Archive for the ‘Vyjížďky 2016’ Category
11 ledna, 2017 | 
Author: Trasa: 18 km, Husova kolonie, kolem E49 – Generála Píky, přes kruháč do Úsilného, přes Kyselou vodu, podél rozestavěné dálnice, po modré přes Borek, pod fotbalovým hřištěm, okolo Ort, odvodňovací strouhou Na Výsluní, nahoru dolů lesem, k Jihotvaru, podél kolejí k Budvaru, Suchomelskou k Ternu a pak do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Vítek, Banán, Tiki, Stanly, Venca, Samouš, Šiklín, Lojza, Kosa, Jakub, Peťa P.
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Kosa
Komentář:
Jako nightrideová prvnička jsem byl vyzván, abych své zážitky převtělil v text. Máte tak (slabou) naději, že by to mohl být i první nightride report bez pravopisných chyb 😉 A taky bude asi delší, jak je zas mým zvykem 😉
Na startu se objevilo rekordních 12 jezdců – patrně čím větší klendra, tím větší zájem. Holt, pravá nezmaří povaha. Byla kosa a vedl to Kosa. Já se účastnil hlavně kvůli Samíkovi, jehož to byla rozlučková vyjížďka, neb se nám stěhuje bajkovat pod Svatobor. Dodatečně děkuji Honymu za půjčení světla a Peťovi za baterku a také za rukavice, které mě fakt zachránily. První rada dalším novicům : speciální nejzimnější cyklistické rukavice s technologíí Windproof, které v ČB seženete, jsou do minus deseti na dvě věci. Ujel jsem v nich asi 2km a pak už nemohl ani řadit. Zlatý obyčejný lyžařský. Druhá rada : vyplatí se mít jak v rukavicích, tak v botech trochu prostor. Vzduch je dobrá izolace a hejbání prsty prochladnutí oddálí;v Čéčovce jsem čekal, že k tataráku přidám i nějaký kus syrového masa své nohy, v němž už krevní oběh nerozběhnu. Jinak ale velmi překvapivě velmi krásná vyjížďka – křupající sníh ve ztichlém lese, kde se poblázněně mihotají světélka strojů mých kamarádů, tak nějak se i víc kamarádsky čeká, ztracení se je totiž stálá hrozba. Zimomriavky jsem tedy měl asi hlavně z toho přirozeného strachu z tmy i ze semknutějších vazeb mezi námi…rozhodně méně než z mrazu (nepočítám ty nohy), protože jsem obléknul celou sadu nezmařích krásných oblečků-na spodní termotriko šel podzimní dres, na něj vestička a na ní zimní bunda. Zahřálo i neustálé vyvažování, byť jsem chytře podhustil. Třetí rada : breakdance před plesovou sezonou netrénuj, vyjeď si ve sněhu na kole. Zažil jsem pár horkých chvilek, a ne sám, ale pád jsem neviděl. Nepočítám pády při tlačení kola, paradoxně se ukázalo, že něco je lepší radši sjet nebo (se pokusit) vyjet v sedle, než tlačit. Pěkné to bylo poježdění, uvažuji, že si to ještě někdy zopáknu. Vše dopadlo na jedničku, ostatně – každého z nás provázelo 11 spolujezdců, byla to 11.vyjíďka, bylo 10. 1. a já byl prvně..a myslím, že chvílemi bylo i minus 11, takže to ani jinak být nemohlo 🙂 V Čéčovce se pak sjela ještě větší horda a byl to vpravdě dekadentní večírek. Ukázala se opět naše mladost, až skoro jinošství, vše zakončené bodyshotem-ano, Samík nám ležel na baru. Ale to jsem trochu předběhl. Samíka máme totiž moc rádi, tak jsme mu chtěli připít na štěstí v nové životní etapě. Že je venku zima a je třeba se oteplit a že má i on rád nás a některé možná trochu víc a někteří zase trochu víc jeho, se ze začátku prokazovalo smrštěmi panáků a později i více názorně/hmatatelně. Já si zažil svůj “coming in” mezi Nightridery, s pokročilou hodinou to ale v hospodě (a dokonce v případech více osob!!!) vypadalo na slušnej “coming out”. Naštěstí vše dobře dopadlo a Samík ten spermicidní gel nakonec snad užije 🙂 Dalším dárkem bylo opravdu krásné výtvarné dílo umělce Petra Š., viz fotogalerie. Ti, kdo si myslí, že je to (dokonce něčí) klobása a z toho odvozená jakási hyperbola, se pletou, je to prostě upomínka našemu Špejlíkovi. A samozřejmě musím zmínit i všemi podepsaný dres. Ať Tě tam v těch divočejších končinách chrání, snadno všem ukážeš, že máš spoustu kamarádů, kteří se Tě zastanou. Tak, Samouši, ať Ti to jezdí, ať se Ti daří a brzy na viděnou. A nezapomeň se přihlásit na ten půlmaraton s výzvou do 1:35, jak jsi se kasal… 😉
Trasa: 46 km, pravý břeh Vltavy až k železničnímu mostu, podél kolejí, na Hrdějovice, lesem kolem Ort, Borek, k letní plovárně, dálnice, kolem střelnice, Mojským lesem na Červený Újezdec, zelená Pod Vlčí jámu, modrá na Jelmo, zpět do Mojského lesa, Libnič, kolem potoka Dobrá voda do Lišova, loukou na Locus perennis, zadem na Mrhal, přes hráz, levou stranou rokle do Rudolfova, zadem kolem slévárny, Husovou kolonií do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Vítek, Banán, Pavel T., Stanly, Venca, Samouš
Pád: Hony
Defekt: nikdo
Trackmaker: Banán
Komentář: Je úterý 12:03, známé pípnutí signalizuje příchozí zprávu na Viberu. Tuším, že to nebude jen tak, a kontroluji onu příchozí nadílku zpráv. Neblahá předtucha se naplňuje, z Esklátor Gangu se stává lazaret. Tak jako minule je tu rýmička, kašílek, bolavá zádíčka, ale i přesto se večer scházíme v hojném počtu. Mého návrhu zdolat zasněženou Kleť se zalekl Banán a ujal se hbitě dnešního trasování aby nasměroval vyjížďku do Mojského lesa. Jako každý začátečník v trasování to Banán ze začátku napálil po stezce kolem Vltavy a u čističky jsme již jeli bez Stanlyho. Vyžádaná pomoc při trasování měla za následek to, že Banánem zvolené uhlazené úseky byly doplněny o zasněžené kořenové trejlíčky, kterým se chtěl vyhnout a vyjížďka se protáhla celkem na bezmála 46 kilometrů v trvání kolem tří hodin. Vždy když Banán navrhl nějakou variantu, Vítek nebo já jsme ho nahnali do terénu, s tím, že je to škoda neprojet, když je tak krásně nasněženo a zamrznuto. Vždy po vyjetí na lesní cestu, jen Vítek bezelstně prohodil: “Tak si to trasování Banáne zase vezmi!” a já zase urputně prosazoval všechny návrhy na prodloužení trasy, moc mne to bavilo. V okolí Lišova, když už docházely síly, Vítek částečně nechtěně vřadil pár lučních výjezdů v kyprém sněhu, za které sklidil vlnu nevole, já si to škodolibě užíval a pak jsem byl nejspíše po zásluze ztrestán pádem. Za Locus pernnis jsme dokonce křižovaly Stanlyho stopy, který zde dnes také pojezdil. Společně jsme se pak setkali až v Čéčovce, kam dorazil i Vláďa Holoubek, Kocour a Petr Pokorný. Dnes doslova na pár pivek, protože díky pozdnímu příjezdu a brzké zavíračce byl čas na posezení jen něco málo kolem hodiny a půl. Vynahradíme si to však příští úterý, na rozlučkovou oslavu nás všechny zve Samouš, bude oblíbený tatarák. Je to zároveň i výzva pro ty, co by rádi poprvé vyjeli na noční vyjížďku. Podotýkám zároveň, příště se jedná o jedenáctou vyjížďku, budeme tedy přesně v polovině noční sezóny.
Doražte v 17:30 hod k Dlouhému mostu – u Hocha. Samík si připraví a odtrasuje kratší vyjížďku a pak s ním společně posedíme v Čéčovce. Tedy pokud se neztratíme. Kdo nemá světlo, napište, máme nějaké k zapůjčení.
Neodpustím si zhodnocení vyjížďky do Mojského lesa, jakožto kontroverzní destinace k bikování. Pokud nastane správná konstalace počasí a natrasování, jedná se o velice vydařenou vyjížďku. Znovu je vidět, že zapojit do trasování novou krev není k zahození. Banáne (Vítku) pěkně jsi to vymyslel.
PS: Dnes SBS nebude, přesunuto na zítra 05.01.2017 od 19:30 U Hada.
Hony
Night Ride 2016/2017 – Dosavadní destinace
Trasa: 32 km, přes nádražní lávku na Dobrou Vodu, pod hřbitovem, nahoru pod Dubičák, Malé Dubičné, odvodňovací strouhou pod Kodetku, okolo Děkanského Dvora, zpět na hráz Mrhalu, zadem na Jivno, nahoru na Babu, sjezd dolů, hranou lesa až k Hůrskému rybníku, kolem Aleše přes Adamov, zadem kolem slévárny do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Vítek, Stanly
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Vítek
Komentář: Tak jsme si zbyli jen tři, Vítek, Stanly a já. Takto zdecimované družstvo rýmičkou, bolestí zad, vánočními dárky a běžeckou přípravou už opravdu dlouho nebylo. Po rozboru možností kam vyrazit, abychom se vyhnuly bahnu, padla volba na lokalitu kolem Mrhalu a ukázalo se, že jsme se nemýlili. Mohli jsme si tak naplno užít skvostně jetelné nezarostlé kořenové trejly bez sebemenšího náznaku nejistoty. Trefit v nočním lese všechny naplánované pěšinky nebylo jednoduché, ale nakonec se nám to zdárně podařilo. Celou vyjížďku si s námi dal i Satnanly, kterému jsme přizpůsobili tempo. Byl určitě moc rád, že si mohl dát všechny ty kořeny, příkré sjezdy a prďácké výjezdy. Několikrát opakoval, že dává přednost raději těm značeným turistickým stezkám, tak jsme si na závěr dali Babu tam a zpátky, aby si ty neznačené pěšinky řádně užil. Proběhla i kontrola Alešákovo vánoční výzdoby domu, čekalo nás však velké zklamání, všude tma tmoucí. Až dnes po obdržení Alešovi fotky v mořském příboji, coby nominace na nejlepší otužileckou fotku, mi došlo proč. Přiblížení k domovské hospůdce polní cestou za slévárnou nás vytrestalo totálním zabahněním doposud čistých kol. Stanly se nám víc a víc opožďoval, přemítali jsme tedy nad tím co to způsobilo, zda technicky náročný terén, nebo to, že ho nežene chuť na orosené pivko? V Čéčovce jsme si daly každý to své, Vítek Kozlíka, já Plzničku a Stanly čaj. Poslední vyjížďka v roce 2016 je tedy za námi a těšit se tak můžeme na ty další již v roce příštím.
Těším se na Vás v novém roce 2017.
Hony
Trasa: 32 km, kolem Vltavy na Maťák, k Plánskému jezu, přes louku na Včelnou, nahoru po žluté, sjezd lesní pěšinou ke trati, kolem ní, znovu na žlutou, kolem Mohyl, před Plavem pravá, pole, louka, les, loudání po lese Záduch, Amerika, Doudleby, zelená na Plav, kolem vodárny, Vidov, po modré kolem Malše a přes náves do Juvelu.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Banán, Vítek, Pavel Tíkal, Šiklín, Venca, Samouš, Lojza, Kosa, Jakub
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Kosa
Komentář: Znovu mám trochu přimrzlo, teplota -4°C, jasno, místy sníh, toť startovní podmínky dnešního Night Ridu. Toto úterý se neslo v duchu několika významných milníků. Jedná se o poslední předvánoční vyjížďku, přesně v tento den mám narozeniny a i díky tomu do řad Nezmarů pronikla po dlouhé době značka Trek.
Do vánoc jsem s novým zimákem značky Trek nevydržel. Nedalo se jinak a na start jsem dorazil s na míru poskládaným novým bikem. Vedlo k tomu více okolností, manželce se nelíbilo, že v bytě parkuji již třetí kolo, nemohl jsem se dočkat až kolo vyzkouším a tohle úterý byly parádní povětrnostní podmínky.
Kosa pro nás připravil moc hezkou motačku po lese s příznačným názvem Záduch. Došlo i na oblíbené potláčání, které bylo komentováno motem závodu, jehož jméno nesmí být vysloveno. Ani nevím zda mohu ono moto zmínit, co naplat Google to určitě najde, ale nedá se jinak: „Co nejde vyjet, to jde vytlačit. Co nejde vytlačit, to jde vynést. Když to nejde ani vynést, tak teprve v ten moment jsi na, TY VÍŠ ČEM.“ Každopádně znovu po čase nová neprobádaná lokalita, nebo alespoň minimálně ježděná. Velice to dnes svědčilo Lojzovi, celou vyjížďku jsme mohli vidět jen jeho záda a frekvenci šlapání ala motorová myš zapříčiněnou jeho singlespeedem.
Při vánočním průjezdu trhem na Budějovickém náměstí jsme narazili na Větráka popíjejícího vánoční punč. I jeho jsme zlákali aby dorazil na předvánoční posezení v Juvelu, kam mimo jiné dorazili běžmo Majkl, kolmo Ondra, doktor Míča a Eri. Osobně jsme mohli poznat i Kososvo bratra Petra Kosaře, o kterém jsme doposud slyšeli jen z vyprávění.
Vánočně narozeninová vyjížďka se závěrečnou párty se myslím vyvedla na výbornou.
Všem přeji krásné a klidné svátky.
Hony
Trasa: 34 km, vlakem v 16:04 do Písku, městem na Budějovické předměstí, po červené k chatě Živec, po zelené na Velký Mehelník, sjezd k Novodvorské křižovatce, po červené až ke křižovatce U Luňáka, žlutá přes Paseky pod Vysoký Kamýk až do Protivína, ve 21:27 vlakem do ČB.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Banán, Stanly, Vítek, Pavel Tíkal, Šiklín, Samouš
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Vítek
Komentář: V rámci získávání bodů na loudání jsme zařadily netradičně vyjížďku začínající a končící cestou vlakem. Cílem bylo dosáhnout vrcholu Velkého Mehelníku s n.v. 633 metrů. Překvapivě se této akce zúčastnilo příslovečně sedm statečných, i když ne všichni jsme se společně vraceli do Budějovic, ale nepředbíhejme.
Po zakoupení hromadných jízdenek a nezbytných pivek na cestu (vlakem se totiž vždy jezdí s takzvanou “Táškou”, což je síťovka plná lahváčů, aby cesta rychleji ubíhala) jsem se nahrnuly do vagónu na přepravu kol. Místa v kupé byla zaplněna, a tak nám nezbylo nic jiného, než absolvovat cestu do Protivína v přepravní části – klasický dobytčák. Ještě jsme ani nedopili a Vítek již pobízel rozverné družstvo k výstupu. Chyba lávky, ještě nás čekaly dvě stanice, které jsme tak absolvovali oblečeni a bez piva. Následoval rychlý přestup na lokálku směr Písek a zanedlouho nezbytné čůrání před nádražím v Písku. Pivko je na tohle prevít.
Rychlé promotání Pískem mělo za následek ztrátu Stanlyho. Stanly ale nenechal nic náhodě, již minulé úterý vyzpovídal Vítka a plánovanou trasu si podrobně zaznamenal na pivní lístek s logem Juvel. Do výjezdu na Velký Mehleník jsme se tak pouštěli ve dvou skupinách 6+1. Závěrečný prďák těsně pod vrcholem nás donutil potláčat, ale vrchol byl dobyt. Následovalo nezbytné loudalské foto, prohlídka poutního místa a sjezd dolů. Střídající se hustá mlha s mlhou ještě hustší, mokré podzimní listí zakrývající kameny a rozryté díry divokou zvěří, kluzké kořeny stromů šikmo křižující pěšinky a rozježděné bláto lesní technikou připravily vskutku ideální podmínky vyjížďky. Pod Vysokým Kamýkem padlo definitivní rozhodnutí, neztrácet čas výjezdem k rozhledně, nýbrž ušetřený čas naplno využít v Protivínské nádražce. K celé trase bych podotkl jediné, pokud jsme jely lesními pěšinami, byla to paráda.
Závěrečným průjezdem přes Protivín nás provázela vůně pivovarského mláta, nádražka nás pak uvítala deseti a dvanácti stupňovým Plátýnkem. Pod Kamýkem to bylo vskutku dobré rozhodnutí! Testování tlačenky, klobásky a nakládaného hermelínu, vše pod odborným dohledem řezníka špejlíka na sebe nedalo dlouho čekat. S blížícím se odjezdem vlaku nás začal zneklidňovat fakt, že Stanly ještě nedorazil. Na zaslanou SMS: “Jsme v nadražce, odjezd 21:27” jsem obdržel zprávu: “OK”. V tu chvíli byla jeho sekyra vůči našemu dojezdu cca hodina. Známkou blížícího se odjedu vlaku byla zvyšující se Vítkovo nervozita. Dopité pivo, placení, oblékání zimního dresu, kontrola perónu. Ti, kteří v zimně pravidelně jezdí, tohle již velice dobře znají. Ostatní tak mají spoustu času dopít, zaplatit a v klidu, avšak ještě se značným předstihem dorazit na perón. Tedy krom Stanlyho, stále tu není. Při nástupu do vlaku mi zvoní telefon, prosím paní průvodčí, zda by rychlík nemohl počkat na kamaráda, který je teprve na druhé straně Protivína. Odpověď bohužel znám, NE, nejde to. Stanly mluví o výletu na Kamýckou rozhlednu a bloudění kdesi v lukách. Tahle čtyři a tři čtvrtě hodinová vyjížďka ho nakonec stála i společnou cestu vlakem domů. Zavolá si prý kamaráda, který pro něho z ČB dojede, příště sice nepojede kvůli předvánočnímu shonu v práci, ale po novém roce znovu vyrazí abychom se shledali na startu a pak snad i v hospodě.
Vyjížďky mu pravidelně píšu, protože jezdí sám v “Béčku” a zdá se že ho to stále baví. Každopádně má můj nesmírný obdiv.
Hony
Trasa: 37 km, po modré kolem Malše až do Vidova, kolem úpravny vody do Heřmaně, znovu na modrou do Doudleb, Dolní Stropnice až na Hamr, Hamerským lesem do Plavnice, po žluté kolem mohyl na Včelnou, lesní pěšinou k vodárně, sjezd ke kolejím, podél nich až Mezi Tratě, Meťák a kolem Vltavy až do Juvelu.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Banán, Stanly, Vítek, Pavel Tíkal, Šiklín, Samouš, Vláďa, Alešák
Pád: Samouš
Defekt: nikdo
Trackmaker: Šiklín
Komentář:
Kapitola o Alšovi
Noční bike si tentokráte dopřál i Aleš. Velmi kvalitně motivován Vítkem při jejich poledním setkání poptal na Viberu světlo a postavil se v půl šesté na start. Spoře oděn, tak jak jiní vyráží při teplotách o deset stupňů vyšších, vyrazil do mrazivé noci. Se ctí se tak pasoval do řad Night Riderů.
Kapitola o Samoušovi
Kdo to ještě neví, tak náš oblíbený řezník Špejlík práskne do bot a opustí nás. Od února příštího roku zahnízdí v Sušici a svůj Face propůjčí značce Ponnath. Je to velká škoda, protože jsme se spolu před šesti lety upsaly Nezmarům a do dneška společně zažily nemalá dobrodružství. Na bike ovšem nezanevře, pilovat bude na Svatoboru a na výjezdních zasedání překvapí brilantní technikou a nabušenými kladivy.
Kapitola o cestě
Máz je to, co si biker z celého srdce přeje. Je to přesně pravý opak letních veder. Jak říká Honza Kopka, proti chladu se bránit lze, proti horku však jen velmi obtížně. V zimně prostě dáš full gas a je to. Pozor ale na zamrzlé louže, na těch to zatraceně klouže, Samík o tom ví své. Cestou bahno nepotkáš, i na místech kde po celý zbytek roku jinak leží, pustit se do oranice problém není. Mrazivá noc je to, co biker rád má.
Hony
PS: Příští úterý 13.12.2016 vyrážíme vlakem do Písku, výjezd na Velký Mehelník, cesta do Protivína přes Vysoký Kamýk a návrat vlakem.
Sraz na nádraží v 15:55 hod nejpozději (vlak odjíždí v 16:04), zpět v ČB budeme ve 21:55 hod.
Trasa: 39 km, Švábák, Mokré, Závraty, Švehlany, Vrábče zast., kolem kapličky, vytlačit brutální trhák na zelenou, do Sedla Kluku, po hřebeni k Bohušovické myslivně, pod Horu, k Myslivně, Habří, Lipí, Kaliště, Třebín a Čtyrákem do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Hony, Venca, Banán, Stanly, Lojza, Pavel Tíkal, Kosa, Eri, Samouš, Jakub Folbr
Pád: Venca
Defekt: nikdo
Trackmaker: Kosa
Komentář: Je to k nevíře, do první mrazivé noci je připraveno vyrazit deset bikerů, a to chybí Šiklín s Vítekem, kteří objíždějí vrcholy pro nominaci na Loudání. Eri si přivedl posilu, která se prý v bikerské obci vždy hodí, stomatochirurga Jakuba. Sympatický chlapík s číslovkou 91 v rodném listě, nefrfňá, jede mu to, směrem co traser určí, do hospody po vyjížďce zajde. Hoši, hoši, to je ukázkový přístup, mnozí by si z něho mohly vzít příklad a navíc nám výrazně sráží věkový průměr skupiny.
Potřeba brázdění sněhových závějí nás vede úbočím masivu Kluka těsně pod jeho vrchol. Sněhové radovánky se však nekonají, odpolední sněhové přeháňky byly jistojistě lokálního charakteru. Hřebenovka je pokryta do hněda zbarveným listím, které šustí pod našimi koly. Samíkovo hlad a všudypřítomný mráz žene skupinu svižným tempem zpět domů. Míjíme nový studentský klubu v univerzitním kampusu zaplněný hloučky osamocených studentek. Mi však jedem dál, utvořit svůj vlastní osamocený hlouček do oblíbené Čéčovky.
Hony
PS: Nepřehlédněte Eriho přípravu na čerty.
Trasa: 33 km, kolem Dobrovodského potoka na Dobrou Vodu, kolem hřbitova, po červené pod Dubičákem, kolem Dubičného potoka na Hlincovku, Kodetka, nahoru kolem vysílače, sjezd k Mrhalu, po hrázi, zadem kolem Locus Perennis do Lišova, žlutá pod Větrník, kolem potoka na Libnič, Hůry, zadem ke slévárně, Husovka a do Čéčovky.
Výškové metry: ??? m
Účast: Jan Mareš, Vítek Sirotek, Václav Krutina, Banán, Petr Šikl, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Eri, Vláďa Řehoř
Pád: Banán
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Směr je jasný, vyrážíme na Lišov! Sotva vjedeme do lesa nad Dobrou Vodou, nemá valná většina skupiny ani potuchy, kde že to jezdíme. Ježdění přes letní sezónu s pohledem zabodnutým do zadní gumy bikera před sebou situaci v nočním terénu nikterak nenahrává. Záchytnými body se tak mnohým stávají lanovka na Dubičáku, těch okolo Budějovic opravdu mnoho není, dopravní značka “LIŠOV”, číst doufám umíme všichni a v neposlední řadě víloha hospody Čéčovka, na kterou se již všichni moc těší. Cíle je dosaženo, půllitry se již plní.
Hony