Trasa: 48 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: 665 m

Účast: Ondra, Přemek, Zdenál, Pavel T., Míra, Majkl, Tauby, Venca D., Petr P., , Kory, Víťa K., Koubič, Sochy, Kocour, Vláďa, Vráťa, Honza M., Honza A., 

Pád: nikdo

Defekt: Tauby – nové sedlo, ze silnice jen provizorně přemontované, bylo potřeba dotáhnout, aby se neopakoval případ Jan Řehula 😉 , Sochy – chlapci trvali abych ho citoval: “Jsem měkkej, ale ještě to chvíli vydržím!” Tak sláva na Výsostech, nejen my, ale i manželka bude ráda 🙂

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/famotejoro

Komentář: Vlastně NÁS chci pochválit! Poslední dobou se snažím, aby byly vyjížďky milé a plné úsměvů a Vy všichni se snažíte o totéž. Odpouštíte mi občasné píčoviny, kterým se prostě člověk při trasování vyhnout nemůže a já zas vím, že když se zastavíme ve Zlatce na rychlé pivo, odpoledne to nezkazí a když není plán dodržen, tak i přesto to může být krásné. Snad nám tahle změněná taktika vydrží co nejdéle. Jen tak dál s úsměvem a bez mrmlání, jen tak dál s pivem (a koupáním?) a nelpěním na plánu. Vždyť opakovaně dáváme 50 km, tak snad nikdo nemá pocit zmařeného času vymezeného kolu, ne? I když upřímně, hoši… Víťa K. si včera Věncovku, na rozdíl od nás, ujít nenechal. Se slovy: Když má pršet, tak zmoknu. 😉 

O.

NO: 

Vlastní zvuk ozvěnou z dálky se posmívá

Chceš-li být živ proměň se zaživa!

Tělo se rozpadne, život však musí zbýt

Chceš-li ho poznati musíš se proměnit!

[Show slideshow]

Trasa: 50 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: 827 m

Účast: Ondra, Přemek, Zdenál, Pavel T., Aleš, Venóš, Víťa S., Míra, Majkl, Tauby, Kuba J., Jirka Z., Ondra M., Petr P., Koubič 

Pád: Zdenál

Defekt: Majkl – teleskopická sedlovka udělala RUP, ale případ Jan Řehula (vnitřní pohmožděniny hladkého svalstva vylučovacího systému 😉 ) se naštěstí neopakoval! https://www.idnes.cz/sport/ostatni/rehula-byl-po-padu-z-kola-operovan.A010206_104525_sporty_vas

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/fololadapo

Komentář: Dovolte mi k popisu etapy použít pasáž z divadelního dialogu Čochtan vypravuje: To vám byla hezká ženská! Ta když šla, to něco šlo. Ta si to nesla, co k ní patřilo. Ona byla nejkrásnější, když byla po kolena ve vodě. Vona totiž měla nohy jako písmeno o, tiskací O. Ale když byla ve vodě a ty tiskací nohy byly nečitelný a když měla něco na hlavě, třeba košík a stála tak po kolena ve vodě a stmívalo se a padala mha, tak jste měli dojem, že tadyhle kousek dál, by mohla bejt docela hezká ženská! 🙂

Tak pro příště: dříve než na konci května, rozhodně ne po dešti a zapamatovat si, kde je ten dubový polom 😉

O.

NO: A přesto mi někteří říkali, že to bylo moc hezké – máme již poněkud specifický vkus na trávení volného času na kole… 

Reči sa hovoria, chleba sa je
Ale za peniaze nakúpiš
A len na vlastnom chrbte
Odnesieš svoj vlastný kríž

Trasa: 50 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: 947 m

Účast: Ondra, Přemek, Zdenál, Pavel T., Aleš, Venóš, Venca D., Víťa S., Eri, Míra, Majkl, Tauby, Kory, Kuba J., Sochy, Petr Š., Jirka V., Vláďa, Vráťa 

Pád: Nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Erotokritos

GPS: https://mapy.cz/s/pevadonoka

Komentář: V úterý jsem byl mentálně i fyzicky unaven, takže jsem nic nechtěl sledovat a jen tupě jet. Pro jistotu jsem to oznámil předem, aby se na trasérství mohl někdo připravit.  Skončilo to však všeobecným zíráním před sebe, které musel rozseknout až Eri mávaje vlaječkou “líbí se mi to jen tehdy, když trasuji já” 🙂 a tajemně zašeptal: “Kluk a pak někam ke Kleti.” Někteří si vzpomněli na minulý rok, kdy Eriho marketingová věta: “žlutá, červená, na pivo do CK a vlak domů” znamená “jedeme na Kleť” a lehce se začalo breptat, neb slovo “Kleť” nevím proč (sic!) v Nezmarstvu náladu na bajku nikdy moc nerozproudí 🙂 Počátek nebyl přepálen, avšak již předem lehce problémy s morálkou očekávající Eri ho považoval za sabotážní tempo a počal se durdit. Zpětně už to není potřeba nijak rozseknout, neb Eri i přes temný výraz v obličeji nepřiložil pod kotel (já jsem tedy očekával strategii: jedu – a kdo se neudrží, ten si to nezaslouží), spolkl paranoidní přednasranost a družstvo se nakonec také celkem hezky rozjelo. Ke konci jsme si o začátku s Erim povídali s tím, že menší morál družstva nezpůsobuje přímo on, ale to, co bývá s jeho trasování spojeno 🙂 Taky jsme se shodli, že hlava je skutečně ve valné většině určujícím faktorem na co mám a na co ne 😉 Co tím chci říct? Hoši, já opravdu nemiluji (!!!) vyjížďky alá 5x přes hřeben Kluka, nebo “KKK” (Kluk-Kleť-Kluk), ale! S chutí k trasérství jsme vesměs na štíru, lidi jako Peťa Š., Peťa P. jsou dost demotivováni, Vítek to už hodil asi úplně do kopřiv, takže si prosím važme toho, kdo se chce nechat prcat! Kleť je a zůstane u někoho populární asi tak jak u druhého Pulmon, o Kluku a např. Hosínské zákojece ani nemluvě. Ale přece všichni víme, že je potřeba jezdit vše, neb by to jinak byla nuda a tlachání na kole je více než drcení o samotě. A Eri, já v počátcích etapy byl vážně na limitu a nesabotoval jsem!

O.

P.s. Peťo P. – slíbil jsi mi to Rakousko s přebroděním Malše a autobus z Dvořiště, takže já žádostiv čekám!!! 🙂 V zimě jsem se i já se svou nechutí ke Kleti snažil něco udělat (tak špatné pocity na bajku k ní chovám) a s fakošema pěšky dal nějaké objevovačky částečně mimo turistické značky, takže první letošní Kleť si vezmu na hrb já, jo? Uvidíme, co to udělá s mou náladou na startu 🙂

Trasa: 40 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: 806 m

Účast: Ondra, Eri, Přemek, Zdenál, Pavel T., Aleš, Venóš, Venca D., Víťa, S., Bivoj, Petr P., Míra, Majkl, Stanley, Sochy, Kocour, Honza M., Honza A.  

Pád: Eri, Venóš, Petr P., Aleš (jel takovej malej dropíček směrem do řeky a myslím, že bylo dobře, že to nedal už v horní pasáži…), Víťa S. – nedal kluzký brod, tak ho vyzval na souboj ještě jednou a dopadlo to zle nedobře. Zmasakroval obě kolena a natáhl si lýtko, takže když jsem se ho při novinkách u Vltavy ptal, jak se mu to líbí, říkal: já si to moc neužívám, neb skoro nemůžu bolestí šlapat, ale vím, že to je super 🙂

Defekt: Víťa S. – prostě jsme stáli a on s Venoušem rovnali přehazku

Triple gold club: Víťa S. – když jsem bylq minule přísnej na Bivoje, musím být na Víťu též (ať se tam nestydí sám, Víťo!)

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/ludejohupa

Komentář: Pominu dobře známou cestu do Zlatky a začnu v reportu až ve Zlatce. Jak vznikne vyjížďka právě tohoto typu nejlépe dokumentuje report z ledna 2016 https://www.bknezmar.cz/?p=6494 kdy jsem začal realizovat plán nenechat v úseku Zlatka – CK levý břeh Vltavy stranou. Výsledek byl nevalný (viz report). Jak asi vypadá hledání, ukazuje ve své první části u Přísečné záznam tehdejšího bloudění https://www.sports-tracker.com/workout/honymari/56924f17e4b0e7ef03ddb062 Zjistili jsme, že začátek u Přísečné u Sedmi špicí (lezecký ráj, nikoli bajkový) prostě nejde a musí se vynechat. V střední části sice záznam vypadá pěkně rovně kolem řeky, ale je to úplně celé o nošení v dlouhých travinách a to k jízdě bohužel také moc není. Z pokusu tedy zbyly jen střípky (Eri to tehdy komentoval: sem už fakt nikdy). Na podzim 2019 jsem s pravdivou informací o tom, co nás čeká, přemluvil Vítka, aby se mnou jel zkusit objevit ještě úsek od Rájova (tak často jsem snad ještě bajk nepotláčal) a dal mi šanci ještě převymyslet již jednou objevované. Celé odpoledne 😉 skončilo pro Nezmarské účely stále ještě celkem rozpačitě 😉 ale já to furt převaloval v hlavě a nakonec vzal za hezkého slunečného zimního dne fakoše na pěšo a dotáhl to! A taková nádhera!!! Že? Samozřejmě vím, že ne pro každého, ale ta místa jsou natolik neznámá a romantická, že se trase dá občasné přenášení odpustit. Navíc je to ve zbylých pasážích fakt super bajk, jak vyplynulo z průzkumné hlasovací Nezmar ankety. A k tomu i nádherné počasí, hospoda tak akorát dlouhá a VLÁČEK!!! Tak tedy třeba zas příští rok! Budu varovat včas? 

O.

P.S. Že je Nezmar tvor kreativní a 21. století je stoletím digitálním se ukázalo, když nám v CK nemohli nalejt petky piva do vlaku, neb žádné petky neměli. Většina byla totálně vykolejená, že padaly nápady natočit pivo do bidonů (tak špatně na tom alko parta ale ještě není a z nápadu sešlo) a poté se mord parta rozdělila do dvou vagónů, přičemž ve vagónu co jsem neseděl já byl “Třesoucí se ruka Míra”, který stůj co stůj bez piva nemohl být a tak vyhledal v telefonu kontakt na hospodu ve Vrábči – zastávka a objednal take away chlast, pro který si i vystoupil a pak (muhehe) stihl i s horkým zbožím nastoupit.

Vagon s Mírou vystupoval v daleko lepší náladě než vagón, kde Míra nebyl 😉

Trasa: 50 km, 21. století – viz GPS (sic jsem zapnul záznam až poměrně pozdě) 

Výškové metry: 681 m

Účast: Ondra, Přemek, Zdenál, Pavel T., Aleš, Venóš, Venca D., Víťa, S., Kory, Bivoj, Petr P., Míra, Majkl, Sláva, Vláďa, Radim (nový člen) 

Pád: Ondra, Petr. P., Bivoj (prý dokázal dát frontflip zakončený telemarkem! O úplné věrnosti popisu průběhového děje mám však spíše pochybnosti…)

Defekt: Zdenál dvakrát bez klik (sic!), Venóš zaseklý ořech, Bivoj (pneu sice nesundaval, ale opakovaným foukáním flow jistě narušil)

Triple gold club: Bivoj (nápadně, ale přece je prvním členem letošní síně slávy)

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/lupedoceze

Komentář: Red alert, red alert! Prosím všechny závodníky o kontrolu technického stavu bicyklů před startem do jednotlivých etap prestižního seriálu “BK Nezmar Pilník roku”. Neslučuje se se závodnickou ctí :-), aby ještě před povelem START byla již duše prázdná (Bivoj) a stav byl komentován slovy: Má někdo pumpičku? Ve stejném rozporu je pak jen pouhé uvažování počas etapy (Zdenál): “Už minule mi vypadla “záslepka” z klik a jsem zvědav, co to bude dělat….” STŘIH… “Jé, mě upadla klika”. Šlendrián to je! A jen opětovná hlesnutí “Jé, mě upadla klika” umožnilo Bivojovi nepozorovaně hustit pneu ze všech sil a Venóšovi nepozorovaně provést rozborku a sborku zaseklého ořechu (v tomto případě si však myslím, že jev byl zapříčiněný spíše přílišnou péčí, než zanedbáním údržby…). Tak tedy: ZODPOVĚDNĚJI BOYS!

O.

NO: U Nezmara se rozběhla kvalitní debata na téma typy podložek (v návaznosti na to, proč Zdenálovi padaj kliky). Já a dalších několik jedinců jiným, než strojírenským směrem orientovaných, jen kroutilo hlavami. Byla tam či nebyla, či měla být a nebyla – válcovitá, vějířovitá či kýho čerta ty názvy zněly… A já mám rád definice a když už vím, že podložka není prostě jen podložka, ale je to věda, zapátral jsem po edukativní definici:

Podložka je spojovací součástka, která má nejčastěji tvar disku s kruhovým otvorem uprostřed. Tvoří součást rozebíratelného šroubového spoje, vkládá se pod hlavu šroubu (popř. nýtu nebo vrutu) nebo pod matici, slouží k lepšímu rozložení tlaku a brání tak poškození spojovaného materiálu, v některých případech je také jejím účelem zajistit spoj před uvolněním. Bývá vyrobena z oceli (často pozinkované či korozivzdorné), mosazi, hliníku, silikonu, pryže nebo slídy.

A protože teď už jsem “takyodborník” říkám vám, že chyba byla v tom, že tam Zdenál neměl podložku typu Belleville 😉

Trasa: 31 km, 21. století – viz GPS

Výškové metry: 414 m

Účast: Ondra, Přemek, Zdenál, Pavel T., Aleš, Venóš, Venca D., Petr Šikl, Ondra M., Víťa K., Víťa, S., 

Pád: Ondra, Venca D. – jak trefně poznamenal Zdenál: Pěknej prdeláč do ostružiní – dvakrát jau 🙂

Defekt: nikdo

Trackmaker: Ondra, Petr Šikl

GPS: https://mapy.cz/s/bogehudeco

Komentář: Skoro se to až nechce věřit, ale i v sedmnácté sezóně ježdění se dá vytvořit vyjížďka, která přinese spoustu novinek a zavede nás na místa, kde skoro nikdo na kole nebyl. Trochu se aplikuje ze zimy, trochu z mého courání s dětmi, trochu přidá Peťa ze své pokladnice, trochu náhoda 🙂 , trochu přispěje měnící se prostředí a hnedle je to novinka za novinkou. Od výjezdu z CB, přes toulání kolem letiště, trailík pod Zahorčicemi či trailík kolem Boršovského hradu, až po novou, ještě neotevřenou cyklostezku podél Vltavy z Boršova. A přitom mapový záznam vypadá na první pohled velmi obvykle. Jó virtuální realita na tu skutečnou zdaleka nemá!

O.

NO: Je mi vlastně záhadou, proč jsme za ty leta nikdy na Boršovský hrad nezajeli. Přitom je to zajížďka asi na 5 minut a v těch místech jsme často. A trail i výhled stojí za to. A jde o cíl významu Karlštejna (jak už to tak u mých zajímavostí bývá…)! No posuďte sami: 

Přímo o hradu nemáme žádné dochované písemné prameny. Dobu jeho existence tak můžeme usuzovat pouze podle nepřímých dokladů. V roce 1261 je uváděn Albert z Boršova, o něco později se objevuje i jeho bratr Beneš z Boršova. Přesná doba existence hradu není známa. Nicméně v roce 1290 při prodeji Boršova klášteru ve Vyšším Brodě není uváděn, takže v této době již pravděpodobně neexistoval.

Z hradu se toho do současnosti příliš nedochovalo. Podle terénních náznaků můžeme usoudit, že hradní jádro mělo tvar lichoběžníku. Obranu hradu ze tří stran zajišťovaly místy zdvojené valy, na zbývající čtvrté straně pak sráz spadající do Vltavy. Z důvodů chybějících zbytků zdiva se dá usoudit, že veškerá zástavba byla ze dřeva. Dnes zde můžeme najít především zbytky valů.

🙂

Trasa: 36 km, 21. století – viz GPS

Výškové metry: 444 m

Účast: Ondra, Bivoj, Přemek, Zdenál, Pavel T., Aleš, Venóš, 

Pád: nikdo

Defekt: Krutí brko mělo, ale do statistik nechtěl být zapsán a tak mu pomalý defekt na bezdušákách dovolil dokončit bez ztráty kytičky

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/junotocepu

Komentář: Dlouhá zima za námi, tělo bez vitamínu D, déšť, povalování se v kanceláři, 3 stupně, pilník, domácí uzené (iberijský špek!), 7 jezdců, bez hospody, krása.

O.

NO:

“Pán Bůh s námi a Zlín pryč!” Klement Gottwald

Trasa: 33 km, 21. století – viz GPS

Výškové metry: 698 m

Účast: Ondra, Bivoj, Majkl, Přemek, Míra D., Zdenál, Pavel T., Aleš, Jirka Z., Jirka V., Víčko, Venca D., Petr P., Tůča, Petr. Š., Kocour, Honza D., Honza M., Vráťa, Sudí, Vláďa,

Pád: Majkl, Jirka Z., Míra

Defekt: Aleš 2x – jednou cvak! a pak pích!, Petr Š. utrhl patku a jel domů zřejmě vlakem 🙂

Trackmaker: Zdenál

GPS: https://mapy.cz/s/furegetujo

Komentář: Na úterek jsem si ničehož nechystal, věděl jsem že bude Kluk… Propagátor Eri se na start však nedostavil, čímž výrazně posílil tábor odmítačů trailů na Kluku (“To bude zase bezva zábava!”), a za Kluka jsem se nakonec musel postavit já (sic!). Stejně se tomu nevyhnu, tak aspoň tehdy, když jsem s tím smířen 🙂 Akorát Eri s ním teď po několik (více) vyjížděk nemůže počítat jako s nadějným plánem. Ale nebojte, až se pojede na Kleť, kudy jinudy bychom tam asi jeli, že? ? 🙂 Samotná vyjížďka asi už nestojí za popis, nějak se domatláme pod kopec a pak se vede urputný argumentační souboj o to, kolikrát se pojede nahoru a dolů, kdy je tma, kolik máme času a tak. Mě naštěstí jeden výjezd minul, neb jsem projevoval solidaritu kamarádovi (a to je více než blaženost ze sjezdu!) – Aleš cvakl se slovy  – nemám nic. Tak jsem vytáhl duši, pumpičku, teplé slovo a sledoval, jak ostatní “řádí” na trailech, které jsou, nutno dodat, v horní části Haberáku už značně rozjebané a flow z minulých roků je dávno pryč. Zůstal jen trrrr kostitřas (zvlášť na hardtailu) a objíždění skoků (to bylo i dřív). Tak jsem se aspoň bavil pády – Majkovo bůček ve výjezdu jsem neviděl (chválím pravdomluvnost!), ale další dva už jo. Pan Jiří zřejmě točil MTB instruktážní video na téma: “Na velké překážce s dropíčkem mi nesmí dojít odvaha” Když vyjel na balvan s dropíčkem, téměř se zastavil a začal šrotovat. Přemýšlení bylo nejen vidět, ale snad i slyšet – pak povolil brzdy a už se kutálel 🙂 Ale alespoň rozcupoval ztrouchnivělý parýzek, co ho trestal za strachem určenou nevhodnou stopu. Zábavnější však byl Mírovo eskamotérský kousek. Předcházel mu náš rozhovor, kdy jsem vyjadřoval pochybnosti o životnosti držáku Garminu trčícího několik centimetrů před řidítka a Míra mě zpražil, že mě, neustále padajícímu, by to skutečně dlouho nevydrželo, ale ON NEPADÁ a tipuje životnost tak na šest let. Neříkal jsem nic, do voodoo panenky špendlíky nepíchal, ale několik desítek minut na to zpovzdálí sledoval jak Míra&celopéro udělali VELIKÉ HUP…. a velice nepěkně se začali válet. Celopéro neříkalo také nic, ale Míra ležel na zemi a vydával skřeky: E E E a nevypadal vůbec dobře. Pavel se ho otcovsky ptal: Máš vyraženej dech, chceš praštit do zad? Z Mírovo E E E se odpověď nedala spolehlivě rozklíčovat, což po čase pochopil, posadil se a začal si ukazovat na záda a naznačovat rány (stále za kulisy E E E). Pavel do něj s láskou začal řezat, což zřejmě pomohlo, jen si toho Pavel ve víru boje nevšiml. Míra, stále vydávající skřeky E E E počal gestikulovat, že už nechce od Pavla mlátit a my divocha z Míry sundali 🙂 Co čert ale nechtěl, Garmin držák zůstal neporušen! Tak jsem Míru aspoň konfrontoval s částí prohlášení: Já nepadám, muhehe.

O.

NO: Když bylo vidět, že po pádu Mírovi nic není, počal jsem ho seznamovat s mým oblíbeným latinským citátem: Když upadnu, vstanu! a lehce bolestí otupělému Mírovi provedl i potřebný aplikační výklad a vyzval ho k naplnění – je nutné okamžitě daný skok opakovat, aby se pro příště nebál. Míra kupodivu nechtěl a já myslím, že to bylo JEN tím, že jsem si nemohl vzpomenout na  latinské znění citátu. Takže to asi nepůsobilo tak věrohodně. Dnes jsem latinské znění dohledal a myslím, že se citát ke všem Nezmarům obecně velmi hodí!

Cum cecidero, surgam.