Archive for the ‘Vyjížďky 2018’ Category
12 prosince, 2018 | 
Author: Trasa: 36 km, Švábák, Mokré, lesem na Závraty, Vrábče Zastávka, vyhlídka nad Dívčákem a to samé zpět až do Kampusu JU.
Výškové metry: …..
Účast: Honza Mareš, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Venca
Vyjížďku nedokončil: Petr Šikl – lehká rýmička nebo smrtelná nemoc?
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Znovu nás to táhne za sněhem! Kosa nás vede přes Vrábče k vyhlídce nad Dívčákem. Celé je to ale tak trochu jinak, není to ta stará známá klasika. Shrnout by se to dalo asi takhle:
Pěšina doprava, pěšina doleva, kořeny, půl metrové borůvčí???, bahno, singlík, šotolina, sníh, hele – Vrábče???, cesta, sníh, stoka, větve, lesní cesta, další cesta, křižovatka, další – stejná jako ta předtím, pěšina, no ty vado Dívčák???, točíme to domů! Končíme v Kampusu JU!!!
V Kampusu panuje kupodivu příjemná atmosféra, právě skončila cestovatelské přednáška, potkávám spolužáka ze základky, prohodíme pár slov, a pak už probíhá nezmarská debata o kvalitě 14° vánočního speciálu z produkce minipivovaru Čtyrák. Opakující se vada na kráse téhle hospody, dochází speciál, volně pokračujeme jedenáctkou a na závěr padá stopéčka višňového likéru.
Vím, že když napíšu, že se mi to líbilo, a to hodě, budete si myslet, stejně jako ostatní z této vyjížďky, že jsem už úplnej magor, ale já to teď tak mám.
Hony
Trasa: 33 km, podél Vltavy na Meťák, Včelná, kolem vodárny, kolem bývalých mohyl na Plav, loukou kolem Ameriky, Plavnice, Kameňák, zpět na Včelnou a kolem Vltavy zpět až do Juvelu.
Výškové metry: …..
Účast: Honza Mareš, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Venca, Stanley, Petr Šikl, Lojza Orgoň, Míra Doležel
Vyjížďku nedokončil:
Pád: Pavel Tíkal, Stanley, Petr Šikl
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Oproti minulému týdnu se výrazně oteplilo, rtuť teploměru se ještě v podvečer držela na plus čtyřech stupních Celsia. Tato skutečnost věštila jediné, bahno, bahno a znovu bahno! Zprvu tomu sice nic nenasvědčovalo, ale jen proto, že naše cesta vedla převážně po asfaltových chodníčcích. Bahenní nálož přišla v lokalitě výstavby nové dálnice. Pro překonání bývalých mohyl bylo chvilkami zapotřebí obrovské úsilí. Lepivé bahno obalilo pneumatiky tak, že se sotva vešli do rámů, kola ztěžkla, a i v mírném stoupání značně prokluzovala. Pak přišla motanice po lese s příznačným názvem Záduch, jde to lesík mezi Plavem a Plavnicí. Krásná lesní práce! Pokud tedy na to chceme nahlížet z optimistického úhlu pohledu. Les nad Včelnou přinesl uklidněnou jízdu a samotný závěr pak patřil silničnímu švihu až do Juvelu.
Hony
Trasa: 36 km, po stezce kolem Vltavy na Pražské předměstí, Husovou kolonií, kolem Škodovky, Rudolfov, zprava na hráz Mrhalu, zleva na hráz Mrhalu, Jivno, červená na Lišov přes Locus Perennis, po žluté na Libnič, Hůry, kolem Škodovky zpět až do Čéčovky.
Výškové metry: …..
Účast: Honza Mareš, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Venca, Banán, Stanley
Vyjížďku nedokončil: Petr Šikl – dokončil po vlastní ose, znovu noční béčko – RB osadil novým šaltrem, nicméně se něco nepovedlo a zase mu to střílelo
Pád: nikdo
Defekt: Pavel Tíkal – ulomená patka
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Vávro na Lišov zavelel Kosa, kola se dala pomalu do pohybu a komíhající se paprsky světel započaly prořezávat tmu. Mrazivým večerem stoupáme až k hrázi Mrhalu, odhodlání překonat výkop opravované hráze. Již to ale není jen výkop, je to jáma jako kráter sopky, na jejímž dně vypadá bagr jako dětská hračka. Tudy to pánové rozhodně nepůjde! Hráz oklikou podjíždíme a míříme dále k Lišovu, kde proběhne zvěčnění na důkaz naší přítomnosti. Cesta po žluté na Libnič je po těžbě plná ořezaných větví, které se zanedlouho staly pastí pro Peťu Tíkala. Trocha síly navíc, větev v šaltru a tenoučká patka se poroučí do věčných lovišť. Technické okénko, v podání mechanika Vendy bylo bleskové. Takhle rychle neměníme ani píchlou duši. Přichází odměna v podobě singlíku a pak už jen útrpně studená cesta do Čéčovky.
Hony
Trasa: 29 km, nádražní lávka, odkalovací nádrž, Staré Hodějovice, po červené na Novou Ves, Borovnici, Lomec, Komařice, po levém břehu Stropnice do Ostrolovského Újezdce, po zelené do Borovan a do Sýmalky.
Výškové metry: …..
Účast: Honza Mareš, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Venca, Vítek, Banán
Vyjížďku nedokončil: Petr Šikl – dokončil po vlastní ose, takový noční béčko – postavil si takové staronové RB, krapet mu to střílelo
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Tentokrát okomentuji vyjížďku dvěma pohledy. Každý si může vybrat, jaká že ta vyjížďka vlastně byla.
Konečně napadl sníh.
Udeřila zima, nastal ten správný zimní nečas! Po dlouhé době padla teplota k bodu mrazu, krajinu pokryl bílý sníh, do něhož mohli být alespoň na krátkou chvíli vtisknuty naše klikaté stopy. Ve studeném větru, po kluzkých kořenech a za doprovodu sněhových vloček, tančila naše kola noční krajinou. Poháněni odvahou, bez sebemenšího zaváhání míříme do cíle, nic nás nemůže zastavit. Sýmalka má jako vždy své nezaměnitelné kouzlo, stejně tak jako cesta vlakem domů s rituálním sjezdem schodišť, tentokráte zakončený průjezdem garážemi. Nádherná vyjížďka to byla.
Hony
Zase napadl sníh.
Je zima jako prase, od pondělí leží na zemi zase ty bílý sračky a dneska do toho navíc ještě fouká. Míříme do Borovan, Kosa připravil trasu dopředu a data uložil na web. Venda má tedy trasu ve svém GPS přístroji a většinu cesty ho vidíme jen v dálce před námi. Peťa na svém staronovém RB končí nad odkalovačkou, střílí mu převody, otráven volí přímou cestu do cíle, jede sám jako béčko. Celou cestu to slušně klouže, kořeny a listí zapadané sněhem střídá bahno. Je s podivem, že se v tom nikdo nevyválel? Konečně jsme před hospodou, kde už čeká Peťan, jediné dvě holky, které v hospodě do této chvíle seděly, právě odchází??? Zahříváme se soupravou čaj-rum, následuje pivo a večeře, světlá to chvilka večera. Kosa se zvedá a jede po ose domů, ostatně jako pokaždé. Zapomenuté pivo v petkách z minulého roku již nemají, chybu neopakujeme a míříme včas na železniční zastávku. Ve vlaku tají zbytky sněhu na našich kolech, opadává z nich bahno, průvodčí to ale řeší s úsměvem. Schody v nádražní hale jsou naše, eskalátor v podchodu je mimo provoz, bereme to garážemi. Závěrečné pivo se nekoná, rozprcháváme se domů.
Honza
Trasa: 35 km, Vidov, nad lomem, Heřmaň, k Borovnickému potoku, lávka přes Malši, Doudleby, modrozelená ke Stropnici, zelená do Pašínovic, kus po červené a pak lesem nelesem do Střížova, Borovnice, Heřmaň, Vidov, Koháč
Výškové metry: …..
Účast: Honza Mareš, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Venca, Petr Šikl, Vítek, Míra Doležel, Banán
Vyjížďku nedokončil: Stanley – do hospody dorazil jen jeho viber: “světlo moc nesvítilo, dojel jsem na Srubec a pak domů”. Váhám jestli mu nenapsat ještě defekt 🙂
Pád: Míra Doležel, Banán, Pavel Tíkal
Defekt: Pavel Kosař (váhám jestli je to jen na jednu čárku :))
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Opět se ukázalo, že každá vyjížďka je jiná, každá dokáže překvapit a nabídnout nečekané zážitky. Na každé můžeme získat nové zkušenosti a dovednosti. Tentokrát se Pavel Kosař pustil do praktického rozboru výhod a nevýhod bezdušových plášťů. Jeho techniku a jistotu ve sjezdu všichni známe, a když si bezdušáky pochvaluje, tak na tom asi něco bude. Nastraženému drátu v lese se však ani on vyhnou nedokáže. A útok drátu na bok pláště je zákeřný, ale hlavně bývá účinný. Vypadalo to dokonce poeticky, nasvícený unikají tmel v tmavé noci mi připomínal unikající vzduch z Apolla 13. S tak velkou díru si ale tmel poradit nedokáže. Pavel nepanikařil a pustil se do opravy. Do rány vpravil tyčinku z nějakého kaučuku, pro tyto případy vyrobenou a voženou, dokonce na to měl speciální nástroj. Po několika pokusech dokázal únik zastavit a vyrazili jsme dál. Bohužel jen do Doudleb, kde vyhodnotil opravu jako nedostatečnou a dal několik dalších pokusů. Obdivoval jsem jeho trpělivost, která mu nakonec došla a do pláště vrazil duši. Jestli někdo uvažoval, zda jezdit na bezdušových pláštích, tak má další informaci k rozhodování :). Za mě jen námět, kdyby se tmel dělal v červené barvě, byla by z toho krásná hororová scéna. Na kostele odbila sedmá. Trasér se nenechal zviklat tázavými pohledy a nesmělými dotazy, jestli už jako jedeme do hospody (když ji máme zamluvenou na osmou), a zřejmě v eufórii, že už mu to zase jede, vyrazil opačným směrem do divočiny. Konečně jsme se do toho opřeli (někde i o řídítka při tlačení) a došlo na pravou bajkeřinu … a nakonec zbyl čas i na závěrečné zhodnocení na Koháči.
V.S.
Trasa: 34 km, prostě na Kluka – Mokré, tašky, mezi Hradce a Lipí, Kozí kámen, Haberák, nad Habří a téměř stejnou cestou domů
Výškové metry: 618
Účast: Honza Mareš, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Petr Pokorný, Lojza, Venca, Petr Šikl, Vítek, Míra Doležel, Banán, Petr Podhola
Vyjížďku nedokončil: Koubič, Přema, Stanley
Pád: Nikdo
Defekt: Petr P. (protože neservisuje brzdové destičky a musí pak jezdit cinky linky po lese)
Trackmaker: Pavel Kosař
GPS : mapy.cz
Komentář: Úspěch minulé vyjížďky (a patrně i pěkný report 😉 ) přilákal nové kusy. A samozřejmě i ty kusy, o jejichž zápise v účasti minule ještě možná bude diskuze 😉 Cíl je notoricky znám, zbytečné cokoliv dodávat. Cesta k němu, to je druhá věc. Nebo-li, cesta je cíl. Ještěže můj garmin ukazuje i orientaci pohybu ke světovým stranám, jinak bych byl místy docela vedle. Banán, jako vždy, neustále něco glosoval-např. když mi to ukazovalo NE (north-east), tak prej jako že domu ještě NEmám jezdit…apod. Ještě, že mu na konci docházel dech a byl na chvíli v lese klid. Ne však dostatečný, protože Přemek zvednul z podrostu divočáka, který ho pěkně vylekal! (kdo koho? 🙂 ) I pár srnek bylo, což nás strašilo ještě více-protože se ty mrchy letos nebojí ničeho, že kamarádi Ondro (Míko) a Vláďo (Holoubku)? Jak to bylo minule šustivé, tak nyní to bylo spíše kluzké. Drsné pasáže některých Pavlem volených trailů velká část z nás sjela jen proto, že noc rozmazala kontury těch triků-vidět to ve dne, slezu dávno.. 🙂 Noční klid pak ještě narušil pátrací vrtulník, jehož kužel světla doplnil oblohu plnou hvězd. Nevím jestli z toho vrtulníku nebo z té romantiky, ale nejmenovaný účastník se cestou ..posral. Vidíte, jaké citlivé duše s námi jezdí!
Petr P.
P.S. Z dalších podstatných faktů vyjížďky dodám, že jsem si napsal defekt, protože jsem ostatní zdržel, ale i Přéma jel dost dlouho jen s přední brzdou, jiní upouštěli tlak nebo naopak hustili, další vzájemně kontrolovali s obavou ve tváři vidlice..no prostě démoni zasahovali na všech frontách – a to je ta správná pozvánka na další RIDE!
Trasa: 24 km, kolem Malše do Roudného, Hodějčák, Hodějce, Doubravice, Hodějce, odkalovačka, Pohůrka, zanádražka!, Dobrovodský potok do Čéčovky
Výškové metry: ???
Účast: Honza Mareš, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Petr Pokorný, Lojza, Bivoj, Venca
Vyjížďku nedokončil: Petr Šikl, Vítek Sirotek, Stanley
Pád: Honza Mareš (kotrmelec z rozjezdu-krásná práce)
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Tak nám zase začala další sezona! Čas se změnil na zimní, světlo se obrátilo v tmu, ale tu my už dnes umíme rozčísnout výkonnými reflektory. Jediné, co nám tedy může bránit v ježdění celý rok, jsou okolnosti. Proto také v účasti chybí Petr Šikl a Vítek Sirotek, byť na startu byli. Je trochu divné, že jakoby nebyli, ale jsou hlavními hrdiny příběhu. Zatímco Vítek si z vyjíždky! odskočil domů “cosi” vyřídit a my čekali, Petr někam urychleně telefonoval.. aby pak oznámil, že si taky musí něco vyřídit. V okamžiku, kdy se Vítek vrátil, se Petr vypařil. Poté s námi Vítek chvíli mlčky pokračoval, ale asi se mu to rozleželo v hlavě, říznul zřejmě nějak tajně vzteky do svého stroje, způsobil si zlomeninu náboje zadního kola, aby nemohl pokračovat a vyjížďku taky ukončil. Jeho hysterie dostoupila vrcholu a opět volal ženu, aby pro něj přijela-zkoušel zda je (sama) doma. Hoši, hoši, máte sice oba doma stále atraktivní ženy, ale takhle paranoidní ve svém věku snad už být nemusíte! Ledaže to tedy bylo všechno jinak… 😉 My normální jsme si pak užili poježdění v krásném teplém počasí podzimními probarvenými smíšenými polesími okolím kouzelné vesničky Doubravice 😉 Díky listí, suchu, prachu cest, větviček a klestění se mlázím bych to nazval “šust trail” 🙂 Ztichlý, podzimně lehce ponurý les rozesmál Hony pádíčkem ze stoje v rámci rozjezdu, kdy moc nechybělo a to salto by dotočil. Bebínko ale žádné, jen mocná síla jeho svalů trhla vlevo návlek, vpravo dresík. No co, sranda musí byť. A hlavně, jestli ten nezmar-provokatér Bivoj hodlá usilovat o další cenu, je třeba mu vyfouknout aspoň ty ceny vedlejší 😉 Čéčovka nás přijala otevřenou (i bujnou) náručí, mnoho témat nestačilo do zavíračky, tak se výbor a jeho suita poté přesunuli na šnyta – čili, kdyby někdo na Dokolné pochyboval o činnosti výboru spolku, tak my včera do pozdních nočních hodin tvrdě makali!
Pěkné to bylo a bude zas 😉 Přijměte tedy pozvánku i vy, co stále váháte.
Petr P.
P.S. Kdybyste někdo doma cítil plyn nebo se dozvěděl o tom, že plyn asi uniká, tak kromě situací způsobených trávicím traktem, se může jednat o velmi vážné riziko a je třeba i vyjížďku klidně obětovat! viz policejní zpravodajství
P.S.2 Váhám, zda vám, chlapci, tu vyjíždku možná ještě neuznáme. Pravda je, že půlku nemáte. Pravda ale je, že oba jste svým způsobem měli vůli vyjížďku dokončit a okolnosti vám zabránily. Petr navíc dal solo vyjížďku kolem Ort a přijel do Čéčovky. A i to se cení. Téma na diskuzi?
ESKALÁTOR GANG ZVE VŠECHNY BIKERY NA ÚTERNÍ NOČNÍ VYJÍŽĎKU
NIGHT RIDE SEZÓNY 2018-19
30.10.2018 v 17:30 hod – Dlouhý mostu u Hocha.
Neváhejte vzít lampy a vyrazit s námi.
Všichni jste samozřejmě srdečně zváni na posezení v Čéčovce od 20:00 hod.
EG
