Archive for the ‘Vyjížďky 2017’ Category
16 října, 2017 | 
Author: Trasa: 29 km, podél Vltavy na Meťák, Boršov, Samoty, lesem nad Pilota, Zahořice, pod Vrábče, sjezd na zelenou, tři brody nahoru k rybníku, Uhlířská stráň až k vyhlídce nad Dívčí kámen, zpět do Vrábče zastávka.
Výškové metry: 708 m
Účast: Venca, Bivoj, Majkl, Pavel Tíkal, Přema, Aleš, Kocour, Hony, Petr Pokorný, Tonda, Petr Šikl, Kory, Víčko, Stanley, Koubič, Duby, Vráťa Plíhal, Míra Dvořák, Míra Doležal, Banán
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Majkl
Komentář: Úterý, blíží se půl pátá a na Viberu to začíná žít.
Vítek: Z víkendových vyjížděk jsem si (krom spousty krásných zážitků) přivezl bolavá zádíčka a jelikož mi o nic nejde, tak se dnes budu léčit, užijte si vyjížďku, zdar V.
Ondra: Hoši, hoši, angína, ATB a 39°C ukončili velice bolestně můj letošní boj o pilníka. Ostatním 100% hochům přeji hlavně zdraví. O. P.s. Do pi…
Aleš: Ondro, hlavně zdraví.
Petr: Tak tady už může pilníka ovlivnit leda nějaká rašple.
Bivoj: Kuva, sedím na telefonu s generální ředitelkou a máme telemost, jestli to nestihnu, tak se z toho po… .
Petr: Vždyť to říkám!
Bivoj: Kuva, tahám telefon ze zásuvky.
Petr: Taky na mne počkejte.
Aleš: Jedu. (16:32)
Hony: Napište kudy, nestíhám to dřív jak v 16:40. (16:33)
Petr: Vyjíždím od baráku. 16:35)
Majkl: Boršov čekáme. (16:37)
Eri: Já nakonec nestíhám …
To nám to tedy pěkně začíná. Dle dohody se setkáváme v Boršově a pod Majklovo taktovkou se zanedlouho noříme do lesa. Tedy alespoň ti, jimž zdraví přálo, jen zaměstnavatel je zdržoval od úterních povinností. Upřímně bych chtěl politovat Ondru, je to opravdu smůla jak pro něj, tak pro nás. Takhle nám pokazit závěrečný trojboj o pilníka. Jak se zdá, bude to letos boj do samého závěru.
Vyjížďka v poklidu ubíhá a zanedlouho je před námi lesní strouha kterou čistě zdolává Banán, triálový tréning nese své ovoce. Další technickou pasáží je sjezd na zelenou pod tři brody, zde již předvádí své technické dovednosti více odvážlivců. Kýžený cíl naší cesty je před námi, kocháme se vyhlídkou na Dívčí kámen a pořizujeme společné foto. Obracíme to směr hospoda ve Vrábči, kde holdujeme obžerství až do příjezdu vlaku.
Závěr patří Eskalátor gangu a posezení nad závěrečným kroužkem ve Vatíku. Video zde.
Hony
Příště kachna pánové.
Ondro, příležitostí pro získání pilníka bude ještě spousta. Tahle noc je pro tebe.
NOC: “Všechno bude na konci v pořádku. Pokud to není v pořádku, pak ještě není konec.” (John Lennon)
Trasa: 40 km, Švábák, motačka v lese okolo Hada, Vrbenské rybníky, Dasný, kolem rozvodny k Bezdrevu, Eriho stezka, pod Vondrov, kolem Bezdreva, Munice, hranou lesa k oboře, Myslivna, pěšinou nad Vltavou k zámecké zahradě, maturita dolů, pravý břeh Vltavy až ke Zdendovi.
Výškové metry: 404 m
Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Přema, Bivoj, Majkl, Petr Šikl, Víťa, Zdenál, Hony, Eri, Víčko, Toník, Koubič, Duby, Kocour, Víťa Kořínek, Stanley, Sochy,
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Erotokritos
Komentář: Hrozba dešťových srážek nás přiměla zvolit ústupovou variantu a motat se v blízkosti komína, namísto zdolávání nových sjezdařských tratí v úbočí masivu Kluka nalezené Bivojem a Zdenym. Už nyní je jasné, že tuhle parádičku si užijeme až napřesrok. Pro dnešek byla důvěra svěřena Erimu, který se v traserství vypiloval k Ondrovu obrazu, samosebou jak jinak než pod jeho osobním vedením. Poklidný průběh etapy lehce narušilo čekání na ztraceného Bivoje. Navádění po telefonu se díky Bivojově neznalosti lokality, za humny, nesetkalo s kýženým výsledkem. Návrat ztraceného syna nastal až v Municích. Následoval set Hlubockých klasik, během nichž nedošlo k žádným kolizím, defektům, ani ztrátám. Blížící se tma nás spolehlivě nasměrovala po pravém břehu Vltavy ke Zdendovi, kde jsme diskutovali o blížícím se výjezdním zasedání.
Hony
NOC: “Cestu buď najdu, nebo udělám.” Hannibal
Počínaje dneškem, 3.10. 2017, je start úterních vyjížděk posunut na 16.30. Tak jak kdysi již otcové zakladatelé stanovili 🙂
O.
Trasa: 29 km, lávka, Sucháč, Dobrá Voda-hřbitov, Dubičák, Hlincovka, Lustenek, Rudolfov a kolem Škodovky domu (GPS záznam napoví víc 😉 )
Výškové metry: 405 m
Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Přema, Bivoj, Majkl, Aleš, Petr P., Petr Šikl, Víťa, Zdenál, Hony, Eri, Víčko, Toník, Koubič, Duby, Míra Doležal, Kory, Vláďa, Honza Ludvík
Pád: Eri 2x, Majkl, Hony, Vláďa, Petr P.
Defekt: nikdo
Trackmaker: Peťa Š.
GPS: http://www.sports-tracker.com/workout/honymari/59ca8a42205b9b18959bca39
Komentář: Na startu proběhla strkanice o trackmakera, neb si Bivoj se Zdenálem, myslíc na kamarády, připravili překvapení v podobě nově objevených trailíků na Kluku. To ale narazili na tvrdé jádro konzervativců a vyrazilo se vstříc motanici v kopcích kolem Hlincovky, což patří k ultraklasice našeho bike podzimu. Dodávám, že tuhle vyjížďku mám moc rád. Prověrka zdatnosti, zručnosti a orientace v terénu dopadla podle očekávání-celkem dost se vedlo, padalo a ztrácelo 🙂 Pěkný příklad za všechny-po divokém sjezdu dolu k potoku následuje úzká lávka, na kterou si ne každý troufne. Jeden nejmenovaný jezdec, aby nespadl, zvolil bezpečnější přejezd brodem. Za brodem je ale protisvah, na kterém spadl 🙂 Já si tedy poctivě píšu taky jeden pád, i když to vlastně pád nebyl, protože mi kdosi zastoupil při výjezdu do svahu cestu a v nulové rychlosti jsem se opřel rukou o toho času už ležící Alešovo kolo, resp. dráty jeho kola-takže dokonce ani lokýtek nebyl! 😉 Zprávy o některých ztracených a padlých přicházely zprostředkovaně, myslím, že by to byla pěkná fotka z termovize, jak na jedné straně kopce jede vláček bajkerů nahoru, kolmo po vrstevnici jiný, pod lesem čeká třetí a v údolíčku leží kdosi po pádu. Bohužel ale takovou fotku nemám, mám jen fotku od Nezmara, kde jsem si chtěl udělat aspoň společné selfie se Zdenym. Vlezly nám ale do záběru nějaké cizí holky… No, tak jim věnujeme aspoň NOC – ono se ostatně hodí i na nás cyklisty 😉
NOC: Jediný komu můžete stoprocentně věřit, že bude stát vždy za vámi, je váš vlastní zadek
Trasa: 34 km, Švábák, kolem oběšence Třebín, Kaliště, po modrý do Hradců, do masivu Kluka, na hřeben, po červený kousek hřeben, skákačka, sáňkařka dolů, Slavče, panelka, tašky do Šindláků, Švábák a domů
Výškové metry: 598 m
Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Přema, Bivoj, Majkl, Aleš, Petr P., Petr Šikl, Víťa, Zdenál, Hony, Eri, Víčko, Kocour, Toník, Koubič, Ondra Míka, Duby, Sochy, Míra Doležal
Pád: nikdo
Defekt: Ondra prasklej drát, Přemek
Trackmaker: Erotokritos
Komentář: Po minulém intermezzu si Eri nemoh´ dovolit svou další trudomyslnost, pramenící z drncání na rovinách a tak se toho chopil a směrem na Kluka. Začal jsem si notovat od Ramones “Punishment fits the crime” a připravoval jsem se na to, že bude třeba mít veselou mysl 😉 Ale takhle s odstupem musím říct, že má mysl sice nezůstala veselá, ale Eri za to opravdu nemohl. Naopak ho musím pochválit! Udržoval wattovou kázeň, předem říkal kam se pojede, čekal na ovečky, nevztekal se, když se ovečky ne jeho vinou zaběhly a hlavně (!) včas věděl, kdy je třeba jet domů. Takže palec nahoru pro Eriho a palec dolů za mé technické těžkosti, které mi zamezily vyrovnat trudopocit z jízdy nahoru na Kluka na ucházejícím kole po pomalém defektu, pocitem rychle míhající se krajiny a předjížděných spolujezdců 😉 při projíždění skákačky dolů z Kluka. Jó holt prasklej drát a vynucená opatrnost jízdy mi vzala nejen výše nastíněné, ale i možnost předvést triky na mega skocích v dolní pasáži, které ostatní slabihoudi jen objížděli. Kdybych já neměl ty technické problémy, muhehe… No nic, kluci kolem mě jen svištěli a tak jsem byl rád, že si to užili aspoň oni. Stavitelé skákačky si to však užívají asi o něco více než naši hoši. Tedy! Backflip na Kluku udělat JDE. Jen to umět. (viz připojené video). Někteří z nás umí (a vždy jen nechtěně) nedotočený frontflip no hand 🙂
O.
P.s. Na příští vyjížďce bychom už mohli domluvit, že se pojede od půl pátý, ne? Takže v úterý naposled od pěti a pak už posouvačka?
NOC: Hochům z výše připojeného videa věnuji následující citát:
“Máme dva životy: Druhý začíná, když si uvědomíme, že máme jen jeden.“ Konfucius
Video: http://www.bknezmar.cz/?p=13433
Trasa: 41 km, Nádraží, lávka, Dobrá voda, Švajce, Třebotovice, bloudění po lesíku v oblasti Ledenice, Zaliny, Ohrazení, bloudění v lesíčku před Pulmonem, Pulmon, Zaliny, Ovčín, kochací kolečko kolem (bývalého) ovčína :-), lipová alej, kolem Ortvínovické obory, Ortvínovice, Koníř, jebačka na Jivno, několik lesních úseků za snížené viditelnosti, Rudolfov a kolem Škodovky domů
Výškové metry: 489 m
Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Přema, Bivoj, Majkl, Aleš, Petr P., Petr Šikl, Víťa, Zdenál, Hony, Kory, Eri, Víčko, Kocour, Toník, Stanley, Láďa Benhák
Pád: Toník, Zdenál, Ondra
Defekt: nikdo
Trackmaker: Peťa P. a částečně náhoda 🙂
Komentář: Dobrý den majore Gagarine, tak jsme se konečně dočkali! Ano, o Pulmonu by se dalo psát z několika úhlů pohledu, ale já mám ten optimistický, takže budu skoro jen chválit. Hezké je, že se Peťa své rodinné stříbro snaží vždy ozvláštnit novinkami a zároveň zachová tradici. Když jsme se blížili k prokletému lesíku za Ohrazením, který ještě nikdy naše skupina neprojela bez bloudění (tohoto typu jediné místo v okrese CB!!!) pohrozil jsem Peťovi, že jestli dnes nebudem bloudit, ať si mě nepřeje. Peťa si výzvu vzal k srdci a pustil to tam bez rozmyslu. Někudy tudy. Tento lesík nemá kolem sebe aglomeraci, ale zase to není žádnej hustník, takže pěšiny zde sice nejsou, ale zase se dá jet +/- obstojně i mimo cesty. To, že jsme ouplně ztracený, poznali všichni, ale některým ze škarohlídů Pulmonu to dalo však naději, že by se jim mohla vyjížďka přeci jen něčím líbit 😉 . Při jízdě lesem nazdařbůh začalo probíhat několik paralelních obdobných debat na dané téma. Jako např. já s Korym. Já: “Tomu ale říkám pěkně živelný trasovaní!” Kory: “Já tomu říkám nedostatečná příprava…” či Víťa se Zdenym. Víťa: “Mě se tohle ježdění hlava nehlava moc líbí.” Zdenál: Tomuhle se říká all mountain bajk” 🙂 No sranda. I v lesíčku přilehlém Pulmonu pokračoval živelnej bajk a na Pulmonu se opakovala přednáška o účelu tohoto vojenského valu, neb byli tací, pro které byl Pulmon novinka (k edukaci více viz report z roku 2014: http://www.bknezmar.cz/?p=2077 ). Na zpáteční cestě zařadil Peťa novinku okolo bývalé osady Ovčín (chválím) a myslel, že zařadí i novinky kolem Ortvínovic, kde se však jako Nezmar ne z nejzasloužilejších spálil, neb tyto úseky služebně starší Nezmaři znali a jako velice nezajímavé je v dávnověku z trasérského repertoáru vyřadili a mysleli, že zůstanou jen ve studnici vzpomínek. No a vida, nová krev, zařadí “novinku” ze studnice poznání služebně starších. Jaký je ten život koloběh. A stále dokola a stále dokola. Takže příští rok páté jubileum, nebo do studnice vzpomínek?
O.
NOC: Peťa mě poprosil, ať má citační okénko vojenský nádech, když už byl ten Pulmon a hnedle mi dal i tipy. Takže zde je jeden od traséra:
Tout soldat porte dans sa giberne le bâton de maréchal (Špatný voják, který nechce být generálem.) Francouzské přísloví
Trasa: 35 km, levý břeh Malše do Roudnýho, Plav, modrá do Heřmaně, Borovnický potok, nahoru nad Doudleby, sjezd k Malši, pravý břeh Malše kolem Doudlebského vodopádu, modrá za Doudleby, Straňany, “letiště Doudleby”, statek Vurm, jelení pěšinka do Plavu, pěšinky lesem pod mohylama, Včelná, korýtko pod Včelnou, přehrádka, rybníček, přes koleje do satelitu Včelná, ukázka nové cyklo stezky na Včelnou a domů
Výškové metry: 482 m
Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Přema, Bivoj, Majkl, Aleš, Petr P., Petr Šikl, Víťa, Zdenál, Hony, Kory, Víčko, Víťa Kořínek, Ondra Míka, Kocour, Toník, Míra Doležal
Pád: Mačička – ještě na asfaltu v CB, zřejmě příliš náročný terén 😉 Ondra – na rovině vedle kravína v Doudlebech, opět následky náročného terénu 😉 Kory – chvilku po mě na široké lesní cestě, opět následek náročného terénu ;-), Ondra ještě jednou, nezvládnutá frajeřinka při jízdě přívodní strouhou k přehrádce pod Včelnou
Defekt: Víťa Kořínek přetrhlý řetěz – po prvním nájezdu do terénu ukázal jakou má ale sílu :-), Ondra – pokud se tedy nutnost rovnání ohnutých řídítek následkem pádu dá počítat za defekt technického rázu
TGC: Ondra – pokud se tedy dá počítat výše zmíněný defekt. Pád to totiž asi fakt byl.
Trackmaker: Ondra
GPS: www.sports-tracker.com https://mapy.cz/s/21Cps
Komentář: Na Start jsem jel připraven (a natěšen, Peťo!) na Pulmon, ale jaksi se zvedly hlasy proti: “Já vím, že tam jednou pojedeme, ale to třeba nebudu na vyjížďce. A dnes tu jsem…” event. “Aby nám určoval vyjížďku někdo, kdo na ní není (rozuměj: Eri), to teda ani náhodou!”, event. jistý škodolíbek: “Já bych Pulmon pošetřil pro Eriho.” Co naplat, vzal jsem to do rukou a snažil se o terén a netradično. Krásně jsme si poté ověřili, že pravý břeh Malše kolem Doudlebského vodopádu je vskutku jetelnější obráceně (potláčám bajk!), pochrochtali si nad skrytým pokladem Včelenského korýtka a pokochali se vskutku zaznamenáníhodnou přírodní památkou – planou solitérní hrušní 🙂 na letišti v Doudlebech (obvod kmene 251 cm, výška 12 m). Při této zastávce chlapci obdivně vzdychli, ale na mou výzvu k focení (její fotka na mapách.cz ještě není a Nezmaři by mohli být dobrými partnery map.cz!) však nikdo nereagoval. Všichni totiž byli ještě dosti zaměstnáni posmíváním se nebožáčkovi s krvavým kolenem (já) po pádu na rovině bez překážky. Krutí Nezmaři! Následovala jelení stezička za statkem Vurm, která zřejmě již pronikla do Nezmarských srdcí, jen Peťa Š. si posteskl, že to tam je vo zdraví a že nerad závodí s kulkama myslivců 🙂 Jezdit v naší velké a barevné partě je však aspoň co do myslivců poměrně bezpečné – tak se příště na návštěvu (ledenických?) lesů už teď moc těším!
O.
P.s. Když už bylo včera tolik legrandy na můj nebohý účet, i citační okénko pojede na snad nejen pro mě vtipné vlně.
“To je ale vejška!” Vladimír Remek (první československý kosmonaut)
Trasa: 49 km, Švábák, Vrbenské rybníky, Dasný, Bezdrev, Munice, Křivonoska, Olešník, Libív, Kočín, Malešice, Chvalešovice, Těšínov, Krč, Protivín
Výškové metry: 459 m
Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Přema, Bivoj, Majkl, Aleš, Petr P., Petr Šikl, Víťa, Zdenál, Hony, Eri, Kory, Kocour, Toník, Vláďa, Sochy
Pád: Venca, Pavel Tíkal, Vláďa
Defekt: Vítek, Majkl klacek pevně zaklížen + Víťa ztracené a nalezené klíče
Trackmaker: Venca
GPS: protivínská anabáse
Komentář:
Byl jsem vyzván Ondrou, abych si odbyl trasérskou letní premiéru i s napsáním komentáře. Tady ho tedy máte. Už někdy během absolvání Vrchařské koruny Jižních Čech mě napadlo udělat nějakou netradiční vyjížďku. Jak to člověka napadne? To takhle celej den tupě šlapete a napadne vás kdejaká krávovina. Řikal jsem si, jak by byli borci z našeho uskupení “nadšení” pořádně rovinatou etapou. Právě ti borci také potřebují potrénovat i v tomto terénu :), aby mohli šířit slávu i na jiných polích. Dalším impulsem bylo pokusit se najít opravdu něco nového. Ale kde najít poušť, kde jsme ještě společně nebyli? Pohled do mapy mi to řekl docela jasně….. No a třetím zářezem do mého odhodlání bylo, prokousnot cestu do Píseckých hor. Zbejvalo vymyslet logistický plán a nějakou kulturní vložku. Za cílovou stanici jsem určil Protivín, kouknul do jízdního řádu a současně si vzpomněl na zahradní restauraci Belveder, kde se točí tankové pivo a funguje i kuchyně. Bylo rozhodnuto. Pro jistotu jsem si celou trasu v pondělí prošlápnul, včetně pár kousků v hospodě a nočního návratu vlakem Karel Klostermann domů, kde jsem u průvodčí zjišťoval přepravní možnosti. V úterý brzo ráno jsem podal návrh na trasu. Čekal jsem větší vlnu odporu, ale vcelku hladce to prošlo. V pět jsme se sešli a vyrazili. Hned na Švábáku nám ale Víteček hlásil defekt, drobet jsem ho podezíral, jestli to není nějaká malá sabotážička. No a po jeho ztrátě klíčů a následném čekání před Olešníkem byl zralý na udělení důtky. Pak asi pochopil, že vývoj je nevratný a pokorně začal šlapat do Protivína. Za Olešníkem se projevila jedna věc, kterou jsem nepředpokládal. Skupina se nedělila na A a B. Vysvětluju si to tím, že si všichni chtěli project novinku a nechtělo se nikomu hledat alternativy. Slabší se smáčkli a silnější zvolnili. Společně jsme doputovali do výše zmíněné restaurace byli napojeni a nasyceni. Cesta Karlem proběhla hladce a přistáli v domovině. Za jedinou skvrnu na kráse považuji odpárání Majkla při jeho defektu.Sorry Majkle. Všem vám děkuji za vzornou reprezentaci BK Nezmar. Závěrem bych chtěl použít slova klasika: “poušť je krásná právě tím že někde skrývá studnu” Antoine de Saint-Exupéry
MLH V.
