Archive for the ‘Night ride 2021-22’ Category
Trasa: 37 km, Třebín, Kvítkovice, úbočí Kluka, Slavče, Vrábče, Boršov
Výškové metry: 489 M
Účast: Míra D., Jirka V., Vítek S.
Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili
Pád: Míra D. 2x
Defekt: nikdo
Trackmaker: Vítek S.
GPS: mapa
Komentář: Zima, co vypadá jako jaro pokračuje, takže vyjížďka byla zase blátivá. Jen když jsem vyjeli trochu výš do úbočí Kluka, tak jsem jeli i na sněhu. Chtěl jsem to využít a držet výšku směrem k Vrábči. Když už jsme dojeli k trejlu, tak že si ho sjedeme. Kluci vyrazili přede mnou, jen jsem je upozorňoval, aby až půjde trejl přes cestu, zastavili, že nepojedem trejl až dolů. Po dvou kříženích cest jsem je dojel až dole, chápu, když to jede, tak to jede 🙂 . U bobové dráhy na krátkém prudkém výjezdu Míra poprvé škobrtnul. Já jel před ním, tak jsem to neviděl, ale on se k pádu hrdě hlásil, i když ho Jirka přemlouval, že to pád nebyl 🙂 . Druhý Mírův pád jsem taky neviděl, když jsem k němu ve sjezdu od Pilota k řece dojel, tak už byl na nohou. Situace ale byla jasná: padlé stromy, co ležely přes stezku někdo odstranil, kluzké kořeny trčely ve směru jízdy v prudkém sjezdu, kolo leželo na cestě, pěšinka byla zrytá, Míra se držel za koleno. Ani si moc nestěžoval, normálně jel dál, ale bohužel ve středu dostal ortézu na 5 týdnů 🙁 . Vědět to, tak to aspoň po vyjížďce zapijeme, takhle jsme hospodu tentokrát vynechali a jeli domů.
Bajku zdar V.S.
Reportáž psaná od Nezmara po telefonu, bezprostředně po dokončení vyjížďky:
reportér: Vítek S.
respondent: Pavel T.
Trasa: 33 km, Mokré, Závraty, Hradce, Pod Kluka, Slavče, Hradce, panelka, Nezmar
Výškové metry: 345 m + pár metrů do Mokrého
Účast: Pavel T., Zdeny, Míra D., Jirka V., Pavel K., Lojza, Kuba J.
Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili
Pád: Pavel T. kluzký kořen, Míra D. do ostružin
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel K.
GPS: mapa
Komentář: Dokopce z kopce, lesem nelesem, ani nevím kde jsme byli … víc z něj reportér nedostal 🙂
Bajku zdar, zapsal V.S.
Trasa: 37 km, Vidov, Heřmaň, Plav, Doudleby, Římov, Kameňák, Včelná
Výškové metry: 435 m
Účast: Vítek S., Míra D., Stenly, Pavel K., Petr Š., Pavel T., Kuba J.
Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili
Pád: Petr Š. se poctivě přihlásil
Defekt: Pavel T.
Trackmaker: Pavel K.
GPS: mapa
Komentář: I přes celodenní mráz nebyl povrch dokonale zmrzlý, místy bylo i bahno. Místy jsme naopak jeli po ledu a zmrzlém sněhu. To se překvapivě rychle střídalo. Stalo se mi, že jedno kolo bylo ještě v blátě a druhé už bylo na sněhu a ledu. Zajímavé a z hlediska techniky jízdy perfektní trénink, i když obojí klouže dost podobně. Během vyjížďky se rychle ochlazovalo a při dojezdu už bylo kolem – 5°C, tak jsme se těšili na Koháč. Hlavně jsme byli zvědaví, co je tam za změny s novým provozovatelem. Předně je tam provozovatelka. Pivo, párek, klobása, tyče … vše při starém. Mírovi se dokonce podařilo navázat kontakt, z čehož vytěžil tykání a příslib parkování kol uvnitř, i když moderní přístroje pohlídají kolo venku před hospodou alarmem při změně polohy. Časem snad dojde i na zvýšení teploty, i když moderní přístroje mají i teploměr, který ukázal 18,4 °C. Bohužel promrzlá a vlhká těla potřebují víc. Naštěstí Pavel T. dovršil životní jubileum a rozehřál nás zevnitř! Díky a ať ti to jezdí!
Bajku zdar V.S.
Trasa: 29+6 km, Vráto, Adamov, Jivno – sdělil trasér na startu
Výškové metry: 527 m
Účast: Vítek S., Míra D., Stenly, Pavel K., Zdeny
Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili
Pád: Vítek S.
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel K.
GPS: mapa
Komentář: Na startu trasér na dotaz Peti (který nás chtěl dojet, ale nakonec nás netrefil, čekal u Nezmara, kam jsme zase netrefili my) pátrajícího po směru vyjížďky, sdělil Vráto-Adamov-Jivno. Tak jsme vyrazili. Cestou jsme v podjezdu u Slávie potkali Bivoje, který zřejmě běžel z práce, a pána venčícího dogu. Všichni jsem měli ze setkání radost. Bivoj na nás mával, doga si to vyložila po svém a vrhla se na něj, my se snažili je oba nepřejet … pro nás to dopadlo dobře, co Bivoj nevím, raději jsem se neohlížel 🙂 . Vráto jsem projeli, Adamovem stoupali vzhůru (a litovali ty, co sem jezdí spát po vyjížďce) a kolem Jivna se motali. Překvapivě bylo v lese sucho, i když v posledních dnech byla obleva a pršelo. Nástrahou bylo snad jen spadané listí. V jedné hodně zavřené zatáčce jsem točil tak dlouho až jsem u toho klečel. Pavel K. si to moc užíval, když jsem čelo skupinky dojížděl po jednom sjezdu, tak na konci asi 10 metrového smyku stál a oprašoval si koleno … jestli to byl pád nebo ho jen brousil o zem nevím 🙂 . Zdeny nás přemluvil, ať do hospody zajdeme někde nahoře, tak jsme poseděli v Lucii. To bylo podle záznamu na 26 km vyjížďky, kurz aber intenziv. Pěkné pěšinky, ostré výjezdy i sjezdy. Pro jistotu jsem ale, aby to nevypadlo blbě, k oficiální délce vyjížďky, která skončila v Lucii, započítal i sjezd do ČB.
Bajku zdar V.S.
Trasa: cca 39 km, letiště, Závraty, Vrábče zastávka, Holubov, Kleť, Zlatá koruna, Krumlov
Výškové metry: 800 m
Účast: Pavel T., Vítek S., Petr Š., Míra D., Petr Pok., Kuba J.
Vyjížďku nedokončil: Kuba J. se odpojil pod Kletí, ale slíbil, že to vezme domů přes Kluka
Pád: Pavel T., Petr Pok.
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Š.
GPS: mapa
Komentář: O víkendu nasněžilo, ale v úterý už bylo zase nad nulou a podle předpovědi se chystal déšť a ledovka. Pršet mělo až večer, tak jsme start naplánovali na poledne. Pěkně jsme zmokli už ve 12:05 u Meťáku. V té chvíli to bylo opravdu na vlásku, jestli to hned neotočíme někam se ohřát, uschnout a napít. Měli jsme ale plán dát si odměnu až na Kleti, tak jsme se ho drželi. Jen jsme se báli, jestli tam dokloužeme. První pád přišel už na asfaltce na letišti – uježděný led s loužemi po dešti je hodně zrádný. Slyšel jsem za sebou ránu, ale bál se ohlédnout, protože jakákoliv změna polohy nebo jen i jemné brždění bylo velmi nebezpečné. Kolo jsem tedy zastavil za nekonečných pár vteřin, koukám zpátky co se stalo a Pavel ještě pořád jel po zadku, scéna jak ze superbajků 🙂 . Dál to bylo podobné, v lese kde to nebylo tolik uježděné se jelo pěkně, na cestách byla klouzačka. Petr P. padnul u Hradců, taky na silnici a na rovině. Kleť tak byla v ohrožení, ale nakonec se nahoru dalo vyjet dobře a dobře bylo i nahoře. Abysme nemuseli stát furt ve frontě, tak jsme si každý koupil 2 piva a někdo i nějaký ten mls.
Sjezdu jsme se báli a dolů proto vyrazili ještě za světla. Nejhorší byl úsek kolem hvězdárny, mezi kameny byl čistý tmavý mokrý led. Naštěstí jsme to všichni ustáli. Jeli jsme pak spíš v lese vedle cesty, kde to docela šlo. Čekání na vlak jsme naplánovali v hospodě Na Letné, kde je to podle Peťovo nedávné osobní zkušenosti super, ale měli zavřeno, tak jsme přejeli do Krumlova na osvědčenou Slepou kolej. Tam to bylo jako vždy fajn, vláček jel parádně a na Koháči taky dobrý. Tam jsme se dozvěděli, že ke konci roku (snad po 30 letech) končí hospodský David (a s ním i dívčí obsluha) … zase o legendu míň … přijdou změny … všichni víme, že všechno zlé je k něčemu dobré … nový hospodský (prý snad hospodská) třeba začne víc topit 🙂 🙂
Bajku zdar V.S.
Trasa: cca 30 km, Hrdějovice, Borecká rokle dolu, Libnič, Hůry
Výškové metry: začátek nezměřen a pak 170 m
Účast: Pavel T., Vítek S., Petr Š., Zdeny, Stenly, Petr Pok., Jirka Tu.
Vyjížďku nedokončil: Jirka Tu. se připojil cestou
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Š.
GPS: mapa
Komentář: Tentokrát byla vyjížďka celá v mrazu a ke všemu nás čekal Majkl, který svolal předvánoční setkání do Šnytu, takže nebyla síla, která by nás v divočině udržela déle než lehce přes 2 hodiny. I tak jsme si dost zadováděli na namrzlých kořenech i v blátě (přeci jen nemrzlo dost). Dále jsme průzkumem objevili, že průjezd po zelené TZ pod Adamovem dálnice nezničí, značka povede propustkem pod ní. Povede, zatím však nevede. Takže jsme se drápali na dálniční těleso nahoru, kde jsme zjistili, že dálnice už je vyasfaltovaná. Přemýšleli jsme, jestli se po ní neprojet, ale nedali jsme dohromady, jestli by to na cestě do Šnytu byla zkratka, a tak jsme zase šplhali dolu (někteří odvážně v sedle bez ztráty kytičky). U piva jsme se nás sešlo víc, pěkně jsme poseděli, ale těm co přišli, přijeli na city bajku, nebo dokonce přiběhli, se vyjížďka nepočítá!!
Bajku zdar V.S.
Trasa: 43 km, panelka, Černý Dub, Boršov, Opalice, Kosov, Milíkovice, Hamr, Doudleby, Koháč
Výškové metry: 370 m
Účast: Pavel T., Vítek S., Kuba J.
Vyjížďku nedokončil: Kuba J. nedojel ohřát se na Koháč
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Vítek S
GPS: mapa
Komentář: Stále covidem a technickými problémy prořídlý peloton dostal tentokrát další ránu – přemluvit se vyrazit do deště a bahna chce celého bajkera. Snažil jsem se vybrat jezdivější trasu po zpevněných cestách, ale i tak jsme byli zabahnění kvalitně. A asi nebude věřit, ale i tak to bylo hezké 🙂 . A závěr na Koháči byl parádní jako vždy.
V.S.
Trasa: 36km, Hoch, Hosín, Hluboká, hospoda
Výškové metry: 330 m
Účast: Pavel T., Vítek S., Stenly, Zdeny, Kuba J., Jirka V.
Vyjížďku nedokončil: Jirka V. se obětoval a jel napřed držet místo ke Zdendovi. Naopak Stenly a Pavel T. vynechali návštěvu u Nezmara. Pavel měl nečekaný důvod – odmítl návrh na distanční výuku od Nezmara a jel domů vyzkoušet syna před písemkou z fyziky osobně. Jak to dopadlo se snad dozvíme příště 🙂
Pád: Zdeny
Defekt: Pavel T.
Trackmaker: všichni
GPS: mapa
Komentář: Absence tradičních trasérů nás vrhla do nejistoty. Nápadů na směr vyjížďky na startu naštěstí padalo dost a nebyl problém jeden vybrat. A pak ho cestou upravovat 🙂 . Začali jsme Boreckou roklí, pokračovali lajnou nad Hrdějovicema, výjezdem na vrch Račice nad Hosínem a sjezdem k Hluboké. Tam se na 500 metrech odehrálo vše podstatné. Neobjevili jsme sjezd k silnici u jezu, popadali tam stromy a byl zarostlý, asi navždy ztracený. Vzali jsme to tedy mezi domky, kde Zdenálovi zajiskřili oči, když uviděl technický sjezd po schodech. Střelil to tam – my ostatní jsme se křižovali o odvraceli zrak a ani neuvažovali, že bychom ho následovali. Dopadlo to dobře, bez pádu. Ukázalo se ale, že to je vydlážděné koryto vedoucí někomu na zahradu, takže se Zdenál sápal zpátky. Napadané listí na kamenech klouzalo, a nebylo to tedy tak jednoduché jako dolů a došlo k pádu a naražení jezdce na několika místech 🙂 . Naštěstí měl čas se vzpamatovat, protože Pavel píchnul a měnil duši. No a když jsme se rozjeli, tak se Jirka rozhodnul jet přímo k Nezmarovi držet místo. Projeli jsme se ještě k zámku a pěšinkou ve svahu, trejlíkem směrem k Babě a kousek po žluté kolem obory. Pak jsme si dali Munický trejl a kolem Bezdreva přes Dasný spěchali k Nezmarovi.
V.S.