Trasa: 63 km, Malák, Velkas, modrá kolem Malše, Heřmaň, Doudleby, modrá do Římova, Branišovice, Stradov, Todeňská hora, žlutá do Svinů, červená do Borovan, Žižka, Trocnov, Zborov a dom

Výškové metry: 995 m

Účast: Eri, Ondra, Aleš, Marek L., Honza L., Víťa Kořínek, Přema, Hony, Míra Doležel, Pavel T., Majkl, Zdenál, Bivoj, Petr Pokorný, Sochy, Venouš, Koubič, Duby, Dan (nový člen) B: Honza D., Honza M., Vláďa, Kocour,

Pád: jsem přetížen, nestíhám a po více jak tejdnu si nepamatuju – hlašte na Viber, mail

Defekt: asi nikdo

Trackmaker: Eri

GPS: https://connect.garmin.com/modern/activity/5135218088?share_unique_id=7

Komentář: Nejzajímavější část, jinak moc hezké vyjížďky (Eri říkal něco v tom smyslu, že trasuje způsobem, jak já bych trasoval a tak se prej nediví, že se mi to líbí… Jestli se to líbilo samotnému trasérovi tedy nevím), se udála vlastně až na konci a měla transcendentální rozměr 🙂 Skupina cca 13 Nezmarů jede po červené turistické značce od Trhových Svinů do Borovan. Vprostřed skupiny bezpečně zabudován jeden z méně zkušených Nezmarů (chráněnec). Pět lidí mu ukazuje již tak hezky červeně zvýrazněnou cestu a 7 Nezmarů mu kryje záda. Skupina přijíždí do Borovan, otec chráněnce sakruje nad bahnitou kořenovou prcačkou. Skupina se houfuje, avšak! Jeden chybí. Chráněnec. Nikdo nic neví, nikdo nic neviděl. Telefon vězí v dresu otce. Otec propadá nervozitě a obrací kolo vstříc bahnité kořenové prcačce. Strýc volí taktiku objíždění bermudského trojúhelníku po silnici s plánovaným odchytem zbloudilých střel. Otec v rámci pátrání opět projíždí bahnitou kořenovou prcačku zpět, aby zvěděl, zda se syn nalezl. Před koncem jeho oblíbeného úseku se v jiné dimenzi ocitá syn v Trhových Svinech…. U hřbitova. Babička jako věchýtek uvěří upřímnému obličeji a větě: “Ztratil jsem se.” Syn si pamatuje číslo své matky a z telefonu babičky ze hřbitova jí sděluje, že se otci ztratil. GMS buňky poté zaznamenávají maximální kapacitu telekomunikačního provozu. Nakonec se i strýc dozví o “Zjevení u hřbitova” a připojuje se k otci, který počtvrté překonává bahnitou kořenovu prcačku s výkřiky: “A to jsem si kur.. dnes říkal, že by se mi zase bajk moh začít líbit.” Strýc v předtuše nejhoršího ujíždí značně rozzuřenému a bahnem a kořeny demoralizovanému otci, připravit setkání se synem. Dojíždí na hřbitov a synovec mu k dotazu na podstatu triku (zmizení a návrat v prostoru a čase) odpovídá: “To nebyla moje chyba.” Strýc radí, tuto větu před otcem neopakovat a tlumí doutnající konflitkt vybídnutím k jízdě, neb šťastné rodinné setkání v Trhových Svinech v 20.45 bez světel znamená jen jediné (a Víťa Sirotků promine): Asfalt až dom.

O.

NO: Transcendentní: nadskutečný, přesahující smyslové i rozumové možnosti, běžnou zkušenost, za hranicemi poznání