Trasa: 61 km, Meťák, Vidov, rechle, Plav, Plavnice, Hamr, pod Branišovice, singlíg k jezu, hráz přehrady, po pravém břehu na Velešínskej most, Velešín Penny, po levém břehu Římov a individuálně dle preferencí skupin domů

Výškové metry: 820

Účast: Ondra, Eri, Vítek, Venca, Petr Šikl, Aleš, Kory, Pavel Samec, Koubič, Roman Farka, Sochy, Jirka Habrda, Láďa AS, Petr AS, Duby, Ondra Míka,

Pád: Petr AS

Defekt: Láďa AS, Roman Farka, – oba defekty nebyly dík píchnutí, ale dík prasknutí duše v boku porušeného pláště horkem – takovouhle souhru defektů jsem ještě neviděl… Kory, Eri – běžné a nudné trny ne stejném místě ve stejný čas 🙂

Trackmaker: Ondra

GPS: Není a nebude 🙁

Komentář: Kdo si dlouhodobě a opakovaně stěžuje na zimu a déšť si musel přijít v úterý na své! Číslíčko teplotních stupňů se mi po startu na tachometru ustálilo na 38 a nikterak se mu nechtělo snižovat. Avšak i v tomto dopředu “neodhadnutelném” počasí se našli tací, kteří vyjeli s jednou půllitrovčičkou s vírou, že bude kde dočepovat. Nejsem Džony, nebo Vítek a tak se srdce mé nad těmito nešťastníky ustrnulo a poskytl jsem (a s nimi i ostatním) možnost nákupu ve Velešínském Penny, kde již teplota ve stínu v půl osmé klesla (dle Vítka na “již příjemných”) 31°C. V mezidobí od startu do Penny a návštěvy u Nezmara, jsme bojovali s opakovanými defekty a s mou měkosrdcatostí vůči opozdilci Ondrovi Míků která se projevila dvojí zastávkou, telefonáty a čekáním na spojení se skupinou (poučení z krizového vývoje: jezdí příliš mnoho lidí na to, aby jich tolik muselo čekat na časové problémy jednotlivců a můj telefon po 17.05 pro příště a navždy zůstane němý!!!), což časový i kilometrový ambiciózní plán nemile poznamenalo 🙁 Co se dá dělat, hlavně že jsme si užívali zarostlého terénu zakázané ochranné zóny vodního zdroje, kam se vždy kouknem jen jednou za rok 🙂 I přesto, že ne všichni jsou fandové trnů, kopřiv a singlíků na skále – bajkerská duše převážila a výtky zazněly jen proto, aby se jen a jen nechválilo 🙂

O.

P.s. Dovolená je pravá smrtka s kosou pilníků roku a tentokrát máchla svým nabroušeným ostřím dvakrát. Ke smrti byly předem určeny dvě postavy, když ne každá z nich má stejné sympatie diváků 🙂 Musel jsem tuto nevděčnou situaci rozlousknout a pomohla mi úcta k věku (jsi ještě holt zajoch, Hony). Jeden kostnatý prst míří na Honyho – tys mrtvola Harry (druhý zprava), to tys něchtěl hájit chudé vesničany jen z dobrých pohnutek, to tys viděl za vším ukrytý poklad a hromadu zlata 🙂 Druhý prst známým pohybem povolal k sobě Přemu – to tys sympaťák Britt (první zprava), co to tak umí s nožem. Avšak i Tvůj nožík se ve smrtelné agónii se zapíchl jen před tebe a ne do žeber mě, Vency či Eriho. Až v 15. etapě hoši, ale přece už smrtka dopočítala.

The-Magnificent-Seven

P.s. No a kdo zbyl? Holohlavý Chris (Yul Bryner) jeho kámoš Vin (Steve McQueen) a mladičký zelenáč Chico. Jenže ti všichni už mají přežít! No nevím ale, jestli to takhle vyjde i v reálu a jak si s rozdělením rolí přeživších, nám – mrtvolám, poradím, zvlášť když to bude v etapě, kde sám zkapu (v rámci reportu budu muset asi vystoupit ze záhrobí… Třeba v rámci p.s. – vzkaz z krypty?)