Trasa: 42 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: 824 m

Účast: Ondra, Hony, Venóš, Bivoj, Aleš, Pavel T., Víťa S., Zdenál, Přema, Petr P., Slávek, Kocour, Ondra Míka, Majkl

Pád: nikdo

Defekt: nikdo 

Trackmaker: Petr P.

GPS: https://connect.garmin.com/modern/activity/11789767625?share_unique_id=5

Komentář: Den se neúprosně krátí a oblíbená vyjížďka přes Polušku zabušila na dveře. Bujanovský hostinský však čerpá dovolenou, což je asi jeho protestní gesto proti fámám o krizi v pohostinství, tam se tedy bušit bude marně, a když České dráhy o půlhoďku posunuly odjezd vlaku na hranici 21 hod, nezbylo než variovat. Dvorní dopravce pan Damašek slíbil odvoz a já hledal hospodu, resp. konec vyjížďky s příběhem. Nádherně jsem to vymyslel, dělal trochu drahunu, ale otcovsky jsem družstvo upozornil na nutnost teplého oblečení a zlaťáků na drožku, zejména když nebylo moc přihlášek… Chyba. Spustila se debata, jestli to není zbytečný (rozuměj drahý), jestli není návrat moc pozdě (nešlo to jinak) a jestli by to nešlo příště (nešlo) a co třeba jet jen “kolem komína”. Nechtěně jsme tím odpárali Peťu Šikla, který by býval jel, ale bohužel také čte Viber 😉 Cesta na Polušku je tradičně zpočátku taková pádivá, asfalt není pro každého a já, mysleje na kdekoho, zvažoval přiblížení se v trase D3. Nemám to ale projeté, tak jsem neriskoval. Účast byla opticky vysoká, ne každý ale měl v plánu dojet do cíle, a někteří sami ještě nevěděli, že to v plánu nemají. Tak se nám skupina slovně a posléze i fakticky porozpadala, aby v Malčicích vykrystalizoval drahokam. Nemá cenu lhát, takže si upřímně řekněme, že úvoz z Malčic je pokaždé jiný a tentokrát byl obzvláště pěkný. Z vrcholu Polušky proběhl v “naší” trase svoz dřeva, takže byl hřeben krásně sjízdný vyjetou kolejí. Horší, ale o to zábavnější byla lesní cesta k louce na Krakovice. Někde mezi těmito body proběhla debata, zda dojet až do plánovaného cíle a že je škoda, že není otevřena ta bujanovská hospoda. Jen jsem plácnul do větru, že tam mají prodejnu a třeba bysme přemluvili paní vedoucí, aby na chvíli otevřela. Těm znalejším (mně ne) svitlo – ano, Bujanov má moderní prodejnu 24/7 ! Drahokam se vybrousil. To se musí zkusit, nová výzva! Místo na Michnice a pak dále přes Rožmitál až k cíli (překvápko na příště) jsme točili klasiku. Otevřeli jsme si vlastní hospodu, chlazené nápoje, tyče, uzeniny, sýry, …co hrdlo ráčí! Ještě jeden vstup pro zásobu na cestu a hurá na vlak 21:01…výstup na Jižní, Koháč, zhodnocení a domů…krásná práce, nové zážitky….ale díky patří i “odpadlíkům”, ti za mě prozkoumali rozestavěnou D3 a vězte, že od Markvartic je to jetelné až na Pohůrku.

P.

NVO: Nezmarské vzdělávací okénko – jak se krátí ten DEN..to by jeden neřekl, že taková obyčejná a zřejmá věc jako den nebo noc, je potřeba vysvětlit ve wikipedii. Byl jsem ale překvapen, co vše se lze o DNI dozvědět, např. to, že “český čas” dělil kdysi den také na 24 hod, ale ty se počítaly od západu do západu druhého dne. Takže každý den trochu jinak. Až německý smysl pro pořádek tomu udělal přítrž (Ordnung muss sein). Podle starého českého času míváme tedy v úterý dost často vlastně dvoudenní vyjížďky, ale prakticky všichni se vždy domů vracíme před půlnocí (polovina noci) 🙂

https://cs.wikipedia.org/wiki/Den

Druhým probíraným tématem byl mezinárodní svátek, který připadá právě na 8.8. Tento svátek vznikl v Brazílii a z Jižní Ameriky doputoval až k nám. Den oslavuje ženský orgasmus, zároveň je však připomínkou toho, že ne každá žena jej dokáže prožít…Samozřejmě, když pořádní chlapi jezdí v tu dobu na kole.

[Show slideshow]