Trasa: 34 km, Švábák, Šindlák, panelka, Závraty, Vrábče Zastávka, Holubov, Krásetín, pěšinkou k pionýráku, po Babské na Kleť, zastávka v hospodě, po zelené do Krumlova na Slepou Kolej.

Výškové metry: 811 m

Účast: Hony, Vítek, Stanly, Venca, Šiklín, Kosa, Lojza, Jakub

Pád: nikdo

Defekt: nikdo

Trackmaker: Šiklín

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: Uplynuly téměř čtyři noční sezóny, muselo být ujeto dva tisíce pět set třicet devět kilometrů na osmdesáti dvou nočních vyjížďkách, abychom stanuli před výzvou nejvyšší, Kletí. Naše hora hor, kopec na který jsme jistě do jednoho stoupali nejčastěji. Je znovu jiná, dává poznat rozmary své majestátnosti. Cestou k ní nás doprovází dešťové kapky dopadající do našich tváří. Sjíždíme do Holubova a před námi je hodina poctivého stoupání. Krásetínský asfalt opouštíme nástupem do příkré pěšinky na hraně lesa před Podlužím. Přísnou, ale o to hezčí pěšinkou, Kosa singlespeed vede, ostatní funí a já chválím Šiklína za montáž trojpřevodníku. Zkratka po žluté je nad naše síly, na Babskou najíždíme znovu po asfaltu na němž se skupina trhá a výjezd do vrchu je tak trochu individuální akcí. Poslední třetinu výjezdu doprovází vydatné sněžení, v čerstvě napadaném sněhu zanecháváme první stopy. Na Kleti nás ovšem čeká překvapení, otevírají se zamčené dveře hospody a vrchní nás sám zve dál a nabízí občerstvení. Prý viděl světla a myslel, že se blíží dodávka se zbožím. Námi však zaskočen nebyl, protože o chvilku dříve dorazili místní běžci z Krásetína. Dres s nápisem BK Nezmar okamžitě prozradil příslušnost k oddílu a rychlý dotaz směřoval na to, zda za námi nejede kolega odhadce P. Pokorný, protože světel běžci napočítali v Krásetíně osm a my jsme v hospodě jen dva. Mne a Kruťáka vřelý přístup a tvrdá výchova k abstinenci během vyjížděk tak svazovala, že jsme v první chvíli nevěděli co si objednat a zda vlastně můžeme. Vzhledem k počasí došlo jen na horký čaj, v mém podání vylepšený rumem, o který jsme se s ostatními posléze podělili. Ten můj všem chutnal víc, je asi jasné proč. Během desetiminutové zastávky pokryl naše stroje čerstvý sníh. Otřeli jsme tedy sedla a pustili se zprvu po žluté kolem hvězdárny a následně po zelené do Krumlova. Za světla bychom do toho možná nešli, ale v noční sněhové vánici to nebyl problém. Během rychlého klesání přešlo husté sněžení v intenzivní déšť, který nepovolil až do cíle v hospodě Slepá Kolej. Tam Véna zjistil, že opomenul brýle na lavičce v Holubově, které mu ale ještě ten večer Standa Tabery vyzvedl a ponechal u něho v úschově. Véna prý pro ně vyrazí s lahví slivovice, tak jen pozor, aby ztráty nebyly rozsáhlejšího charakteru. I přes nepromokavé oblečení nám pronikla voda takřka všude. Trochu jsem litoval, že nevozím náhradní triko, ale průprava při zimním koupání nese své ovoce, vydržel jsem. Tohle vynahradilo mou absenci na nedělním ponoru. Vítek kupříkladu vytáhl triko, které vozí celou zimní sezónu v báglu a pochvaloval si, jak se to konečně vyplatilo. Ti, co triko a nebo otužileckou průpravu neměli, bohužel trpěli až do konce. Honza Ludvík, který za námi doběhl, taktéž promočený na kost, dokonce zvažoval telefonát Lence, aby jej odvezla od vlaku domů autem. Blížíme se k hlaváku a já zjišťuji, že mé promočené rukavice zůstaly na Slepé Koleji, ksakru. Závěrečnou spanilou jízdu Eskalátorgangu nám bohužel překazila ochranka již v nádražní hale, což způsobilo rozkol v družstvu a do víru vášně úterní noci jsme vyrazili už jen tři. Platánek U Černého Koníčka byl excelentní, seděli jsme u topení v jedné řadě jako kohoutci na bidýlku a kochali se krásou prostor restauračního zařízení. Středa odpoledne – rukavice mám a s nimi fotku našeho úterního útočiště.

Hony

[Show slideshow]

One Response to “18. NIGHT RIDE 28.02.2017 – Sněhová vánice na Kleti”