Archive for the ‘Night ride 2016-17’ Category

ESKALÁTOR GANG ZVE VŠECHNY BIKERY NA ÚTERNÍ NOČNÍ VYJÍŽĎKU

PRVNÍ NIGHT RIDE SEZÓNY 2016-17

 31.10.2017 v 17:30 hod

Sraz jako vždy u Dlouhého mostu, strana u Hocha.

Neváhejte vzít lampy a vyrazit s námi. 

Všichni jste samozřejmě srdečně zváni na posezení v Čéčovce od 20:00 hod.

EG

Trasa: 28 km, kolem Vltavy k Meťáku, Mezi Tratě, Roudné, Vidov, k úpravně vody, pod Heřmaň, přes Zborovský potok, k chatkám, Borovnice, Nedabyle, Doubravice, skrz Hodějovický les, kolem Špačkárny, podél Malše a Vltavy až do Čéčovky.

Výškové metry: ?

Účast: Vítek, Hony, Venca, Stanly, Šiklín, Kosa, Banán, Lojza, Tuča, Jakub, Petr. P., Přema

Pád: Venca

Defekt: nikdo

Trackmaker: Kosa

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Čtvrtá noční sezóna se pomalu chýlí ke konci, scházíme se v hojném počtu u Dlouhého mostu abychom společně naposledy vyrazili vstříc nočnímu dobrodružství. Teplota a počasí je jarní, 13°C, polojasno a téměř celá první polovina vyjížďky se bude odehrávat za světla. Je to předzvěst nezadržitelně se blížící letní sezóny. Poprvé a zároveň naposledy si přijel lampami nasvícené krásy noční krajiny vyzkoušet i Přema. Trasa vyjížďky směřuje přes Borovnici, stejně tak jako ta v sezóně první a nasnadě je tudíž myšlenka o hlubší symbolice této náhody. Průběh vyjížďky se vyvíjí tradičně. Venouš jede sto metrů před skupinou v jejímž čele je Tuča  na singlu a na konci ti, co mají ve výčtu účastí číslovku jedna či dva. Všichni Legenďáci na singlech točí víc než kdy jindy. Vítek předvádí taje teleskopické sedlovky, vítězí v počtu pohyblivých částí na biku. Jako klíště se nás na chvostu drží Stanly. U Heřmaně zastavujeme a popíjíme iontové nápoje z petek na počest nového největšího Night Ridera, nemá to chybu. Konečně je čas rozžehnout lampióny, ponořit se do temného lesa nad Zborovským potokem a užít si tu pravou noční jízdu. Dáváme si trail Hodějovickou roklí, projíždíme trochu bahna u Špačkárny a neomylně míříme městem rovnou do Čéčovky na očekávanou závěrečnou párty. Oslava je velkolepá, připíjíme na Banánovo jmeniny, vyhlašujeme největšího Night Ridera sezóny a další neméně hodnotné umístění v níže popsaných disciplínách. Pohostinnost a ochota obsluhy naší nejčastější základny v Čéčovce je příkladná, točené pivo ještě lepší, přesně tak jak to má být.

To, proč je noční sezóna vždy senzační, je především o lidech kteří se jí účastní. Tahle parta nadšenců brázdící noční krajinu za každého počasí prostě nemá chybu. Kluci díky.

Na závěr použiji Kosovo slova: “Celé to poježdění s lampiónama je zábava. Moc jsem si zase tuhle noční sezónu užil. Díky”

Za Eskalátor Gang Hony

Výsledky NIGHT RIDE sezóny 2016/17:

Největší NIGHT RIDER – Vítek Sirotek (i díky Alici)

Největší PADÁK – Pavel Tikal (díky Samoušovi, který sezónu nedokončil)

Největší PÍCHAČ – Ondra Ludvík (pouze jednou vyjel, navíc na silničce a smolař píchnul)

Největší TRACKMAKER – Pavel Kosař (otec zakladatel)

Největší SKOKAN ROKU – Stanly (borec od přírody)

Největší BĚŽEC – Jan Ludvík (před jeho výkony smekám)

Za největší materiální přínos všem Night Riderům byly oceněni – Lojza Orgoň a Jiří Tuček

Poděkování patří i všem ostatním členům Eskalátor Gangu i těm, co nás přišli do hospůdky podpořit.

Statistiky:   NIGHT RIDE

[Show slideshow]

Eskalátor Gang zve všechny bikery na úterní závěrečnou noční vyjížďku, po níž bude následovat vyhlášení nejlepšího Night Ridera sezóny 2016-17 v restauraci Čéčovka.

Sraz jako vždy u Dlouhého mostu, strana u Hocha v 17:30 hod. V plánu je trasa v blízkosti Budějovic s dojezdem do Čéčovky kolem 20:00 hod.

Neváhejte vzít lampy a vyražte s námi. Nezmaři, může to být zároveň rozjížďka před letní sezónou 2017.

Všichni jste samozřejmě zváni na závěrečné posezení v Čéčovce.

EG

Trasa: 40 km, Březí, Opalice, Štěkře, Harazím a dál už jen červená Černice, Mirkovice, Malčice, Věžovatá Pláně, Poluška, a rychle dolů do hospody Rejty, Kaplice nádraží

Účast: Vítek, Venca, Šiklín, Kosa, Tůča, Pavel T., Ondra L., Petr P.

Hony jako největší kandidát na nočního pilníka překvapivě ne. I když “průprava při zimním koupání nese své ovoce”, jak nedávno psal, se přeci jen něco zvrtlo, a zmohla ho rýmička 🙂 🙂

Pád: nikdo (se nepřiznal)

Defekt: Ondra L.

Trackmaker: Šiklín

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Vyjížďka na Polušku patří k těm nejnáročnějším. Obávali jsme se, abychom to stihli, tak jsme obětovali Kotek a až k Černicím to valili po silnici. Uklidnilo mě jen to, že bude víc času na párty v cíli. V 19:50 jsme vjeli za Mikrovicemi do terénu a začala velká paráda. Přes potůček je opravená lávka, jen byla bohužel projektována pro pěší. Vede kolem stromu, takže i když jedete pneumatikou těsně u kraje, tak se tam nevejdete s řídítkama. Jen Peťan ukázal, co všichni víme, v plné jízdě hodil řídítka na stranu a zpět a excelentně projel. Jak jednoduché. My ostatní musíme řídítka buď uříznout, nebo počkat, až se kromě teleskopických sedlovek budou i řídítka vyrábět teleskopická. Stoupání úvozem a dál pěšinkou ve smrkovém houští nás prověřilo. Kamenitý trháček, závěrečný výjezd lesní cestou a už je tu vrcholová louka. Slavíme Budvárkem a dál nás čeká jen sjezd. Ve 20 hod usedáme do hospody. Dokonce bysme stihli dřívější vlak, ale na to nikdo nemyslí. Hospodský má vše pod kontrolou. Má uvařený výborný guláš s knedlíkem či chlebem, točí Černou horu. Zajímavostí bylo, že počet účastníků na vyjížďce nám dost kolísal. Vyjelo nás šest. Dva bajkeři se cestou odpojili a vrátili se domů po ose. Do hospody jsme dojeli čtyři. Očekávali jsme posily, ale i tak to bylo překvapení. Ondra L. s Petrem P. přijeli na silničkách. Průměrnou rychlostí 20 km/hod, s defektem a Petr bez světel. Nová kapitola night ride! Dále dojel autem Ondra M. a na závěr doběhnul Honza L., pořádná porce 33 km. Najednou nás bylo osm. Takovou magickou přitažlivost má hospoda v Kaplici-nádraží! Sedm nás cestovalo vlakem. Trochu nás mrzelo, že silničáři odmítli složit přijímačky do eskalátor gangu. Přitom Ondra měl nakročeno na zápis do dějin. Buď by byl první silničář v eskalátor gangu, nebo by po pádu byl první noční člen triple gold clubu. Na závěr nás pět nejvyprahlejších ještě zašlo na pivko v ČB.

Zdar V.

Komentář od Honyho: Poluška je moje srdeční záležitost. Dilema jet a oddělat se, nebo o tuhle vyjížďku přijít a navíc být už počtvrté druhý bylo opravdu trýznivé. Ještě těsně po páté jsem přemýšlel, zda nesednu s Ondrou alespoň na silničku. Tahle rýmička, kterou jsem nakoupil během jarních prázdnin od spolulyžníků v Peci pod Sněžkou byla a stále je výživná. S nějakou normální bych jel a nebylo by to poprvé, ale kluci, tohle fakt nešlo. Vše má zřejmě svůj smysl a děje se z nějakého důvodu. Více než meta nejvyšší mne opravdu mrzí má Poluška, hospoda naproti nádraží v Kaplici, kde jsem mohl potkat kolegy z ENGELa a cesta vlakem zakončená eskalátorem. Někdy v úterý, když mám slabou chvilku mne Pilník žene spolehlivě do sedla, je to takhle pro mne stále nedosažená výzva. Kdybych ho získal, kdo ví, zda by stále byl mým hnacím motorem.

Doufám, že gulášek od Karlose v hospodě chutnal. Cesta k němu byla zajímavá, trochu z pohádky o kohoutkovi a slepičce a stojí za zmínku. Výzvu k zajištění restaurace jsem přijal ve stavu nemocných v posteli. Plánovaná zastávka cestou domů z práce tak nemohla být realizována. Nezbylo než využít služeb internetu a Googlit, ovšem bezvýsledně. Slečna v Infocentru Kaplice do restaurací tohoto typu nechodí a zda je některá z těch v Kaplici – nádraží v provozu neví. To paní z obecního úřadu Střítež ví, že Kafé Pizza na rohu není v provozu, chodí naproti na poštu a všimla si, že je vystěhovaná. Hbitě mi dává kontakt na starostu, který právě vyráží do terénu, mám prý zavolat za chvilku, vidí ho z okna jak nastupuje do auta. Volám hned a vyplácí se to, staví se cestou v hospodě naproti nádraží, zavolá mi zpět a předá k telefonu hostinského. Telefon mi po chvilce zvoní a starosta mi předává hostinského, ozve se: “Tady Karlos”. Hlas je mi povědomý, rovnou hospodskému tykám a domlouvám občerstvení pro kamarády. Klaplo to, slíbených pár porcí gulášku pro vás kamarádi vyšetřil.

Hony

Eskalující eskalátor video

[Show slideshow]

Trasa: 33 km, Škodovka, Rudolfov, nad Adamovem, Baba, pěšinky k Jivnu, pod Mrhal, Hlincová Hora, odvodňovací kanál, motokroska, Dubičák, z kopce do Čéčovky

Účast: Vítek, Stanly, Venca, Šiklín, Kosa, Lojza, Tůča, Jakub, Petr Podhola

Pád: nikdo, co se stalo po mandlovici zůstalo na pěšince pod Dubičákem

Defekt: nikdo

Trackmaker: Šiklín

GPS: www.endomondo.com

Komentář: A je tu poslední měsíc nočních vyjížděk. Sejdeme se už za světla a lampičky zapínáme, až když se vjíždí do terénu. Přes den pro změnu pršelo. Intenzivní přeháňky ale k večeru ustaly, takže se zdálo, že bude sice bahno, ale bez deště. Bez deště skutečně bylo. Padaly vlhké krupky. V lese to pravé k nácviku techniky. Kde nebylo bahno nebo podmáčená louka, tam byly mokré uklouzané kořeny. Přesto na tvářích bajkerů  byly jen úsměvy. A na konci vyjížďky na Dubičáku dokonce úžas, překvapení, obdiv, omastek a pivní pěna. Peťan si připravil oslavu narozenin s občerstvením! U kapličky na Dubičáku čekal připravený ohýnek, jen škrtnout sirkou. Svačinářka 🙂 (velké poděkování pro Janu) z batůžku vybalila špekáčky, chleba, hořčici. Peťan z křoví vylovil připravené buřtklacky. Na chvilku odběhnul a vrátil se se soudkem piva – prostě dokonalé!!! Na závěr kolovalo něco ostřejšího. Do sjezdu pěšinkou z Dubičáku jsme tedy šli srdcem a s odvahou a odhodláním, které mělo zakrýt technické nedostatky. Bohužel to nestačilo (lektvaru bylo buď moc nebo málo) a Peťan se moc bavil. Natočit z toho video, tak by to prý byla perfektní reklama na mandlovici 🙂 . Naštěstí se to obešlo bez poškození těl a kol. Později nás to ve sjezdu rozprášilo a do Čéčovky jsme se sjížděli po skupinkách. Tam oslava pokračovala Kozlem a rumem. Perfetní, díky Peťo!

Na příští týden, předposlední vyjížďku, je naplánována Poluška a návrat z Kaplice nádraží vlakem ve 21.48.

V.S.

[Show slideshow]

Trasa: 34 km, Švábák, Šindlák, panelka, Závraty, Vrábče Zastávka, Holubov, Krásetín, pěšinkou k pionýráku, po Babské na Kleť, zastávka v hospodě, po zelené do Krumlova na Slepou Kolej.

Výškové metry: 811 m

Účast: Hony, Vítek, Stanly, Venca, Šiklín, Kosa, Lojza, Jakub

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Šiklín

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Uplynuly téměř čtyři noční sezóny, muselo být ujeto dva tisíce pět set třicet devět kilometrů na osmdesáti dvou nočních vyjížďkách, abychom stanuli před výzvou nejvyšší, Kletí. Naše hora hor, kopec na který jsme jistě do jednoho stoupali nejčastěji. Je znovu jiná, dává poznat rozmary své majestátnosti. Cestou k ní nás doprovází dešťové kapky dopadající do našich tváří. Sjíždíme do Holubova a před námi je hodina poctivého stoupání. Krásetínský asfalt opouštíme nástupem do příkré pěšinky na hraně lesa před Podlužím. Přísnou, ale o to hezčí pěšinkou, Kosa singlespeed vede, ostatní funí a já chválím Šiklína za montáž trojpřevodníku. Zkratka po žluté je nad naše síly, na Babskou najíždíme znovu po asfaltu na němž se skupina trhá a výjezd do vrchu je tak trochu individuální akcí. Poslední třetinu výjezdu doprovází vydatné sněžení, v čerstvě napadaném sněhu zanecháváme první stopy. Na Kleti nás ovšem čeká překvapení, otevírají se zamčené dveře hospody a vrchní nás sám zve dál a nabízí občerstvení. Prý viděl světla a myslel, že se blíží dodávka se zbožím. Námi však zaskočen nebyl, protože o chvilku dříve dorazili místní běžci z Krásetína. Dres s nápisem BK Nezmar okamžitě prozradil příslušnost k oddílu a rychlý dotaz směřoval na to, zda za námi nejede kolega odhadce P. Pokorný, protože světel běžci napočítali v Krásetíně osm a my jsme v hospodě jen dva. Mne a Kruťáka vřelý přístup a tvrdá výchova k abstinenci během vyjížděk tak svazovala, že jsme v první chvíli nevěděli co si objednat a zda vlastně můžeme. Vzhledem k počasí došlo jen na horký čaj, v mém podání vylepšený rumem, o který jsme se s ostatními posléze podělili. Ten můj všem chutnal víc, je asi jasné proč. Během desetiminutové zastávky pokryl naše stroje čerstvý sníh. Otřeli jsme tedy sedla a pustili se zprvu po žluté kolem hvězdárny a následně po zelené do Krumlova. Za světla bychom do toho možná nešli, ale v noční sněhové vánici to nebyl problém. Během rychlého klesání přešlo husté sněžení v intenzivní déšť, který nepovolil až do cíle v hospodě Slepá Kolej. Tam Véna zjistil, že opomenul brýle na lavičce v Holubově, které mu ale ještě ten večer Standa Tabery vyzvedl a ponechal u něho v úschově. Véna prý pro ně vyrazí s lahví slivovice, tak jen pozor, aby ztráty nebyly rozsáhlejšího charakteru. I přes nepromokavé oblečení nám pronikla voda takřka všude. Trochu jsem litoval, že nevozím náhradní triko, ale průprava při zimním koupání nese své ovoce, vydržel jsem. Tohle vynahradilo mou absenci na nedělním ponoru. Vítek kupříkladu vytáhl triko, které vozí celou zimní sezónu v báglu a pochvaloval si, jak se to konečně vyplatilo. Ti, co triko a nebo otužileckou průpravu neměli, bohužel trpěli až do konce. Honza Ludvík, který za námi doběhl, taktéž promočený na kost, dokonce zvažoval telefonát Lence, aby jej odvezla od vlaku domů autem. Blížíme se k hlaváku a já zjišťuji, že mé promočené rukavice zůstaly na Slepé Koleji, ksakru. Závěrečnou spanilou jízdu Eskalátorgangu nám bohužel překazila ochranka již v nádražní hale, což způsobilo rozkol v družstvu a do víru vášně úterní noci jsme vyrazili už jen tři. Platánek U Černého Koníčka byl excelentní, seděli jsme u topení v jedné řadě jako kohoutci na bidýlku a kochali se krásou prostor restauračního zařízení. Středa odpoledne – rukavice mám a s nimi fotku našeho úterního útočiště.

Hony

[Show slideshow]

Trasa: 29 km, podél Malše až do Vidova, k úpravně vody, nahoru na Heřmaň, Borovnice, lesem na Novou Ves, Hůrka, Staré Hodějovice, trail kolem Hodějovického potoka, kolem odkalovací nádrže, Nové Hodějovice, Špačkárna, kolem Malše, přes náměstí do Čéčovky.

Výškové metry: ??? m

Účast: Hony, Vítek, Stanly, Venca, Šiklín, Kosa, Tuča

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Kosa

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Vyrazit po běžkařském přechodu Šumavy na bike nebyla zrovna úplná paráda. Ani vynechání pondělního SBS a věnování se intenzivnímu odpočinku zcela nepomohlo. Jako ještě nikdy se mi na kolo nechtělo, a to opravdu dlouho nepamatuji. Navíc dopolední vytrvalý déšť zlomil Vítka, který nabídl suché zázemí tréningové haly SBS, aby naše kola a dresy zůstaly pěkně čisté. Je to zvláštní, protože Vítek zároveň tvrdí, že nejsme z cukru a déšť Nezmara nezastaví, ale dnes jsem s jeho návrhem rád souhlasil. Nicméně odpolední sluníčko a chuť provětrat hlavu na čerstvém vzduchu zvítězili a sedm statečných vyrazilo se západem slunce vstříc bahennímu dobrodružství. Bahno bylo opravdu všudypřítomné, ulpívalo na kolech, rámu, bidonech, dresech i obličeji. Několikrát jsem dokonce kontroloval, zda nemám defekt zadního kola, ale bylo to znovu mazlavé bahno co způsobovalo plavání zadního kola. Zaslechl jsem Vítka jak mrmlá, že jsme mohli jezdit v suché hale, ale nikdo mu nevěnoval pozornost. Ani já ne, bolely mne nohy, kolo v rozbředlém terénu nejelo a dolehl na mne splín. Tak nějak jsem vysel pořád vzadu se zrakem zabořeným do zadního kola přede mnou a bezduše jsem točil. Zásadní obrat přišel zhruba v polovině vyjížďky, když to Kosa střihnul do lesa za Hodějcema. Jako kdybych měl v hlavě spínač reagující na vjezd do singltrailu, splín a bolest nohou byly ty tam. Následovala čirá radost a zábava. Průjezd Srubeckou roklí bez šlápnutí, včetně přejezdu hlubokého koryta potoka po Tučovo vzoru. Před Špačkárnou jsem neměl dost a se slovy: “Rovně do bahna” jsem to poslal do pěšiny kolem Malše. Skupinka se nám tak na chvilinku roztrhla na dvě půlky, které se setkaly znovu u můstku na začátku Mlýnské stoky. Společná cesta na závěr vedla přes náměstí přímo do Čéčovky, kde jsme se posléze setkali s Větrákem. Ještě ten večer dorazila Tučovo zpráva na Viberu: “Hoši dnešní blátivá vyjížďka byla super akce. Díky.” Zprávu jsem dočetl a s dobrým pocitem šel spát.

Hony

PS: Příští úterý se chystáme přímou cestou na Kleť, sjezd po zelené do Krumlova a návrat vlakem ve 21:01.

Trasa: 24 km, Čína, kolem výpadovky na Lišov, kruháč, zadem na Úsilné, lesem pod dálnicí, kolem potoka Dobrá voda na Libnič, po žluté, k vysílači, lesem kolem výpadovky, Úsilné, kolem Čertíka, podchodem u hřbitova, Kněžskodvorskou, nadchodem až do Čéčovky.

Výškové metry: ??? m

Účast: Hony, Vítek, Tiki, Venca, Šiklín, Kosa, Lojza, Tuča

Pád: Tiki, Kosa, Hony

Defekt: nikdo

Trackmaker: Kosa

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Jezdit v letním dresu nejdéle do západu slunce po vyhřátých mezích, by si jistě přál každý. Vyrazit do mrazivé noci po ledem zalitých pěšinách vyžaduje nejenom odvahu, ale i pravé bikerské srdce. Dny se prodlužují, start a první kilometry vyjížďky provází soumrak. Stmívá se však rychle, lampy zapínáme ještě před výjezdem z městských uliček. Lesní cesty pokrývá povětšinou souvislá vrstva ledu který se místy blyští jak zrcadlo, na lesních pěšinách je umrzlý sníh. Je to opět škola postřehu, mistrovství v rovnováze a citu v ovládání našich strojů. Sebemenší zaváhání je okamžitě potrestáno tvrdým pádem. Pod vysílačem přichází odměna v podobě hltu zlatavého moku, nemá to chybu. Při návratu vřazujeme něco málo z Urban trial bikingu v podobě průjezdu podchodu u Otylky, který bravurně zdolává pouze Vítek. Trochu smyků při přejezdu nadchodu přes Plzeňskou a rychle do Čéčovky ke stolu s rezervací od Samíka.

Hony

[Show slideshow]