Trasa: 34 km, Včelná, Kameňák, Bukovec, Otmanka, Hamr, Dolní Stropnice, Doudleby, Heřmaň, Vidov, Koháč
Výškové metry: 514
Účast: Vítek S., Honza M., Míra D., Pavel T., Stenly, Kuba J.
Vyjížďku nedokončil: Stenly neposeděl na Koháči
Pád: Honza M., Kuba J.
Defekt: nikdo
Trackmaker: Vítek S.
Komentář: Těšili jsme se do Borovan, ještě ve 14 hod jsme si potvrdili cíl vyjížďky, ale nakonec na ně nedošlo. V 16:46 se dokonce odhlásil trasér! který podle svých slov na takový hnus neměl morál. Pršelo a na radaru to vypadalo, že nepřestane, ale pár se nás na startu přeci jen sešlo. Překvapivě pršelo (a to dost) cestou na start, ale pak přestalo a dokonce bylo úplně jasno – hvězdné nebe nad námi a (mravní) bahno pod námi. Snažil jsem se trasovat po nebahnitých cestách, ale bylo to zbytečné. Ze směru vyjížďky vyplynulo, že budeme přejíždět pohnojenou louku před Kameňákem, co nás nedávno vytrestala, a toho jsem se opravdu bál. Ta nakonec byla v pohodě. Taky mi bylo od začátku jasné, že největší problém bude překonat staveniště dálnice, ale i “běžný” terén byl rozmáčený, bahnitý hnus, místy podpořený lesní těžbou. Míru a mě to naprosto vyřadilo z provozu, sukovaly se nám řetězy. Cestou jsme si tedy omývali kola kde se dalo – rybník, Malše, … to vždy na chvíli pomohlo, ale v provozuschopném stavu bohužel vydrželo jen chvíli. Nad Včelnou jsme měli chvilku pauzu, když kolem nás, mezi rodinnými domky, kam jezdí jen kdo tam bydlí, projela otřískaná Felície nabytá rusky hovořícími dělníky. Za chvíli jeli zpátky, stáhli okýnko a ptali se, kudy se jede do Mojnýho. Pavel se jim to snažil vysvětlit, ale bariéra nebyla jen jazyková a neznalost okolí. Střízlivej byl jen řidič (snad) a z auta to prý táhlo tak, že i on by nadýchal :). Taky jsme potkávali úseky čistého ledu na kterém navíc byla voda a koncem vyjížďky namrzal i asfalt, což zapříčinilo dva pády v Dolní Stropnici. Vysnili jsem si hospodu ve Vidově s pivem Březí koza, ale měli zavřeno. Na další přejezd staveniště dálnice jsme neměli odvahu, tak jsme ho srabácky objeli po silnici. Nakonec jsme se ZAHŘÁLI až na Koháči. Fáma, že je tam zima, je snad už definitivně vyvrácena!
Bajku zdar V.
P.S.: příště zas Borovany, návrat vlakem 21:30-21:49