a druhá do kopřiv), Honza – že by taky korbička? 🙂
Defekt: Zdenál, Kuba – bezdušáky se snad ani píchnout nedají…, Víťa K.
Trackmaker: Hony
GPS: https://mapy.cz/s/fudurobole
Komentář: Záměrným přeceněním sil prvního družstva (až u řeky) způsobil: viz kolonka defekty (mimo Zdenála) a pády 🙂
O.
NO: Možná je na čase se zamyslet nad tím (a mířím tím i na sebe!), co značí, že opakovaně dojíždí s trasérem z 20 lidí 4-5… Kázeň sice musí být, ale faktor, co je naším cílem a důvodem společných úterků neopomínejme. A teď myslím ani ne tak destinace – prostě to někdy musí být po rovině a někdy do kopce a někdy s bahnem a někdy se sluníčkem. Spíš mi jde o tu umanutost k realizaci plánu, na který už není čas a u většiny ani chuť. Zaslechli jste už někdy větu: …ten konec už byl zbytečnej? Já jo. Je to těžké, vím.