Trasa: 29 km, nádražní lávka, odkalovací nádrž, Staré Hodějovice, po červené na Novou Ves, Borovnici, Lomec, Komařice, po levém břehu Stropnice do Ostrolovského Újezdce, po zelené do Borovan a do Sýmalky.
Výškové metry: …..
Účast: Honza Mareš, Pavel Tíkal, Pavel Kosař, Venca, Vítek, Banán
Vyjížďku nedokončil: Petr Šikl – dokončil po vlastní ose, takový noční béčko – postavil si takové staronové RB, krapet mu to střílelo
Pád: nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Tentokrát okomentuji vyjížďku dvěma pohledy. Každý si může vybrat, jaká že ta vyjížďka vlastně byla.
Konečně napadl sníh.
Udeřila zima, nastal ten správný zimní nečas! Po dlouhé době padla teplota k bodu mrazu, krajinu pokryl bílý sníh, do něhož mohli být alespoň na krátkou chvíli vtisknuty naše klikaté stopy. Ve studeném větru, po kluzkých kořenech a za doprovodu sněhových vloček, tančila naše kola noční krajinou. Poháněni odvahou, bez sebemenšího zaváhání míříme do cíle, nic nás nemůže zastavit. Sýmalka má jako vždy své nezaměnitelné kouzlo, stejně tak jako cesta vlakem domů s rituálním sjezdem schodišť, tentokráte zakončený průjezdem garážemi. Nádherná vyjížďka to byla.
Hony
Zase napadl sníh.
Je zima jako prase, od pondělí leží na zemi zase ty bílý sračky a dneska do toho navíc ještě fouká. Míříme do Borovan, Kosa připravil trasu dopředu a data uložil na web. Venda má tedy trasu ve svém GPS přístroji a většinu cesty ho vidíme jen v dálce před námi. Peťa na svém staronovém RB končí nad odkalovačkou, střílí mu převody, otráven volí přímou cestu do cíle, jede sám jako béčko. Celou cestu to slušně klouže, kořeny a listí zapadané sněhem střídá bahno. Je s podivem, že se v tom nikdo nevyválel? Konečně jsme před hospodou, kde už čeká Peťan, jediné dvě holky, které v hospodě do této chvíle seděly, právě odchází??? Zahříváme se soupravou čaj-rum, následuje pivo a večeře, světlá to chvilka večera. Kosa se zvedá a jede po ose domů, ostatně jako pokaždé. Zapomenuté pivo v petkách z minulého roku již nemají, chybu neopakujeme a míříme včas na železniční zastávku. Ve vlaku tají zbytky sněhu na našich kolech, opadává z nich bahno, průvodčí to ale řeší s úsměvem. Schody v nádražní hale jsou naše, eskalátor v podchodu je mimo provoz, bereme to garážemi. Závěrečné pivo se nekoná, rozprcháváme se domů.
Honza