Trasa: 34 km, 21. století – viz GPS 

Výškové metry: m

Účast: Ondra, Hony, Zdenál, Aleš, Venóš, Přema, Víťa S., Radek Plšek, David Č., Zása, Sláva, Tauby, Koubič, Kocour, Sochy, Vláďa, 

Pád: Venóš (že by útočil na cenu výsostně mou?), Tauby, Sláva, Mačička – frontflip no hand a zlomené žebro 🙁

Defekt: Vítek – při bezdušákách se dá foukání (bez kterého nelze dojet) považovat za defekt?

Trackmaker: Ondra 

GPS: https://mapy.cz/s/hamezocedo

Komentář: V celkem velké (a vzhledem k mrazivému počasí překvapivě velké) skupině jsem chtěl pojezdit na úsecích kdys krásných a zvědět, jak postoupila příroda po vykácení a obnově lesa. Tak tedy: odvodňovací důlní strouhy na Hlincovce příroda ještě zpátky nevydala 🙁  A hoši jel jsem tam, nikoli proto, že bujabéza je na Mallorce a pojeb traséra tak bude menší (jak se mi snažil podsunout Zdeněček), ale protože jestli to mělo někdy mít šanci na úspěch, tak před pučením malin! A další záměrné odbočky u Mrhalu na stezičky, které vypadaly slibně, už opravdu byly motivovány trochu složením skupiny s velkým bajkerským srdcem 😉 Děkuji za otevřenou hlavu k neustrnutí v zajetých kolejích!

O.

NO: A snad poslední rozloučení se zimou, která v úterý fakt byla 🙁 připojuji velice aktuální verše Františka Hrubína!

 

To byla zima na dnešek!

Kde se tu v máji vzala?

Mrzlo a sněhem k půlnoci

zahrada zapadala.

Ach, kdepak zima. Ta je pryč.

Zimice má však pořád klíč

od kruté zimy, svojí matky,

jak může láká mrazy zpátky –

když trochu zaspí sluníčko

Zimice půlnoc otevře jim,

táhnou se honem k nohám jejím

a stačí mrazu maličko,

křehoučké jarní květy spálí,

jež se už mrazu nenadály.