25 prosince, 2018 | 
Author: §Trasa: 32 km, pravý břeh Vltavy, Voříškárna, Budvar, kolem tratě do Hrdějovic, Borecká rokle, Orty, Baba, Hosín, vrchol Račice 508 m.n.m., nad Barborku, Zámostí, kolem Vltavy k pumptracku, maturita, zámecký park, sjezd na náměstí, stezka na levém břehu Vltavy, lapálie na Plzeňské, na Mariánské do Srdcovky.
Výškové metry: …..
Účast: Honza Mareš, Venca Krutina, Pavel Tíkal, Banán, Vítek Sirotek, Míra Doležel, Petr Pokorný, Bivoj
Vyjížďku nedokončil: nikdo
Pád: Bivoj
Defekt: nikdo
Trackmaker: Honza Mareš
Komentář: Není úplně tradiční psát report z vánoční vyjížďky na jaře po závěrečné vyjížďce! Na druhou stranu lepší pozdě, než nikdy! Víc bych to nerozmazával!
Je vždy moc fajn sejít se s přáteli! Navíc v čase Prvního vánočního svátku to má svou výjimečnou váhu. Utrhnout se od nejbližších, věnovat pár hodin drahocenného času své srdcovce! Velké srdce však musejí mít především Ti nejbližší kolem nás, aby nám toto setkání umožnili.
Mám-li trasovat, mojí srdcovkou jsou Hrdějovice a okolí, má rodná hrouda, místo kde znám téměř každý kámen. Je radost projíždět místy, kde jsem prožil nádherné chvíle svého života, ten pocit je výjimečný. S každým ujetým metrem mi běží před očima černobílý film zážitků o které bych se chtěl nejraději podělit s ostatními.
Na vršku Hosína se otvírá výhled na třpytící se město, jako by jej zalily hvězdy které máme nad hlavou. Chladnou nocí sjíždíme kolem Barborky do Zámostí, brázdíme pumptrack a míříme složit vánoční maturitní zkoušku. Odměnou nám je zámek ze zlata a stříbrná zimní zahrada. Z pohádky vede klikatá cesta, kolem patníků, šerem města. Bivoj opilý vší tou krásou nástrah nedbá! Patník ho posílá k zemi! Kluci z Brna jsou zřejmě z ocele, a to lepší než tenhle patník, který je až do dneška ohnutý. Dalo by se říct, že od teď může Bivoj s Jeníkem slavit druhé narozeniny a vzpomínat na pořádně naklepanou šunku. Je to prostě srdcař!
Ani Juvel, ani Čéčovka nás tentokráte nevítají s otevřenou náručí, míříme dál do centra velkoměsta. Najednou je tu roh Mariánského a s ním Srdcovka, pro dnešní večer nejlepší možné místo k vánočním oslavám. Jako třešínka na dortu pak následuje Singer, kam míří již jen ti nejvytrvalejší.
Dnes to prostě byla jednoznačně srdcovka!
Hony
Dojemný report. Autor má určitě pravdu, že je potřeba poděkovat našim nejbližším za toleranci. Zejména od maminek, které si na své synáčky ve věku mezi 40-50 lety trvale doma už tak zvykly, že vypustit je do nočního dobrodužství, byť na kole, jen s muži, jen za “barákem” a jen na pár hodin, je přesto všechno v tom vánočním čase velká oběť. DÍKY!
děláš si body na příště? a kdo to toleroval autorovi? 🙂
Spíš se bojím, aby mi Hony nedal do držky 😉
…nebo jeho bratr… 😀
Tohle byla tak bohatá vyjížďka na zážitky, že mi to nedá se nerozepsat – i když už to nemám úplně v paměti. Autor příspěvek šperkoval 3 měsíce, nebo že by se zveřejněním čekal, až Bivoje přestanou bolet žebra? No ale že tohle dopadlo bez vážnějšího zranění je zázrak, zřejmě Vánoční!!! A hlavně Bivoj je držák, v Srdcovce se mu už vrátila barva i hlas :). Je to celkem pěkná hospoda, ale tradiční bikerskou se asi nestane. Doufám, že se Zdenda nedozví, že šmitec najde svoje kupující i s cenou o 100 Kč!!!! vyšší než nabízí on. Vánoční nálada nás následně zavála na náměstí, kde jsem se posilnili punčem a tak mi v Singru už moc síly nezbývalo. Naštěstí mě tam kamarádi z Rožnovské sekce nenechali a na cestu k domovu jsme vyrazili pohromadě. Míra měl ale ještě schované eso v rukávu, které vynesl u Koháče. Defekt v mrazu a tmě, to bysme snad ani nedokázali opravit. S nadějí jsme se vydali ke světýlku v dáli a opravdu … otevřeno! Spíš tedy pro štamgasty, což o ovšem Míra je, takže vrazil dovnitř i s kolem tak samozřejmě, že se nikdo na protest nezmohl. Duši jsme měnili v teple a ještě u toho něco vypili. Pro mě to byla jedna z nejdelších vyjížděk, matně si vzpomínám, že bylo půl druhý, když jsem konečně uléhal.