Trasa: 45 km, Velkas, Hodějice, Doubravice, Nová ves, červená na Lomec, údolí Želno, Komařice, bývalá zelena kolem Stropnice, cestou necestou ke smírčímu kameni, cestou necestou k Žižkovu dvorci, Trocnov, lesem pod Zborov, Hůrka, Hodějickej lesík a domů

Výškové metry: 658 m

Účast: Ondra, Vítek, Bivoj, Hony, Petr Šikl, Eri, Jirka Z., Majkl, Přema, Venca, Míra Doležel, Pavel Tíkal, Kory, Petr Pokorný, Zdenál, Víťa Kořínek, Petr Podhola, Venca Drbout

Pád: Ondra 2x, Víťa Kořínek, Petr Šikl

Defekt: Voodoo panenka byla od Peti Pokornýho celá jehlama rozpíchaná

Trackmaker: Ondra

GPS: https://connect.garmin.com/modern/activity/3006634995  nebo https://mapy.cz/s/32HUq

Komentář:

Před vyjížďkou probíhala nic neříkající Viber komunikace kam se pojede a tak jsem si připravil trasu s tím, že na ní rozhodně netrvám. Na start přijel i Peťa Pokorný s nabídkou Pulmonu a začala debatní přetahovaná kam se jako pojede. Ze zkušenosti víme, že hlasovat nemá cenu 😉 neb výsledek hlasování je vždy okázale ignorován a tak mě napadlo, že by mohl gordický uzel rozseknout oslavenec  Víťa K., který měl v rámci čtyřicátin v režii následný dýchánek u Nezmara. Při otázce: “Kolem Stropnice nebo Pulmon?” hlesl „Stropnice“ a teprve až tehdy jsem viděl sevřené dásně Peti P. hledíc na Garmin s namačkanou mapičkou na Pulmon a cedíc: “Takže to dnes nevyzkoušíme…” No kdybych Peťo předem věděl, žes tomu obětoval takovou přípravu, ani bych Vítka nenechal rozhodovat!!! No, snad se Ti to nesmaže do příště 😉 Drobet zlověstně ještě Peťa prohodil, že Ti, kteří jsou vinni poznají moc voodoo, na což jsem já ani chudák oslavenec nedbali, neb vyřknutí slova Stropnice či natrasování zvoleného z nás v naších očích nedělalo ty, kteří by měli pykat. Při příjezdu nad Želno jsme objevili novou, dříve neexistující ohradu s býky, z nichž jeden z nich se k nám hned “vesele” hnal. Peťa hlesl: „Vidíte už to začíná…“ Tupé zvíře jsme odlákali na konec ohrady a přejeli na druhý na kole s tím, že máme vyhráno. Jenže. Elektrický ohradník bez rány elektrikou překonali všichni až na …Víťu. Netradiční záchvěvy těla způsobily též asi zmenšenou pozornost (věnoval se prožitkům z elektrických impulsů) a hned vzápětí ho nic netušícího sundala větev v úrovni hlavy. Náraz to byl mocný (Knock Out!) až poškodil novou přilbici, kterou si ještě před pár okamžiky chválil… Já jsem se mu ale NEMĚL pochechtávat, jak voodoo super funguje, neb zabloudění ještě nebylo trestem mým, ale spíše pro mužstvo, avšak následné dva pády (pád ze srázu a polehávání na zádech) a s vervou kolenem nakopnutý představec byly mé části údělu voodoo. A místo slov pochopení a povzbuzení od mužstva jsem čelil nadávkám zapříčiněnými stále doznívající nechutí z mého zabloudění. Poté se konečně i v Peťovi probudilo něco z člověka, kamaráda, a slíbil mi, že už špendlíkem panenku bodat nebude.

O.

P.s. Oslava se nesla ve znamení tataráku a řízků, které Vítek v rámci biblického “Ty do mě kamenem, já do tebe chlebem.” nabídl i Peťovi P. Vítku – sice už jsi sklouzl do kategorie “do 50 let”, ale kabrňák jsi o to větší! Vše nejlepší přejí Nezmaři!!!

NO: V údolí Želno jsem u kaple a studánky Sv. Bartoloměje dostal otázky skrz tohoto světce a tak se v při rozšiřování obzorů zaměřím tímto směrem. Stáhl jsem (byť poněkud nekvalitní) foto oné kaple a dodávám, že Sv. Bartoloměj, byl jedním z 12 apoštolů (zažil Krista na živo, hoši!!!), který si dle legendy při velmi úspěšném obracení na víru v Arménii proti sobě popudil zaryté pohany, kteří ho zajali, mučili a následně odsoudili k tzv. perskému trestu smrti. Byl za živa stažen z kůže a poté ukřižován hlavou dolů. Hmmm… Nejčastějšími atributy jsou pak koželužský nůž v ruce jedné a vlastní stažená kůže v ruce druhé. Viz též foto kaple ze včerejška. Křesťanské sado doplním ještě tím, že Sv. Bartoloměj je patronem (a to byste neuhodli) koželuhů, řezníků, ševců, knihvazačů a dalších už ne tak předpokládatelných řemesel. Jo a často je vzýván při léčení kožních chorob. Ou jé 🙂

[Show slideshow]

3 Responses to “25. etapa 11.9. 2018 – Skoro Pulmon aneb voodoo pomsta”