Trasa: 55 km, 21. století – viz GPS

Výškové metry: 890 m

Účast: Ondra, Bivoj, Víťa S., Hony, Majkl, Aleš, Koubič, Kuba J., Tauby, Sochy, Jirka Vávrů

Pád: Kuba, Majkl a je otázka jestli Aleš

Defekt: nikdo

Trackmaker: Ondra, Vítek S.

GPS: https://mapy.cz/s/macoconene

Komentář: Výlet na Todeňskou horu tou nejzajímavější z nejzajímavějších cest (jak opakovaně prohlašoval Majkl…) se opravdu vydařil a nejvíce ho ošperkovali pády, co se nevidí každý den a nebo mají dokonce Nezmarskou premiéru. Začal to Kuba frontflipem no hand – viděl jsem, bál jsem se, ale šťastná hvězda tentokrát šajnila co mohla. Následoval Aleš u Římovského JZD, kde v kolmém hupíku dolů zapíchl přední kolo, avšak následující frontflip ho vymrštil na drátěný plot, kde se býčí ruce zachytily ok v poloze hlavou dolů a po dopadu kola se tělo odrazem od plotu vrátilo do počáteční pozice kopyty k zemi a Aleš eskamotérské číslo uběhl. Podle nezmarských pravidel pádu (země se dotkla jiná část těla než noha) pád neměl. Tak počkám co na to vrchní statistik. A třešničku nakonec si ponechal Majkl a tu jsem bohužel neviděl… Přepisuji tak jen popis přímých účastníků. Ve vzrostlém ječném poli (rozuměj slovy Vítka: krásná pěšina podél lesa…) se Majk propracoval na čelo zřejmě tušíc že je třeba nastavit i svou šťastnou hvězdy, když dvě už nastaveny toho dne byly… Srnečka mnohokrát vystrašila pár z nás, ale až Majka nevybíravě sejmula. Zákeřně se přikrčila, aby nabrala sílu do skoku a HUP! Do předního kola! Já už jen slyšel: srážka se srnkou, srážka se srnkou!!! Tělo však nevidět, tak jsem nevěděl kdo, je ten nezmarský premiant. Důvod byla ta Vítkovo vymazlená pěšina – ze vzrostlého ječmene se kulí Majk a odráží výtky “jak to, že jsi srnce nedal při pádu mocné dělo, mohla bejt zvěřina”, nasedá, opětovně chválí trasu a jede se dál! Tři krát Glücksstern 🙂

O.

NO: