Archive for the ‘2015/06 Rychlebské stezky’ Category

BK NaZmar zase po roce zkusil pro jarní výjezdní zasedání předposlední víkend v červnu a opět se volba u pánbožka se zlou potázala 🙂 Předpověď každodenního občasného deště s teplotami 8-14°C se bezezbytku vyplnila. Ale co, hlavní bylo kolo a sociální kontakt. V počtu 15 kusů (jihočeská hráz vyztužena vypracovanými pražskými stehny pana Džonyho) jsme se již o čtvrteční noci sešli všichni na ubytovacím lágru, prohlédli mj. pokoj pro devět bez sociálu, dali první test zaplacené polopenze a napjatě čekali na to nejdůležitější.

Rychlebské stezky začínaly hned u ubytování a tak všichni posíleni dvěma plátky sýra a třemi kolečky salámu (snídaně byla jednotná!), plni optimismu začali stoupat k výšinám. Cesta nahoru se snad nikomu nemohla nelíbit, skvěle zvládnutý stoupací singl vinoucí se neznatelně lesem, brody a lávečkami nás posunul o 350 metrů výš skoro bez povšimnutí. A pak už to začalo: Wales pro fajnšmekry, jezdivá superflow pro úsměv každého z nás, opět nahoru singlíkem, Biskupský trail vedoucí na Velrybu (jen já, Vítek a Kory se sedlem zapíchnutým mezi půlkami měl napoprvé odvahu záda velryby přejet a neslézt z kola), Tajemný trail který byl tak moc svými kamennými nástrahami zajímavý, až se v jeho závěru už všichni modlili za jeho konec či vlastnictví celopérovýho endura, no prostě krása nesmírná a hlavně velmi netradiční zážitek pro naši mord partu. Co na tom, že nástrahy trati a stoupající únava kolonku pádů přeplnila přes kapacitu mé paměti. Tu zalehnutí do lesíčka, tam výlet mezi kameny, tadyhle nám to v klopence podklouzlo, nakonec i na potok došlo, viď Samí? Vše ale bez větších ztrát!

Sobota byla prezentací pana Vítka pro nás ostatní, kterak poznat tenhle bajkersky zajímavý kraj. Po počátečním trailíku okolo Černého potoka, dešti, asfaltu, “oběda v podobě rohlíku a polských kvalitních uzenin postávaje na ulici před krámem”, jsme horekopcom dorazili na slibovanou bajkeřinu po česko-polských hranicích vedoucí k nejvyššímu vrcholu Rychlebských hor – Smrku. Což o to, vůbec nebylo sporu, jestli je to hezké místo na výlet, dokonce se i všichni shodli že je “bajkersky zajímavé”, leč co na plat, tento termín provázela roztodivná škála pohledů od rozzářených očí, přes šibalsky mrkající očka až po nakrabacené čelo a tupý pohled “fakt bajkersky zajímavé”. Shrnuto: Prostup terénu na úseku 10 km nám zabral hodinu dvacet :-), závěrečná pasáž 10 procentního stoupání v 30 centimetrů široké stezce borůvčím přes kořeny měla už vysloveně charakter “pěšího turismu s kolem k případnému dalšímu využití”. Pak ještě pár debat na téma: dokončení plánu ano, či ne, několikeré dělení skupiny a večerní příprava části chasníků na cestu do Jeseníku za písničkou. Zdravotní indispozice mi účast znemožnila a podrobný report podat tedy nemohu. Snad jen mi v paměti zůstalo trocha toho vyprávění večerních hrdinů: po pankáčském koncertě při nakupování uzenin k občerstvení se snažil náš šéfřezník nachytat místního řezníka ze lži týkající se přípravy prodávaných lahůdek :-), podiv kapely při prodeji CDéček, triček a čepic, že za nimi skalní fanoušci jezdí do Jeseníku až z CB, následný přesun do klubu se šampaňským s jahodami za pouhých dvěstěpade, květované šaty, “já si ty silonky radši sundám sama…” atp. Carpe diem!

V neděli ještě jednou nahoru na stezky, dodatečné splnění sjetí zad velryby některými z nás, superflow a na nekonečnou cestu autem dom.

Hezké to bylo. Tak zas na podzim, děcka!

O.

Sobotní trasa, trochu vlastních zkušeností, rady od Legenďáků, vše konzultováno a upraveno s místním průvodcem.

cca 90 km, 2700 výškových

http://www.cykloserver.cz/f/a217181617/

prvních 25 km je po rovině, což trochu mírní obavy z délky výletu, nepříjemným doprovodný jevem je samozřejmě to, že převýšení nastoupáme na menší vzdálenosti, a ano, do kopce se dá i tlačit (někdy i z kopce). Ale nebojte se, místa pro zajetí do většího terénu, případně objetí po vlídnějším povrchu a nedejbože třeba i zkrácení jsou, jsem natěšen 🙂

zdar V.