Rubriky
Listopad 2024
Po Út St Čt So Ne
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  

Trasa: 35 km, okolo Malše do Mladého, kolem odkalovací nádrže, Staré Hodějovice, přes rokli do Hodějovického lesa, soukromou pastvinou do Doubravice, roklí Hlubočnice kolem dolu Zlatý jelen, lesem nad Vidovem, sjezd do rokle, lávka přes potok, k úpravně vody, výjezd do Heřmaně, na vyhlídku na Malši, nad Rechle, zpět k Heřmani, dolů ke Zborovskému potoku, lávkou přes Malši na zelenou, Rechle, Plav, okolo úpravny vody do Vidova, po modré kolem Malše až na Sokolský ostrov a zadem ke Zdendovi.

Výškové metry: 602 m

Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Vítek, Majkl, Kocour, Přema, Petr Šikl, Bivoj, Hony Mareš, Stanley, Kory, Duby, Vráťa, Sochy, Vláďa, Tonda

Pád: Venca – 2x, Sochy, Bivoj

Defekt: Venca (píchnul cestou na start, oprava se protáhla přes pětiminutovou toleranci odjezdu ze startu, muselo se čekat a tak byl defekt započítán.)

TGC: Venca

Trackmaker: Ondra

GPS: www.sports-tracker.com

 

Komentář: Ondra v neděli před vyjížďkou pospojoval střípky ze zimních vycházek s dětmi v okolí Hodějovic a připravil pro klub novinky, ze kterých nemělo dojetím zůstat jedno oko suché. Příslib vzrušující vyjížďky oznámilo známé zapípání zprávy na Viberu, těsně před vyjížďkou.

Začátkem je však potřeba zmínit heroický výkon Venci, který se stal Králem Jihočeských vrcholů 2017. Jako první zdolal všech dvacet vypsaných vrcholů a Vysoký Kámen dokonce dobyl v první možné minutě soutěže. Vrcholy objel doslova na jeden zátah, první nepřetržitá etapa jeho sólo závodu měřila přes 318 km a trvala 24 hodin. Plánovaný okruh po vlastní ose nedokončil jen díky technické závadě (prasklé dva dráty zadního kola). Ujetá celková vzdálenost 584 km, během tří dnů s dvěma zastávkami na spaní, s 9662 nastoupanými výškovými metry, co dodat. Venco smekám.

Na start úterní vyjížďky Venca dorazil s pomalým defektem jehož příčinou byl trn dovezený z objíždění vrcholů. Jeho oprava však přesáhla pětiminutový limit čekání na startu a defekt byl nekompromisně započítán do statistik. Po lehkém zdržení jsme vyrazili klasicky kolem odkalovací nádrže na vrchol Větrná,  abychom shlédli nejstarší dům zástavby Starých Hodějovic v ulici K Šemberku. Autentičnost historické kamenné stavby podtrhují především moderní bílá plastová okna. Zjevně se někde stala nějaká chybička. Výjezd Hodějovickým lesem Vendu posílá do síně Triple Golden Clubu, tedy přesněji jeho pád na kořenech v nejprudší části. Na louce pod Doubravicí nás napomíná její majitelka se slovy, že se nejedná o cyklostezku, ale o spásací louku. Ondrovo omluvná slova, že zde projíždíme pouze jednou za rok, té hodné paní vzala vítr z plachet. Ovečkám se za polámanou trávu dodatečně omlouváme.

Zde končí klasika a pro mnohé začíná část očekávaných novinek. Lokalita zvaná Hlubočice, mezi Doubravicí, Nedabyle a Vidovem se zbytky dolu Zlatý jelen, jehož historie sahá do roku 1767, kdy zde hrabě Berchtold zahájil ražbu štol na dolování stříbra se stává naším bikerským rájem. Krásné poježdění, navíc okořeněné pohledy na bikery brázdící v některých chvílích obě strany nesčetných roklin. Pokračujeme dál, o technické pasáže není nouze, v jedné nám Vítek předvádí sjezd na který musí mít člověk v hlavě myšlenky opravdu dobře srovnané, jakákoliv sebemenší chyba se nemilosrdně trestá pádem. Proplétá se mezi bikery svádějící své stroje, nezaváhá a sklízí nesčetná slova uznání. Skromně mluví o výhodě teleskopické sedlovky, ale my, co to viděli a šli to pěšky víme, že jen v sedlovce to nebylo.

Návrat do známých lokalit kolem Zborovského potoka připravil nevídanou taškařici. Nutnost překonat zvýšenou hladinu vody po dešti způsobila namočení bot snad všech zúčastněných. Nejhůře dopadl Šiklín, který se jako první pustil do přechodu potoka po zrádných kluzkých kamenech. Do vody vstoupil nedobrovolně oběma nohama a tretry přitom sundané neměl, na rozdíl od jiných, kteří zbaběle brodili bosky, včetně mne. Průjezd kolem Rechlí odhalil zbrusu nově potaženou skálu ochrannou sítí proti pádu kamenů. Skála tak vypadá, jako by ji někdo uměle odlil z betonu. Jestli pak v tom nemá prsty Alešáček?

Vyjížďka se nám protáhla až k osmé hodině, došlo tak k zajímavému paradoxu, kdy někteří Nezmaři od Zdendy již odcházeli a jiní teprve přijížděli. Ti co zůstali déle záhy zjistili, že je Vítek zas o rok starší a událost řádně oslavili.

Ondrovo práci pro klub chválím a nešetřím slovy uznání. Stejně jako Kocourovo Králičí ostrov ve vyjížďce první, Ondrovo Zlatý jelen ve vyjížďce druhé bude novinka i ve vyjížďce třetí. V úterý vás vezmu na svou jarní klasiku. O víkendu jsem si ji najel a vylepšil, budete koukat co jsem našel za pěšinky nedaleko rodné hroudy.

Hony

 

NOC: „Jediným způsobem, jak zjistit meze možného, je odvážit se alespoň malý kousek za hranice nemožného.“ (Arthur C. Clarke)             „Žijete jenom jednou. Tak by to měla být zábava.“ (Coco Chanel)

 

 

2 Responses to “02. Etapa 04.04.2017 – Zlatý jelen”

  • Petr P.:

    To jsem z toho (zlatý) jelen! Venca je démon, klobouk dolů. VK pokořil VK 🙂 Po prvoetapovém KV (Králičí vrch) nebo také KO (ostrov), následovaném ZJ (Zlatým jelenem), nás zítra čeká patrně HJ (Hrdějcká jebačka). Hmm, musím se letos taky nějak vycajchnovat – podle vzoru VK by to mohl být PP (Pekelný Pulmon) 😉

  • Hony:

    Jasná věc, modří už vědí, že se jedná o Hrdějovickou jebačku. Trochu jsem se posnažil a našel zásadní zkratku přes rokli u železniční zastávky Hosín (nejhlubší rokle). Téměř celý trail je projetý od motorkářů a je to nejlépe jetelné za poslední dobu. Bude sucho, není to zarostlé, prvotřídní na vypilování techniky.

Leave a Reply