Archive for the ‘Night ride 2018-19’ Category
28 listopadu, 2019 | 
Author: Trasa: 28 km, po modré přes Vidov, Heřmaň, Doudleby, Hamr, až k Římovské křížové cestě, motačka lesem, žlutá na Plavnici, Kameňák, kolem kolejí na Včelnou a do Šnytu
Výškové metry: 465
Účast: Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Venca Krutina, Petr Šikl, Vítek Sirotek, Honza Mareš, Stanley, Jakub Jerhot
Vyjížďku nedokončil: Pavel Tíkal – zase ta klika!!!
Pád: Venca Krutina
Defekt: Pavel Tíkal
Trackmaker: Pavel Kosař
GPS: Sports-trecker
Komentář: V Campusu Hoch Špalíček je živo! V útulném prostředí zbrusu nové restaurace sedí první hosté, popíjejí drinky a své chuťové pohárky zahrnují místními specialitami. Venku postává skupinka nočních jezdců, smutně hledíc na orosené půllitry Samsonu. Avšak odměnu je třeba si zasloužit, kola se roztáčí a jezdci mizí prozatím v ponuré tmě.
Svit pouličních lamp je ten tam, asfalt se mění v pěšinku pokrytou listím, řeka jemně hučí, Tikiho klika vypovídá službu! Pokus o opravu vydrží jen chvíli a vyjížďka tak pro jednoho z nás předčasně končí. Mohl by jet rovnou do hospody, ale čekat dlouhé hodiny u piva sám se mu nechce. Jsou tu ovšem tací, kteří by si podobný defekt velice přáli!
Stará známá modrá do Římova s mýtinami po těžbě prověří i leckterou navigaci. Kde selže technika, nastoupí verbální komunikace. Kamráda ve tmě sic nevidíš, ale za to dobře slyšíš!
Lesy poblíž Římovské Křížové cesty skýtají mnoho bikersky zajímavých míst, nesmějí být proto vynechány. Věcí nevídanou je pak lovecká střelnice ukrytá u Římovského potoka. Nedáváš-li pozor, překvapí tě kolouch, medvěd či liška, všichni ve skvostném dřevěném provedení.
Není dobré předčasně jásat, pokud ještě nejsi v cíli! Jak bláhové je si myslet, že tentokráte kolo zůstane čisté! Už nikdy nebudu říkat, že svojí voňavku vozím jen tehdy, pokud nejsou venku “sračky”! Počasí je jedna věc a hnojení luk vyzrálou chlévskou mrvou věc druhá! Hovna všude kam se podíváš, a když nezavřeš pusu, tak …
Kdo po téhle vyjížďce nemyl kolo je opravdový borec!!! Tohle když zaschne!
Jet z takového švihu rovnou na rande, není opravdu žádná sranda.
Hony
Trasa: 26 km, kolem Malče do Roudného, Vidov, Nedabyle, Doubravice, Starohodějovický potok, Hodějovický potok, odkalovačka, Stará Pohůrka, Sucháč, Husova Kolonie, zadem přes Plzeňskou k Nezmarovi.
Výškové metry: ?
Účast: Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Venca Krutina, Petr Šikl, Honza Mareš, Petr Podhola, Petr Pokorný, Banán
Vyjížďku nedokončil: nikdo
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
GPS: https: www.sports-tracker.com
Výsledky: NIGHT RIDE
Komentář: Končí šestý ročník nočního ježdění! Jako vždy se scházíme u Dlouhého mostu, mezi mraky prosvítají sluneční paprsky. Světlo nás provází téměř polovinou vyjížďky, což značí nevyhnutelné, dnes jedeme jako Night Rideři naposledy. Ani vyjížďka se zdánlivě nikterak neliší od těch předchozích, až do okamžiku, kdy je z baťůžku vytažen šampus a připíjeno na počest nového krále nočních vyjížděk!
Absolutním králem ve všech kategoriích se stal Pavel Tíkal, tedy až na jednu jedinou, tu traserskou, kterou drží pevně v rukách Kosa. Tiky, Koso a i všichni ostatní, díky za společné chvíle.
PS: Tento krátký komentář byl sepsán již před půl rokem. Zveřejněn až nyní s příchodem nové sezóny. Mám v tomto směru letos více restů, napravím! Všem kterých se to týká, se omlouvám.
Hony
Trasa: 40 km, Včelná, Březí, Maškovec, Štěkře, Černice, červená na Polušku, Chuchelece 😉 , Lannovy Domky, Kaplice nádraží, vlakem domu.
Výškové metry: ?
Účast: Pavel Tikal, Míra Doležel, Petr Šikl, Honza Mareš, Petr Podhola, Petr Pokorný, Banán
Vyjížďku nedokončil: dokončili všichni a dokonce 3 “přebývali” 🙂
Pád: nikdo nic nehlásil
Defekt: nikdo
Trackmaker: tam se nedá netrefit, nejvíc vedl Peťa Šikl
GPS: https: www.sports-tracker.com
Komentář: Doneslo se mi, že někteří si záměrně před vyjížďkou ještě přidávají kilometry, tak jsem to chtěl taky zkusit. Obchodně jsem v úterý odpoledne objel na kole “klientelu” kolem rynku a ujel tak asi 4 km, a to jsem nejspíš neměl dělat. Nebo nevim. To, jak mi docházelo, jsem už dlouho nezažil. Nejdřív jsem to maskoval, že jako dělám spojku, pak že držím basu s Mírou a když už i ten mi zmizel hbitě vpředu, tak jsme si zbyli s Banánem sami. A ten do kopce o hodně rychleji šel než já jel, fakt nevím kdo v takové situaci dostává “palec nahoru”. A přitom ta červená od Mirkovic je tak báječná, za Malčicema ten magický hluboký úvoz a když už si jeden myslí, že asfalt znamená konec stoupání, tak je tu očistec na Včelíny a vono to nekončí ani za Věžovatou Plání? No prostě paráda, však víte. Ale sjeli jsme se všichni tradičně na “té” louce (už skoro zelené) s posledním pozdravem zimy – viz foto, rychle se obléct do neprofuku a 150 výškových jsme do hospody v Kaplitz-Bhf sklesali během pár minut. Ke svérázu místního hostince patří nejen hostinský sám, ale i jeho ortodoxní marketingový přístup – hlavně zůstat v utajení, takže jsme fakt nedokázali předem zjistit, zda má vůbec otevřeno. Ale bylo a uvnitř navíc už pár minut dleli i borci silničářští, neboť ČB-Kaplice NITE, to bude jednou klasika zvící Flander. A kdyby ti hoši dali ještě jinou klasiku, a to Eskalator ride, to by byli už bozi. Nestalo se. Nebe nám ale i tak božské dary seslalo, hned na startu, jak všímaví poznají v obličejích některých nejmenovaných 😉 Jo, a Banán má nové kolo, pěkné! Dobře se vede 🙂
P.
P.S. Příště je poslední NR, plánuje se romantika jako bič. Jako dycky.
Trasa: 43 km, Švábák, Třebín, Kaliště, Hradce, Slavče, okolo Kluka, Bohouškovice, Clumečská hora, Chlum, Křemežské louky, po Babské na Kleť, časovkou dolů do Krumlova, Slepá Kolej, kavárna Kotva. Druhá skupina u pionýráku přešla k návratovému módu do ČB, nakonec s cílem u Bursonů?!
Výškové metry: ?
Účast: Pavel Kosař, Pavel Tikal, Míra Doležel, Honza Mareš, Venca Krutina, Petr Podhola, Stanley
Vyjížďku nedokončil: Stanley (do Hradců ve skupině, pak sólo Chlumečský vrch, Křemže, Holubov, domů)
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
GPS: https: www.sports-tracker.com
Komentář: Nevím přesně proč, ale začínám čím dál víc tíhnout k jakýmsi pravidelnostem, tradicím. Jednou z nich je kupříkladu alespoň jednou za sezónu zdolat Kleť. Vůbec nechápu, proč na ni v noci nikdo nechce jezdit? Takový krásný kopec to je a navíc když k němu vede cesta přes Kluka, Clumečský vrch a Křemežské louky. “Smích” Je to samosebou z mé strany popichování ostatních, vím, že je to dlouhé a stihnout poslední vlak v Českém Krumlově není žádnou srandou, pokud se cestou přihodí nějaká neočekávaná situace. To by pak znamenalo, jet po ose až do Budějovic!!! Noční ježdění není omezeno západem slunce, ale dobou výdrže baterie, která je u každého přítomného bikera jinak dlouhá a navíc nám tyto hodnoty nejsou zcela přesně známy. Ano, částečně hraje roli i fyzická zdatnost, ale to kompenzujeme, každý po svém. Ti zdatnější se utaví den předem, například výběhem na Dubičák, nebo dorazí na start již s dvaceti ujetými kilometry. Skupina je pak hezky vyklidněná a jede celkem kompaktně. Podmáčené Křemežské louky však dokáží zcela zamíchat kartami, stejně tak jako vidina vrcholu Kleti. Může se pak přihodit, že se skupina ochuzená o Satnleyho ještě rozdělí, na ty co mají v hlavách vypálené slovo Kleť a na ty co táhne vidina půllitru piva. Hledání útulného výčepu však bývá poslední dobou přetěžký úkol, leckdy odsoudí k nedobrovolnému návratu po ose až samotným hranicím rodné hroudy. Vrcholová skupina míří vzhůru mrazivou jasnou nocí, kochajíc se výhledy do míst, kudy ostatní míří k domovu aniž by to tušila. Nedělní vichřice strhla pár stromů, leží přes cestu a zpomalují stoupání. Ukazuje se, že věk není to co ovlivňuje bikerovo výkonnost, je to poctivý trénink a toho má Venda víc než dost. V nevyřčeném závodu do vrchu s přehledem vítězí! Jako odměna přichází třináctikilometrový sjezd do Krumlova, nebo je to trest pro poraženého? Do hospody u nádraží se nacpeme i s koly a objednáváme čaj, rum, pivo. Letmý pohled na hodiny uprostřed hospody vede ke změně objednávky. Čaj, rum rušíme, jen malé pivo a rovnou zaplatíme. Exujeme jej sice v sedě, ale ihned vstáváme, bereme kola a řítíme se na perón, kde již stojí vlak. K Bursonům je to z Jižní zastávky daleko, míříme do kavárny v Kotvě, což se ukazuje jako vynikající volba. Slečna za barem je oproti minulému týdnu vstřícná a patří jí náš obdiv a obrovské díky. I přes odraženou pípu a vyčištěný kávovar, plní naši objednávku, dá si s tím tu práci, jen pro nás a dva další zákazníky, kteří se s námi dávají do řeči. Tedy dámská polovina se psem, kterého bych málem opomenul. Půl hodiny po zavírací době, zhasíná světlo a všichni míříme ke svým domovům.
Hony
Trasa: 36 km, kolem Vltavy na Maťák, Boršov, červená kolem řeky přes Dívčák, Plešovice, Zlatou Korunu, Černice k Jílkovu Mlýnu, nekonečnou lesní cestou do Markvartic.
Výškové metry: ?
Účast: Pavel Kosař, Pavel Tikal, Míra Doležel, Petr Šikl, Honza Mareš, Stanley
Vyjížďku nedokončil:
Pád: Honza Mareš – pokus o skok do Vltavy
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
GPS: https: www.sports-tracker.com
Komentář: Pomalu se blíží konec zimní sezóny a statistika praví, že prozatím pouze jedna z vyjížděk byla zakončena oblíbeným návratem vlakem. I přes neúčast otce myšlenky a obav některých z možného deště, to co se před týdnem v klubovně upeklo, to se také do drobečku snědlo. Stanley si do své GPS nahrál z Matrixu data a v půl páté nás Kosa připojil! Červená kolem Vltavy nás vedla téměř bezchybně až k Jílkovu Mlýnu. Tedy až na pár “déjà vu”, chyb v Matrixu v podobě mého pokusu o skok ze srázu do Vltavy, který byl naštěstí zastaven hbitým zachycením se náletového porostu. Téměř se tak nejednalo o pád, první kontakt se zemí o několik metrů pod pěšinou obstaraly opět nohy, jedna ruka stále pevně svírala řídítka a druhá se křečovitě držela do luku ohnutého stromku. K zápisu pádu ale nakonec došlo, mohlo to dopadnout mnohem hůře, k vodě s vyčuhujícími kameny nebylo v tu chvíli daleko. Před vyjížďkou i cestou došlo na lazení Mírovo, při pondělním tréninku nabořené přehazovačky. Nad keltským oppidem u Třísova bylo možné zaslechnout podivné hřmění, jehož původ nám zůstal utajen. Zato praskot Mírovo přehazovačky byl naprosto neomylně rozpoznatelný v každém dalším stoupání. Za Jílkovým Mlýnem následoval průjezd nekonečnou lesní cestou a znovu chyba v Matrixu! Chybné zabočení do prudkého kopce, které se stalo osudným pro Peťovo ořech. Hlasité zapraskání a Peťa šel z kola ven, přesněji šlapal již jen na prázdno bez záběru. Do čela byl vyslán Stanley s GPS kouzelnou skříňkou a hned na dalším rozcestí další chyba v Matrixu, levá to opravdu nebyla. Les konečně skončil a silně rozstřelená skupina dorazila k potemnělé hospodě U Kapra. Pavel otvírá dveře a hospodský s moravským přízvukem hlásí, že má již hodinu zavřeno!!! Naštěstí hospodského zdržují čtyři štamgasti a jeho bodré moravské srdce vzalo nakonec na milost i nás. Uf!!! Z partičky uvnitř hospody i z hospodského se vyklubali přátelští borci. Egenberg “normální” i “živý” tekli proudem a k chuti přišel po domácku naložený sýr. Petka “živého” se ve vlaku nezastavila, sotva jeden dopil, už tu byla znovu. Cesta z Velešína je krátká, nádražní schody jsou tu co by dup a petka by v ruce jen překážela. Eskalátor gang znovu žije, míříme již jen ve třech do Šnitu, kde nás nechtějí, směřujeme tedy dál Lidickou až k restauraci Honner. Zde potkáváme Ondru Míku a dáváme si závěrečné pivo.
Hony
Trasa: 36 km, Třebín, Dubné, Vráž, Čakovec, Švelhán, Nad Vítem, pod sáňkařskou, Lipí, Kaliště, Mokré, Stromovka, domů
Výškové metry: ?
Účast: Pavel Kosař, Vítek Sirotek, Pavel Tikal, Míra Doležel, Petr Pokorný, Banán
Vyjížďku nedokončil:
Pád: Vítek Sirotek, Banán
Defekt: nikdo
Trackmaker: Kosa
GPS: asi tak nějak tudy
Komentář: Některé jarní vyjížďky mívají i horší počasí, na startu Míra zkoušel, zda nepůjde “dlouhá/krátká” (nešla), ale letní rukavice byly úplně cajk. Jak nám stačil sdělit Banán, než umlkl, tímto týdnem se kapři probouzejí a někteří zlí pytláci je dokonce začínají lovit. Ještě se ani nesetmělo a už se nám na kraji lesa mrskal první kapřík, kterého z kola sundala zrádně listím zavátá ďoura. Na opačném kraji lesa, tj. za pár set metrů se přímo před pejskařem složil do bahenní koupele Bahnán 🙂 A asi tak od té doby už nemluvil, s vyjímkou okamžiků, kdy jsme projížděli kolem jakéhokoliv rybníka, který na rozdíl od zbytku trasy zcela bezchybně poznával. Trasa byla náročná, boj s kůrovcem je neúprosný a těžká technika je čím dál těžší. Vtipně to glosoval Vítek, když jsme se konečně proklestili trailem v mlází k nějaké cestě, slovy “konečně cesta”, přičemž vtip spočívá v tom, že cesta byla v horším stavu než zbytek lesa, takže jsme se jí vyhybali jak to šlo. To vše nějak zmohlo hlavního protagonistu vyjížďky a prosil nás ať ho tam buď necháme nebo mu dáme nějakou energetickou tyčku (prý klidně i plesnivou). Našel jsem, značky Chimpanzee, takže jsme byli svědky světové premiéry, banán žral šimpanze – obvykle je to naopak 😉 V zaplněné hospodě jsme vytrhli trn z paty slečně, jejíž partner je asi velký milec Samsonu a ona naším příchodem získala jedinečnou příležitost uvolnit nám stůl se slovy, že ONI stejně už chtěli odcházet. Nad kvalitním mokem jsme pak testovali automatický přepis diktovaného slova do mobilu, což se zvrhlo v pokusy zlomit slušné vychování Siri, která vždy slovo h..o nebo m..dat poctivě napsala,ale pak zase z displeje slovo zmizelo 🙂 Korektnost forever. Dlužno podotknout, že jsme zvolili těžký kalibr a místo vlastního diktovaní pustili Matonohovo Otevřený dopis. Ten je tak sprostý, že na něj odkaz dělat nebudu, naopak – katarze je zde 😉
Takže míru zdar, se soudružským pozdravem Dycky Night ride!
Trasa: 23 km, U Špačků, Hodějovice, Srubec, Švajce, Dobrá voda, Dubičák, U Podkovy
Výškové metry: ?
Účast: Petr Šikl, Vítek Sirotek, Pavel Tikal, Honza Mareš, Míra Doležel, Petr Podhola
Vyjížďku nedokončil: Zub (Michal Zoubek), na Steak dorazil Banán
Pád: Vítek Sirotek, Pavel Tikal, Honza Mareš, Míra Doležel, Petr Podhola
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Šikl
Komentář: O víkendu padaly 30 let staré teplotní rekordy – tohle počasí jsme si užili na běžkovém přechodu Šumavy. V neděli bylo v ČB dokonce 17°C. Na vyjížďku se sice trochu ochladilo, ale začátek byl i tak letní – teplo okolo 9°C a světlo. Letní idyla skončila, jakmile jsme vjeli do terénu. Tam to bylo samé bahno a zbytky sněhu. Dost zábavy nám připravili lesáci – pěšinku kolem Hodějovického potoka jsme ve vykáceném lese několikrát ztratili a z lesa se vymotali jen tak ňák instinktivně. Kácelo se taky nad Švajcema, cesta připomínala spíš cyklokros. Ještě víc zábavy nám připravil tmavý led. Udupaný sníh, několikrát roztátý a zmrzlý, se na hlíně a trávě za plusových teplot proměnil v dokonale kluzký mokrý led. Ten navíc není skoro k rozpoznání. S jistotou ho člověk odhalí bohužel většinou pozdě, často až když ho začne zábst na lokti, kolenu, zádech nebo zadku. Některé pěšinky se nedali vyjet, některé ani vyjít a některé ani sejít. Přechod Dobrovodského potoka nad Švajcema byl neopakovatelným zážitkem. Prudký svah k potoku Peťan sjel, palouček pokrytý ledem přesvištěl bez ztráty rovnováhy a zastavil se až u potoka. Nechápu jak se mu to povedlo. Na tom ledu se nedalo ani stát. Napodobit se ho pokusil Petr Podhola a odvážně tam vjel za ním. Kolo se mu ale podsmeklo a skončil na boku. Já to raději vedl a ani to nebylo jednoduché. Za sebou jsem slyšel ránu a drnčení drátů, ohlédnu se a Míra leží taky – pád při vedení kola. Hony s Pavlem to pro jistotu vzali po druhé straně potůčku, ale ani to nebyla výhra. Terén tam byl prudší, takže si mohli vybrat jen to, jestli se při pádu budou kola držet dál, nebo ho odhodí a upadnou bez něj. Pavel si dal dokonce tobogán, myslím, že tak 4 až 5 metrů po zadku ujel. Dole jsme se dohodli, že celé toto počínání započítáme do statistiky jako jeden pád, rozpočítat by to asi nešlo. Ještě jsme si užili vyhlídku z Dubičáku za svitu úplňku a pak drandili zpátky. Nejvíc zábavy nám nakonec připravil Stenly a stejkový večer v hospodě U podkovy. Nabídka byla stylová, vezmu lístek do rukou a čtu: pupek, slabina, … váleček. Velkoryse jsme tuto narážku přešli a užili si výborné stejky, pivko a na závěr něco ostřejšího na trávení.
V.S.
Trasa: 33 km, Včelná, Boršov, Kotek, Opalice, Kosov, Milíkovice, Bukovec, Kamenný Újezd, Včelná, Koháč
Výškové metry: ?
Účast: Pavel Kosař, Lojza, Vítek S., Banán, Hony, Pavel Tíkal, Stenly
Vyjížďku nedokončil: vzorná účast na Koháči
Pád: Pavel Tíkal dotočil levou zatáčku na ledu až vleže
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: pomalu už se nám blíží jaro, takže setkání u Dlouhého mostu a začátek vyjížděk už je za světla. Banánova žádost na viberu v 17:26 “čekala” už se k nám nedostala, ale naštěstí umí telefonovat a hlavně telefonovat někomu, kdo mu to zvedne během jízdy. Šťastně jsme se potkali v Boršově a pokračovali na Kotek. Povrch cesty byl tentokrát rozmanitý – od zbytků sněhu, přes ledová pole vhodná spíš k bruslení (nácvik tréninku na válcích), bahnité úseky až po suchý asfalt. Úseky se rychle střídaly, takže jsme museli být pořád ve střehu. Nebyly výjimečné situace, kdy přední kolo bylo v bahně a zadní ještě na ledu, nebo opačně. Naštěstí jsme byli všichni soustředění a opatrní a všichni jsme se ve zdraví zajeli zahřát (alespoň dobrou společností a alkoholem) na Koháč.
V.S.
