Archive for 6 září, 2018
Trasa: 34 km, Meťák, po Včelnou, po trase budoucí dálnice, Plav, statek Vurm, letiště 😉 Straňany, k Malši, po modrý do Doudleb, Doudlebský vodopád, přes Borovnický potok do Heřmaně, úpravna vody, Vidov, Roudné a po pravém břehu Malše domů
Výškové metry: 422 m
Účast: Ondra, Aleš, Vítek, Bivoj, Hony, Petr Šikl, Jirka Z., Majkl, Kocour, Přema, Venca, Víčko, Míra Doležel, Pavel Tíkal, Kory, Petr Pokorný, Tonda, Koubič, Honza D., Zdenál
Pád: Mistr Šikl
Defekt: Aleš – sice píchnul před vyjížďkou, ale trojnásobná výměna duše přesáhla do času vyjížďky. Skoro bych při té bezradnosti při výměně duší přemýšlel o přechodu na bezdušáky, což? 😉 Přema a Pavel T. namotal řetěz
Trackmaker: Ondra
Komentář: Po předchozích výjezdech na Kluky, Kleťě, Buglaty Bulový a kýho čerta ještě, bylo z mého úhlu pohledu nutné zařadit poněkud odlišnější bajk a tak jsem mužstvo ani se zohledněním deště nešetřil a jal jsem se toulat. Úsek budoucí dálnice mezi Roudným a Kameňákem krásně ukázal, že jakmile se odstraní les, člověku přijde, že v těch místech nikdy nebyl. Zajímavý zážitek však vystřídala smutná úvaha nad tím, co nás čeká, až bude stavba hotova 🙁 A ještě jedna věc mě potěšila – u statku Vurm jsem věděl (!) kudy jet, abychom se někde nezaprcali, ale stezičky od zvěře vedoucí do neznáma byly lákavé natolik, že jsem – ne že nemusel hochy přemlouvat- ale dal jen na jejich přímé přání to vyzkoušet, ačkoli bylo jasné, že skončíme v jedné z roklí bez možnosti jízdy. A taky že jo, ale nikdo s tím problém neměl 🙂 Posun k názoru, že ne vždy to musí být 100% cyklistika kvituji s oběma palci nahoru! Na objevování mnou přislíbeného Marešova vodopádu jsem již hochy zneužívat nechtěl – někdy sám projdu a posoudím vhodnost. Je však zřejmé, že by to muselo být extra nepřístupné, abychom tam, už jen vzhledem k názvu vodopádu, někdy nezašli (zubím se).
O.
P.s. Nedá mi to nezmínit (snad aspoň zamyšlení proběhne) jeden lenostní (?) nešvar (dejme mu třeba kódové označení V.S., muhehe). To, že se přestěhuji a najednou to nemám z Nezmara domů cca 120 metrů přeci neznamená, že budu (bezdůvodně) trollovat tradici hospody u Nezmara a to jak přímým přemlouváním (naštěstí hojně neúspěšným – neúspěšně zverbovaní pokus na příslušných místech nahlásili), tak bezdůvodnou účastí v jiné hospodě. Jsou tu tací (např. adamovští, dobrovodští), které argument dojezdu od Nezmara po té předlouhé rovině až na Děkanské pole dojmout nemůže, stejně tak někoho, kdo s železnou pravidelností míjel starohodějovické bydliště o 7 kopcovitých km zpět jen pro možnost piva s kamarády. Nebo že bychom se třeba i začali scházet na “výhodnějším” místě?
NO: Okénko věnuji na oltář kódového označení V.S.
„Ten, kdo ví a neví, že ví, spí. Probuďte ho.
Ten, kdo neví a ví, že neví, je prostý. Poučte ho.
Ten, kdo neví a neví, že neví, je hloupý. Vyhněte se mu.
Ten, kdo ví a ví, že ví, je moudrý. Následujte ho.