Trasa: 54 km, Šindláky, tašky, Závraty, Vrábče, Holubov, podél potoka Křemže, Křemežský louky, žlutá/babská na Kleť, podél lanovky na parkál, Holubov, Mříč, Lipí a domů

Výškové metry: 1.054 (letošní rekord)

Účast: Ondra, Venca, Eri, Pavel Samec, Petr Pokorný, Víťa Kořínek,  Venca Drbout, Aleš, Vláďa, Kory, Honza Mareš, Kocour, Přema, Tonda, Romana Farka, Sochy, Jarda od Aleše,

Pád: Aleš, Roman Farka

Defekt: Tonda namotal řetěz, Venca Drbout

Trackmaker: Erotokritos

GPS: www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/8pu6k4a5ikmjtlen

Komentář: Ke klasice na Kleť asi jen tolik, že křemežský louky fyziku opravdu řádně prověří, na žluté v pasážích technika/potláčám (solo per esperti!) nás mohlo zůstat víc, než jen já, Kory a Samík (to jste bajkeři vy šotolinový báby?), výhled ze slunečné Kleťe byl krásný a sjezd vedle lanovky neméně podařený (2 pády to dokazují). Neodpustím si v však (v lehkém tónu!) poznámku, že je dobré v čas startu už neladit stroj, nefoukat, nezapínat GPS atp. aby mi to neujelo! Zároveň však když už jsem ten den pan vedoucí a vím, že pár nezodpovědných lulínů stejně vždy bude, tak to nenapálím co to jde, aby už na Švábáku bylo pole 2 kilometry roztroušené a někteří se poztráceli, někteří při technických problémech nemají o tom komu říct (všichni ujeli), neb pak se jen zbytečně stojí, čeká a volá… Dále též při počtu 17 lidí vážně neobstojí hláška ” všichni ví, kudy se jede”. A když už se v telefonu dohodnu na místě setkání, nešpekuluji, když jsem tam dřív, kudy asi mohla jet skupina a dle uvážení jí jedu “naproti” (ve skutečnosti směrem od ní). Hlídání celistvosti skupiny také neznamená, že se po 10 kilometrech otočím a když vidím alespoň 5 lidí, usoudím, že lze jet dál (Aleš pak hořekuje). Domluva před rozdělením skupiny “sejdeme se na parkálu” neznamená, že ti, co tam přijedou první, řeknou: “furt se jen čeká, jedem”, druhá skupina pak na parkálu 10 minut stojí a volá (mě, grrr) a pak jede sama. Takže tempo trackmakera zpočátku volnější je ku prospěchu věci, menší důvěra v to, že všichni ví kam a kudy, je na místě a domluva je domluva (pacta sunt servanda) 🙂

O.

P.s. Na příští destinaci jsme se nakonec v hospodě nedohodli, ale Eri se nabíd, že by si to příště zase kdyžtak vzal 🙂 Tak si to připrav kámo a prosím dvě sekundy po stratu nevzkřikni: “Na bodáky, vpřed!!!” a jeď volnou. Pusu 🙂

P.s. Nedá mi to ještě nezmínit, že jsem si na startu všiml Koryho náplastí na kolenou velikosti cca 5×3 mm. K dotazu mi bylo vysvětleno, že musí sledovat náplasti, aby stále při šlapání mířily na třetí prst u nohy (zřejmě si ještě nutno před tím pořádně uvědomit a zvnitřnit, kde se třetí prst v botě skrývá a od který strany to beru, že). Je to rada na předejití problémům s koleny. Nalepení náplastí a rada jak je používat 😮 stála tři kila. Pro zájemce nabízím, že náplasti nalepím za zaplacení piva u Nezmara. Know-how mám, tak se ozvěte, ať vezmu i leukoplast 🙂