4 května, 2016 | 
Author: Trasa: 54 km, Meťák, kolem bezdomáčů Boršov, levý břeh Vltavy po červené do Zlatky, pravý břeh Vltavy do Boršova a domů
Výškové metry: 851 m
Účast: Ondra, Venca, Vítek, Eri, Přema, Majkl, Kocour, Vráťa, Kory, Aleš, Pavel Samec, Petr Šikl, Vláďa, Venca Píša, Sochy, Venca Drbout, Tonda, Koubič, Duby, Víčko, Pavel Dolejší
Pád: Aleš 2x, Vítek
Defekt: Samouš při výjezdu z potoka mohutně zabral v tu nejvhodnější chvíli 🙂 a přetrh řetěz. Aleš??? (viz dále)
Trackmaker: Ondra
Komentář: Splutí Vltavy jsem chtěl dát tentokrát oboubřehé a tak jsem vyčkal až se prodlouží den, vsadil na plynulejší tempo bez nadbytečného čekání, modlil se za co nejnižší vegetaci v místech opuštěných a na konci se pochválil. Vyšlo to! Dokonce jsem ještě po cestě vzpomenul na projekt z minulého roku “za novými zajímavostmi” a chlapcům odtajnil velmi nenápadně skrytého vytesaného keltského strážce Vltavy. Včera jsem ale vlastně nejvíce přemýšlel nad bezpečností bajku a kola obecně, neb jsem věděl o Honyho eskapádě (viz. dále), k tomu se mi, po čas vyjížďky velmi zadrženě jedoucí Krutibrk, svěřil, že se o víkendu na Kolu pro život přimotal do hromadného pádu a dlouhý dres má jen proto, aby zakryl své velmi zkrvavené tělo a do toho Vítek do přejezdu potůčku nad Starýma Časama (ano ten brod, který je vyšperkován krom kamenů i dvěma 30 centimetrovýma tyčícíma se traverzama) dal srdce, které ale samo k úspěchu nestačilo a pád na stranu, kde potůček míří do údolí, mi chvíli i dech zastavil (ač se Vítkovo pružné tělo ladně přizpůsobilo větším kamenům v korytu řeky!). Ach jo, klucka: SAFETY FIRST! Ať jezdíme do těch osmdesáti, jak o tom často mluvíme! 🙂
O.
P.s. Do hospody se nám přišel ukázat Hony, který s námi zřejmě nějaký čas nevyjede. Na májce jsme si dali drobínek do volátka 😉 cesta na kole domů probíhala v rámci alkoholového večírku celkem v klasických intencích (překvapilo ho, že je na stezce u Meťáku tma – v jednu v noci, kdo by to byl řek…) až do příjezdu k třem schůdečkům těsně před domem, které nesjel suveréně jako vždy, ale ne úplně chtěně skočil (front flip no hand) a peklo bylo, že se při skoku plavmo zachytil šněrováním tkaniček od bot za brzdové páky na řídítkách (sic!) a celkem dlouho se nemohl ležíc od kola odmotat… Nakonec se to povedlo a po čase mu i došlo, že není ok. Paňmáma však také nebyla ve stavu k řízení vozidla, na kole jet nechtěli 🙂 a tak jeli na traumačku tágem 🙂 Zlomená záprstní kůstka, sešitá rozšklebená brada, odřeniny a naraženiny. 6 týdnů kolo pápá.
P.s. Popis následujícího se dá vyložit dvojím způsobem. 1) Jakmile tuto hrůzostrašnou historku “O kole a alkoholu” vyslechl Aleš, věda že už nějaké pivínko má, probudiv v sobě netušenou zodpovědnost se jal se shánět taxíka, který ho odveze do Adamova i s kolem. Pod vlivem se přeci jezdit nemá! Bravo Aleši, tleskám – takhle kdyby si všichni brali varovná znamení k srdci 🙂 2) V hospodě sedíc Aleš zvěda, že venku poměrně dost chčije, totálně vyměk´ a začal se shánět po taxíku, který by jeho líné tělo do Adamova odvez i s kolem. Když jsme mu začali spílat do lenochů a ostudy Nezmarů, vstal od stolu a máčknul si na drobounce ušlé kolo a prohlásil: “Je to nutnost, píchnul jsem” (v době mačkání na kolo už byl taxík objednaný a na cestě…). Styď se lenochu. Pravého Nezmara NIC nezastaví!
NZU: Když už jsme u toho přemýšlení, vsadím dnes na těžší kus, neb poezie není jen o lásce 🙂
Deset hodin lidé chystají se k spánku
opilci čtou smutný zítřek z pekla džbánků
kolik mužů touží po tvém objetí
možná že chceš navštíviti podsvětí
chtěl bych podat ruku osobní tvé hrůze
já jenž nevěřím už dávno na iluze
podsvětí je mrtvo rozpadlo se v prach
zítřek zažehná tvé zoufalství tvůj strach
noc je studená a vlny příliš mrazí
svět vás zničil svět vás křísí sebevrazi
Kolik událostí tolik různých not
je mně líto těch kdož nenalezli bod
z jehož perspektivy ne se mění v ano
jak se mění večer v noc a noc v své ráno
v kterém rovnoběžky sbíhají se zas
Tak že, klucka hlavně SAFETY FIRST, tedy pokud vám to alkohol nezhatí. H