Trasa: 38 km, Velkas, odkalovačka, Hodějice, Srubec, Vodlejsák, Trocnov, motanice u poustevníka, Trocnov, sochařské umění, Mysletín, Ohrazeníčko, Ohrazení, Třebotovice, skákačka, Dobrá Voda a domů

Výškové metry: 583 m

Účast: Covid-19, Ondra, Marek, Honza, Venouš, Stanley, Aleš, Aleš jr., Kuba J., Jirka Z., Přema, Honza D., Kocour, Vláďa, Vráťa, Víčko, Víčko jr., Sirotí rodinka (Vítek, Alice, Mates, Ondra), Peťa Š., Koubič, Bivoj, Peťa P., Pavel T., Míra, Majkl, Víťa K., Venca Drbout, Hony

Pád: Marek – jako strýc šel do technického stoupání srdcem a v půlce příkrého kopce příběh skončil 😉

Defekt: Víťa S

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/punaforeto

Komentář: Konečně se mi daří upoutat pozornost družstva na zajímavosti, které mívám připravené! Konečně všichni dojeli až ke kameni, kam až se hlava zakutálela, konečně i Doudlebský vodopád není (až na malé výjimky…) jen zacházkou, kam není potřeba se plahočit a konečně nám neunikají ani mikro cíle, na které v tom obvyklém shonu vyjížděk “není čas”. A za to vše může Covid -19. To jen on umí upoutat pozornost i k betonové soše medvěda, která má nejen záhadný a obtížně definovatelný zevnejšek (jsem medvěd? jsem pes? jsem prase? jsem prasopes?) ale umí i zázraky – za výsměch Nezmarů se pomstila sežráním prezenčky! Hosana, neměli bychom o tom říct faráři místní farnosti? Covid-19 má i jeden zásadní vliv na vyjížďky, neboť v časech, kdy nikdo nemá žádné kroužky, shopovat se dá jen velmi omezeně a škola je už archaickým slovem, proměňuje se i věkově-pohlavní spektrum účasti. Tu přítelkyně, tu dokonce manželka (ba co víc, s celou rodinkou), ale hlavně! Omladina. Doba dumání, zda 15 letý Marek je nejmladší Nezmar je dávno pryč a kdo by řekl že Ondra S. ve svých 12 letech nebude atakovat věkový rekord? Ano, osmiletí chlapci byli svými otci “zlákáni” k účasti. Takže vivat všem manželkám (Aličko zdravím!), Markům, Matesům, Ondrům, ale hlavně Jakubovi jr. (8 let a dva měsíce) a Alešovi jr. (8 let a pět měsíců). Jste borci. Zvláště u příběhu rodiny z Adamova (kam vlak po ten dlouhý čas stále nedorazil…) vypíchnu účast. Víčko to s juniorem udělal mazaně (ostatně i já bych asi přistoupil se svými chlapci ke stejnému modelu) a nechtěl mu jízdu na kole v raný věk znechutit a přehoupli se přes práh budějické pánve do Nové vsi autem. Ale AAA (Aleš a Aleš z Adamova)? Nejen že otec nepovolil ulehčení a jeli z domova a tudíž odjeli plnotučnou 32 k dlouhou vyjížďku, včetně závěrečného kopce do Adamova, ale pan otec nedbal Nezmarské zkušenosti z Bermudského Nezmar trojúhelníku (Zaliny, Ledenice, Ohrazení), kde kdo se jednou zamoce, už se nikdy nevymoce a naplánoval cestu přes tuto zónu. Sám se nepochlubil, ale ze záznamu GPS jsem vysledoval 😉 že v oblasti Kaliště, Zaliny pár hledacích pokusů cesty navíc proběhlo… Prý juniorovi nejvíc pomohlo, že mu senior dal tacháč a věčné sledování čísel (jak jede rychle, kolik už ujel a tak) které v dětské prostotě nebyl schopen dát do souvislostí 😉 zaměstnalo jeho hlavu natolik, že prý ani moc nemrmlal 🙂

O.

P.s. Zas mi bylo nastaveno zrcadlo – když jsme se vraceli od Dobré Vody hezký kus měsíční krajinou stavby dálnice utrousil jsem: “Kudy my budem jezdit na vyjížďky a z vyjížděk, až ta dálnice bude stát? Tolik otázek…” Příbuzenský pár senior&junior jízlivě opakujíc povzdech “tolik otáztek” nějaký čas předstíral chápavý výraz. A pak se mi smáli… Ještě nejsme na jedné lodi!

P.s. Aniž by Eri cokoli psal (i pouhá neúčast byla zprávou) sám jsem došel k závěru, že se z Nezmarských vyjížděk i po čas Covidu-19 nesmí stát “vložený rodinný závod seriálu Kolo pro život” a příště se uvidí, kdo to s kolem myslí opravdu vážně. Vyhrabejte ze skříně svá zašlá trička Iron Maiden. Run to the hills!

[Show slideshow]

One Response to “4. etapa 21.4. 2020 – Medvěd”