Archive for the ‘Vyjížďky 2023’ Category
21 srpna, 2023 | 
Author: Trasa: 50 km, 21. století – viz GPS, má někdo?
Výškové metry: 769 m
Účast: Hony, Venóš, Bivoj, Aleš, Pavel T., Víťa S., Zdenál, Přema, Slávek, Kocour, Majkl, Tauby, Eri, nějakej novej kluk …. asi sem i na někoho zapomněl, Béčko nevím vůbec
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Eri
GPS: trasa
Komentář: Vedro před vyjížďkou osvěžilo diskuzi, jestli se na vyjížďce osvěžíme koupáním. Docela na tom byla shoda, i Třísovské koupaliště že by šlo, nějakou lehčí cestou a pak vlakem domů. Erimu se zdálo, že už moc diskutujeme a vzal trasérství na sebe. A tak byl Kluk, hřeben Kluka, Chlumečská hora … a v Holubově už se nikomu do Třísova nechtělo, a že do Budějc je to už kousek. Nakonec jen trio bajkerů Vítek S., Bivoj a Pavel T. podlehlo vábení Vltavy a smočilo se za Dívčákem. Majkl se taky přidal, ale bez koupání (když se nemůžeš koupat, tak se budeš koukat, jak se koupu já 🙂 ). Vyjížďku jsme pak zakončili ve Vrábči. Byl krásný letí večer, jen mezi dopředu posunutou zavíračkou (21 hod) a dozadu posunutým odjezdem vlaku (22 hod) nám zůstala plonková hodina. Tu jsme ale nakonec zdárně vyplnili dopředu nakoupenými půllitry.
Bajku zdar V.
Trasa: 42 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 824 m
Účast: Ondra, Hony, Venóš, Bivoj, Aleš, Pavel T., Víťa S., Zdenál, Přema, Petr P., Slávek, Kocour, Ondra Míka, Majkl
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr P.
GPS: https://connect.garmin.com/modern/activity/11789767625?share_unique_id=5
Komentář: Den se neúprosně krátí a oblíbená vyjížďka přes Polušku zabušila na dveře. Bujanovský hostinský však čerpá dovolenou, což je asi jeho protestní gesto proti fámám o krizi v pohostinství, tam se tedy bušit bude marně, a když České dráhy o půlhoďku posunuly odjezd vlaku na hranici 21 hod, nezbylo než variovat. Dvorní dopravce pan Damašek slíbil odvoz a já hledal hospodu, resp. konec vyjížďky s příběhem. Nádherně jsem to vymyslel, dělal trochu drahunu, ale otcovsky jsem družstvo upozornil na nutnost teplého oblečení a zlaťáků na drožku, zejména když nebylo moc přihlášek… Chyba. Spustila se debata, jestli to není zbytečný (rozuměj drahý), jestli není návrat moc pozdě (nešlo to jinak) a jestli by to nešlo příště (nešlo) a co třeba jet jen “kolem komína”. Nechtěně jsme tím odpárali Peťu Šikla, který by býval jel, ale bohužel také čte Viber 😉 Cesta na Polušku je tradičně zpočátku taková pádivá, asfalt není pro každého a já, mysleje na kdekoho, zvažoval přiblížení se v trase D3. Nemám to ale projeté, tak jsem neriskoval. Účast byla opticky vysoká, ne každý ale měl v plánu dojet do cíle, a někteří sami ještě nevěděli, že to v plánu nemají. Tak se nám skupina slovně a posléze i fakticky porozpadala, aby v Malčicích vykrystalizoval drahokam. Nemá cenu lhát, takže si upřímně řekněme, že úvoz z Malčic je pokaždé jiný a tentokrát byl obzvláště pěkný. Z vrcholu Polušky proběhl v “naší” trase svoz dřeva, takže byl hřeben krásně sjízdný vyjetou kolejí. Horší, ale o to zábavnější byla lesní cesta k louce na Krakovice. Někde mezi těmito body proběhla debata, zda dojet až do plánovaného cíle a že je škoda, že není otevřena ta bujanovská hospoda. Jen jsem plácnul do větru, že tam mají prodejnu a třeba bysme přemluvili paní vedoucí, aby na chvíli otevřela. Těm znalejším (mně ne) svitlo – ano, Bujanov má moderní prodejnu 24/7 ! Drahokam se vybrousil. To se musí zkusit, nová výzva! Místo na Michnice a pak dále přes Rožmitál až k cíli (překvápko na příště) jsme točili klasiku. Otevřeli jsme si vlastní hospodu, chlazené nápoje, tyče, uzeniny, sýry, …co hrdlo ráčí! Ještě jeden vstup pro zásobu na cestu a hurá na vlak 21:01…výstup na Jižní, Koháč, zhodnocení a domů…krásná práce, nové zážitky….ale díky patří i “odpadlíkům”, ti za mě prozkoumali rozestavěnou D3 a vězte, že od Markvartic je to jetelné až na Pohůrku.
P.
NVO: Nezmarské vzdělávací okénko – jak se krátí ten DEN..to by jeden neřekl, že taková obyčejná a zřejmá věc jako den nebo noc, je potřeba vysvětlit ve wikipedii. Byl jsem ale překvapen, co vše se lze o DNI dozvědět, např. to, že “český čas” dělil kdysi den také na 24 hod, ale ty se počítaly od západu do západu druhého dne. Takže každý den trochu jinak. Až německý smysl pro pořádek tomu udělal přítrž (Ordnung muss sein). Podle starého českého času míváme tedy v úterý dost často vlastně dvoudenní vyjížďky, ale prakticky všichni se vždy domů vracíme před půlnocí (polovina noci) 🙂
https://cs.wikipedia.org/wiki/Den
Druhým probíraným tématem byl mezinárodní svátek, který připadá právě na 8.8. Tento svátek vznikl v Brazílii a z Jižní Ameriky doputoval až k nám. Den oslavuje ženský orgasmus, zároveň je však připomínkou toho, že ne každá žena jej dokáže prožít…Samozřejmě, když pořádní chlapi jezdí v tu dobu na kole.
Trasa: 47 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 772 m
Účast: Ondra, Hony, Venóš, Bivoj, Aleš, Pavel T., Víťa S., Petr P., Míra D., Majkl, Přema, Filip, Vláďa Řehoř, Stanley, Kocour, Honza M.,
Pád: Aleš, Míra Doležel
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra
GPS: https://mapy.cz/s/dudefefuhe
Komentář: Už minule jsem měl plán na delší trip na Trhosvinensko. A když to nevyšlo, přišel jsem s plánem zas 🙂 Hony hned aktivně dodal, že je škoda se hnát do Budějc a navrhl vlak z Borovan, který byl téměř jednomyslně odsouhlasen – Peťa chtěl tentokrát překvapivě více jezdit a ne být včas v hospodě… Já se přizpůsobil volání lidu, hravou bajkovou motanici nastavil co to šlo, ježdění na čas hodil za hlavu při česání třešní (Aleš litoval příliš hladkého průběhu krádeže ovoce, že to není žádný vzrůšo) a navíc s radostí akceptoval Peťovo myšlenku na Buškův hamr. Celá vyjížďka tak klapla na stopro k nadšení všech a to i přes pád Míry (ostrý zakrvácený chlapík!) či pobodání Filipa a Aleše vosama (eště že to nedostal Bivoj!). Veselá nálada pokračovala jak v hospodě, tak ve vlaku a k velkému údivu všech se celá skupina přelila i do Vatíku. Původní plán vystoupit v Hodějicích a jít na klobásopárek na Koháč totiž ztroskotal na neschopnosti zmáčknout ve vlaku správné tlačítko a vlak kýženou stanici “na znamení” profičel až zastavil až na konečný. Nám to však nevadilo, žádné výmluvy, žádné odjezdy bez rozloučení. Dokonce i Filip, který si zakoupil ve vlaku lístek až na Hlubokou vystoupil v CB a v půl dvanácté sedal na bajk u Vatíku směr Hluboká! Čupr.
O.
NO: Klukům se v hospodě líbil můj vtip ze života, ale myslím, že ho všichni neslyšeli, takže ho dávám do okénka
Jaký den v týdnu mají manželé nejčastěji sex?
ZÍTRA
🙂
Trasa: 48 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 700 m
Účast: Ondra, Hony, Venóš, Bivoj, Aleš, Pavel T., Víťa S., Zdenál, Venca D., Petr P., Míra D., Sochy, Jirka V., Eri, Tauby, Radek P.,
Pád: Aleš, Venca D., Míra Doležel 2x
Defekt: nikdo
Trackmaker: Eri
GPS: https://mapy.cz/s/porepokonu
Komentář: BK Nezmar jako celek samozřejmě nikdy nic nezastaví, ale ani zaplacený členský příspěvek nezvrátí osud a vyměřený čas každého z nás. Tato vyjížďka byla věnována Rosmíkovi, Jirkovi Rossmannovi, dobrému člověku, co mj. s Nezmary jezdil na bajku a lyžích. Směr vyjížďky Kleť byla údajně trochu škodolibost, Rosmík by prý určitě zanadával 😉 , v půlce jsme to otočili zpět k řece a pomyslně zamávali do nebe ze skalního ostrohu s výhledem na Dívčí kámen. Cestou jsme tak porůznu vzpomínali a dávali k dobrému historky s Jirkou, třeba jak obdivuhodně citlivým způsobem dokázal vyvolat tlak na zlepšení ubytovacích služeb na Šumavě 😉 Něco (nebo někdo) mezi nebem a zemí tu vyjížďku “pro ztraceného Jirku” ale asi řídil, protože se ztratil jiný Jirka (Vávra). Nalezen byl u hřbitovní zdi v Boršově, což se nedalo vysvětlit jinak než jako další znamení a tak jsme zůstali, neboť je tam i hospoda. Jen jsme dosedli, spustil déšť a nad kostelem vyšla dvojitá duha…slušný kousky ses naučil za tu chvíli tam nahoře, Jirko 😉 My na Zemi důstojně zapili kamaráda a Jirka (Vávra) nám pak svítil nocí na cestu domů …
P.
NO: F.L. Čelakovský, Ohlas písní českých, zkrácená verze
Je to život na tom světě –
že by člověk utek:
ještě nezažil jsi jeden,
máš tu druhý smutek.
Ej, co já dbám na té cestě
na psoty a sloty,
jen když já mám zdravé nohy,
k tomu dobré boty.
A krom toho – až své pouti
přejedem a přejdem,
v jedné hospodě na nocleh
pán nepán se sejdem.
Trasa: 54km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 471 m
Účast: Ondra, Hony, Venóš, Bivoj, Aleš, Majkl, Pavel T., Víťa S., Zdenál, Venca D., Kuba J., Petr P., Míra D. Přema, Sochy, Jirka V., Kory, Sláva, Koubič, Stanley, Kocour, Honza M., Vráťa, Vláďa
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra
GPS: https://mapy.cz/s/murudolecu
Komentář: Po silničním výjezdním zasedání velká část Nezmarstva odhlasovala pohodovou etapu a jak řekli, tak udělali. A také stanovili rekord 18 párků současně v Dunajovické hoře. A také ještě v 20.30 popíjeli v poklidu ve Slověnicích – léto jak má být.
O.
NO: Při koupání byl v lomu přítomen dívčí zájezd a ten byl lákán do vody 😉 Dívky ale do vody nešly…
„Když je mužský jen o něco hezčí než čert, už je dost hezký.“ Slovenské přísloví
Trasa: 41 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 859 m
Účast: Bivoj, Pavel T., Přema, Hony, Ondra Míka, Míra D., Aleš, Venóš, Zdeny
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Majkl
Komentář: Další úterý, kdy rtuť teploměru šplhá k 33°C. Majkl nás bere na koupačku pod Římov, přes mohyly, kolem statku Vurm a skrz Hamerský les. V tom horku exceletní volba, většinu času v příjemném stínu lesa.
Zastavení první: Římovská hospoda – užíváme si chladivého moku a vynikajících zelňáků.
Zastavení druhé: Pod korunou přehrady – základové výpustě spolu s odtokem propustí 85 kubíků vody za sekundu, jenže dnes je průtok minimální, tvoří perfektní výřivku ve které se dokola prohání parta obnažených párků. Naprosto výjimečný zážitek.
Zastavení třetí: Doudle Beer – prohlídka unikátního minipivovaru s ochutnávkou vylepšené jedenáctky. Tomu říkám zapálení pro koníček.
Zastavení poslední: Koháč – převládající Rožnovská sekce neomylně míří do své domoviny, vyjížďku hodnotíme jako bezchybnou.
NO: Nalazení mysli na stejnou notu přináší pohodu a klid.
Den horký voda chladná mírní,
trýznivou žízeň mok zlatavý zháší,
neklidnou duši přátelství pevné tiší.
Trasa: 48 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 780 m
Účast: Ondra, Hony, Venóš, Bivoj, Majkl, Pavel T., Víťa S., Zdenál, Venca D., Kuba J., Petr P., Přema, Honza L., Kocour, Honza M.,
Pád: Honza L. i s krví, jestli ještě někdo nevím, ani u sebe si nejsem jist, když tak se/mě nabonzujte
Defekt: nikdo
Trackmaker: Vítek S.
GPS: https://mapy.cz/s/debadonezo
Komentář: V době dovolených čas na report nemám a ostatní jsou na tom zdá se podobně 😉 Takže se zpožděním ve zkratce jen to nejdůležitější. Konečně se splnil Vítkovo sen, jet při Nezmarské vyjížďce lanovkou na ruční pohon přes Malši. Domluvené to sice neměl, ale předpokládal, že to nebude problém. A to předpokládal špatně, neb chataři nechtějí, aby jejich klid někdo rušil a také se obávají, že se používáním lanovka opotřebovává 🙂 Takže premiéra a derniéra v jednom… Ale krásná! Také bych tímto chtěl vyslovit pochvalu Vítkovi před nastoupenou jednotkou za starost o trasu. Sice to místy vypadalo, že to je trasované doma z obýváku od mapy (snad to půjde!), z čehož jsem Vítka i já podezříval, ale ne, ne. Vítek se při vyslovení podezření rozohnil, prý že se Stanleym víkend před tím cestičku čistili od popadaných větví a stromů. Křovinořezem cestičku od výhonků smrčků však neprořízli 🙂
O.
P.s. Za zaznamenání stojí také další nezmarská premiéra: obstarání si jídla na cizím území. V hospodě neměli nic, ale hořel jim tam oheň (ne v plechovém sudu, což by bylo dle charakteru osazenstva hospody daleko trefnější, ale normálně v ohništi) a pán, kterého jsem mylně považoval za obsluhu, nám doporučil Penny ke koupi buřtů a že prej si je můžem opéci. Takže kluci sjeli do Penny a začalo se vesele opékat 🙂 Ani obsluha, když se to až při opékání dozvěděla, nebyla proti. Jó, na takový hospody na venkovském sídlišti nejsme zvyklí. A těch dotazů na Tour de France a cenu našich kol… 🙂
NO: Nezmarské okénko nám již během vyjížďky otevřel Honza, když nás, při šlehací smrčkové lázni, seznamoval s poznatkem již starých Římanů, kteří prý vyzkoušeli, že je daleko příjemnější zpocené tělo šlehat větvičkami březovými a že prý nechápe, proč se této lidstvem již nabyté znalosti nedržíme 🙂 Po skončení šlehací lázně prohlásil, že to bylo moc pěkné a těší se na další vyjížďku, kterou má v plánu absolvovat až příští rok. A k tomu měl na nohou netknuté bílé, lakované tretry u nichž se vehementně smích ostatních snažil tlumit zvoláním, to jsou tretry na MTB (rozuměj MTB triatlon…)
Trasa: 57 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 726 m – to je ale rovinatá etapa, co? 😉
Účast: Ondra, Aleš, Hony, Venóš, Míra D., Bivoj, Majkl, Pavel T., Víťa S., Zdenál, Kory, Koubič, Kocour, Honza M., Honza A.
Pád: Ondra – zádíčka na chrobáčka do mlázíčka ke konci maturity. Neodmaturoval 🙂
Defekt: Kory, Ondra
TGC: Ondra (plnohodnotný vstup do klubu…)
Trackmaker: Ondra
GPS: https://mapy.cz/s/hofakonube
Komentář: Po výjezdech do kopců a zteči na jih musel přijít sever, to je přece jasné. Počasí na koupání nebylo, takže mi nic nebránilo to zkusit drobet po novu. Kdo někdy trasoval ví, že i jen pouhé obrácení směru je dostatečnou novinkou, která osvěží mužstvo a zaměstná traséra a navíc když se přidají i pokusy o nalezení míst, kde se kdys bloudívalo, je zábavička na světě. Nakonec ale i přes občasné zakufrování (chlapci mi velkoryse odpustili) jsem to domotal tak jak bylo naplánováno. Jo a ano, samozřejmě v poněšickém polesí se asfaltu úplně vyhnout nejde… Měl jsem ho však schválený z míst nejortodoxnějších, tj. od Vítka, který si po prvně v životě pořídil karbon ve variantě motorka a na startu neopatrně hlesl: mě nevadí, že to na premiéru nebude pořád super terénem, vlastně jsem zvědav i na to, jak moc to po asfaltu nejede. Otestováno, odškrtnuto 🙂
O.
NO: Jako novinku jsem zařadil ke konci ani ne rok starou NS Chotýčany, kterou však již někteří pivně mlsní neabsolvovali (cituji: von jezdí denně 150 km ve sračkách a teď mu 2 km navíc nevoní, jo?) a tak jim okénko pootevírám alespoň virtuálně s tím, že tuto novou velice hezkou stezku se spoustou zajímavých zastavení a rozličných houpaček (!) doporučuji navštívit hlavně s dětmi.