Trasa: 48 km, Zavadilka, kolem Černíše, Bezdrev, Češňovice, Pašice, přes blata ke kameni kde se hlava stínala, ke kameni kam se hlava zakutálela, k pomníku, kterej tam k této události postavili, Zliv, trailík na Králičím ostrově, k Vondrovu, Eriho trailík výtopnou Bezdreva, na stezku a dom.
Výškové metry: 155 m úúúúfff
Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Aleš, Vítek, Majkl, Kocour, Petr Pokorný, Přema, Petr Šikl, Vláďa, Bivoj, Hony Mareš, Banán, Víčko, Suďák, Větrák, Víťa Kořínek, Venca Drbout, Vláďa Řehoř, Petr Podhola, Koubič, Stanley
Pád: Vítek – když celou zimu piluješ techniku, tak jsi z toho nakonec tak zblblej, že se nedokážeš srovnat s rovinou bez překážek a nástrah :-), Hony, Aleš (snažil se to uběhnout, ale ruce tam BYLY!!!)
Defekt: Venca Drbout – kůzle se srdcem rozpumpovaným radostí si v závěru vyjížďky chtělo radostí poskočit, že to tak hezky vyšlo a procvaklo duši o obrubník – mezi dveřma u Nezmara. Tomu se říká “borec na konec”.
Trackmaker: Ondra, Mačica (Nosferatu is back!)
Komentář: Co psát?
Je to tu zase? No konečně!!! Nejteplejší prvotinka? Někteří jeli i krátká/krátká! S nejvyšší účastí? Dvacet tři, hmmmm. Noví členové do statistik ? Stanley, vítej! Mudrování při historce o stínání? No já za to nemůžu, že se tehdy ta hlava po setnutí dokázala koulet 237 metrů. Asi silnej kat, no 🙂 Novinky ve vyjížďce z nejtradičnějších? Ano, byly. Mňau 🙂 Vše to je pravda. Mě však nejvíce zasáhlo a rozněžnilo to, že NIKDO tentokrát ani na počátku, ani v průběhu, ani na konci nebrblal nad destinací. Možná, že již opravdu došlo ke zvnitřnění tradice, možná tomu pomohlo tempo, které umožnilo i trailové vložky. Kdo ví. Já si prostě myslím, že to je obecně moc krásná vyjížďka a na blatech jsem si celou dobu připadal jak na Paříž-Roubaix. Do té doby poměrně kompaktní peloton bez mezer, najednou explodoval. Přesně jak při nájezdu na kočičí hlavy (fr. paves, čti pavé, muhehe). Rovina rovin, ale najednou nikomu nepomohlo jak moc dobře umí čuchat k prdeli (rozuměj: jízda v háku), každý hezky za svoje, a vše se to přelévalo jak písek, jak kdo uměl vybrat dobrou stopu v měkké blatské půdě a po relativně krátkém blatském úseku ti poslední ani vidět nebyli. Takovouhle selekci na rovině lze vidět jen jednou za rok na cestě z Paříže do města kde se dělá naše oblíbená látka zimního cyklo oblečení (letos 9. 4. www.letour.fr/paris-roubaix/2017 , stream na www.steephill.tv) a na Zbudovských blatech. A to jen v rámci nezmarské vyjížďky. Nevěřím totiž tomu, že by úsek Pašice – Kubatův pomník v průběhu roku ještě nějací cyklisté projeli 🙂 Prostě jarní klasika pro fajnšmekry.
O.
P.s. Abych si to pravidelné psaní v průběhu roku zpestřil, potřebuji zase nějakou intelektuální vložku. Mě to bude bavit a Vás snad též. A možná se někdy i zamyslíme (nedej bože!). Pro letošek volím citáty, pořekadla, přísloví atp., prostě všelijaké moudrosti. A budu tomu říkat Nezmarské Okénko Citátů – NOC. Hezká a zapamatovatelná zkratka, mimochodem 😉 A první NOC hned bude střílet sama do sebe.
NOC: Intelektuál je člověk, kterému se dostalo vzdělání nad jeho duševní poměry (Arthur C. Clarke)
Video: Vyplašená kachnička
Přidané video.
Teda Vítku, tys měl den, ani nasedat se ti nedařilo. Jestli ty nebudeš přetrénovanej.
Až na našeho gurua jsme se tedy moc nepředvedli. Asi bylo moc světla a budeme muset trochu zvyknout.