Archive for the ‘Vyjížďky 2016’ Category
8 března, 2017 | 
Author: Trasa: 33 km, Škodovka, Rudolfov, nad Adamovem, Baba, pěšinky k Jivnu, pod Mrhal, Hlincová Hora, odvodňovací kanál, motokroska, Dubičák, z kopce do Čéčovky
Účast: Vítek, Stanly, Venca, Šiklín, Kosa, Lojza, Tůča, Jakub, Petr Podhola
Pád: nikdo, co se stalo po mandlovici zůstalo na pěšince pod Dubičákem
Defekt: nikdo
Trackmaker: Šiklín
GPS: www.endomondo.com
Komentář: A je tu poslední měsíc nočních vyjížděk. Sejdeme se už za světla a lampičky zapínáme, až když se vjíždí do terénu. Přes den pro změnu pršelo. Intenzivní přeháňky ale k večeru ustaly, takže se zdálo, že bude sice bahno, ale bez deště. Bez deště skutečně bylo. Padaly vlhké krupky. V lese to pravé k nácviku techniky. Kde nebylo bahno nebo podmáčená louka, tam byly mokré uklouzané kořeny. Přesto na tvářích bajkerů byly jen úsměvy. A na konci vyjížďky na Dubičáku dokonce úžas, překvapení, obdiv, omastek a pivní pěna. Peťan si připravil oslavu narozenin s občerstvením! U kapličky na Dubičáku čekal připravený ohýnek, jen škrtnout sirkou. Svačinářka 🙂 (velké poděkování pro Janu) z batůžku vybalila špekáčky, chleba, hořčici. Peťan z křoví vylovil připravené buřtklacky. Na chvilku odběhnul a vrátil se se soudkem piva – prostě dokonalé!!! Na závěr kolovalo něco ostřejšího. Do sjezdu pěšinkou z Dubičáku jsme tedy šli srdcem a s odvahou a odhodláním, které mělo zakrýt technické nedostatky. Bohužel to nestačilo (lektvaru bylo buď moc nebo málo) a Peťan se moc bavil. Natočit z toho video, tak by to prý byla perfektní reklama na mandlovici 🙂 . Naštěstí se to obešlo bez poškození těl a kol. Později nás to ve sjezdu rozprášilo a do Čéčovky jsme se sjížděli po skupinkách. Tam oslava pokračovala Kozlem a rumem. Perfetní, díky Peťo!
Na příští týden, předposlední vyjížďku, je naplánována Poluška a návrat z Kaplice nádraží vlakem ve 21.48.
V.S.
Trasa: 34 km, Švábák, Šindlák, panelka, Závraty, Vrábče Zastávka, Holubov, Krásetín, pěšinkou k pionýráku, po Babské na Kleť, zastávka v hospodě, po zelené do Krumlova na Slepou Kolej.
Výškové metry: 811 m
Účast: Hony, Vítek, Stanly, Venca, Šiklín, Kosa, Lojza, Jakub
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Šiklín
Komentář: Uplynuly téměř čtyři noční sezóny, muselo být ujeto dva tisíce pět set třicet devět kilometrů na osmdesáti dvou nočních vyjížďkách, abychom stanuli před výzvou nejvyšší, Kletí. Naše hora hor, kopec na který jsme jistě do jednoho stoupali nejčastěji. Je znovu jiná, dává poznat rozmary své majestátnosti. Cestou k ní nás doprovází dešťové kapky dopadající do našich tváří. Sjíždíme do Holubova a před námi je hodina poctivého stoupání. Krásetínský asfalt opouštíme nástupem do příkré pěšinky na hraně lesa před Podlužím. Přísnou, ale o to hezčí pěšinkou, Kosa singlespeed vede, ostatní funí a já chválím Šiklína za montáž trojpřevodníku. Zkratka po žluté je nad naše síly, na Babskou najíždíme znovu po asfaltu na němž se skupina trhá a výjezd do vrchu je tak trochu individuální akcí. Poslední třetinu výjezdu doprovází vydatné sněžení, v čerstvě napadaném sněhu zanecháváme první stopy. Na Kleti nás ovšem čeká překvapení, otevírají se zamčené dveře hospody a vrchní nás sám zve dál a nabízí občerstvení. Prý viděl světla a myslel, že se blíží dodávka se zbožím. Námi však zaskočen nebyl, protože o chvilku dříve dorazili místní běžci z Krásetína. Dres s nápisem BK Nezmar okamžitě prozradil příslušnost k oddílu a rychlý dotaz směřoval na to, zda za námi nejede kolega odhadce P. Pokorný, protože světel běžci napočítali v Krásetíně osm a my jsme v hospodě jen dva. Mne a Kruťáka vřelý přístup a tvrdá výchova k abstinenci během vyjížděk tak svazovala, že jsme v první chvíli nevěděli co si objednat a zda vlastně můžeme. Vzhledem k počasí došlo jen na horký čaj, v mém podání vylepšený rumem, o který jsme se s ostatními posléze podělili. Ten můj všem chutnal víc, je asi jasné proč. Během desetiminutové zastávky pokryl naše stroje čerstvý sníh. Otřeli jsme tedy sedla a pustili se zprvu po žluté kolem hvězdárny a následně po zelené do Krumlova. Za světla bychom do toho možná nešli, ale v noční sněhové vánici to nebyl problém. Během rychlého klesání přešlo husté sněžení v intenzivní déšť, který nepovolil až do cíle v hospodě Slepá Kolej. Tam Véna zjistil, že opomenul brýle na lavičce v Holubově, které mu ale ještě ten večer Standa Tabery vyzvedl a ponechal u něho v úschově. Véna prý pro ně vyrazí s lahví slivovice, tak jen pozor, aby ztráty nebyly rozsáhlejšího charakteru. I přes nepromokavé oblečení nám pronikla voda takřka všude. Trochu jsem litoval, že nevozím náhradní triko, ale průprava při zimním koupání nese své ovoce, vydržel jsem. Tohle vynahradilo mou absenci na nedělním ponoru. Vítek kupříkladu vytáhl triko, které vozí celou zimní sezónu v báglu a pochvaloval si, jak se to konečně vyplatilo. Ti, co triko a nebo otužileckou průpravu neměli, bohužel trpěli až do konce. Honza Ludvík, který za námi doběhl, taktéž promočený na kost, dokonce zvažoval telefonát Lence, aby jej odvezla od vlaku domů autem. Blížíme se k hlaváku a já zjišťuji, že mé promočené rukavice zůstaly na Slepé Koleji, ksakru. Závěrečnou spanilou jízdu Eskalátorgangu nám bohužel překazila ochranka již v nádražní hale, což způsobilo rozkol v družstvu a do víru vášně úterní noci jsme vyrazili už jen tři. Platánek U Černého Koníčka byl excelentní, seděli jsme u topení v jedné řadě jako kohoutci na bidýlku a kochali se krásou prostor restauračního zařízení. Středa odpoledne – rukavice mám a s nimi fotku našeho úterního útočiště.
Hony
Trasa: 29 km, podél Malše až do Vidova, k úpravně vody, nahoru na Heřmaň, Borovnice, lesem na Novou Ves, Hůrka, Staré Hodějovice, trail kolem Hodějovického potoka, kolem odkalovací nádrže, Nové Hodějovice, Špačkárna, kolem Malše, přes náměstí do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Vítek, Stanly, Venca, Šiklín, Kosa, Tuča
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Kosa
Komentář: Vyrazit po běžkařském přechodu Šumavy na bike nebyla zrovna úplná paráda. Ani vynechání pondělního SBS a věnování se intenzivnímu odpočinku zcela nepomohlo. Jako ještě nikdy se mi na kolo nechtělo, a to opravdu dlouho nepamatuji. Navíc dopolední vytrvalý déšť zlomil Vítka, který nabídl suché zázemí tréningové haly SBS, aby naše kola a dresy zůstaly pěkně čisté. Je to zvláštní, protože Vítek zároveň tvrdí, že nejsme z cukru a déšť Nezmara nezastaví, ale dnes jsem s jeho návrhem rád souhlasil. Nicméně odpolední sluníčko a chuť provětrat hlavu na čerstvém vzduchu zvítězili a sedm statečných vyrazilo se západem slunce vstříc bahennímu dobrodružství. Bahno bylo opravdu všudypřítomné, ulpívalo na kolech, rámu, bidonech, dresech i obličeji. Několikrát jsem dokonce kontroloval, zda nemám defekt zadního kola, ale bylo to znovu mazlavé bahno co způsobovalo plavání zadního kola. Zaslechl jsem Vítka jak mrmlá, že jsme mohli jezdit v suché hale, ale nikdo mu nevěnoval pozornost. Ani já ne, bolely mne nohy, kolo v rozbředlém terénu nejelo a dolehl na mne splín. Tak nějak jsem vysel pořád vzadu se zrakem zabořeným do zadního kola přede mnou a bezduše jsem točil. Zásadní obrat přišel zhruba v polovině vyjížďky, když to Kosa střihnul do lesa za Hodějcema. Jako kdybych měl v hlavě spínač reagující na vjezd do singltrailu, splín a bolest nohou byly ty tam. Následovala čirá radost a zábava. Průjezd Srubeckou roklí bez šlápnutí, včetně přejezdu hlubokého koryta potoka po Tučovo vzoru. Před Špačkárnou jsem neměl dost a se slovy: “Rovně do bahna” jsem to poslal do pěšiny kolem Malše. Skupinka se nám tak na chvilinku roztrhla na dvě půlky, které se setkaly znovu u můstku na začátku Mlýnské stoky. Společná cesta na závěr vedla přes náměstí přímo do Čéčovky, kde jsme se posléze setkali s Větrákem. Ještě ten večer dorazila Tučovo zpráva na Viberu: “Hoši dnešní blátivá vyjížďka byla super akce. Díky.” Zprávu jsem dočetl a s dobrým pocitem šel spát.
Hony
PS: Příští úterý se chystáme přímou cestou na Kleť, sjezd po zelené do Krumlova a návrat vlakem ve 21:01.
Trasa: 24 km, Čína, kolem výpadovky na Lišov, kruháč, zadem na Úsilné, lesem pod dálnicí, kolem potoka Dobrá voda na Libnič, po žluté, k vysílači, lesem kolem výpadovky, Úsilné, kolem Čertíka, podchodem u hřbitova, Kněžskodvorskou, nadchodem až do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Vítek, Tiki, Venca, Šiklín, Kosa, Lojza, Tuča
Pád: Tiki, Kosa, Hony
Defekt: nikdo
Trackmaker: Kosa
Komentář: Jezdit v letním dresu nejdéle do západu slunce po vyhřátých mezích, by si jistě přál každý. Vyrazit do mrazivé noci po ledem zalitých pěšinách vyžaduje nejenom odvahu, ale i pravé bikerské srdce. Dny se prodlužují, start a první kilometry vyjížďky provází soumrak. Stmívá se však rychle, lampy zapínáme ještě před výjezdem z městských uliček. Lesní cesty pokrývá povětšinou souvislá vrstva ledu který se místy blyští jak zrcadlo, na lesních pěšinách je umrzlý sníh. Je to opět škola postřehu, mistrovství v rovnováze a citu v ovládání našich strojů. Sebemenší zaváhání je okamžitě potrestáno tvrdým pádem. Pod vysílačem přichází odměna v podobě hltu zlatavého moku, nemá to chybu. Při návratu vřazujeme něco málo z Urban trial bikingu v podobě průjezdu podchodu u Otylky, který bravurně zdolává pouze Vítek. Trochu smyků při přejezdu nadchodu přes Plzeňskou a rychle do Čéčovky ke stolu s rezervací od Samíka.
Hony
Trasa: 24 km, Švábák, zelená na Třebín, Kaliště, Hradce, Slavče, pravá na lesní cestu až na svážnici, k vysílači, sjezd do Bohouškovic, Pasíčka, na vrchol Chlumečského vrchu, objezd po vrstevnici, Křemže, kolem Křemžského potoka do Holubova.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Vítek, Tiki, Banán, Stanly, Venca, Šiklín, Kosa, Tuča
Pád: Tiki
Defekt: nikdo
Trackmaker: Kosa
Komentář: Chlumečský vrch je moje oblíbená biková destinace. Vrch samotný má osobitou, zvláštně tajemnou atmosféru, především když jej zahalí sníh. V tento čas zde začínají působit paranormální síly, které kola udržují ve stojící poloze. Tak jako loni jsme i letos mohly být svědky tohoto úchvatného jevu. Už cestou k vrchu samotnému jakoby kola cosi nadnášelo, v jednu chvíli dokonce tak silně, že se Tikimu nepodařilo stroj zkrotit a poroučel se ve své velikosti přímo k zemi. Přes kamenitý trail kolem Křemežského potoka kola doslova letěla a poprvé jsme jej zdolali celý bez šlápnutí. Zábavná vyjížďka s bahnem, ledem a sněhem, prostě tak jak to má být. Je to zvláštní, ale stejně tak to bylo i loni, odehrával se téměř totožný scénář. Jen v závěru se odpojili Kosa s Tučou aby dorazili do Budějovic po ose a tak mi po dlouhé době bylo líto, že stojím před rozhodnutí zda jet dál s nimi a užít si bikování v terénu, nebo jet vlakem za dobrodružstvím s Eskalátor Gangem. Poslední dobou za námi do hospody dorazí i běžec Honza. Pokud je to Čéčovka, není to až tak nic divného, ale hospoda v Holubově už je přeci jen trochu z ruky, v řeči čísel jde o 20 km. Přijímací zkouškou do EG tentokráte prošel Tiki, zpola Stanly a já byl u toho.
Hony
Trasa: 31 km, Švábák, kolem střelnice, hranou lesa k závoře, po zelené na Branišovskou, modrá na Haklák, mezi Vrbenské rybníky, Dasný, na Bezdrev, kempem na zamrzlou vodní plochu, zpět na hráz, Eriho stezka, Vondrov, zadem na Muničák, přes vodní plochu na kruháč, k pivovaru u kostela – zavřeno, Švejk – otevřeno, 5 pivek z produkce Pivovaru Hluboká, po stezce až do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Vítek, Tiki, Banán, Stanly, Venca
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Vítek
Komentář: Každý den v životě přináší něco nového a ten dnešní nebyl výjimkou, ba naopak. Krajinu zahalil ledový příkrov, a to vneslo do řad Night Riderů lehounké rozpaky. Před vyjížďkou byla na Viberu zmiňována slova o hokejových výstrojích, zbytečném zrakvení, cestou rovnou do Čéčovky, nebudeme si hrát na hrdiny, je to o hubu. Churavý Šiklín z poza peřin k tomu podotkl, že jsme nějací hodně slabí. Vím, že nebýt rýmičky, ledovce by se postavil čelem. Nejtvrdší jádro opravdu nepropadlo zbytečné panice a na start dorazilo. Ukázalo se, že umrzlá krupička tolik neklouže, jak by se zprvu zdálo, zato blyštící se ledové hroudy, kameny a kořeny potažené vrstvičkou ledu tvoří zákeřnou past. Vítek si to vyzkoušel hned při průjezdu Švábákem, předvedl ukázkový výstup z kola při překonávání hroudy sněhu. Další opatrný postup lesním terénem byl vcelku bezproblémový, polní cesty dovolovaly i hojné debaty. K jediné újmě bohužel přišel smolař Venda, když ho švihla do bolavého nosu rozhoupaná větev. Netradiční zážitek nás čekal po příjezdu k Bezdrevu. Bez většího váhání jsme si to namířili přímo přes zamrzlou vodní plochu a po celou dobu jízdy nás doprovázelo ohlušující křupání zmrzlé sněhové krusty, až na druhou stranu rybníka. Následovala Eriho stezka, v zimně skvěle jetelná, k našemu údivu s nezamrzlým rybníčkem pod hrází rybníka. Teplejší voda vytékající ode dna Bezdreva udržuje soustavu rybníčků pod hrází v nezamrzlém stavu i v těchto mrazivých dnech. Nadšeni přejezdem po ledě míříme k Munickému rybníku, kde se vše opakuje a na památku pořizujeme skupinové foto. GPS záznam nebude mít chybu! Hlubocké panorama nás láká na ochutnávku produkce místního pivovaru, rozhodování netrvá dlouho, jedeme na jedno rychlé. Restaurace přímo v pivovaru má bohužel otevírací dobu pouze v pátek a v sobotu, ale místní pracovník nás informuje, že pivo Pivovaru Hluboká mají na čepu U Švejka naproti. Kašpar, Melichar a Baltazar neměli chybu. Posilněni jedním rychlým kouskem jsme se přesunuli, již jen po stezce rovnou do Čéčovky, kde na nás čekal Lojza s Kosou, posléze přijel i ztracený Stanly. Dorazil také Honza, běžecky je to na ledě horší než kolmo, chtělo by to prý tretry s hřeby. Podruhé z tepla do zimy se nám opravdu nechtělo, navíc některé z nás čekala ještě dlouhá cesta domů.
Stále se něco děje a to je dobře.
Hony
PS: Příští úterý 07.02.2017 je plánovaná vyjížďka s cílem v Holubově. Láká nás Chlumečská hora a návrat domů vlakem ve 21:19 hod. Naskýtá se tedy znovu šance složit přijímací zkoušku do Eskalátor Gangu.
Trasa: 27 km, po Zátkovo nábřeží, nádražní lávka, kolem baseballového hřiště k odkalovací nádrži, Staré Hodějovice, roklí kolem Hodějovického potoka, kolem zahrádkářských chatek, červená do Hůrky, přes Chlumek do Klukova, kolem rybníků na modrou do Trocnova, Ostrolovský Újezd, po zelené NS “Totalita rozděluje” do Borovan a do Sýmalky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Vítek, Tiki, Banán, Stanly, Šiklín, Venca, Kosa, Lojza, Tuča
Pád: Tiki – 2x, Venca (oba pád do Hodějovického potka)
Defekt: Venca (prasklé vodítko přehazovačky při pádu)
Trackmaker: Kosa
Komentář: Deset Night Riderů stojících na startu již ví, že dnešní trasa nás zavede do Borovan. Dnes se jedná jak o nadprůměrný počet účastníků vyjížďky, tak o netradiční destinaci, ze které se budeme vracet vlakem, což je za tuto sezónu teprve podruhé. Podmínky jsou stále ryze zimní, mrazivo a zasněženo. Znovu půjde o prověření technických dovedností všech zúčastněných. Vyrážíme tedy do šera velkoměsta, míjíme nespočet kluzišť vyšornovaných na zamrzlé Malši, dokonce jedno nasvícené reflektory hned naproti soudu. Nádherná podívaná na zápal amatérů prohánět puk po ledě. Míříme dále k nádražní lávce na jejímž prudkém nájezdu jedinci lehce chybují, první tlačenice je na světě. Cesta kolem odkalovací nádrže probíhá hladce, krátké čekání na louce před roklí Hodějovického potoka a máme tu konečně kořenový singlík jak ze žurnálu. Tuča prověřuje led na potoce, snaží se projet trasu po ledu, koryto potoka je ovšem až příliš zarostlé. Postupně dojíždíme do úzké pasáže těsně před prkennou lávkou přes potok. Chce to jet na srdcovku, za chyby se tu platí. A teď přichází ona v titulu zmíněná mordparta. Tiki zdolává první zúžení, přijíždí k druhému, kde zaváhá, vycvakává nohu doprava, ale zde již dávno není pevný břeh, ten z jara vzala velká voda. Následuje pád do bezmála dvoumetrové hloubky až na samé dno rokle. Chvíli konsternovaně koukáme na celou akci, než Kosa vyběhne na záchrannou akci. Tiky žije, ještě ani není z rokle veku, když přijíždí Venda. Je to neuvěřitelné, padá před našimi zraky do rokle o pár metrů dříve, již na prvním zúžení. Kosa znovu vybíhá zachraňovat, nemá to daleko, je stále na dně rokle. Chvilka jak z hororového filmu. I Venda žije, jen jeho bike, přesněji vodítko přehazovačky utrpělo šrámy. Po Kosovo pokusech o opravu se jal Venda zakročit a část vodítka ulomil. Naštěstí ani jeden z pádů nezpůsobil zúčastněným závažné újmy jak na zdraví, tak na technice a po chvilce vzrušení mohli všichni pokračovat dále. U Klukova se oddělila sekce vracející se zpět do ČB po ose. Vstříc Borovanům pokračovala již jen šestice statečných. V závěru si ještě jednou ustlal na uklouzané polní cestě Tiki, je to holt tvrďák, jen rokle mu prostě dnes nestačila. Vítají nás Borovany, hospoda Símalka a ve dveřích vrchní se slovy: “Tak zase po roce?” Parádní posezení u půllitru Bernarda rozličného druhu, klobásky a toustů. Vítka chytá neklid, vlak tu bude co nevidět. To znamená, že máme ještě asi tři čtvrtě hodiny čas, který věnujeme objednávce petky nefiltrované dvanáctky. Zbývá poznat, z jaké strany přijede vlak mířící do Budějovic, kdo by to byl řekl, je to přesně ta druhá. Následuje lehká komplikace při výstupu z vlaku na hlaváku, dveře co se mají otevřít jsou zastavěny našimi koly. Vyřešeno a jde se na tradiční jízdu Eskalátor Gangu. Perón, schody, hala, dveře, schody, podchod, eskalátor. Pěkně rychle, aby podřimující ostraha nestihla zasáhnout. Zápisem prošel Banán, Tiki dnes počtvrté zaváhal a zkoušku nesložil. Esklátor si musí zopakovat příště. Protože jsme ještě neměli dost, vedla naše cesta do Džin Baru, ve kterém jsme se shledali s rozzářeným Větrákem. Plznička na závěr patřila mordpartě, Eskalátor Gangu a všem Night Riderům.
Hony
Trasa: 37 km, Švábák, zelená na Třebín, Kaliště, kolem Závrat na Dvůr Koroseky, mezi rybníky a přes trať na Koroseky, Rozinka, Vrábče zastávka, tři brody, U Cáby, pod el. vedením na Kroclav, Zahořice, okolo Vrábečského potoka na červenou k Vltavě, do Boršova, k Plánskému jezu, Rožnov, kolem Meťáku, po strzce kolem Vltavy až do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Vítek, Tiki, Šiklín, Kosa, Jakub
Pád: Tiki
Defekt: nikdo
Trackmaker: Kosa
Komentář: Protože během minulého týdne trochu chumelilo, vyráželo se v úterý do tmy plné sněhu. Teplota kolem -4°C nebyla tak zdrcující jako minule a odpor sněhu, který i rovinu přetavil na stoupání, vydatně zahřál a vymáčkl ze všech snad i krůpěje pout. Zmrzlý podklad překrytý prašánkem doslova katapultoval Tikiho kopýtka směrem k obloze, a to na kole nejel, chystal se jen obejít závoru lomu za Kroclovem. Bylo tedy zapotřebí více než jindy, citlivě zacházet nejenom s brzdou a řídítky. Jízda po zasněžených loukách proškolila všechny v řízených powerslidech, Kosa si je dával samosebou i v místech, kde tomu podmínky samy nenapomáhaly, náramně si to užíval. Kupodivu se jiné pády nekonaly a dokonce jsme sklidily pochvalu z úst Tracmakera za výrazně lepší techniku oproti letům minulým. Vítek tedy zprvu přemítal o tom, zda to vůbec pochvala je, nebo se ho má dotknout, že před tím byl kopyto. Vše se hned vyjasnilo, jednalo se o pochvalu. Mimochodem vyjížďky této délky a náročnosti jsou pro mnohé výzvou i v letní sezóně. Ovšem pro Night Ridery s SBS průpravou to není žádný problém.
Příští vyjížďku 24.01.2017 bychom rádi nasměrovali do Borovan a vrátili se vlakem, který jede ve 21:32 a v ČB je 21:52.
Hony