18 srpna, 2016 | 
Author: Trasa: 42 km, stezka po pravém břehu Vltavy na Trägrák, Hrdějovice, pod Babou, lesem ke Kubaťáku, Hosínem na vrchol kopce Račice, po hlubockém maratonu, Zámostí, lesem na Kanín, výjezd k oboře, podél obory na Chotýčany, kořenovka kolem Libochovky, kolem kolejí k letišti, Hosín, lesem pod Babu, přes Kněžské Dvory na plovárnu.
Výškové metry: 627
Účast: Eri, Venca, Vítek Sirotek, Aleš, Pavel Tikal, Tonda, Kocour, Petr Pokorný, Přema, Vláďa, Sochy, Kory, Pavel Samec, Pavel Dolejší, Bivoj, Víťa Kořínek, Honza Mareš, Honza Mikolášek, Pavel Kosař, Jirka Tuček
Pád: Pavel Dolejší
Defekt: Pavel Samec, Aleš – 2x, Venca – 4x (v hospodě) … hoši to mi nedělejte jedna duše byla Vítka a druhá Pavla T. 🙂 …to byla revize náhradních duší
Trackmaker: Pavel Kosař
Komentář: Po patnácti neúčastech v řadě jsem stanul znovu na startu úterních vyjížděk. Na pilníka už to holt letos nebude, ale kvůli tomu to přeci neděláme ne. Velká škoda je toho, že jsem přišel o patnáct jistě nezapomenutelných zážitků, a to je ten důvod o který tu běží. Mít o čem na stará kolena vyprávět.
Dnešní švih byl trochu víc jezdivější než jsem čekal, ale jistě si v něm každý našel to své. Doufám, že i Ondra, kterému vyjížďku sice nemohu uznat, ale na startu jsme si alespoň trochu popovídali. Doufám, že se kolínko rychle a zcela uzdraví. Určitě Samík, kterého tentokráte zachránil Vítek před jistojistou smrtí uprostřed hlubockých hvozdů. Aleš, jisto jistě při nekonečné řadě defektů zadního kola zapříčiněného nekvalitní páskou v ráfku. Pronesl však hlášku, kterou si budu dlouho pamatovat: “Když jsem přešel z dvacet šestky na devěta dvacítku, myslel jsem si, že jsem nesmrtelnej.” Vyjíždkou se nesly obecně debaty o celopérech, jednopřevodnících, plastech a kulhavých kolech. Všichni dobře víme, kdo za to může.
V hospodě na plovárně při západu slunce jsme společně oslavili Koryho čtyřicáté narozeniny. Celou akci završil Vencovo pomalý defekt. Jeho čtyřnásobný pokus o opravu musel být zaznamenán i do statistik. To se opravdu nevidí každý den. Sedm defektů na tři bikery je taková statistická lahůdka.
Nejde to jinak, musím se podělit o své úterní zážitky v časovém sledu:
Úterý 16.08.2016: 13:00 – SMS: Máte kolo k vyzvednutí v Cykloextra 14:26 – bus Kaplice-ČB 15:30 – vyzvedávám kolo Cannodale Scalpel-Si Carbon 2 16:00 – montáž SPD, seřízení posedu, montáž košíku na bidon 17:00 – stojím s mazlíkem na startu 20:00 – Na Plovárně 23:30 – loučíme se s Petrem Pokorným na brzkou viděnou v pátek 8:30 hod u Benziny 23:31 – objíždím opilce, ten ukročí do strany, dostávám bodyček a válím se i s mazlíkem mezi popelnicemi 23:35 – opírám lehounce odřeného mazlíka o skříň a sundavám roztrženou zánovní větrovku. Doufám, že to bylo naše první a zároveň poslední společné bebíčko. Kvalitní den, plný výživných zážitků. Hony NZO: Chvilka štěstí bývá krátká, kola roztoč, neváhej, nepřijdeme přeci zkrátka, vyjížďku si užívej. Novotou se dnešek blyští, nohy do pedálů tlač, nezůstanem přeci pyšní, kamarády s sebou máš. Čtvrté gumy byly sjety, duše zalepit se dá, nastavme si delší mety, výhra bude brzy tvá. Carpe diem. (Dřív než shnijem)
jak poslední bebíčko, teď to teprve začne, snad s tím nechceš jezdit po šotolinách!
nevím jestli se do příspěvku nevloudila gramatiká chyba, nemělo místo “objíždím opilce” být “odjíždím, opilec”? 🙂 🙂
příště se prostě musíš jen víc držet těch širokejch řidítek. Scalpel jistě hravě prořízne opilce i zídku
Tleskám NZO – přesně to bylo potřeba, něco úplně jiného! O. P.s. Tak už jsem se asi na to poslední místo v kvalitě kola propracoval 🙂