20 května, 2024 | 
Author: Trasa: 57 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 899 m
Účast: Ondra, Hony, Zdenál, Přema, Víťa S., Majkl, Míra, Bivoj, Sochy, Pavel, Aleš, David Č., Radek P., Venóš, Koubič, Venca D., Kory, Honza M., Vráťa, Vláďa,
Pád: Radek P., 2x, Venóš (říkal Bivoj), Hony, Ondra
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra
GPS: https://mapy.cz/s/coreheguho
Komentář: Před startem jsem si dal předsevzetí, že vynechám u Římovské přehrady ta nejvypečenější místa, co sklízela až příliš mnoho pochval 😉 čímž nám přibyde čas na navštívení dosud nenavštívených míst a když se přidala i malá nábližka po dálnici, vše i krásně časově klaplo. Dokonce se i dodržela dohoda před dělením pelotónku, kam se půjde do hospody. Jen tak dál 🙂 A koupáníčko na Velešínské plážičce letos zařadíme, nebojte. Nebo se spokojíme jen s vejvarem pod přehradou?
O.
NO: Vícero chlapců bylo jmuto za srdce až nečekanou romantikou a otázky encyklopedického charakteru se začaly hrnout a já byl… nepřipraven. Tak tedy pro ty, kteří nebudou číst (nejen) následující odkaz od Povodí Vltavy:
Výstavba přehrady zahájena 1974, dokončena 1976, k napouštění přistoupeno 13. 6. 1978. Výška hráze 47,5 metru (na dno se u hráze tedy asi nezvládneme potopit…). Vzdutí 13 km, zatopená plocha 211 ha. Voda se čerpá z 5 různých hloubkových úrovní a po zohlednění informace, že úprava vody od odčerpání z přehrady do CB kohoutku trvá zhruba 6 dní si můžeme oddychnout – mrtvé prasátko a rozloženou srnečku, co jsme tam při bruslení potkali, jsme již bez následků vypili 🙂
https://www.pvl.cz/files/download/vodohospodarske-informace/vodni-dila-a-nadrze/rimov.pdf
Trasa: 40 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 321 m
Účast: Ondra, Hony, Zdenál, Přema, Víťa S., Majkl, Míra, Bivoj, Sochy, Pavel, Honza M, Honza D.,
Pád: nikdo
Defekt: nikdo, bez očí však skončil málem Pavel, když spolu s Ondrou a Zdenálem přistoupil na pokus o vyřešení otázky: “Co se stane, když dva napínají smrček proti třetímu a smrček se v maximálním napružení zlomí?” Přihláška do soutěže o Darwinovo cenu nakonec podána nebyla, uff.
Trackmaker: Ondra, ale mikro cílem přispěli jak Hony, tak Bivoj
GPS: Vráže Zdenál
Komentář: Nejvíc jsem vždy nadšen, když se na vyjížďce objeví nějaká novinka. A byly hned dvě – romantické jezírko vedla starého lomu ve Vrážích a pomník na památku zalesnění zdejší planiny. Žůva. Děkuji hoši, ani jedno jsem neznal! Jen tak dál. A navíc jsme viděli (všichni střízliví) i tři bílé veverky – já vím, je to divné, ale je to tak! 🙂
O.
NO: https://mapy.cz/s/fejugesepe
Trasa: 40 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 716 m
Účast: Ondra, Hony, Zdenál, Venóš, Přema, Víťa S., Eri, Majkl, Míra, Bivoj, Petr Podhola, Venca D., Sochy, Kory, Jirka V., Honza M, Honza D.
Pád: Sochy, Ondra, Vítek S.
Defekt: nikdo
Trackmaker: Zdenál – a hezký to bylo!
GPS: https://mapy.cz/s/dofozotele
Komentář: Minule v úterý přes den sněžilo a v úterý přibylo 20 stupňů. Nejvíc jsme však byli hotoví (já tedy určitě) nikoli z parádních trailů, které vydrncanější (absence pravidelné údržby) už snad ani být nemohou, ale z toho, že jsme po cestě potkali v mechu dva podborováky/suchohřiby! Dva vzrostlé. V dubnu. Nečekají nás dobré časy…
O.
NO: A jako minule, stejná báseň Františka Hrubína, jen aktuální sloky 🙂
Tak utíkají dny a týdny,
jak je les na Květušku vlídný.
“Jahody, jahody
když vyjde slunko zlaté,
radostí zčervenáte –
jahody, jahody,
co dáte lahody.”
Květuška jí a zpívá
a jahod neubývá.
“Motýle, motýlku,
květiny, kde je která,
zulíbáš do večera –
motýle motýlku,
kdepak máš postýlku?”
Za motýlem se žene,
tvářičky rozpálené.
“Včelička, včelička –
květ jí vzal do náručí
a ona bzučí, bzučí –
včelička, včelička,
sestřička sluníčka!”
Včelička Květušku učí,
jak se tu v lese bzučí.
🙂
Trasa: 34 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: m
Účast: Ondra, Hony, Zdenál, Aleš, Venóš, Přema, Víťa S., Radek Plšek, David Č., Zása, Sláva, Tauby, Koubič, Kocour, Sochy, Vláďa,
Pád: Venóš (že by útočil na cenu výsostně mou?), Tauby, Sláva, Mačička – frontflip no hand a zlomené žebro 🙁
Defekt: Vítek – při bezdušákách se dá foukání (bez kterého nelze dojet) považovat za defekt?
Trackmaker: Ondra
GPS: https://mapy.cz/s/hamezocedo
Komentář: V celkem velké (a vzhledem k mrazivému počasí překvapivě velké) skupině jsem chtěl pojezdit na úsecích kdys krásných a zvědět, jak postoupila příroda po vykácení a obnově lesa. Tak tedy: odvodňovací důlní strouhy na Hlincovce příroda ještě zpátky nevydala 🙁 A hoši jel jsem tam, nikoli proto, že bujabéza je na Mallorce a pojeb traséra tak bude menší (jak se mi snažil podsunout Zdeněček), ale protože jestli to mělo někdy mít šanci na úspěch, tak před pučením malin! A další záměrné odbočky u Mrhalu na stezičky, které vypadaly slibně, už opravdu byly motivovány trochu složením skupiny s velkým bajkerským srdcem 😉 Děkuji za otevřenou hlavu k neustrnutí v zajetých kolejích!
O.
NO: A snad poslední rozloučení se zimou, která v úterý fakt byla 🙁 připojuji velice aktuální verše Františka Hrubína!
To byla zima na dnešek!
Kde se tu v máji vzala?
Mrzlo a sněhem k půlnoci
zahrada zapadala.
Ach, kdepak zima. Ta je pryč.
Zimice má však pořád klíč
od kruté zimy, svojí matky,
jak může láká mrazy zpátky –
když trochu zaspí sluníčko
Zimice půlnoc otevře jim,
táhnou se honem k nohám jejím
a stačí mrazu maličko,
křehoučké jarní květy spálí,
jež se už mrazu nenadály.
Trasa: 44 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 665 m
Účast: Ondra, Hony, Pavel T., Zdenál, Aleš, Venóš, Přema, Bivoj, Víťa S., Míra D., Radek Plšek, David Č., Kocour, Sochy, Víťa K., Vláďa, Honza D.,
Pád: Víťa S., Venóš
Defekt: Ondra
Trackmaker: Ondra
GPS: https://mapy.cz/s/nekaculumo
Komentář: Třetí vyjížďku při návratech nízkých teplot nebylo potřeba šponovat do žádných dálek a tak jsem se rozhodl bloumat po stezičkách k Trocnovu. Bloumání po zapadlých krajích u železničního strážního domku mezi Radosticema a Trocnovem mohlo však skončit zle nedobře, neboť nezodpovědný (bojácný?) majitel samoty tam má na volno puštěny dva opravdu velké chlupaté psy (alá Bernský salašnický) a ti, když se za námi rozběhli, tolik jsem přidal, že i odbočku na pěšinu jsem minul a chlapce o další bajkovou lahůdku ochudil. Nejhůře na tom však byl Bivoj, kterého hafínci po pastevecku oddělili od stáda 🙂 a ve stádu Nezmarském nebyl jediný, který by se odvážil hafíky od Bivoje odehnat. Palce jsme mu ale drželi! Bivoj má ale zřejmě dobré srdce, což zvíře vždy pozná, takže nakonec zakousnut nebyl. Osobně sázím také na to, že ho zachránil dlouhý vous, neb když hafíci mezi námi holátky viděli osrstěné zviřátko, mysleli, že je od nich 🙂
O.
NO: Nezmarské edukační okénko zřejmě nějaký ohlas má, neb se mi občas ozývají ostatní Nezmaři s tipem na zajímavou informaci k případnému šíření. Tentokrát jsem byl upozorněn, že 2 dny před naší třetí vyjížďkou, se slaví svátek bruslařů, neb ten den je svátkem sv. Lidwiny – jako mladá se topila po propadnutí na bruslení (v Holandsku). 14.4. svátek bruslařů… Jak se ten svět proměnil, že? Tak snad za tohle okénko nebudu peskován “pravověrci kategorií”, že se to sem nehodí 🙂
Trasa: 35 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 517 m
Účast: Ondra, Hony, Pavel T., Zdenál, Majkl, Přema, Bivoj, Víťa S., Míra D., Zása, Radek Plšek, Marek L., Kocour, Venca D., Ondra M., Sochy, Víťa K., Dan, Koubič, Kory, Víčko, Vráťa, Vláďa, Honza M., Honza D., Honza A.,
Pád: VD 50 i s krví, Ondra, Víťa S., Bivoj
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra
GPS: https://mapy.cz/s/faguhotamo
Komentář: Minule jednoduchá jízda po loukách, tentokrát zase techničtější varianta. Tak snad i příští úterek bude ve znamení pestrosti. Zbývá jen všechny, co se neúčastnili vyjížďky od sjezdu k Doudlebskýmu vodopádu, upozornit, že si tam zřejmě nějaká parta bajk nadšenců dala brigádu a celý úsek (dříve hodně o nošení) je jetelný. Včetně vybudování bypassu kolem velkých kamenů. A když už je to celé jetelné, tak proč si to kazit na skalce z ostrohu nad Malší, že Hony? 🙂 Premiéra!
O.
NO: A takhle vypadá Doudlebský vodopád, když není vyschlý jako včera (proto jsme k němu ani nezacházeli). Foto je z 15. 4. 2023, čili škoda, že minulý rok jsme jeli v ten čas jinam 🙁
Trasa: 46 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 204 m
Účast: Ondra, Hony, Pavel T., Zdenál, Aleš, Majkl, Přema, Bivoj, Víťa S., Míra D., David Čapek, Radek Plšek, Kocour, Václav a Martin K. (father & son – v případě synka premiéra), Eri, Petr. P., Venca D., Ondra M., Sochy, Jirka V., Vráťa, Vláďa, Honza M., Honza D., Honza A.,
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Ondra,
GPS: https://mapy.cz/s/mesejotota
Komentář: A je to tu zase: stejný cíl, stejný směr, mnohohlavé stádo. A pak už zase každý další týden, úterek co úterek. Jako každý rok před začátkem sezóny si říkám, jestli tu bude ještě někdo, pro koho bude ukazování Kubatových menhirů novinkou? A pořád je kde brát! Tři nepoučení posluchači historky o tom, proč a kde hlava byla sťata a kam až se zakutálela 🙂 . A k tomu Nezmaři, co ctí tradici se vším všudy (Bivoj: Ještě nikdy jsem si menhiry a historku nenechal ujít!).
Samostatný odstavec si zaslouží Martin K. (Vendo, můžu to napsat až takhle moc adresně? 🙂 ) se stává držitelem rekordu nejmladšího účastníka, který v pelotónu s ostatními plnohodnotně absolvoval vyjížďku. 13 let! Velký potlesk za fyzičku, velký potlesk na techniku (kterou ho, jak jsme správně v hospodě odhadli, neučil otec, muhehe). Tolik by se mi chtělo spojit do humorných průpovídek poslední vyjížďku minulého roku a první letošní! Prsty ale nechám svrbět…
Ve dvou se to lépe táhne 😉
O.
NO: Všiml jsem si, že si nikdo moc neprohlíží nápisy na Kubatovo pomníku. Takže vám ten nejpodstatnější odcituji v Nezmarském okénku.
„Přísahám, že naše právo jest pravé a svaté. A je-li má přísaha pravá, smyje Bůh mou krev nevinnou, která padne na nespravedlivé soudce.“
Jo a slavnosti se u pomníku konaly od roku 1904 do roku 1949 – překonají Nezmaři délku zachovávání tradice (cíle první vyjížďky)? 🙂
Trasa: 33 km
Výškové metry: 490 m
Účast: Pavel Kosař, Petr Šikl, Eri, Zdeny, Vláďa Řehoř, Pavel Tíkal, Petr Podhola, Míra Doležel, Hony, Radek Plšek, Sohy, Banán, Kory
Vyjížďku nedokončil: Do Šnytu na závěrečnou párty nedorazil Radek a Kory
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
GPS: záznam trasy
Komentář:
Poslední vyjížďka Night Ridu má pro letošek pořadové číslo 22. Díky přestupnému roku je to nejdelší noční sezóna, ale i tak se mi zdá, že utekla nějak moc rychle. Na startu je nás neobvykle hodně, někteří poprvé a zároveň naposledy. Ambice na chvilku vyvolají přehršel emocí nad destinací téhle vyjížďky, předzvěst nadcházející sezóny, kde tyto praktiky zdomácněli.
Se šlápnutím do pedálů je zase vše jak má být, vyrážíme směrem na Vrábče, kde začíná ten správný trail. Kosa mi dělá radost, míří do rokle pod Kroclovem, kterou nám při jedné z předchozích vyjížděk popisoval. Všichni víme, že to bude veliká divočina, tahle neprobádaná lokalita je plná trialových pokladů, jejichž obtížnost však převyšuje naše schopnosti.
Závěr patří červené kolem řeky. Cestou domlouváme místo závěrečné párty. Kdyby nebyl návrat z Archy v Boršově tak dlouhý a pro některé adepty velmi, velmi nebezpečný s nějakým tím promile v žíle, snad jsme tam i sezónu zakončili. Střízlivá úvaha nás neomylně dovedla do oblíbeného Šnytu a byla to správná volba.
Po občerstvení zeleným pivem a nějakou tou pochutinou, došlo na vyhlášení výsledků NR sezóny. Trasérem se stal neomylně Kosa a patří mu za to naše veliké poděkování. Znovu nám objevil nové pěšiny a přinesl tak spousu zábavy. Nejvíce pádů zaznamenal Pája Tíkal, pomohli mu v nich jeho sněhový andělíčci, myslím, že se při tom všichni výborně zasmáli. Kategorie defekty skončila plichtou mezi šesti jezdci, všichni s jedním defektem na kontu, což dle mého názoru nestojí ani za zmínku, snad jen oprava Ondrova defektu ve vlaku opravdu kralovala. Konečně, cenu Night Ridera si do hospody přivezl a znovu odvezl Hony. Ano „JÁ“ – „Ave JÁ“! Po získání Pilníka navazuji výhrou v noční sezóně. Na kontě mám za rok 50 úterních vyjížděk. I přes malé rezervy nezbývá, než se pochválit, nikdo jiný to za mne totiž neudělá, ani nenapíše.
Díky za společně strávený čas.
Hony
PS: Nakonec jsem všechny ty statistiky doplnil i se záznamy tras.
