Archive for the ‘Etapy 2014’ Category
Trasa: 61 km, Meťák, Vidov, Plav, Plavnice, šotolina do Hamru, křížová cesta do Římova, z hráze do ochraného pásma vodního zdroje :-), Velešín, studánka Srdíčko, “jetelný trailík” za mostem na Sv. Ján, plně jetelný námi upravený trailík k Velešínskému hradu, hráz přehrady, křížová cesta, modrá do Dolní Stropnice, rozdělení skupiny na menšinu jedoucí modrou do Doudleb a většinu mastící asfalt do Doudleb, Plavu, stezka do Vidova a domů
Výškové metry: 780
Účast: Ondra, Venca, Eri, Pavel Samec, Vítek, Petr Pokorný, Petr Šikl, Víčko, Majkl, Koubič, Víťa Kořínek, Venca Drbout, Vláďa, Kory, Pepa Vlášek, Honza Mareš
Pád: Ondra, ale je mi divný, že jen já – PŘIZNEJTE SE!!!
Defekt: Víčko
Trackmaker: Ondra, Vítek – sice z 0,1 % trasování udělám 50% traserství v Tomášovo statistikách, ale za ten trailík, si to zasloužíš, bro!
GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/d7jl7q8k2tf8vuqd
Komentář: Moje zamilovaná etapa vyšla náramě – počasí bylo tak akorát, terén taky suchý, k tomu ne úplně přelidněný pelotón, který krásně držel pospolu a jízda byla plynulá i v ne úplně přehledném terénu. A ty cestičky co moc často nejezdíme, no krása. Snad ani nevadilo, že jsme dorazili k Nezmarovi až před devátou. Jen naše úprava trailu bude muset příště proběhnout zřejmě ve větší míře (některými byl navrhován bagr), neb po prvních lidech už docházeli další jen s jednou větou na rtech: Fakt krásně jetelný! (malinko při tom mrkali). Ale jak jsem včera říkal myslím Vencovi: “Dnes jsi dvakrát jel a zbytek vedl, příště si jen dvakrát šláneš a zbytek pojedeš.” Když něco úzkého projedeš na rovině, na skále ve svahu to projedeš taky, chce to jen odbrzdit hlavu 😉
O.
P.s. Pochytil jsem, že příště se pojede na Kleť, tak si ty drncavý roviny hoši užijte, já na Vás budu z auslandu vzpomínat. Včera nebyl Přemek, tak jsem postoupil do top 2, ale příští vyjížďku už pustošivá síla Vencovo 100% účasti rozdrtí i mě 🙂 Na prach.
Trasa: 63 km, Čína, kolem Škodovky na Rudolfov, Mrhal, lesem ke Koníři, Štěpánovice, Dunajovická hora, Slověnický mlýn, červená, žlutá, zelená a modrá do Velechvína, kolem Vávry, Červený Újezdec, zelená ke střelnici, Úsilné, Nemanice a domů
Výškové metry: 550
Účast: Ondra, Přemek, Venca, Kocour, Eri, Pavel Samec, Vítek, Petr Pokorný, Petr Šikl, Víčko, Aleš, Petr Jiřička, Míra Jiřička, Majkl, Koubič, Víťa Kořínek, Honza Mikolášek, Jirka Habrda, Sochy, Venca Drbout
Pád: Venca Drbout 2x, Vítek,
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra
GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/premek/dla5cf6sd49o9ccj
Komentář: Věčné dilema: jezdit věci blízké srdci, ale šestkrát za sebou/jezdit podle toho, kde jsme ještě nebyli jsem rozetnul bez těžké hlavy já, neb jsem a vždycky budu pro pestrost. Takže jsem věděl, že zvolením Dunajovické hory si vyslechu štípanice typu rovina/žádnej terén/nuda, ale co, stále jsem zaslech i moc hlasů jak bylo hezké, kdo že to v daných místech nikdy nebyl atp. Takže etapa byla moc pěkná, jezdivá, nikde jsme dlouho na nikoho nečekali a hezky se projeli a vytočili únavu z kopců v Jizerkách (k reportu se dokopu!). Navíc pár romantických míst a zas tak samá rovina to zase nebyla, jak říkají výškové metry. Při návratu jsme se jali dopíjet sud, kterej zbyl z Jizerek a škarohlídské předpovědi se naplnili. Než si natočil poslední z nás třetinku piva, byl su prázdnej a mohle jsme jet v klidu k Nezmarovi 🙂
O.
P.s. O příští destinaci je rozhodnuto, pokud bude sucho, jedem kolem Římovský přehrady, takže chlapci opět, dvě flašky sebou 😉
Trasa: 42 km, pravej břeh Vltavy, Hrdějice, motanice pod Hosínem, Hosín, motanice v lese za Hosínem, nájezd do Dobřejovického polesí, kolem tratě do Chotýčan, kolem obory k Majklovo sjezdu, motanice Dobřejickým polesím, Zámostí, pod tratí do Opatovic, objetí tradičního kolečka kolem teletníku :-), nalezení cesty po pravém břehu Vltavy domů
Výškové metry: 606
Účast: Ondra, Přemek, Venca, Vláďa, Kocour, Eri, Kory, Tonda, Pavel Samec, Vítek, Petr Pokorný, Petr Šikl, Pavel Kosař, Víčko, Pepa Vlášek, Ondra Míka, Aleš, Petr Kolban
Pád: Petr Pokorný 2x, Petr Kolban, Přemek
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/premek/8q9s0prqb4l45l6c
Komentář: Na startu jsem zmínil nápad jet směr Hluboká, byl Vítkem odsouzen, že na Hluboký chcalo jak svině, k tomu ještě Aleš prohodil: “Já se z okna díval na Hlubokou na to černo a modlil se ať nejedem tam” – no ale jeli jsme a fakt tam před naším příjezdem chcalo :-). Počáteční jezdivé netechnické úseky ke konci vystřídal technický úsek cestou necestou pro trénování rovnováhy v listí, trávě a klackách a několik technických sjezdů, kde se názorně ukázalo, že je vážně pohodlnější (a při odpovídajících schopnostech i bezpečnější) je jet a nenechat se smýkat kolem dolekopcom 😉 I když už se na cestě domů zdálo, že cestu od teletníku nenajdem, trackmaker ji našel a nasměroval družstvo k Nezmarovi již bez přehmatů.
O.
P.s. Kam pojedem příště se domluvíme v Jizerkách, jen dávám na vědomí, že jsme minulej víkend já, Hony, Sirota, junioři & sekera, 2 pily a nůžky na živý plot, zprovoznili singlík kolem Římovský přehrady vedoucí k Velešínskému hradu. Víťa to pojal opravdu z gruntu s ambicí, aby to šlo celé jet (hrazení z klád, vysypané kameny a zasypané hlínou a mechem) a myslím, že se jetelnost o dost zvedla. Nicméně nelze nezmínit Víťovo poslední větu: “A když to nepude celý jet, tak se to aspoň líp povede…” 🙂
Trasa: 58 km, kolem Malše do Roudnýho, pod Včelnou, žlutá do Římova, Lahuť, červená na Sv. Ján, radler, nanuk, malinovka, Ločenice a po červený na Polžov, pod Todeňskou horu, maturita na učňáku (úspěšně složili Eri, Venóš, Vítek, Ondra, Přemek – ostatní potláčali bajk), slza a tyčinka u romantické vyhlídky pod Todeňskou horou, na vrchol, červená do Sedla, po hrázích Pašínovice, zelený pochoďáček kolem Stropnice, Dlouhá Stropnice, Straňany, rechle, Plav, Vidov, Roudné a domů
Výškové metry: 769
Účast: Ondra, Přemek, Venca, Vláďa, Kocour, Eri, Majkl, Kory, Tonda, Petr Jiřička, Pavel Samec, Vítek, Petr Pokorný, Koubič
Pád: Majkl
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra
GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/premek/2o2rg556useb762j
Komentář: Odpolední výheň zřejmě odradila vícero lidí, neb jinak si nedovedu vysvětlit poměrně malou účast stále ještě v předprázdninových termínech. Méně početná skupina a větší jezdivost trati však přichystala plynulou a poměrně dlouhou projížďku do méně navštěvovaných lokalit. Vyjížďku díky práci/zábavě? nedal Peťa Šiklů a i když se moc snažil se k nám připojit cestou a nakonec nás chytnul “už” v Plavu na zpáteční cestě, účast mu přiznat nelze. Soud je přísný, spravedlivý, všestranný a naprosto nestranný 🙂 Tedy D´Artagnan padl a už jsme my stoprocentní zbyli jen 3 – já, Přema a Venca. Něco mi ale říká, že z kola ven půjdu první já…
O.
P.s. Debata nad příští destinací neproběhla, tak dávám na zvážení Hlubockou oboru, Purkarec, Rachačky, Zlivská obora, ať máme před Jizerkama nějaké kilce. A v tyto místa jsem ještě letos nemířili… Pokud ale má někdo jiné touhy je mi to jedno.
Trasa: 48 km, Hakláky, po koňský do Křenovic, polem pod Vráže, žlutá Vrážema, Dehtář, Čakov, nad Jankov, svážnice, prďoch na Skalku, napojení se na červenou hřebenovku Kluka, Haberák, masivem Kluka nad Kvítkovice, motanice v Dubenským lese, Třebín, zelená na Švábák a domů
Výškové metry: 756
Účast: Ondra, Přemek, Venca, Petr Šikl, Vláďa, Víčko, Kocour, Eri, Majkl, Kory, Sochy, Tonda, Petr Jiřička, Pavel Samec, Pepa Vlášek
Pád: Ondra
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/premek/febg798ifbkbd26u
Komentář: Při absenci debaty nad destinací minule jsme si jí schovali na Start, ale netrvala ani příliš dlouhou a vyrazili jsme. Počasí bylo akorát, jen ještě stopy dešťů zvláště na začátku připravili dost bahna, ale na Kluku (kde je VŽDYCKY sucho) to už bylo dobré. Nevím jak kdo, ale já hřebenovku od Holašovic nejel asi tři roky a včera jsem byl z ní nostalgicky nadšen. Kde byl bordel, bylo čisto, kde bylo vykáceno, je zarostlo. Moc pěkné. Pár sjezdíků v masivu Kluka, rozdělení skupiny a poklidný dojezd k Nezmarovi, kde převládla tentokrát nikoli debata o tom, jaký kolo si má koupit Peťa Pokorný ;-), ale jaký auto si má koupit Eri + spousta zasvěcených automobilových rozumů od inženýrů, redaktorů Autotipu, řidičů z povolání, běžných uživatelů atp. Bžunda.
O.
P.s. Na příště se vytvořila shoda nad Todeňskou horou a když už je dlouho vidět, tak zřejmě s příjezdem po trase Římov, Sv. Ján, Ločenice, Polžov. Takže dvě flašky sebou klucka 😉
Trasa: 48 km, Meťák, jez u Plánských, Boršov kemp, červená až na Dívčák, Třísov, do masivu Kleťě k mohylám, masivem Kleťě, úvahy nad Chlumeckou horou, chcanec jak svině, konec úvahám nad Chlumeckou horou, parkál, Holubov, atomizace skupiny a různými cestami dle chuti každého soudruha domů
Výškové metry: 680
Účast: Ondra, Přemek, Vítek, Venca, Petr Šikl, Vláďa, Víčko, Kocour, Víťa Kořínek, Eri, Majkl, Aleš, Pavel Kosař, Kory, Sochy, Tonda, Ondra Míka, Honza Mikolášek, Petr Jiřička
Pád: Eri, Tonda, Kocour, Venca (tedy co vím)
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/premek/ajl2iqdp8pm5n21h
Komentář: Déšť před etapou a předpověď počasí rozpoutala na startu debatu, zda je vhodné jet dohodnutou trasu, či ne a nakonec se plánování předem ukázalo jako podstatný argument a vyrazilo se. Červená kolem řeky byla opravdu od bahna a hodně kluzká, což se projevilo efektními karamboly – Eri korbička, samotné kolo trčící ze strže vedle klouzající lávky značilo, že někde dole bude i jezdec – a byl to Toník 🙂 a o Kocourovo pádu jsem jen slyšel: “…a najednou vidím ve svahu takovou kutálející se oranžovou kuličku, nemňoukala, ale Mačička to byla…” Ve zdraví jsme přežili a část skupiny už v Třísově podlehla předpovědi a na působivou imitaci pohanského obětiště se už s náma nevydala. Déšt, který se nám do té doby víceméně vyhýbal, ale v masivu Kletě udeřil plnou silou a rozmetal další plány a jednotnost skupiny a doprovodil nás až – většinou – domů (včetně mě), neb u Nezmara včera oranžovo určitě moc nebylo. Tak příště.
O.
P.s. Debata o další trase nevím, zda byla a tak jen dávám na zvážení tip na Hlubockej maraton, Dobřejice atp. A nebo ať si Eri připraví něco, co není furt po rovině 😉
P.s. Totou cestou chci vyjádřit podporu 100 mílema zničenému Honymu – leží tam v oboře, ručku má nahoře (zlomenej lokýtek), bojí se, bojí, že umře (jeho forma). Tak se drž, já to měl minulej rok, nohy už jsem do formy příliš neroztočil, ale neboj, sezóna je ještě dlouhá.
Trasa: 48 km, Velkas, Hodějickej les, Hůrka, Nová Ves, po červený do Komařic, Pašínovice, kolem rybníků zpět do Komařic, zelená kolem Stropnice, Ostrolovský Újezd, Žižkův Dvorec, Radostice, za Trocnov, Zborov, Hůrka, Hodějickej les a domů
Výškové metry: 703
Účast: Ondra, Přemek, Vítek, Venca, Petr Šikl, Honza Mareš, Vláďa, Víčko, Kocour, Víťa Kořínek, Eri, Majkl, Venca Drbout, Aleš, Petr Pokorný, Pavel Kosař, Kory, Koubič, Láďa Benhák, Sochy, Pepa Vlášek
Pád: Petr Pokorný 3x, Koubič, Venca Drbout
Defekt: Petr Pokorný praskej drát
Triple Gold Club: prvním letošním členem je Petr Pokorný, členství vyšperkoval trojitým pádem (kandidát do prezidia TGC?)
Trackmaker: Ondra
GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/feqk66086n9dal0m
Komentář: První letošní opravdu teplá vyjížďka (krátká/krátká) byla “lehce” poznamenána bahnem z týdenních deštů. Eriho to mrzelo dvojnásob, neb chtěl jet na Kleť, což bylo s odkazem na bahno cestou tam, zamítnuto 🙂 Petr Pokorný vyslyšel výzev k spdéčkám a uvěřil jejich bezpečnosti, když zároveň demonstroval, že k víře nutno mít i trochu pozornosti a umu a položil to na Startu ještě před pozdravem (krvavé koleno). Pak ještě jeden pád v lese do měkýho, prasklej drát, neřadící malá placka – demotivován se odpojil ve třičtvrtě a dojel po asfaltu. My ostatní až na vyjímky jsme si cestu užili i s dvěma highlightama: fatalistickým připomenutím reality při pohledu na mrtvou metrovou užovkou (ne, nebyla to zmije Herr von Šikl), kterou již začala pojídat roztodivná havěť (ashes to ashes, dust to dust). Veselejší byla scénka alá “Slunce, seno…” při zkoumání zda ta ohrada na bejky je pod proudem. Ano byla. A hliník vodí 😉
O.
P.s. Myslel jsem, že Erim prosazovaná Kleť je pro příště jasná volba, ale nakonec Eri hlasoval proti :-), neb jí jede s ostatníma Nezmarama o víkendu v rámci sto mil a tak se rozhodlo, že pokud póčo dovolí, pojede se řeka na Dívčák a pak se zakousnem do masivu Kleťe – hradiště, vysílač u Chlumu a tak. Tam jsem trasérsky slaboučkej a tak se už teď těším na klábosení v pelotonu a kritizování toho debila, co to vede, chi chi.
Trasa: 36 km, Motor, Nemanice, Úsilné, lesem na Libnič, motačka u Libniče, motačka k Lišovu, přejezd přes Floridu k Jivnu, motačka na Babě, Rudolfov a domů
Výškové metry: 590
Účast: Ondra, Přemek, Vítek, Venca, Petr Šikl, Honza Mareš, Vláďa, Tonda, Víčko, Kocour, Víťa Kořínek, Eri, Majkl, Venca Drbout,
Pád: Víčko
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra, Petr Šikl
GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/e6enau5f5bk7v0h3
Komentář: Celé to vše stálo včera na otázce zmoknem? A jak moc? Po dešti už koneckonců bylo a tak jsme vyrazili vstříc mokrým kořenům a klackům, předvést o kolik nám to jde za sucha lépe. Ač pod vedením dvou hlav, asi třikrát jsme lehce zakufrovali, ale co, adventure občas musí bejt. Když už to vypadalo, že jsme se dešti, částečně lesem a částečně štěstím, vyhnuli, při zpáteční cestě nás chytlo kroupové peklo a bílá pokryla vše vůkol. No co, nemůže se jezdit jen za sluníčka.
O.
P.s. O další destinaci jsem debatoval spíše jen s Peťou a není úplně nepravděpodobné, že bychom prubli červenou přes Novou Ves do Komařic, motačka a pak zelenou kolem Stropnice, no uvidíme.