13 dubna, 2017 | 
Author: Trasa: 33 km, přes Čínu, kolem výpadovky na Lišov, Úsilné, Borek, Borecká rokle, Orty, Baba, trail kolem kolejí až pod viadukt v Zámostí, to samé zpět, Hrdějovice, kolem kolejí, přes Vltavu až do KMP.
Výškové metry: 674 m
Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Vítek, Majkl, Kocour, Přema, Petr Šikl, Bivoj, Hony Mareš, Stanley, Kory, Duby, Vráťa, Vláďa, Tonda, Aleš, Petr Pokorný, Koubič, Víčko, Víťa Kořínek, Jakub
Pád: Venca, Aleš, Pavel Tíkal 2x, Ondra, Kory
Defekt: Aleš (Síla získaná na Mallorce musela ven a řetěz to holt nevydržel)
TGC: Aleš
Trackmaker: Hony
Komentář: Musím neskromně konstatovat, že “Hrdějovická jebačka” bude v letošní sezóně jednou z Top akcí. Ukazuje se, že práce pro klub v podobě objevování a nájezdu tratě předem, má svůj smysl. Nemalou měrou k výjimečnosti vyjížďky přispělo i počasí. Sluncem zalitá stráň, zelená tráva v níž se jako had kroutila pěšinka mezi stromy, neměla chybu. Suché koryto Borecké rokle zas umožnilo plynulou jízdu v rychlém tempu. Nové prvky při nájezdu do stráně nad kolejemi a okruh kolem kolejí mezi mostem u Barborky a viaduktem v Zámostí, zpestřili již známou trasu z minulých let. Tahle jarní klasika umí neomylně prověřit bikerovu fyzickou i technickou zdatnost. V začátku sezóny se jednoduše ukáže, jak intenzivně probíhala zimní příprava. Někomu na techniku nezbývalo sil, jiní se při vodění biku ani nezpotili a Aleš po soustředění na Mallorce bušil do pedálů tak silně, až to řetěz nevydržel. Cestou se ještě dokázal zapsat po Vendův bok do síně TGC, když skončil na zádech s kolem nad sebou. Na náročnost celé tratě ukazuje i holý fakt, že její druhou polovinu, kterou byla protisměrná jízda, absolvovala již jen část mužstva. Odměnou pro ty co vydrželi do konce byl romantický západ slunce, v němž jsme se jak podotkl Bivoj “jebali po louce” k nájezdu na sjezdařskou dráhu nedaleko Ort. Závěrečný sjezd Boreckou roklí byl famózní stejně tak jako posezení v KMP u půllitru piva.
Hony
NOC: „Náš největší úspěch není v tom, že nepadneme, ale v tom, že vždy vstaneme, kdykoli padneme.“ (Konfucius)
Ondrovo P.s.: S Alešovo pádem, to bylo malinko jinak. Předně je to totiž citlivý hoch!!! A tak při cestě tam, slyšel Vítkovo vzlykání nad esoterickou krásou místa, kde roste travička v takové hustotě, jak osení v květináči na Velikonoce a že je velká škoda, že tudy jen proletíme. A senzitivní Aleš, když už mělo dojí na výron býčí síly, zvolil právě ono místo. Aby se Vítek pokochal, abychom my okem na kráse spočinuli. Mlask!
Honyho P.s.: Trocha statistiky, porovnám vyjížďku z loňska s tou letošní.
Ročník Účast Ujeté km Nastoupaná výška Průměrná rychlost Počet pádů Počet defektů
2016 20 33 584 14,1 7 (2x Aleš) 0
2017 22 33 674 13,5 6 1
Zápis z vyjížďky byl doplněn.