Trasa: 22 km, Šindlák, tašky, Závraty, pravá okolo zahrádek, lesem na Hradce, Peťovo lesní cestičky, Slavče, úpatím Kluka, přes hlavní, k rybníčku, zpět od tří brodů, mezi ploty do Vrábče

Účast: Honza Mareš, Pavel Samec, Petr Šikl

Pád:

Defekt: Pavel Samec

Trackmaker: Petr Šikl

GPS: http://www.sports-tracker.com/#/workout/honymari/a0t1onr3q6jppb4i

Počasí: déšť se sněhem, 0°C

Komentář:

Tentokráte byla znovu oživena geniální myšlenka nevracet se po vlastní ose, nýbrž využít k návratu železného oře. Návrh trasy padl na lokalitu Kluka s cílem v hospodě ve Vrábči. Úterní vyjížďce pak předcházela pestrá mailová debata o počasí a volbě vhodného transportu do Vrábče, která vyústila v konstatování: „Pojedu singla citybike. Dneska to vypadá na víceboj. Každý podle svého gusta. Bike, silnice, běh, vlak. PK“. Na stratu mi už začínalo být úzko z vědomí, že se do Vrábče vydám sám, ale telefonát o Samíkovo píchlém kole mne uklidnil. Úpatí Kluka jsem si tak mohli vychutnat ve třech. Krajina se s postupujícím časem zahalila do bílého hávu a jakékoliv pochybnosti o našem rozhodnutí usednout na bike byli definitivně smazány. To co následovalo v hospodě ve Vrábči, nikdo nečekal. V teple útulného lokálu jsme skrze okno rozeznali Vítka s nově krátce střiženým vlasem, který jako první dorazil na smluvené místo autobusem. Bouřlivě radostné uvítání stvrzené tuzemákem přerušil příchod Kosy na citybiku. Pomalu se začal vyplňovat předem dohodnutý scénář o kterém nebylo pochyb, když se za oknem hospůdky mihly dvě postavy s čelovkami na hlavách. Po červené ale především  po svých doběhli Eri s Majklem. Nic už nebránilo oslavám s hojností piva, tataráku a Zacapy. Při zpáteční cestě vlakem již vládlo mezi osazenstvem značné veselí, dalo se tedy očekávat, že schody nádražní haly a podchodu včetně eskalátorů nezůstanou nepokořeny. Protože v nejlepším je třeba nepřestávat, sekce s koly pokračovala ochutnávkou letních koktejlů v baru Žlutá ponorka. Netřeba komentovat. Vše splněno jak bylo ujednáno, o tom si povídala již jen trojice nejvěrnějších u posledního piva v Džinu. Peťo, máš pravdu, jsme opravdu hovada. Hony