Archive for Prosinec, 2024

Silničního zasedání se v roce 2024 alespoň na část zúčastnili: Ondra, Petr P., Eri , Zdenál, Honza L., Marek L., Majkl, Aleš, Míra, Hony, Pavel, Bivoj, Jirka, Džony, Tauby a novicové Venca D. a Radek P.

Již minulé roky se začal měnit charakter akce od původního záměru: akce total na blint s ofoceným autoatlasem v dresu a se sháněním ubytka po dojezdu na místo samém, až po dnešní akci dosahující charakteru téměř placeného zájezdu. Jó holt věk a touhu po pohodlí nezastavíš a nárůst zájmu o účast od 5-6 kusů až po 15+ se prostě musí projevit všude. Takže dnes krom veškerého předzajištěného pohodlí již akci promýšlím s možností variant tras různých obtížností a délek a na gruppo compactto už dávno nejen já netrvám. Letos jsme vzájemnou spokojenost všech dotáhli k vystříbření do třech skupin, které jsou však pro zájemce volně prostupné. Nelze tedy přesně říci, kdo vždy a pořád tvoří skupinu 1) Výkonnostní sobci 😉 2) Říše Středu a 3)Bujabézu (před Samíkovo sportovním důchodem též známou jako Gruppetto Krkovička), ale každá skupina své tahouny má 🙂

Jen si musím opět vetknout tučně k upamatování, že si nestačí dát předsevzetí (viz z minulého roku cituji): nedělní etapa ani ve variantě pro “jízdychtivé” překročit 130 km NESMÍ!!!  ale je třeba k tomu doplnit, že 3 tisíce vejškovej na 120 km v neděli také už nikdo už  neocení 🙂

1. etapa 178 km, 2.783 v.m., https://mapy.cz/s/labegepuve

Pátek se nesl duchu premiéry vlaku na start etapy na hranicích, umění vesnického kutila, koupele v rašelinovém slizu, bosny, makových laskomin v Mohndorfu, lehkého poobědního blitíčka a tlačení za prdel do každého brdku, důkazu, že lákadlo vinného sklípku ležícího v opačný směr než je cíl, může pomást i ty nejracionálnější – příjezd na ubytko v 23.00 s glykemickým šokem však za to stál… atd. atd. Tolik, tolik zážitků – a to pomíjím skupinu 1) které 180 nestačilo a dala 230 přímo z CB.

2. etapa 150 km, 1.700 v.m., byla čísla Říše Středu, Výkonnostní sobci dokázali objet plán což bylo https://mapy.cz/s/puzabogozo

St. Florian (víme už kdo byl první rakouský světec a jak skončil?), vyhlídky, vyhlídky, vyhlídky – nejhezčí byla na Donauschlige, kde ani tolik nevadila píchlí guma, neb jsme plán drobet vojebali a mechanické okénko si mohli dovolit. A v Pasově byla síla nejen na kolínko, Weisswurstíček, dunkles, helles i weisses, ale i na písničku na alternativním festivalu na Dreiflüsseecku. Škoda jen, že hippícká atmoška se staccatem Limoncelo spritz šla napravit druhý den jen hrstí růžových kavalírů 🙂

3. Etapa 133 Km, 2.228 v.m., byla čísla Říše Středu, Výkonnostní sobci dokázali opět objet plán což bylo https://mapy.cz/s/kavehojeva

Vlastně nevím jak se k Bavorské straně Šumavy postavit. Myslím, že jak výlet “Regensburg”, tak letošní lze hodnotit z hlediska cyklo krásy jen 100%, jenže už si těch 100% asi nikdo neužíval. Dokonce začal špačkovat i jinak klidný Džony: tady si každej normální cyklista vybere jedno údolí a tím jede od Dunaje až k hranici, ale my jedem jak debilové hup, hup, hup, hup (prstem do vzduchu kreslíce zuby dřevařské dvoumužné pily) 🙂 Tak třeba se mi někdy podaří spojit krásu a čerstvost družstva. Také Džony to v neděli zhodnotil blitkou a hnedle máme stanoven nový rekord výjezdka: 2x blitíčko (a zbytek družstva kvíleníčko). Už se těším na další rok.

O.

NO: 

Ve sklenici piva

    Moucha

A všechny mé sny