Archive for Červenec, 2023
31 července, 2023 | 
Author: Trasa: 48 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 700 m
Účast: Ondra, Hony, Venóš, Bivoj, Aleš, Pavel T., Víťa S., Zdenál, Venca D., Petr P., Míra D., Sochy, Jirka V., Eri, Tauby, Radek P.,
Pád: Aleš, Venca D., Míra Doležel 2x
Defekt: nikdo
Trackmaker: Eri
GPS: https://mapy.cz/s/porepokonu
Komentář: BK Nezmar jako celek samozřejmě nikdy nic nezastaví, ale ani zaplacený členský příspěvek nezvrátí osud a vyměřený čas každého z nás. Tato vyjížďka byla věnována Rosmíkovi, Jirkovi Rossmannovi, dobrému člověku, co mj. s Nezmary jezdil na bajku a lyžích. Směr vyjížďky Kleť byla údajně trochu škodolibost, Rosmík by prý určitě zanadával 😉 , v půlce jsme to otočili zpět k řece a pomyslně zamávali do nebe ze skalního ostrohu s výhledem na Dívčí kámen. Cestou jsme tak porůznu vzpomínali a dávali k dobrému historky s Jirkou, třeba jak obdivuhodně citlivým způsobem dokázal vyvolat tlak na zlepšení ubytovacích služeb na Šumavě 😉 Něco (nebo někdo) mezi nebem a zemí tu vyjížďku “pro ztraceného Jirku” ale asi řídil, protože se ztratil jiný Jirka (Vávra). Nalezen byl u hřbitovní zdi v Boršově, což se nedalo vysvětlit jinak než jako další znamení a tak jsme zůstali, neboť je tam i hospoda. Jen jsme dosedli, spustil déšť a nad kostelem vyšla dvojitá duha…slušný kousky ses naučil za tu chvíli tam nahoře, Jirko 😉 My na Zemi důstojně zapili kamaráda a Jirka (Vávra) nám pak svítil nocí na cestu domů …
P.
NO: F.L. Čelakovský, Ohlas písní českých, zkrácená verze
Je to život na tom světě –
že by člověk utek:
ještě nezažil jsi jeden,
máš tu druhý smutek.
Ej, co já dbám na té cestě
na psoty a sloty,
jen když já mám zdravé nohy,
k tomu dobré boty.
A krom toho – až své pouti
přejedem a přejdem,
v jedné hospodě na nocleh
pán nepán se sejdem.
Silničního zasedání se v roce 2023 zúčastnila tato vedru odolná usměvavá parta: Ondra, Petr P., Eri , Zdenál, Honza L., Marek L., Majkl, Aleš, Míra, Hony, Pavel, Bivoj, Ondra M., Jirka, Džony, Tauby. Plán beze zbytku neabsolvoval nikdo, trasu, co se nejméně odchýlila od plánu, absolvoval Honza, Marek a Zdenál. To, co jsem ujel já (viz GPS), ujel jen Aleš 🙂 Z toho je vidět, že se nám zasedání posunulo do stavu, kdy si každý vybere to, co je mu body zájmu i náročností milé, při náhodných setkáních přes den se vzájemně pošpičkujeme a večer strávíme v pospolitosti. Tím chci říci, že že není hezčího a méně hezčího výletu!
Letos jsem už různorodost plánu připravoval od počátku, ale i mé alternativy byly jen slovem do pranice a mnohdy byly šikovnými Nezmary ještě vylepšeny. Protože přesně takto jsem to zamýšlel a protože přesně takto se to zdá se osvědčuje, budu v nastalém trendu alternativ tras se společným ubytkem pokračovat i příštím roce.
Jen si musím vetknout tučně k upamatování, že nedělní etapa ani ve variantě pro “jízdychtivé” překročit 130 km NESMÍ!!! (a prosím v lednu o připomenutí). A jestli si někdo bude chtít přidat, samozřejmě v rámci nové doktríny může, ale příliš mnoho z nás (včetně mě!) svazuje slovo plán 🙂
1. etapa 173 km, 2.076 v.m., https://mapy.cz/s/fuzocalafu
Můj plán byl zúročit své pravidelné cestování do Telče a tak jsem naplánoval Telčský pivovar s obědem a prohlídkou, výlet na Javořici, kluci přidali pivovar v Rudolci a večer proběhl ve Slavonicích u Sklepáků. Ohlášený klimatický jev Cerberos teprve začínal, ale i tak jsme se celkem zahřáli a hrábli si. Myslím že se etapa všem moc líbila, asfalt byl gut, provoz mini (avšak i jen jeden autobusák dokáže zkazit dojem) a tak je jen škoda, že mi mizerná výkonost zapříčinila, že jsem souboj při dojezdu na col d´Javořice nemohl sledovat ze sedla a jen jsem si o něm jako za starých cyklistických časů nechal po dojezdu vyprávět (vyhrál Jirka!).
2. etapa 179 km, 2.411 v.m., https://mapy.cz/s/cuvunojodu
V sobotu Cerberos udeřil plnou silou a já jen úpěl a ve stoupáních fotil tachometr s číslem 42 (stupňů Celsia!!!). Vedro a kopce v Thayatalu a Kamptalu skupinu atomizovaly, takže ani dvě původně homogenní skupiny nevydržely pospolu. Večer bychom dali dohromady asi tak 11 různých GPS záznamů :-). Alespoň někdo z nás tak viděl: kde byl vězněn Jan Jiří Grasel (Ty grázle jeden, viď Marušáku 😉 ), projel se na šlapadle po Kampu (šlapání do kruhu?), koupal se v Kampu, koupal se v Dyji (Thaya), byl na hrázi Ottensteiner Stausee i Dobra Stausee, projel si Truppenübungsplatz (krásné slovo), zažil, co to je mít na 165 kilometru průměr na 5 km úsek 52 km/hod atp. Večer už všichni pobyli na rakouském dechovém představení na náměstí v Rakousích nad Dyjí a ze střípků porozumění zpívanému textu, obsahující velice často slovo Heimat, si nebyli jistí, jestli mají zůstat v klidu 🙂 Krásný den. A opakovaně jsem zaslechl, že Stadthotel Raabs je tipem na romantické ubytování s dívkou!
3. Etapa 167 Km, 2.307 v.m., https://mapy.cz/s/katupohoke
Zpětnými rozhovory jsem zjistil, že nedělní škaredění nevyvolává ani tak CTS (celková tělesná slabost), jako spíše bolest 🙂 a to bývá nejčastěji bolest zadulky z osezení. Jó nejsme profi cyklisti a proto těch v úvodu zmiňovaných 130 km se stane nedělním pravidlem. Je však už nyní jisté, že úsek Schweiggers (místo, kde došlo k dělení skupin) – Langschlag – Liebenau – Sandl bude zapracován pro svou nesmírnou krásu do etap dalších let, neb si ho letos i valná část absolventů zas tolik nevychutnala. Pomalu ve mě dozrává projekt “Okruhy Horním a Dolním Rakouskem”, muhehe.
Závěrem bych chtěl vyslovit absolutorium Zdenečkovi, který odtáhl většinu etap a začíná i celkem slyšet na mé bědování: wattíček 🙂 Některé úseky – zvlášť nedělní konec pak absolvoval v tempu, i pro ty v háku, velice diskomfortním a Aleš jen litoval, že si nevzal sebou testy moči na přítomnost drog 🙂 A aby též nezapadlo 520 ve výhni absolvovaných kilometrů 18 letého Marušáka – v hlavě co do jasné mysli v pořádku, jen se ještě musíš naučit bejt krutej a toho strejdu Eriho v kopcích nejen dojet a držet krok rameno na rameno až na vrchol, ale naopak poté ještě přišlápnout!
O.
NO: Moc se mi to s Vámi líbilo, boys! Chcete zase za rok další martyrium?
Dokud nebudou mít lvi kronikáře, píšou kroniku lovu lovci. Africké přísloví
Trasa: 54km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 471 m
Účast: Ondra, Hony, Venóš, Bivoj, Aleš, Majkl, Pavel T., Víťa S., Zdenál, Venca D., Kuba J., Petr P., Míra D. Přema, Sochy, Jirka V., Kory, Sláva, Koubič, Stanley, Kocour, Honza M., Vráťa, Vláďa
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra
GPS: https://mapy.cz/s/murudolecu
Komentář: Po silničním výjezdním zasedání velká část Nezmarstva odhlasovala pohodovou etapu a jak řekli, tak udělali. A také stanovili rekord 18 párků současně v Dunajovické hoře. A také ještě v 20.30 popíjeli v poklidu ve Slověnicích – léto jak má být.
O.
NO: Při koupání byl v lomu přítomen dívčí zájezd a ten byl lákán do vody 😉 Dívky ale do vody nešly…
„Když je mužský jen o něco hezčí než čert, už je dost hezký.“ Slovenské přísloví
Trasa: 41 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 859 m
Účast: Bivoj, Pavel T., Přema, Hony, Ondra Míka, Míra D., Aleš, Venóš, Zdeny
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Majkl
Komentář: Další úterý, kdy rtuť teploměru šplhá k 33°C. Majkl nás bere na koupačku pod Římov, přes mohyly, kolem statku Vurm a skrz Hamerský les. V tom horku exceletní volba, většinu času v příjemném stínu lesa.
Zastavení první: Římovská hospoda – užíváme si chladivého moku a vynikajících zelňáků.
Zastavení druhé: Pod korunou přehrady – základové výpustě spolu s odtokem propustí 85 kubíků vody za sekundu, jenže dnes je průtok minimální, tvoří perfektní výřivku ve které se dokola prohání parta obnažených párků. Naprosto výjimečný zážitek.
Zastavení třetí: Doudle Beer – prohlídka unikátního minipivovaru s ochutnávkou vylepšené jedenáctky. Tomu říkám zapálení pro koníček.
Zastavení poslední: Koháč – převládající Rožnovská sekce neomylně míří do své domoviny, vyjížďku hodnotíme jako bezchybnou.
NO: Nalazení mysli na stejnou notu přináší pohodu a klid.
Den horký voda chladná mírní,
trýznivou žízeň mok zlatavý zháší,
neklidnou duši přátelství pevné tiší.
Trasa: 48 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 780 m
Účast: Ondra, Hony, Venóš, Bivoj, Majkl, Pavel T., Víťa S., Zdenál, Venca D., Kuba J., Petr P., Přema, Honza L., Kocour, Honza M.,
Pád: Honza L. i s krví, jestli ještě někdo nevím, ani u sebe si nejsem jist, když tak se/mě nabonzujte
Defekt: nikdo
Trackmaker: Vítek S.
GPS: https://mapy.cz/s/debadonezo
Komentář: V době dovolených čas na report nemám a ostatní jsou na tom zdá se podobně 😉 Takže se zpožděním ve zkratce jen to nejdůležitější. Konečně se splnil Vítkovo sen, jet při Nezmarské vyjížďce lanovkou na ruční pohon přes Malši. Domluvené to sice neměl, ale předpokládal, že to nebude problém. A to předpokládal špatně, neb chataři nechtějí, aby jejich klid někdo rušil a také se obávají, že se používáním lanovka opotřebovává 🙂 Takže premiéra a derniéra v jednom… Ale krásná! Také bych tímto chtěl vyslovit pochvalu Vítkovi před nastoupenou jednotkou za starost o trasu. Sice to místy vypadalo, že to je trasované doma z obýváku od mapy (snad to půjde!), z čehož jsem Vítka i já podezříval, ale ne, ne. Vítek se při vyslovení podezření rozohnil, prý že se Stanleym víkend před tím cestičku čistili od popadaných větví a stromů. Křovinořezem cestičku od výhonků smrčků však neprořízli 🙂
O.
P.s. Za zaznamenání stojí také další nezmarská premiéra: obstarání si jídla na cizím území. V hospodě neměli nic, ale hořel jim tam oheň (ne v plechovém sudu, což by bylo dle charakteru osazenstva hospody daleko trefnější, ale normálně v ohništi) a pán, kterého jsem mylně považoval za obsluhu, nám doporučil Penny ke koupi buřtů a že prej si je můžem opéci. Takže kluci sjeli do Penny a začalo se vesele opékat 🙂 Ani obsluha, když se to až při opékání dozvěděla, nebyla proti. Jó, na takový hospody na venkovském sídlišti nejsme zvyklí. A těch dotazů na Tour de France a cenu našich kol… 🙂
NO: Nezmarské okénko nám již během vyjížďky otevřel Honza, když nás, při šlehací smrčkové lázni, seznamoval s poznatkem již starých Římanů, kteří prý vyzkoušeli, že je daleko příjemnější zpocené tělo šlehat větvičkami březovými a že prý nechápe, proč se této lidstvem již nabyté znalosti nedržíme 🙂 Po skončení šlehací lázně prohlásil, že to bylo moc pěkné a těší se na další vyjížďku, kterou má v plánu absolvovat až příští rok. A k tomu měl na nohou netknuté bílé, lakované tretry u nichž se vehementně smích ostatních snažil tlumit zvoláním, to jsou tretry na MTB (rozuměj MTB triatlon…)