Trasa: 40 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: 806 m

Účast: Ondra, Eri, Přemek, Zdenál, Pavel T., Aleš, Venóš, Venca D., Víťa, S., Bivoj, Petr P., Míra, Majkl, Stanley, Sochy, Kocour, Honza M., Honza A.  

Pád: Eri, Venóš, Petr P., Aleš (jel takovej malej dropíček směrem do řeky a myslím, že bylo dobře, že to nedal už v horní pasáži…), Víťa S. – nedal kluzký brod, tak ho vyzval na souboj ještě jednou a dopadlo to zle nedobře. Zmasakroval obě kolena a natáhl si lýtko, takže když jsem se ho při novinkách u Vltavy ptal, jak se mu to líbí, říkal: já si to moc neužívám, neb skoro nemůžu bolestí šlapat, ale vím, že to je super 🙂

Defekt: Víťa S. – prostě jsme stáli a on s Venoušem rovnali přehazku

Triple gold club: Víťa S. – když jsem bylq minule přísnej na Bivoje, musím být na Víťu též (ať se tam nestydí sám, Víťo!)

Trackmaker: Ondra

GPS: https://mapy.cz/s/ludejohupa

Komentář: Pominu dobře známou cestu do Zlatky a začnu v reportu až ve Zlatce. Jak vznikne vyjížďka právě tohoto typu nejlépe dokumentuje report z ledna 2016 https://www.bknezmar.cz/?p=6494 kdy jsem začal realizovat plán nenechat v úseku Zlatka – CK levý břeh Vltavy stranou. Výsledek byl nevalný (viz report). Jak asi vypadá hledání, ukazuje ve své první části u Přísečné záznam tehdejšího bloudění https://www.sports-tracker.com/workout/honymari/56924f17e4b0e7ef03ddb062 Zjistili jsme, že začátek u Přísečné u Sedmi špicí (lezecký ráj, nikoli bajkový) prostě nejde a musí se vynechat. V střední části sice záznam vypadá pěkně rovně kolem řeky, ale je to úplně celé o nošení v dlouhých travinách a to k jízdě bohužel také moc není. Z pokusu tedy zbyly jen střípky (Eri to tehdy komentoval: sem už fakt nikdy). Na podzim 2019 jsem s pravdivou informací o tom, co nás čeká, přemluvil Vítka, aby se mnou jel zkusit objevit ještě úsek od Rájova (tak často jsem snad ještě bajk nepotláčal) a dal mi šanci ještě převymyslet již jednou objevované. Celé odpoledne 😉 skončilo pro Nezmarské účely stále ještě celkem rozpačitě 😉 ale já to furt převaloval v hlavě a nakonec vzal za hezkého slunečného zimního dne fakoše na pěšo a dotáhl to! A taková nádhera!!! Že? Samozřejmě vím, že ne pro každého, ale ta místa jsou natolik neznámá a romantická, že se trase dá občasné přenášení odpustit. Navíc je to ve zbylých pasážích fakt super bajk, jak vyplynulo z průzkumné hlasovací Nezmar ankety. A k tomu i nádherné počasí, hospoda tak akorát dlouhá a VLÁČEK!!! Tak tedy třeba zas příští rok! Budu varovat včas? 

O.

P.S. Že je Nezmar tvor kreativní a 21. století je stoletím digitálním se ukázalo, když nám v CK nemohli nalejt petky piva do vlaku, neb žádné petky neměli. Většina byla totálně vykolejená, že padaly nápady natočit pivo do bidonů (tak špatně na tom alko parta ale ještě není a z nápadu sešlo) a poté se mord parta rozdělila do dvou vagónů, přičemž ve vagónu co jsem neseděl já byl “Třesoucí se ruka Míra”, který stůj co stůj bez piva nemohl být a tak vyhledal v telefonu kontakt na hospodu ve Vrábči – zastávka a objednal take away chlast, pro který si i vystoupil a pak (muhehe) stihl i s horkým zbožím nastoupit.

Vagon s Mírou vystupoval v daleko lepší náladě než vagón, kde Míra nebyl 😉

One Response to “7. etapa 10.5. 2022 – Novinky u Vltavy”