Archive for the ‘Etapy 2022’ Category

Trasa: 40 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: 806 m

Účast: Ondra, Eri, Přemek, Zdenál, Pavel T., Aleš, Venóš, Venca D., Víťa, S., Bivoj, Petr P., Míra, Majkl, Stanley, Sochy, Kocour, Honza M., Honza A.  

Pád: Eri, Venóš, Petr P., Aleš (jel takovej malej dropíček směrem do řeky a myslím, že bylo dobře, že to nedal už v horní pasáži…), Víťa S. – nedal kluzký brod, tak ho vyzval na souboj ještě jednou a dopadlo to zle nedobře. Zmasakroval obě kolena a natáhl si lýtko, takže když jsem se ho při novinkách u Vltavy ptal, jak se mu to líbí, říkal: já si to moc neužívám, neb skoro nemůžu bolestí šlapat, ale vím, že to je super 🙂

Defekt: Víťa S. – prostě jsme stáli a on s Venoušem rovnali přehazku

Triple gold club: Víťa S. – když jsem bylq minule přísnej na Bivoje, musím být na Víťu též (ať se tam nestydí sám, Víťo!)

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/ludejohupa

Komentář: Pominu dobře známou cestu do Zlatky a začnu v reportu až ve Zlatce. Jak vznikne vyjížďka právě tohoto typu nejlépe dokumentuje report z ledna 2016 https://www.bknezmar.cz/?p=6494 kdy jsem začal realizovat plán nenechat v úseku Zlatka – CK levý břeh Vltavy stranou. Výsledek byl nevalný (viz report). Jak asi vypadá hledání, ukazuje ve své první části u Přísečné záznam tehdejšího bloudění https://www.sports-tracker.com/workout/honymari/56924f17e4b0e7ef03ddb062 Zjistili jsme, že začátek u Přísečné u Sedmi špicí (lezecký ráj, nikoli bajkový) prostě nejde a musí se vynechat. V střední části sice záznam vypadá pěkně rovně kolem řeky, ale je to úplně celé o nošení v dlouhých travinách a to k jízdě bohužel také moc není. Z pokusu tedy zbyly jen střípky (Eri to tehdy komentoval: sem už fakt nikdy). Na podzim 2019 jsem s pravdivou informací o tom, co nás čeká, přemluvil Vítka, aby se mnou jel zkusit objevit ještě úsek od Rájova (tak často jsem snad ještě bajk nepotláčal) a dal mi šanci ještě převymyslet již jednou objevované. Celé odpoledne 😉 skončilo pro Nezmarské účely stále ještě celkem rozpačitě 😉 ale já to furt převaloval v hlavě a nakonec vzal za hezkého slunečného zimního dne fakoše na pěšo a dotáhl to! A taková nádhera!!! Že? Samozřejmě vím, že ne pro každého, ale ta místa jsou natolik neznámá a romantická, že se trase dá občasné přenášení odpustit. Navíc je to ve zbylých pasážích fakt super bajk, jak vyplynulo z průzkumné hlasovací Nezmar ankety. A k tomu i nádherné počasí, hospoda tak akorát dlouhá a VLÁČEK!!! Tak tedy třeba zas příští rok! Budu varovat včas? 

O.

P.S. Že je Nezmar tvor kreativní a 21. století je stoletím digitálním se ukázalo, když nám v CK nemohli nalejt petky piva do vlaku, neb žádné petky neměli. Většina byla totálně vykolejená, že padaly nápady natočit pivo do bidonů (tak špatně na tom alko parta ale ještě není a z nápadu sešlo) a poté se mord parta rozdělila do dvou vagónů, přičemž ve vagónu co jsem neseděl já byl “Třesoucí se ruka Míra”, který stůj co stůj bez piva nemohl být a tak vyhledal v telefonu kontakt na hospodu ve Vrábči – zastávka a objednal take away chlast, pro který si i vystoupil a pak (muhehe) stihl i s horkým zbožím nastoupit.

Vagon s Mírou vystupoval v daleko lepší náladě než vagón, kde Míra nebyl 😉

Trasa: 50 km, 21. století – viz GPS (sic jsem zapnul záznam až poměrně pozdě) 

Výškové metry: 681 m

Účast: Ondra, Přemek, Zdenál, Pavel T., Aleš, Venóš, Venca D., Víťa, S., Kory, Bivoj, Petr P., Míra, Majkl, Sláva, Vláďa, Radim (nový člen) 

Pád: Ondra, Petr. P., Bivoj (prý dokázal dát frontflip zakončený telemarkem! O úplné věrnosti popisu průběhového děje mám však spíše pochybnosti…)

Defekt: Zdenál dvakrát bez klik (sic!), Venóš zaseklý ořech, Bivoj (pneu sice nesundaval, ale opakovaným foukáním flow jistě narušil)

Triple gold club: Bivoj (nápadně, ale přece je prvním členem letošní síně slávy)

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/lupedoceze

Komentář: Red alert, red alert! Prosím všechny závodníky o kontrolu technického stavu bicyklů před startem do jednotlivých etap prestižního seriálu “BK Nezmar Pilník roku”. Neslučuje se se závodnickou ctí :-), aby ještě před povelem START byla již duše prázdná (Bivoj) a stav byl komentován slovy: Má někdo pumpičku? Ve stejném rozporu je pak jen pouhé uvažování počas etapy (Zdenál): “Už minule mi vypadla “záslepka” z klik a jsem zvědav, co to bude dělat….” STŘIH… “Jé, mě upadla klika”. Šlendrián to je! A jen opětovná hlesnutí “Jé, mě upadla klika” umožnilo Bivojovi nepozorovaně hustit pneu ze všech sil a Venóšovi nepozorovaně provést rozborku a sborku zaseklého ořechu (v tomto případě si však myslím, že jev byl zapříčiněný spíše přílišnou péčí, než zanedbáním údržby…). Tak tedy: ZODPOVĚDNĚJI BOYS!

O.

NO: U Nezmara se rozběhla kvalitní debata na téma typy podložek (v návaznosti na to, proč Zdenálovi padaj kliky). Já a dalších několik jedinců jiným, než strojírenským směrem orientovaných, jen kroutilo hlavami. Byla tam či nebyla, či měla být a nebyla – válcovitá, vějířovitá či kýho čerta ty názvy zněly… A já mám rád definice a když už vím, že podložka není prostě jen podložka, ale je to věda, zapátral jsem po edukativní definici:

Podložka je spojovací součástka, která má nejčastěji tvar disku s kruhovým otvorem uprostřed. Tvoří součást rozebíratelného šroubového spoje, vkládá se pod hlavu šroubu (popř. nýtu nebo vrutu) nebo pod matici, slouží k lepšímu rozložení tlaku a brání tak poškození spojovaného materiálu, v některých případech je také jejím účelem zajistit spoj před uvolněním. Bývá vyrobena z oceli (často pozinkované či korozivzdorné), mosazi, hliníku, silikonu, pryže nebo slídy.

A protože teď už jsem “takyodborník” říkám vám, že chyba byla v tom, že tam Zdenál neměl podložku typu Belleville 😉

Trasa: 31 km, 21. století – viz GPS

Výškové metry: 414 m

Účast: Ondra, Přemek, Zdenál, Pavel T., Aleš, Venóš, Venca D., Petr Šikl, Ondra M., Víťa K., Víťa, S., 

Pád: Ondra, Venca D. – jak trefně poznamenal Zdenál: Pěknej prdeláč do ostružiní – dvakrát jau 🙂

Defekt: nikdo

Trackmaker: Ondra, Petr Šikl

GPS: https://mapy.cz/s/bogehudeco

Komentář: Skoro se to až nechce věřit, ale i v sedmnácté sezóně ježdění se dá vytvořit vyjížďka, která přinese spoustu novinek a zavede nás na místa, kde skoro nikdo na kole nebyl. Trochu se aplikuje ze zimy, trochu z mého courání s dětmi, trochu přidá Peťa ze své pokladnice, trochu náhoda 🙂 , trochu přispěje měnící se prostředí a hnedle je to novinka za novinkou. Od výjezdu z CB, přes toulání kolem letiště, trailík pod Zahorčicemi či trailík kolem Boršovského hradu, až po novou, ještě neotevřenou cyklostezku podél Vltavy z Boršova. A přitom mapový záznam vypadá na první pohled velmi obvykle. Jó virtuální realita na tu skutečnou zdaleka nemá!

O.

NO: Je mi vlastně záhadou, proč jsme za ty leta nikdy na Boršovský hrad nezajeli. Přitom je to zajížďka asi na 5 minut a v těch místech jsme často. A trail i výhled stojí za to. A jde o cíl významu Karlštejna (jak už to tak u mých zajímavostí bývá…)! No posuďte sami: 

Přímo o hradu nemáme žádné dochované písemné prameny. Dobu jeho existence tak můžeme usuzovat pouze podle nepřímých dokladů. V roce 1261 je uváděn Albert z Boršova, o něco později se objevuje i jeho bratr Beneš z Boršova. Přesná doba existence hradu není známa. Nicméně v roce 1290 při prodeji Boršova klášteru ve Vyšším Brodě není uváděn, takže v této době již pravděpodobně neexistoval.

Z hradu se toho do současnosti příliš nedochovalo. Podle terénních náznaků můžeme usoudit, že hradní jádro mělo tvar lichoběžníku. Obranu hradu ze tří stran zajišťovaly místy zdvojené valy, na zbývající čtvrté straně pak sráz spadající do Vltavy. Z důvodů chybějících zbytků zdiva se dá usoudit, že veškerá zástavba byla ze dřeva. Dnes zde můžeme najít především zbytky valů.

🙂

Trasa: 36 km, 21. století – viz GPS

Výškové metry: 444 m

Účast: Ondra, Bivoj, Přemek, Zdenál, Pavel T., Aleš, Venóš, 

Pád: nikdo

Defekt: Krutí brko mělo, ale do statistik nechtěl být zapsán a tak mu pomalý defekt na bezdušákách dovolil dokončit bez ztráty kytičky

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/junotocepu

Komentář: Dlouhá zima za námi, tělo bez vitamínu D, déšť, povalování se v kanceláři, 3 stupně, pilník, domácí uzené (iberijský špek!), 7 jezdců, bez hospody, krása.

O.

NO:

“Pán Bůh s námi a Zlín pryč!” Klement Gottwald

Trasa: 33 km, 21. století – viz GPS

Výškové metry: 698 m

Účast: Ondra, Bivoj, Majkl, Přemek, Míra D., Zdenál, Pavel T., Aleš, Jirka Z., Jirka V., Víčko, Venca D., Petr P., Tůča, Petr. Š., Kocour, Honza D., Honza M., Vráťa, Sudí, Vláďa,

Pád: Majkl, Jirka Z., Míra

Defekt: Aleš 2x – jednou cvak! a pak pích!, Petr Š. utrhl patku a jel domů zřejmě vlakem 🙂

Trackmaker: Zdenál

GPS: https://mapy.cz/s/furegetujo

Komentář: Na úterek jsem si ničehož nechystal, věděl jsem že bude Kluk… Propagátor Eri se na start však nedostavil, čímž výrazně posílil tábor odmítačů trailů na Kluku (“To bude zase bezva zábava!”), a za Kluka jsem se nakonec musel postavit já (sic!). Stejně se tomu nevyhnu, tak aspoň tehdy, když jsem s tím smířen 🙂 Akorát Eri s ním teď po několik (více) vyjížděk nemůže počítat jako s nadějným plánem. Ale nebojte, až se pojede na Kleť, kudy jinudy bychom tam asi jeli, že? ? 🙂 Samotná vyjížďka asi už nestojí za popis, nějak se domatláme pod kopec a pak se vede urputný argumentační souboj o to, kolikrát se pojede nahoru a dolů, kdy je tma, kolik máme času a tak. Mě naštěstí jeden výjezd minul, neb jsem projevoval solidaritu kamarádovi (a to je více než blaženost ze sjezdu!) – Aleš cvakl se slovy  – nemám nic. Tak jsem vytáhl duši, pumpičku, teplé slovo a sledoval, jak ostatní “řádí” na trailech, které jsou, nutno dodat, v horní části Haberáku už značně rozjebané a flow z minulých roků je dávno pryč. Zůstal jen trrrr kostitřas (zvlášť na hardtailu) a objíždění skoků (to bylo i dřív). Tak jsem se aspoň bavil pády – Majkovo bůček ve výjezdu jsem neviděl (chválím pravdomluvnost!), ale další dva už jo. Pan Jiří zřejmě točil MTB instruktážní video na téma: “Na velké překážce s dropíčkem mi nesmí dojít odvaha” Když vyjel na balvan s dropíčkem, téměř se zastavil a začal šrotovat. Přemýšlení bylo nejen vidět, ale snad i slyšet – pak povolil brzdy a už se kutálel 🙂 Ale alespoň rozcupoval ztrouchnivělý parýzek, co ho trestal za strachem určenou nevhodnou stopu. Zábavnější však byl Mírovo eskamotérský kousek. Předcházel mu náš rozhovor, kdy jsem vyjadřoval pochybnosti o životnosti držáku Garminu trčícího několik centimetrů před řidítka a Míra mě zpražil, že mě, neustále padajícímu, by to skutečně dlouho nevydrželo, ale ON NEPADÁ a tipuje životnost tak na šest let. Neříkal jsem nic, do voodoo panenky špendlíky nepíchal, ale několik desítek minut na to zpovzdálí sledoval jak Míra&celopéro udělali VELIKÉ HUP…. a velice nepěkně se začali válet. Celopéro neříkalo také nic, ale Míra ležel na zemi a vydával skřeky: E E E a nevypadal vůbec dobře. Pavel se ho otcovsky ptal: Máš vyraženej dech, chceš praštit do zad? Z Mírovo E E E se odpověď nedala spolehlivě rozklíčovat, což po čase pochopil, posadil se a začal si ukazovat na záda a naznačovat rány (stále za kulisy E E E). Pavel do něj s láskou začal řezat, což zřejmě pomohlo, jen si toho Pavel ve víru boje nevšiml. Míra, stále vydávající skřeky E E E počal gestikulovat, že už nechce od Pavla mlátit a my divocha z Míry sundali 🙂 Co čert ale nechtěl, Garmin držák zůstal neporušen! Tak jsem Míru aspoň konfrontoval s částí prohlášení: Já nepadám, muhehe.

O.

NO: Když bylo vidět, že po pádu Mírovi nic není, počal jsem ho seznamovat s mým oblíbeným latinským citátem: Když upadnu, vstanu! a lehce bolestí otupělému Mírovi provedl i potřebný aplikační výklad a vyzval ho k naplnění – je nutné okamžitě daný skok opakovat, aby se pro příště nebál. Míra kupodivu nechtěl a já myslím, že to bylo JEN tím, že jsem si nemohl vzpomenout na  latinské znění citátu. Takže to asi nepůsobilo tak věrohodně. Dnes jsem latinské znění dohledal a myslím, že se citát ke všem Nezmarům obecně velmi hodí!

Cum cecidero, surgam.

Trasa: 34 km, 21. století – viz GPS

Výškové metry: 531 m

Účast: Ondra, Bivoj, Víťa S., Majkl, Přemek, Míra D., Zdenál, Pavel T., Eri, Kocour, Honza D., Honza M. 

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/pagevunuke

Komentář: Jak jen to počasí ukáže, kdo je pravým cyklo nadšencem! Trochu sněhu o víkendu, trochu deště ráno, teplůtka o deset stupňů méně než minule a “A” pelotónek čítá 9 mužů. Má to však něco do sebe, tempo je stabilní, postup relativně rychlý a i na ten rozhovor je času více. A k tomu se vejdem do hospody a ovar vyjde na všechny, kdo o něj mají zájem 🙂 Hin sa ukáže, kdo bude tento rok jádrem! Pro absentující mám dobrou zprávu: Doudlebský vodopád nepadl, ač byl v plánu, takže o něj nepřijdete 😉  A příště se Kluku nevyhneme, říkali někteří…

O.

P.s. U Nezmara se tentokrát rozebíralo, jaký je rozdíl v rychlosti návštěvy toalety se stolicí při požití Samsonu 11° či Samsonu 12°. Samson 11° je prý pomalejší a zaútočí až ráno, ale 12° prý nenechá jít člověka bez ulevení ani spát. Dokonce se jeden citlivý jedinec přiznal, že ho 12° nenechala bez ulevení opakovaně odejít už od Nezmara! Takže proto u stolu vládne 11° (a já myslel, že to je tím, že klucka nechtějí bejt moc vožralí…)

NO: 

Hřbitove, hřbitove,
zahrado zelená,
do tebe sejou se
nejdražší semena,
aby rostla.

Trasa: 46 km, 21. století – viz GPS

Výškové metry: 178 m

Účast: Ondra, Bivoj, Víťa S., Majkl, Aleš, Přemek, Míra D., Zdenál, Hony, Venóš, Pavel T., Petr. Š., Eri, Kocour, Honza L., Jirka Vávra, Venca Drbout, Petr Pokorný, Dan, Vláďa, Vráťa, Stanley, Ondra M., Víčko, Honza D., Honza A., Honza M., Rosmík

Pád: Jirka V. 2x, Ondra, Petr P. – souboj o prestižní cenu se rozhořel, ale že by si to rodinný klan letos nepohlídal?  

Defekt: nikdo

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/hasasuveda

Komentář: Tradiční otvírák sezóny byl minulé dva roky jen podpisovou akcí (hojně navštěvovanou!) a navázání na tradici první společné vyjížďky si po třech letech nenechalo utéct 28 Nezmarů, což je prvovyjížďkový nezmarský rekord!!! Zřejmě je asi tou jedinečnou destinací. Navíc všichni ví, že na rodinné stříbro se nesahá a také někteří dobře ví, že k tradiční akci patří i tradiční folklór v podobě dotazů kam se pojede, či v podobě mrmlání, jestli to vůbec stojí za to. Lze shrnout, že akce proběhla za všeobecného nadšení, nikdo nechyběl u žádného z menhirů, někteří drželi nejen folklór mrmlací, ale dokonce i divící se folklór, proč tam ty menhiry vlastně stojí. Komplexnost akce včetně vycizelovaných jednotlivých prvků oslavy snad aspiruje i na zápis do světového nehmotného  kulturního dědictví 😉 Stejně jako na Masopustu se všichni radují a veselí a někteří ví, že je nutné se převléci do masky potřebné postavy alá Smrt, Žid, Ras a tak podobně. Jsem rád, že příslušní nezmaři ví, jaká je jejich role a že je nemusím upomínat. Tak tedy sláva tradičnímu klenotu, který naši duši pohladil a naladil na dny příští!

O.

P.s. Rád bych touto cestou připomněl přeborníka v pauzírování Rosmíka, který si dal pauzičku na tak dlouhou dobu, co trvávala vojna za Rakouska-Uherska, neb naposledy s námi byl 31.3. 2015. Jen tak dál, ztracený synu, snad to včera nebyla jen vlaštovička, co jaro nedělá!

NO: Ti pozorní ví, proč je v nezmarském okénku zrovna tento biblický citát. A ti, kdo při vyjížďce pozorní nebyli, ti ať zpytují svědomí!

A ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly. Vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez omdlení. (Izajáš 40:31)