Trasa: 50 km, 21. století – viz GPS
Výškové metry: 947 m
Účast: Ondra, Přemek, Zdenál, Pavel T., Aleš, Venóš, Venca D., Víťa S., Eri, Míra, Majkl, Tauby, Kory, Kuba J., Sochy, Petr Š., Jirka V., Vláďa, Vráťa
Pád: Nikdo
Defekt: nikdo
Trackmaker: Erotokritos
GPS: https://mapy.cz/s/pevadonoka
Komentář: V úterý jsem byl mentálně i fyzicky unaven, takže jsem nic nechtěl sledovat a jen tupě jet. Pro jistotu jsem to oznámil předem, aby se na trasérství mohl někdo připravit. Skončilo to však všeobecným zíráním před sebe, které musel rozseknout až Eri mávaje vlaječkou “líbí se mi to jen tehdy, když trasuji já” 🙂 a tajemně zašeptal: “Kluk a pak někam ke Kleti.” Někteří si vzpomněli na minulý rok, kdy Eriho marketingová věta: “žlutá, červená, na pivo do CK a vlak domů” znamená “jedeme na Kleť” a lehce se začalo breptat, neb slovo “Kleť” nevím proč (sic!) v Nezmarstvu náladu na bajku nikdy moc nerozproudí 🙂 Počátek nebyl přepálen, avšak již předem lehce problémy s morálkou očekávající Eri ho považoval za sabotážní tempo a počal se durdit. Zpětně už to není potřeba nijak rozseknout, neb Eri i přes temný výraz v obličeji nepřiložil pod kotel (já jsem tedy očekával strategii: jedu – a kdo se neudrží, ten si to nezaslouží), spolkl paranoidní přednasranost a družstvo se nakonec také celkem hezky rozjelo. Ke konci jsme si o začátku s Erim povídali s tím, že menší morál družstva nezpůsobuje přímo on, ale to, co bývá s jeho trasování spojeno 🙂 Taky jsme se shodli, že hlava je skutečně ve valné většině určujícím faktorem na co mám a na co ne 😉 Co tím chci říct? Hoši, já opravdu nemiluji (!!!) vyjížďky alá 5x přes hřeben Kluka, nebo “KKK” (Kluk-Kleť-Kluk), ale! S chutí k trasérství jsme vesměs na štíru, lidi jako Peťa Š., Peťa P. jsou dost demotivováni, Vítek to už hodil asi úplně do kopřiv, takže si prosím važme toho, kdo se chce nechat prcat! Kleť je a zůstane u někoho populární asi tak jak u druhého Pulmon, o Kluku a např. Hosínské zákojece ani nemluvě. Ale přece všichni víme, že je potřeba jezdit vše, neb by to jinak byla nuda a tlachání na kole je více než drcení o samotě. A Eri, já v počátcích etapy byl vážně na limitu a nesabotoval jsem!
O.
P.s. Peťo P. – slíbil jsi mi to Rakousko s přebroděním Malše a autobus z Dvořiště, takže já žádostiv čekám!!! 🙂 V zimě jsem se i já se svou nechutí ke Kleti snažil něco udělat (tak špatné pocity na bajku k ní chovám) a s fakošema pěšky dal nějaké objevovačky částečně mimo turistické značky, takže první letošní Kleť si vezmu na hrb já, jo? Uvidíme, co to udělá s mou náladou na startu 🙂
Doufal jsem Eri, že se na Kleti potkáme a uvidím Nezmary v akci. Nedočkal jsem se, nevadí, třeba to příště vyjde. Ale přeci jen někdo na Kleť dorazil. Peťa Podhola, Milan Javůrek a ještě jeden jejich kamarád. Peťa v čele ne novém enduru následován ostatními valil dolů jako vítr. Krásně se na vás koukalo kluci.