Trasa: 41 km, Švábák, Máj, Haklovy Dvory, Kněžínek, Dasný, projížďka po výtopně Bezdreva, motanice u Vondrova, pod Zlivskou oborou a Křivonoskou k Hlubocký oboře, motanice kolem zámku a po pravém břehu Vltavy domů

Výškové metry: 370 m

Účast: Ondra, Venca, Vítek, Eri, Přema, Majkl, Kocour, Petr Šikl, Tonda, Pavel Tíkal, Bivoj, Aleš, Vráťa.

Pád: Ondra, Aleš (na stejném místě k posměchu ostatních)

Defekt: Bivoj

Trackmaker: Petr Šikl

GPS: www.sports-tracker.com

Komentář: O víkendu 6 z Nezmarů honilo silnici s pražskou sekcí, ale jen já a Peťa Pokorný, jsme s nimi absolvovali plné dva dny. Peťa jinak krásný víkend zakončil pádem se silničním lišejem, jenže po nedostatečné dezinfekci ran se dostavila sepse 🙁 V nemocnici při dvojité dezinfekci ran odolal “pomočení se bolestí” 🙂 ale antibiotikům ne a já byl tedy jediný kdo se total s prázdnýma nohama dostavil na start. Už při jízdě na start jsem cítil, že to nebude ono, ale bylo to ještě horší než “ono”. Po rozjetí jsem hned na Švábáku zjistil, že nemám na to se udržet “Áčka” – inu dím si: what the hell? Po dalších metrech, kdy kolem mě prosvištěl kosmickou rychlostí mňoukající starobní důchodce (jen věkem!!!), následován souputníky z “Béčka” plápolaje cedím přes zuby: what the fuck! A k tomu ještě milounká cesta po dvoudenním chcaní na písko bahnitých polňačkách a litry vody, bahna, písku do mého zkřiveného obličeje velely jediné: musí se na to přes zkušenosti! A povedlo se! Začal jsem po Přemovo radě zkušeně trapersky stopovat, kudy před hodnou chvílí projel bílý muž, v čemž mi bahno dost pomáhalo. Bohužel se stopované bledé tváře uchýlili k známému triku bránícímu úspěšnému stopování (v přírodě je to chůze potokem, v našem případě to byl nájezd na asfalt) a musel jsem občas sáhnout hlouběji než do zkušeností – přišel na řadu pud – kudy asi tak jeli? Znalost okolí mi dost pomohla a jakmile jsem skupinu zahlédl, nekompromisně jsem se nacpal dopředu, kam jsem ani trochu výkonnostně nepatřil a oddaloval, propadávaje se skupinou co mě předjížděla, okamžik počátku další stopovačky. Ufff a kde já všude včera tlačil a k tomu si hezky na chvostu sám se sebou pokecal… Tak se hoši těším, až si příště třeba promluvím i s někým z Vás. A snad nebudu mít bahno, písek, vodu a šlem úplně všude. Jó v neděli, to bylo slunéčko a ta silnice supr svištěla 🙂

O.

P.s. Cestou jsme potkali na silnici projíždějícího se Honzu Mikolášků, kterej nám odkryl šém: Ste jako prasata protože nejezdíte na silnici 🙂

P.s. Kolem Kněžínka jsem si Peťo vzpomněl, jak říkal děda po jihočesku velké kaluži na polňačce: LOKÁČ. Dík za připomenutí již téměř zapomenutého slova, trasére!

P.s. Majku, unikátu čtyř zrzek které jsme podle Tebe prý potkali na třech závěrečných kilometrech, jsem si vážně nevšiml. Měl jsem jiné starosti 🙂

NZO:

Vezmi si plášť, ať neprokřehneš zcela,

a zavři oči, abys neviděla,

v takovém nečase, takovou cestou jdu.

2 Responses to “9. etapa 24.5. 2016 – Bahno kolem Budějic a Hluboké”