Trasa: 35 km, levý břeh Malše do Roudnýho, Plav, modrá do Heřmaně, Borovnický potok, nahoru nad Doudleby, sjezd k Malši, pravý břeh Malše kolem Doudlebského vodopádu, modrá za Doudleby, Straňany, “letiště Doudleby”, statek Vurm, jelení pěšinka do Plavu, pěšinky lesem pod mohylama, Včelná, korýtko pod Včelnou, přehrádka, rybníček, přes koleje do satelitu Včelná, ukázka nové cyklo stezky na Včelnou a domů

Výškové metry: 482 m

Účast: Ondra, Venca, Pavel Tíkal, Přema, Bivoj, Majkl, Aleš, Petr P., Petr Šikl, Víťa, Zdenál, Hony, Kory, Víčko, Víťa Kořínek, Ondra Míka, Kocour, Toník, Míra Doležal

Pád: Mačička – ještě na asfaltu v CB, zřejmě příliš náročný terén 😉 Ondra – na rovině vedle kravína v Doudlebech, opět následky náročného terénu 😉 Kory – chvilku po mě na široké lesní cestě, opět následek náročného terénu ;-), Ondra ještě jednou, nezvládnutá frajeřinka při jízdě přívodní strouhou k přehrádce pod Včelnou

Defekt: Víťa Kořínek přetrhlý řetěz – po prvním nájezdu do terénu ukázal jakou má ale sílu :-), Ondra – pokud se tedy nutnost rovnání ohnutých řídítek následkem pádu dá počítat za defekt technického rázu

TGC: Ondra – pokud se tedy dá počítat výše zmíněný defekt. Pád to totiž asi fakt byl.

Trackmaker: Ondra

GPS: www.sports-tracker.com https://mapy.cz/s/21Cps

Komentář: Na Start jsem jel připraven (a natěšen, Peťo!) na Pulmon, ale jaksi se zvedly hlasy proti: “Já vím, že tam jednou pojedeme, ale to třeba nebudu na vyjížďce. A dnes tu jsem…” event. “Aby nám určoval vyjížďku někdo, kdo na ní není (rozuměj: Eri), to teda ani náhodou!”, event. jistý škodolíbek: “Já bych Pulmon pošetřil pro Eriho.” Co naplat, vzal jsem to do rukou a snažil se o terén a netradično. Krásně jsme si poté ověřili, že pravý břeh Malše kolem Doudlebského vodopádu je vskutku jetelnější obráceně (potláčám bajk!), pochrochtali si nad skrytým pokladem Včelenského korýtka a pokochali se vskutku zaznamenáníhodnou přírodní památkou  – planou solitérní hrušní 🙂 na letišti v Doudlebech (obvod kmene 251 cm, výška 12 m). Při této zastávce chlapci obdivně vzdychli, ale na mou výzvu k focení (její fotka na mapách.cz ještě není a Nezmaři by mohli být dobrými partnery map.cz!) však nikdo nereagoval. Všichni totiž byli ještě dosti zaměstnáni posmíváním se nebožáčkovi s krvavým kolenem (já) po pádu na rovině bez překážky. Krutí Nezmaři! Následovala jelení stezička za statkem Vurm, která zřejmě již pronikla do Nezmarských srdcí, jen Peťa Š. si posteskl, že to tam je vo zdraví a že nerad závodí s kulkama myslivců 🙂 Jezdit v naší velké a barevné partě je však aspoň co do myslivců poměrně bezpečné – tak se příště na návštěvu (ledenických?) lesů už teď moc těším!

O.

P.s. Když už bylo včera tolik legrandy na můj nebohý účet, i citační okénko pojede na snad nejen pro mě vtipné vlně.

“To je ale vejška!” Vladimír Remek (první československý kosmonaut)

[Show slideshow]

One Response to “24. etapa 5.9. 2017 – Doudlebsko”