Trasa: 45 km, Švábák, Pet Cemetery, Haklák, Dasný, Hluboká nádraží, Hluboká hřiště, hluboká pomník Záviše, Hosín, Hrdějovice, Borek, zelená do Červeného Újezdce, šotolinama zpátky, Úsilné, Nezmar

Výškové metry: ??? m

Účast: Bivoj, Pavel Tíkal, Vítek, Míra Doležel, Aleš, Kory, Zdenál, Jirka Zibura, Venca, Eri, Koubič, Kocour, Majkl. Během vyjížďky jsem napočítal 14 lidí, tak jeden chybí. A to je Sochy, omlouvám se.

Pád: Pavel T. poklekl při překonávání potůčku, ostatní se báli lehnou si do bahna

Defekt: nikdo

Trackmaker: Vítek S.

GPS: má někdo?

Komentář: Měli jsme podobné počasí jako minule. V předešlých dnech pršelo, během dne taky a i těsně před vyjížďkou a déšť hrozil i během vyjížďky. Jako nejvhodnější – nejsusší směr byl vyhodnocen severovýchod. Minulá vyjížďka byla od šesti do půl desáté a my jsme navázali tam, kde jsme o týden dřív skončili a pokračovali dále po směru hodinových ručiček od devíti do čtvrt na dvě. Ještě dva deštivé úterky a objedeme celé Budějice. Po cestě jsme si užili hajlajty – traverz pod kolejemi mezi Hlubokou a Hosínem, výhled nad Hosínem, Borecká rokle, …. Adrenalin nám zvedal zejména kluzký povrch a provoz na trati Budějovice – Praha, do kterého jsme se omylem připletli. Větráku, nešlo by troubit trochu víc potichu? Na závěr bylo v plánu jet ještě z Červeného Újezdce na Vávru, ale už se nám krátil čas a tenhle úsek, jak všichni víme, je bahnitý i za suchého léta, tak jsem to obrátili do klubovny. Půlka Mojského lesa je vykácená a zbytek lehnul větrem, takže už se nejezdí lesem, ale spíš po holinách. Pořád je to stále samá šotolina, ale kde byla pěšinka, je teď rozvoraná cesta od traktorů. Bajkově ještě méně přívětivé než dosud. Jen jsou tam teď docela pěkné výhledy do kraje :).

Až do hospody nás tradičně dorazilo méně, ale byli jsme doplněni Větrákem a předsedou – ten se trochu durdil, že sme mu nereagovali na viber, že má zpoždění a nedali mu vědět kam se jede. V rámci startovní horečky bohužel už nikdo viber nečetl, tak si dal vyjížďku sólo. Vlastně nevíme co nám v hospodě chtěl, protože přišel, ani si nesednul a zase odešel. Jediné rozumné vysvětlení je, že potřeboval zabít čas, aby pak mohl říct, že na dopsání reportu z noční vyjížďky nemá čas :). A ještě jedna zajímavá věc se udála. Když jsme se všichni zvedali k odchodu, tak Bivoj se Zdenálem, že ještě posedí. Přece jen to mají nejdál, tak se asi museli vzájemně politovat a na odchod se víc připravit. K jejich cti musím dosvědčit, že byli výjimečně zodpovědní. Než aby si zraňovali centrum rovnováhy dalšíma pivama, tak pili nealko!! Když Zdenda v půl jedenácté přijat objednávku na dvě nealka, tak měl tak překvapený výraz, jaký jsem u něj ještě neviděl 🙂

bajku zdar V.

NO: Pivo neprospívá tréninku a postavě, ale jeho užíváním se řada věcí vyřeší.

2 Responses to “8. etapa 21.5. 2019 – Okolo Budějc II”