Trasa: cca 39 km, letiště, Závraty, Vrábče zastávka, Holubov, Kleť, Zlatá koruna, Krumlov
Výškové metry: 800 m
Účast: Pavel T., Vítek S., Petr Š., Míra D., Petr Pok., Kuba J.
Vyjížďku nedokončil: Kuba J. se odpojil pod Kletí, ale slíbil, že to vezme domů přes Kluka
Pád: Pavel T., Petr Pok.
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Š.
GPS: mapa
Komentář: O víkendu nasněžilo, ale v úterý už bylo zase nad nulou a podle předpovědi se chystal déšť a ledovka. Pršet mělo až večer, tak jsme start naplánovali na poledne. Pěkně jsme zmokli už ve 12:05 u Meťáku. V té chvíli to bylo opravdu na vlásku, jestli to hned neotočíme někam se ohřát, uschnout a napít. Měli jsme ale plán dát si odměnu až na Kleti, tak jsme se ho drželi. Jen jsme se báli, jestli tam dokloužeme. První pád přišel už na asfaltce na letišti – uježděný led s loužemi po dešti je hodně zrádný. Slyšel jsem za sebou ránu, ale bál se ohlédnout, protože jakákoliv změna polohy nebo jen i jemné brždění bylo velmi nebezpečné. Kolo jsem tedy zastavil za nekonečných pár vteřin, koukám zpátky co se stalo a Pavel ještě pořád jel po zadku, scéna jak ze superbajků 🙂 . Dál to bylo podobné, v lese kde to nebylo tolik uježděné se jelo pěkně, na cestách byla klouzačka. Petr P. padnul u Hradců, taky na silnici a na rovině. Kleť tak byla v ohrožení, ale nakonec se nahoru dalo vyjet dobře a dobře bylo i nahoře. Abysme nemuseli stát furt ve frontě, tak jsme si každý koupil 2 piva a někdo i nějaký ten mls.
Sjezdu jsme se báli a dolů proto vyrazili ještě za světla. Nejhorší byl úsek kolem hvězdárny, mezi kameny byl čistý tmavý mokrý led. Naštěstí jsme to všichni ustáli. Jeli jsme pak spíš v lese vedle cesty, kde to docela šlo. Čekání na vlak jsme naplánovali v hospodě Na Letné, kde je to podle Peťovo nedávné osobní zkušenosti super, ale měli zavřeno, tak jsme přejeli do Krumlova na osvědčenou Slepou kolej. Tam to bylo jako vždy fajn, vláček jel parádně a na Koháči taky dobrý. Tam jsme se dozvěděli, že ke konci roku (snad po 30 letech) končí hospodský David (a s ním i dívčí obsluha) … zase o legendu míň … přijdou změny … všichni víme, že všechno zlé je k něčemu dobré … nový hospodský (prý snad hospodská) třeba začne víc topit 🙂 🙂
Bajku zdar V.S.
Trasa: cca 30 km, Hrdějovice, Borecká rokle dolu, Libnič, Hůry
Výškové metry: začátek nezměřen a pak 170 m
Účast: Pavel T., Vítek S., Petr Š., Zdeny, Stenly, Petr Pok., Jirka Tu.
Vyjížďku nedokončil: Jirka Tu. se připojil cestou
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Š.
GPS: mapa
Komentář: Tentokrát byla vyjížďka celá v mrazu a ke všemu nás čekal Majkl, který svolal předvánoční setkání do Šnytu, takže nebyla síla, která by nás v divočině udržela déle než lehce přes 2 hodiny. I tak jsme si dost zadováděli na namrzlých kořenech i v blátě (přeci jen nemrzlo dost). Dále jsme průzkumem objevili, že průjezd po zelené TZ pod Adamovem dálnice nezničí, značka povede propustkem pod ní. Povede, zatím však nevede. Takže jsme se drápali na dálniční těleso nahoru, kde jsme zjistili, že dálnice už je vyasfaltovaná. Přemýšleli jsme, jestli se po ní neprojet, ale nedali jsme dohromady, jestli by to na cestě do Šnytu byla zkratka, a tak jsme zase šplhali dolu (někteří odvážně v sedle bez ztráty kytičky). U piva jsme se nás sešlo víc, pěkně jsme poseděli, ale těm co přišli, přijeli na city bajku, nebo dokonce přiběhli, se vyjížďka nepočítá!!
Bajku zdar V.S.
Trasa: 43 km, panelka, Černý Dub, Boršov, Opalice, Kosov, Milíkovice, Hamr, Doudleby, Koháč
Výškové metry: 370 m
Účast: Pavel T., Vítek S., Kuba J.
Vyjížďku nedokončil: Kuba J. nedojel ohřát se na Koháč
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Vítek S
GPS: mapa
Komentář: Stále covidem a technickými problémy prořídlý peloton dostal tentokrát další ránu – přemluvit se vyrazit do deště a bahna chce celého bajkera. Snažil jsem se vybrat jezdivější trasu po zpevněných cestách, ale i tak jsme byli zabahnění kvalitně. A asi nebude věřit, ale i tak to bylo hezké 🙂 . A závěr na Koháči byl parádní jako vždy.
V.S.
Trasa: 36km, Hoch, Hosín, Hluboká, hospoda
Výškové metry: 330 m
Účast: Pavel T., Vítek S., Stenly, Zdeny, Kuba J., Jirka V.
Vyjížďku nedokončil: Jirka V. se obětoval a jel napřed držet místo ke Zdendovi. Naopak Stenly a Pavel T. vynechali návštěvu u Nezmara. Pavel měl nečekaný důvod – odmítl návrh na distanční výuku od Nezmara a jel domů vyzkoušet syna před písemkou z fyziky osobně. Jak to dopadlo se snad dozvíme příště 🙂
Pád: Zdeny
Defekt: Pavel T.
Trackmaker: všichni
GPS: mapa
Komentář: Absence tradičních trasérů nás vrhla do nejistoty. Nápadů na směr vyjížďky na startu naštěstí padalo dost a nebyl problém jeden vybrat. A pak ho cestou upravovat 🙂 . Začali jsme Boreckou roklí, pokračovali lajnou nad Hrdějovicema, výjezdem na vrch Račice nad Hosínem a sjezdem k Hluboké. Tam se na 500 metrech odehrálo vše podstatné. Neobjevili jsme sjezd k silnici u jezu, popadali tam stromy a byl zarostlý, asi navždy ztracený. Vzali jsme to tedy mezi domky, kde Zdenálovi zajiskřili oči, když uviděl technický sjezd po schodech. Střelil to tam – my ostatní jsme se křižovali o odvraceli zrak a ani neuvažovali, že bychom ho následovali. Dopadlo to dobře, bez pádu. Ukázalo se ale, že to je vydlážděné koryto vedoucí někomu na zahradu, takže se Zdenál sápal zpátky. Napadané listí na kamenech klouzalo, a nebylo to tedy tak jednoduché jako dolů a došlo k pádu a naražení jezdce na několika místech 🙂 . Naštěstí měl čas se vzpamatovat, protože Pavel píchnul a měnil duši. No a když jsme se rozjeli, tak se Jirka rozhodnul jet přímo k Nezmarovi držet místo. Projeli jsme se ještě k zámku a pěšinkou ve svahu, trejlíkem směrem k Babě a kousek po žluté kolem obory. Pak jsme si dali Munický trejl a kolem Bezdreva přes Dasný spěchali k Nezmarovi.
V.S.
Trasa: 26km, Třebín, Závraty, Boršov
Výškové metry: 336m
Účast: Pavel T., Vítek S., Petr Š., Stenly, Zdeny, Kuba J.
Vyjížďku nedokončil: všichni dokončili
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Petr Š.
GPS: mapa
Komentář: O víkendu nasněžilo, takže jsme se těšili na vyjížďku na sněhu. Oteplilo se, takže nás navíc čekaly louže a rozbředlé bahýnko, ale na sníh taky došlo. Největší zábava nás čekala na polích, protože docela foukalo a nafoukané závěje byly super, opravdový prašánek. Nicméně to bylo náročné, promoklé tretry a mokré kalhoty na prd.l (zejména u těch co neměli blatník 🙂 ) nás brzo zahnaly k Bursonovi na kachnu. I ta byla vynikající, takže se tohle úterý povedlo všechno!
V.S.
Trasa: 37km, Vidov, Doudleby, Římov, Kameňák, Včelná
Výškové metry: 423m
Účast: Míra D., Pavel T., Pavel K., Vítek S., Petr Š., Jirka V.
Vyjížďku nedokončil: Venca K. – dorazil až do hospody
Pád: Jirka V.
Defekt: Jirka V. porucha teleskopické sedlovky, vybité světlo
Trackmaker: Pavel K.
GPS: mapa
Komentář: Trasér nás vytáhnul k Římovu. Teplota již klesla pod nulu, takže nás a naše vybavení začaly prověřovat záludnosti zimního nočního ježdění. Následuje pár poznatků získaných na této vyjížďce:
- noci jsou chladné – řešení – teplé prádlo a/nebo otužování
- teleskopická sedlovka může zamrznout v otevřeném stavu, takže nedrží ve zvolené pozici, což naprosto přehodí její funkci. Když na ní jezdec sedí, tak zajede a tak se mu špatně šlape, když jezdec jde z terénu ze sedla, tak vyjede a překáží – řešení – mechanismus otvírání sedlovky vyčistit a vyhnout se mazání přípravky obsahující vodu nebo oprášit a namontovat pevnou sedlovku
- kořeny a kameny jsou namrzlé – řešení – snížit rychlost nebo vypnout pud sebezáchovy
- baterie se v zimě rychleji vybíjí – řešení – důsledně nabíjet, vozit náhradní baterie
- na namrzlém listí se prodlužuje brzdná dráha – řešení – snížit rychlost nebo vypnout pud sebezáchovy, také pomůže snížit jezdcovu hmotnost
- voda z bidonu je studená a nedá se pít – řešení – počkat na točené pivo, je teplejší
Při návratu jsme vešli do první otevřené hospody, kterou jsme potkali – na okraji Rožnova U Bursona. Na pivo a čaj s rumem jsme zvyklí, jídlo bylo pestřejší. Nabídka zněla poslední 2 utopenci, nebo paprikový lusk s osmi. Až když byli utopenci vráceni jako nepoživatelní se hospodský nechal obměkčit a naservíroval nám zítřejší guláš. A ten byl vynikající. Na závěr jsme dostali nabídku, která se neodmítá – příští úterý je k obědu kachní prso s knedlíkem a zelím. Když se nahlásíme, tak nám ho hospodský na večer schová! Přihlášky vedeme na viberu.
V.S.
Trasa: 43 km, Boršov, červená TZ na Dívčák, Vrábče zastávka, Závraty, Mokré
Výškové metry: 521 m
Účast: Míra D., Pavel T., Stanley, Pavel K., Vítek S., Petr Podh., Vláďa Ř., Jirka V., Zdeny
Vyjížďku nedokončil: Jirka V. se zapomněl cestou v lese, Vláďa Ř. se zapomněl cestou na skokáncích nad Mokrým
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel K.
GPS: mapa
Komentář: Tentokrát jsme největší komplikaci měli už u Jiráskova jezu po 150 metrech cesty. Pro opravu jezu tam byla zaplotovaná cyklostezka tak dokonale, že se půlka pelotonu chytila, zamotala a nemohla ven 🙂 . Nakonec to vyšlo a mohli jsme si užít červenou podél řeky na Dívčák. Tam jsme si projeli pár lesních pěšinek a přes panelku mířili do Budějc. Nad Mokrým nám trasér ukázal lajnu se skokánky tak akorát pro nás, ideální pro trénink začátečníků, ale co se mě týče ne po tmě, takže jsem stejně všechno poctivě objel. Ale pěkné to bylo, až bude chvilka, tak bych si to za světla projel 🙂 . V Mokrým jsme ještě projeli pumptrack a pak už mířili ke Zdendovi, kde ale bylo plno, tak jsme byli bezradní. Nápadů na hospodu padlo hodně, ale vždy se našel někdo, kdo ji vetoval – moc daleko, moc nóbl, je tam zima, maj tam jen Budvar, … ještě že ten Šnyt prošel (i když až ve druhém kole). Ve středu bylo volno, tak asi proto jsme se taky uvolnili a počkali až na zavíračku. Po debatě s obsluhou, že to poslední pivo je opravdu poslední, jsme při placení každý dostali jako pozornost podniku plechovku Platana na cestu. Míra nezaváhal, hned ji otevřel a nalil si ji do půllitru od posledního piva. No ještě se ve Šnytu musí učit, kapůrková se podává jinak 🙂 🙂 .
Nakonec jsme ještě skočili na pivo a jukebox v Dick baru, kdo to náramně žilo. Tenhle legendární song jsme hledali, ale pamatovali si jen refrén a ne název, tak pro příště: Tři sestry, Kenda
V.S.
NO: Slovenčina pozná pôvabný výraz kapurková, ktorý pochádza z východniarskych nárečí. Kapura je termín pre bránu, kapurková je teda posledný panák, ktorý si návšteva dá vo dverách predtým, ako nás opustí a vyberie sa do sveta.
poznámka autora – sám jsem se dopátral, že prý pokud hospodský nemohl vyhnat opilce z lokálu, jelikož se drželi futer (asi kapury), tak jim přinesl poslední panáky, oni po nich šáhli, přičemž se pustili futer, hospodský zabouchnul a šel spát.
Trasa: 39km, Kaliště, Hradce, Kluk, hřebenovka, Bohouškovická myslivna, Sv. Vít, Lipí, Mokré
Výškové metry: 630m
Účast: Jirka T., Míra D., Pavel T., Jakub J., Stanley, Pavel K., Vítek S., Petr Podh., Vláďa Ř., Milan J., Jirka V., Banán, Zdeny, Lojza
Vyjížďku nedokončil: Vláďa Ř., Milan J. (připojil se pod Klukem)
Pád: Banán, a myslím ještě někdo
Defekt: Vítek S., Jirka V. – utržená přehazovačka
Trackmaker: Pavel K.
GPS: https://mapy.cz/s/nabumunuhu
Komentář: Podzimní plískanice zatím nenastaly, takže bylo ideální počasí. To se projevilo na účasti. Nejvíc nás bylo ve Slavči, i když vrchol trval asi jen 30 vteřin. Čekal tam na nás Milan, přivítali jsme se a vyrazili na Kluka. To už ale bez Vládi, který nezachytil start, jelikož ladil sedlovku. Výjezd po pěšinkách a hřebenovka nezklame nikdy a trasér navíc zařadil netradiční sjezd, motání se houštím a nakonec i trejly, takže jsme si chrochtaly blahem. Jen ta zlomená přehazovačka zamrzela, no alespoň patce se nic nestalo 🙁 . Jak je tohle možné? Pod Klukem byla už namrzlá tráva a vyjížďka dlouhá, skoro 4 hodinová. Nezbylo tedy než zajet na čaj s rumem k Nezmarovi. Raději jsme se, po tom co jsme předvedli po poslední vyjížďce, ve dveřích zeptali, jestli můžeme dál. Zdenda nás přivítal s úsměvem, vše odpuštěno!
V.S.